Důvody, proč Bůh hříšníka potrestá - kap. 14

Zaprvé: je Boží povinností hříšníka potrestat, i když se tomu chce vyhnout. Chci ti to vylíčit na jednom příkladu. Představ si,
že jdeš do banky, aby sis vyzvedl peníze a náhle jsi spolu s dalšími zajat jako rukojmí bankovního lupiče. Policie banku obklíčí
a požaduje, aby se lupič vzdal. Ale ten se tomu vzpěčuje a hrozí, že vás jako rukojmí jednoho po druhém zastřelí. Co je tvou
nadějí? Co očekáváš od policie? Co je povinností policistů? Je to zcela prosté. Ten bankovní lupič musí být zastřelen předtím,
než to opravdu udělá. Ostřelovači jsou nasazeni proto, aby zabránili horšímu. Co se v těch ostřelovačích odehrává? Mají chuť
zabíjet? Stále znovu jsem četl, že policisté museli po takovýchto akcích pobývat v péči psychologů, nebo zanechali své práce,
protože se nevyrovnali s tím, že zastřelili člověka! Ale taková je povinnost policisty, ať chce nebo nechce! Stejné je to i u Boha.
Je Boží povinností skoncovat s veškerým hříchem a tedy také se všemi hříšníky, pokud se poslušně neobrátí a chtějí nadále hřešit.
Bůh ještě čeká, protože, jak bylo řečeno, musí soudit všechny, pokud soudí prvního! Ještě nabádá k rozumu a obrácení! Ale tento čas milosti skončí a poté je Boží povinností soudit. To se vždy znovu odehrávalo v dějinách. Podívej se na Sodomu a Gomoru.
Bůh varoval, ale míra se naplnila, nebezpečí se vyostřilo, a tak musel tato bezbožná a zvrácená města soudit. Přesně to stejné
se stalo za časů Noeho. Bůh vybízel k pokání, ale lidé nechtěli. Bůh čekal do té doby, až pouze jeden (!) se svou rodinou žil
s Bohem a celý svět byl v nebezpečí, že duchovně vyhyne! Když již nic jiného nešlo, bylo Boží povinností soudit svět a pokračovat dál s Noem, respektive začít od začátku. Je tedy Boží povinností soudit, protože On je tím, kdo k tomu má moc a autoritu,
jako je tomu u policisty. Ale také druhý aspekt je důležitý: Bůh je spravedlivý. Bůh nemůže dobrého za jeho dobré skutky potrestat, to by
bylo nespravedlivé! Bůh nemůže ani zlého za jeho zlé skutky odměnit! Také to by bylo nespravedlivé! Co má tedy dělat? Když
hříšník zemře a není za své skutky potrestán, pak je to také nespravedlivé a hřích by se vyplatil, takže co má Bůh dělat? Je to
zcela prosté! Každý dostane při opětovném příchodu Ježíše a zmrtvýchvstání to, co si zaslouží!
„Blízko je den Hospodinův proti všem národům. Co jsi učinil ty, to bude učiněno tobě, vrátí se ti to na hlavu, jak zasluhuješ.“ (Abd 1, 15)
„Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je pošpiněn, ať zůstane ve špíně – kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý, kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti. Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal. Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec. Blaze těm, kdo si vyprali roucha, a tak mají přístup ke stromu života i do bran města. Venku zůstanou nečistí, zaklínači, smilníci, vrahové, modláři – každý, kdo si libuje ve lži.“ (Zj 22, 11–15) Jasněji již to nejde. Každý dostane svou zaslouženou odplatu.
Je jasně popsáno, kdo bude mít přístup ke stromu života a kdo musí zůstat venku.
