od používateľa Milan » 08 Júl 2017, 08:29
Andrew Snelling je geolog a stoupenec „teorie mladé země“. Svůj výzkum i úsilí mimo jiné zaměřuje k tomu, aby ukázal na věrohodnost biblické zprávy o stvoření.
V poslední době zaujal média tím, že, na základě dekretu prezidenta Trumpa o omezení vlivu federálních úřadů na církve, zažaloval Správu národního parku, resp. jemu nadřízené ministerstvo, aby získal přístup k průzkumu Velkého kaňonu, a spor vyhrál. Správa parku ustoupila a vědec následně žalobu stáhl. Může tedy bádat, což je mimořádně zajímavé i pro tradicionalisty z řad CASD. Chce totiž hledat důkazy pro stvoření země a života před asi šesti tisíci lety a Velký kaňon s průřezem mnoha geologickými vrstvami mu připadá velmi případný.
Ve svých komentářích se zmiňuje mj. také o hledání Noemovy archy a ze svého pohledu argumentuje, proč jsou „senzační odhalení“ v lepším případě pochybné, v horším podvodné. Popisuje geologii pohoří Arrarat a dovozuje z ní, že dva stratovulkány, Velký a Malý Arrarat musely, podle „teorie mladé země“ vzniknout až po potopě. Z toho vyplývá, že tyto vrcholy nejsou místem, u něhož „zakotvil“ Noe. Přezkoumává také dosavadní „zaručené nálezy archy“. Zmiňuje i působení Rona Wyatta v oblasti národního parku Dunupinar v Turecku, kde eroze po povodních, v roce 1948, odhalila skalní útvar se „Siluetou archy“. Ron Wyatt tvrdil, že nalezl více artefaktů, které dokazují, že se jedná o místo konečného spočinutí Noemova korábu. Následné průzkumy geologů, z nichž mnozí byli křesťané a stejně jako Ron Wyatt toužili nalézt pozůstatky biblické archy, ukázaly, že se jedná o geologický útvar, který není v dané oblasti ojedinělý.
Andrew Snelling poměrně přesvědčivě dokazuje, že naděje nalezení archy je velmi nepatrná (trvanlivost neinpregnovaného dřeva, možné použití dřeva na palivo ve zničené zemi, vulkanické a ledovcové jevy…)
Potřebujeme nález v podobě archy proto, abychom dokázali „pravdivost“ své víry v Boha a věrohodnost Písma, jako Božího poselství pro nás?
Drobná vzpomínka: V roce 2000 jsme v rámci projektu Hermon (Vodní elektrárna na řece Elegis) několikrát navštívili Arménii. Úchvatný pohled na siluetu Arraratu, během cesty z Jerevanu, doplnilo smutné vyprávění paní Baghdasaryan, naší hostitelky a tlumočnice z charitativní organizace Oikuméné, o své vlasti, Nachičevanu (význam-země sestoupení, tedy místo, kam sestoupil Noe). V té době, po rozpadu Sovětského svazu a válkách mezi Arménií a Ázerbajdžánem, Arméni uhájili nezávislost Náhorního Karabachu a Azeři (turkický národ) ovládli Nachičevan. Azerové po vyhnání Arménů důsledně zničili všechny arménské památky, kostely, hroby, i kameny s kříži-symboly křesťanství. Cesta do míst, kde naše průvodkyně prožila mládí a kde byly památky na její předky, byla pro ní, s arménským pasem, nemožná.
Etnická a náboženská nesnášenlivost přináší své hořké plody. Nejen v oblasti Kavkazu.
Andrew Snelling je geolog a stoupenec „teorie mladé země“. Svůj výzkum i úsilí mimo jiné zaměřuje k tomu, aby ukázal na věrohodnost biblické zprávy o stvoření.
V poslední době zaujal média tím, že, na základě dekretu prezidenta Trumpa o omezení vlivu federálních úřadů na církve, zažaloval Správu národního parku, resp. jemu nadřízené ministerstvo, aby získal přístup k průzkumu Velkého kaňonu, a spor vyhrál. Správa parku ustoupila a vědec následně žalobu stáhl. Může tedy bádat, což je mimořádně zajímavé i pro tradicionalisty z řad CASD. Chce totiž hledat důkazy pro stvoření země a života před asi šesti tisíci lety a Velký kaňon s průřezem mnoha geologickými vrstvami mu připadá velmi případný.
Ve svých komentářích se zmiňuje mj. také o hledání Noemovy archy a ze svého pohledu argumentuje, proč jsou „senzační odhalení“ v lepším případě pochybné, v horším podvodné. Popisuje geologii pohoří Arrarat a dovozuje z ní, že dva stratovulkány, Velký a Malý Arrarat musely, podle „teorie mladé země“ vzniknout až po potopě. Z toho vyplývá, že tyto vrcholy nejsou místem, u něhož „zakotvil“ Noe. Přezkoumává také dosavadní „zaručené nálezy archy“. Zmiňuje i působení Rona Wyatta v oblasti národního parku Dunupinar v Turecku, kde eroze po povodních, v roce 1948, odhalila skalní útvar se „Siluetou archy“. Ron Wyatt tvrdil, že nalezl více artefaktů, které dokazují, že se jedná o místo konečného spočinutí Noemova korábu. Následné průzkumy geologů, z nichž mnozí byli křesťané a stejně jako Ron Wyatt toužili nalézt pozůstatky biblické archy, ukázaly, že se jedná o geologický útvar, který není v dané oblasti ojedinělý.
Andrew Snelling poměrně přesvědčivě dokazuje, že naděje nalezení archy je velmi nepatrná (trvanlivost neinpregnovaného dřeva, možné použití dřeva na palivo ve zničené zemi, vulkanické a ledovcové jevy…)
Potřebujeme nález v podobě archy proto, abychom dokázali „pravdivost“ své víry v Boha a věrohodnost Písma, jako Božího poselství pro nás?
Drobná vzpomínka: V roce 2000 jsme v rámci projektu Hermon (Vodní elektrárna na řece Elegis) několikrát navštívili Arménii. Úchvatný pohled na siluetu Arraratu, během cesty z Jerevanu, doplnilo smutné vyprávění paní Baghdasaryan, naší hostitelky a tlumočnice z charitativní organizace Oikuméné, o své vlasti, Nachičevanu (význam-země sestoupení, tedy místo, kam sestoupil Noe). V té době, po rozpadu Sovětského svazu a válkách mezi Arménií a Ázerbajdžánem, Arméni uhájili nezávislost Náhorního Karabachu a Azeři (turkický národ) ovládli Nachičevan. Azerové po vyhnání Arménů důsledně zničili všechny arménské památky, kostely, hroby, i kameny s kříži-symboly křesťanství. Cesta do míst, kde naše průvodkyně prožila mládí a kde byly památky na její předky, byla pro ní, s arménským pasem, nemožná.
Etnická a náboženská nesnášenlivost přináší své hořké plody. Nejen v oblasti Kavkazu.