Obě tyto stránky (odměnu a trest) jsme z teologie vyhnali do nejzazších konců, ale Bůh o nich jasně mluví. Bude absolutně
spravedlivá odměna za opravdově dobré skutky z nesobeckých pohnutek, stejně jako absolutně spravedlivé potrestání za všechny sobecké a hříšné skutky. Pro mnohé bude poměrně malá odměna, ale budou zachráněni, protože skrze Ježíše získali odpuštění hříchů a začali nový život, což má za následek odměnu, jak tomu bylo např. v případě obráceného zločince visícího na kříži
vedle Ježíše. Pro jiné bude možná poměrně malý trest, ale zůstanou na věky ztraceni, protože žili do určité míry morálně dobře,
ale neuznali Boha. Pro jiné bude možná poměrně velká odměna, protože z vděčnosti dali celý svůj život pro Boží království a pro
jiné naproti tomu poměrně mnohý a tvrdý trest, protože se dopustili těch nejohavnějších hříchů. Ale uvědom si toto: nebude
nikdo, kdo by se cítil tak, že s ním bylo zacházeno nespravedlivě! Bůh je absolutně spravedlivý!
Za třetí: lidé se domáhají trestu.
Protože jsme samospravedliví, požadujeme tresty vždycky pro ty ostatní, kteří jsou horší než my. Ale u Božího Posledního soudu to bude jiné. Pracoval jsem dlouhou dobu ve vězení a potkal jsem některé, kteří byli rádi, že si konečně mohli odpykat svůj trest, tak moc tížil ten čin jejich svědomí. Stále znovu čteme, že se zločinci sami přihlásí spravedlnosti, protože je mučí výčitky svědomí a oni chtějí konečně obdržet svůj trest, tak aby trýznění výčitkami svědomí ustalo. Stále znovu čtu v novinách, a sleduji takový článek s velkým zájmem, že se
zločincům uleví, když je chytí, protože již nemohli dál se svým činem žít…
Proč o tom zde píši? Chci upozornit na následující. Nebude nikdo, kdo půjde vstříc svému věčnému trestu a bude si myslet,
že s ním bylo zacházeno nespravedlivě, naopak! To, co nepokládáme za možné, se stane pravdou, totiž že nemálo lidí bude
prosit o to, aby si směli tento trest vytrpět! My si to proto neumíme představit, protože zaprvé nevidíme opravdovou ukrutnost každého jednotlivého „malého“ hříchu, protože zadruhé ještě nevidíme celý rozsah našich hříchů, např. to, co naše hříchy způsobily v životě druhého, a protože zatřetí nevidíme opravdovou slávu a čistotu Boží morálky a svatosti. Když si nekající hříšník tyto tři věci při zmrtvýchvstání u soudu uvědomí, tak to něco způsobí, to uvidíme! Probuzené a usvědčené svědomí nepřipustí již žádné jiné přesvědčení, než že ten tvrdý trest, který si zasloužíme, je jen spravedlivý! Zaslepený hříšník se domáhá trestu pro druhé. Osvícený hříšník se bude domáhat trestu pro sebe sama. U Božího soudu pochopí, že je spravedlivé, aby dostal, co si zaslouží.
Co řekl onen zločinec visící na kříži vedle Ježíše? Nejprve Ježíše tupil a posmíval se mu. Když mu zazářila Boží sláva skrze
Ježíše, řekl: „…dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal…“ (L 23, 41)
Svítá ti? Neprosil o to, aby ho Ježíš nechal sestoupit z kříže! Neprosil o to, aby ho Ježíš přemístil na nějaké jiné místo! Ne, on
věděl, že dostává to, co si zaslouží – a přiznal to! A dosvědčil také, že Ježíš neudělal nic nespravedlivého! To bude také svědectví každého, kdo stojí před Božím soudem, i když to teď chce vyslovit jen minimum lidí. V jejich srdci bude jako svědectví nepohnutě stát: „Tento Bůh je spravedlivý a plný lásky. Nic nespravedlivého neudělal. Dostávám spravedlivý trest, který si zasloužím.“
Humanisté zde dostávají záchvat. Chtěli by na toho zločince zavolat: „Nemysli si, že si trest smrti zasloužíš! To je nelidské!
Nikdo by neměl takto trpět!“ Ale Ježíš nic takového neřekl. Bylo naprosto správné, co onen zločinec vyslovil. Uznal, co si zaslouží. Bůh není humanista. Bůh ví, co je spravedlivé a nespravedlivé a ví také, co si naše hříšné skutky zaslouží. Nechal to dávno vyřídit a svůj rozsudek a trest nezmění – a to je dobře. Zločinec vedle Ježíše ještě využil čas k obrácení. Na Božím soudu bude již příliš pozdě.
Za čtvrté: Bůh nemůže lhát.
Nesmíme zapomínat, že Bůh nelže. Pro Boha již nebylo jiné cesty, než dát důležitost přikázání na vědomí náležitými tresty –
tak slepým a tvrdým se lidstvo stalo, co se týče důležitosti přikázání. Bůh těmito tresty hrozil, a bylo to Jeho povinností a právem.
Jako spravedlivý Bůh musí míru trestu zvyšovat tak, jak se naše hříchy stupňují. Je to morálně a strategicky správné, bylo by od
Boha nemorální, kdyby nepoukazoval na zlo a následky hříchu. Následně je Bůh zavázán dodržet své slovo. Je sám před sebou
a před celým vesmírem zavázán, aby to, co oznámil, také uskutečnil, jinak by byl shledán lhářem. Bůh dal své slovo a dodrží je.
Za páté: Bůh není přecitlivělý Co už nám dnes vůbec není vhod, je skutečnost, že Bůh není oním růžovoučkým plyšovým Bohem.
V éře humanismu jsme se my lidé stali „lepšími“ než Bůh (jak si myslíme). Satan Adamovi namluvil, že může být jako Bůh,
nyní nám satan namlouvá, že můžeme být lepší než Bůh! Čteme Bibli a odsuzujeme, jak je Bůh krutý, protože tu jednoho
či druhého soudí, tu a tam dokonce mocným a drsným způsobem. „Lepší než Bůh“, což my přece jsme, vynášíme okamžitě
soud, jak je Bůh krutý, my bychom něco takového nikdy neudělali! My jsme totiž humanisté a pacifisté a kdovíco ještě nejsme,
a Bůh je krutý! Jasně! Protože jsme slepí k odpornosti hříchu, proto bychom také nechali všechny hříšniky prostě pokračovat
v hříchu a pozvali je do společenství, bez obrácení, vždyť Bůh je láska, ne? Protože jsme lepší než Bůh, tak bychom na konci
nepotrestali nikoho a pustili všechny do nebe, že? Také ďábla!? Ano, jsou tu mezitím dokonce sbory, které odpadly tak daleko
od pravdy, že věří, že i ďábel bude nakonec smět znovu do nebe! Vážně! To není vtip! Sám jsem to zažil!
Měli bychom být opatrní a nevyrábět si žádného humanistického Boha. Biblický Bůh není citlivka. Když vykonává soud, tak
jej vykonává s plným přesvědčením a všemi důsledky.
Pozor! Nevyráběj si svého vlastního plyšového Boha. Bůh se v Bibli nepředstavuje tak, že by měl dvě stránky, nýbrž v jedné jasné linii. Požehnání pro poslušné a zlořečení pro neposlušné (Dt 28). To nejsou dvě stránky či dva různé Boží obrazy, nýbrž je to jedna správná a spravedlivá linie svatého a milujícího Boha!
Protože je Bůh láska a je zavázán tomu, co je dobré a spravedlivé, proto je také zavázán vystupovat proti tomu, co je zlé a nesprávné! Přesně tak, jak se Bůh umí radovat z dobrého, stejně tak se umí i rozzlobit nad zlým! Stejně tak, jako odplatí dobré, tak potrestá zlo. Podívej se alespoň jednou do Bible! Bůh zná výšiny radosti a blaženosti, zná ale také spravedlivý hněv se všemi náležitými důsledky. A přece není Bůh na vrcholu své radosti rozpustilý a v hněvu nespravedlivý! Oheň z nebe dštící na města, rozevření země, tisíce rebelů pohlceno, celý svět zaplaven potopou, to jsou jen některé případy toho, že Bůh není citlivka.
Ohlášený konec světa v plamenech ohně nedává tušit nějakou změnu. Bůh není citlivka.
Mohli bychom zmínit ještě další věci, ale všechny zdůrazňují tento bod: Bůh vykoná spravedlivý soud nad všemi hříšníky.
Nekající hříšník jde vstříc věčnému ohni – protože Bůh je láska! Rozumíš tomu? Bůh je láska! On je zavázán dobrému a správnému, a proto ve své lásce potrestá nekajícího hříšníka tak tvrdě, jak si zaslouží! Bůh ho nenutí k obrácení, ale jasně mu říká, na co se má připravit.
Když bude Bůh vykonávat rozsudek, tak to učiní dobrovolně a z přesvědčení. Potrestání a hříšníkův konec jsou dobré a správné pro dobro celého vesmíru. Sdílíš tento pohled? Nebo se zde přistihuješ při tom, že se ti zdá biblický Bůh nespravedlivý a krutý? Potom si prosím dej tu práci a uvědom si krutost hříchu. Bůh není nespravedlivý.
Je zajímavé, že mnoho „křesťanů“ všechno toto prostě potlačuje a omezuje se ve svém „obrazu o Bohu“ pouze na onen příběh s cizoložnicí. Ignorují všechno ostatní v Bibli a chtějí interpretovat tento příběh. Skutečností je, že tato cizoložnice byla přistižena a přivedena k Ježíši. A otázkou je nyní, co Ježíš udělá? Bude se držet zákona a vydá tuto ženu k ukamenování?
Nebo poruší zákon a zlehčí její hřích? Co teď Ježíš udělá? Co jsi slyšel v kázání? Ježíš řekl všem: „Kdo z vás je bez hříchu, ať
první hodí kamenem.“ Lidé usvědčeně odešli. A co je poučením z tohoto příběhu? Možná to, že to Ježíš s hříchem nevidí tak úzkoprse? Že Ježíš nepokládá cizoložství za tak špatné? Že Ježíš ruší trest smrti? Ne! Zapomněli jsme, že Ježíš stojí před touto ženou, protože je na cestě na kříž, aby tam zástupně zemřel i za ni? Mzdou hříchu je smrt! Ta žena zasluhovala trest smrti!
Proto před ní Ježíš stál! Proto přišel! Aby zemřel i za její cizoložství! Ježíš mohl lidem odpustit hříchy jen proto, že je vzal zástupně na sebe a zástupně za tyto hříchy trpěl a zemřel! Svou smrtí na kříži potvrzuje Ježíš trest smrti za všechny hříchy! Je absolutně slepé domnívat se, že Ježíš v tomto příběhu má jinou morálku nebo hodnoty než „Bůh ve Starém Zákoně“! Opak je pravdou! Řekl té ženě:
„Jdi a už nehřeš!“ A On sám šel na kříž! Vyžaduje se zde po té ženě příliš mnoho, aby už nehřešila? Ne! Rozumíme tomuto příběhu úplně špatně, pokud ho chceme odtrhnout od kříže! Tam Ježíš za tuto ženu zemřel, protože ona si zasluhovala smrt! Tam Ježíš zemřel také
za všechny ty ostatní, kteří zarmouceni odešli, neboť také oni si zasluhovali smrt! V tomto příběhu vůbec nejde o to, že by se zde
zaváděly nějaké nové hodnoty, nýbrž naopak o to, že Ježíš bere naši vinu na sebe a přikazuje obrácení! Ani slovem neříká, že by
si cizoložství nezasluhovalo trest smrti. Ani slovem se nezmiňuje o tom, že by viděl určité věci v Písmu jinak než Bůh. Ne, Ježíš přišel, aby za nás zástupně zemřel a právě zde v tomto příběhu je jasné, že to my všichni nutně potřebujeme! My všichni, kteří se možná jako ti lidé s kamenem v ruce díváme na ty, kteří zhřešili „horším způsobem“ než my! Také my si zasluhujeme tvrdý trest za naše hříchy! Všichni potřebují Ježíše!