od používateľa mikim » 25 Aug 2018, 16:58
Hosť napísal: ↑24 Aug 2018, 16:12
Opakuješ se, nemusím ti dávat Biblický odkaz kolik trvaly rány v Egyptě, protože to jde odvodit tak jak píše autor a i ti nemusím dávat biblický odkaz jak dlouho poletíme do Nového Jeruzaléma, protože žádný takový není, to píše EGW, ale Ty nejsi adventista takže ti to může být úplně jedno.
Pokud nemůžeš uvést "psáno jest", tak raději nepiš spekulace. Sama E.W. někde psala ať lidé necitují její výroky, aniž by je mohli podepřít Písmem. Nikde není psáno, že poslední rány budou stejného druhu jako v Egyptě, že budou stejně trvat, takže uvedená studie je pouze osobní názor autora, který přejímáš. Bible to neupřesňuje a pozor na "odvozování", někteří adventisté odvozovali konec světa 120 let po roku 1844 a šli na Moravě na kopec roku 1964 k smíchu okolí a své ostudě - konec světa nenastal...
Jinak jsem adventista, i v tom se velmi mýlíš.
Já ti dám odkaz v angličtině a Ty mi napíšeš, že hřeším, nepotřebuješ doktora?
Nejde o odkaz v angličtině, ale o to, co jsi napsal mně - "nemáš počítač?", " neumíš si to najít v češtině?" To srážení, možná vychloubání-přečti si svou odpověď v této věci znovu. A i v této Tvé další odpovědi - "nepotřebuješ doktora?" (myšleno psychiatra) je řečeno mnohé, Mikime, domnívám se, že Ti chybí to hlavní před Bohem - nemáš lásku, odsuzuješ.
Bude to v prvním oddělení nebeské svatyně...více najdeš zde pod nadpisem Prvním oddělením nebeské svatyně:
Ale já nechci odkaz na Mikimův článek, ale odkaz na bibli! Kde je to v bibli napsáno? Tj., že soud a otevřené knihy jsou ve svatyni?
Přijmout nabídku a nehřešit je správně (pro ty kdo to zvládnou na 1 až (1-) a věř tomu, že jsou takoví bratři a sestry na této zemi, kteří dodržují Boží přikázání a chodí tak jak chodil a žil Ježíš), tedy nikoliv přijmout nabídku a stále hřešit a hřích nevyznávat a nečinit pokání jak Ty si myslíš, že je to správně.
Možná jsou mezi námi lidé, kteří vnějšně zachovávají Boží přikázání (v Tvém pojetí asi Desatero), ale co vnitřek? Tvůj problém je, že se zaměřuješ na "nehřešit", zatímco já na "vztah s Kristem". Taky mne (už vlastně ani ne) udivuje, že se stále zabýváš druhými, co oni, že hřeší a nevyznávají či nečiní pokání - co je Ti do toho, jak to oni mají s Bohem?
Soustředit na se Zákon je cesta do pekla, soustředit se na Krista a spolehnout na milost je to, k čemu nás vybízí.
Jedinou dokonalost, kterou můžeme mít je dokonalost charakteru jak jsem již napsal, dokonalost třeba těla asi na této zemi nebudeme mít nikdy
Ano, to jsi psal, je to zřejmě myšlenka EW, na to jsem odpovídal a uváděl verše z Písma, že jde (i) o jiné věci. Dokonalost těla ne asi, ale určitě nebudeme mít na této zemi.
Hříšné myšlenky přichází nezávisle, ale když žijeme s Bohem tak už téměř nehřešíme jinak jsme jej stále dobře nepoznali, zlé sklony pokud uspíme tak přece nehřešíme, to, že zůstávají vůbec nic neznamená. Život je boj, proto musíme bojovat a zvítězit a nehřešit o to šlo i Pánu Ježíši, aby nás takto učil.
Nevím, jak to chceš posuzovat, že když žiješ s Bohem, tak nehřešíš? Na čem to vidíš? Pokud "uspíme" zlé sklony (jak se to dělá?), tak stejně hřešíme, jsme totiž přirozeně hříšní, jaksi neumíme být nehříšní. Jejich "uspání" je jen Boží zásluha, není to v lidské moci, v praxi to znamená, že v běžné situaci (např. při pohledu na hezkou ženu) nás napadne hříšná myšlenka, ale v tom okamžiku na nás také působí Boží duch a ovlivňuje naši morálku. Stupeň překonání těchto věcí se neodvažuji u lidí hodnotit, pozor ale na to, někteří křesťané jsou asi pouze moralisté (vnějšně se dokáží ovládat), ale k ovládání došli sami. Jiní se sice tak neovládnou, ale dávají více prostoru Bohu, aby je proměňoval a dával jim sílu pokušení překonat.To, že hřích "spí" neznamená, že v nás není, jen číhá na svou příležitost.
Apoštol Pavel o tomto zápase píše, že když přišel Zákon,(tj. pochopil ho v hloubce), hřích ožil(myslel si totiž, že ho překonal) a on zemřel (zhřešil, selhal). V jeho i naší přirozenosti nepřebývá dobro Řím 7:18, jsme zajatci hříchu - ale díky Bohu za vysvobození skrze J.Krista.
Dnes už Ti na případný komentář neodpovím, jdu se totiž připravit na šábes
...Možná jsou mezi námi lidé, kteří vnějšně zachovávají Boží přikázání (v Tvém pojetí asi Desatero), ale co vnitřek? Tvůj problém je, že se zaměřuješ na "nehřešit", zatímco já na "vztah s Kristem". Taky mne (už vlastně ani ne) udivuje, že se stále zabýváš druhými, co oni, že hřeší a nevyznávají či nečiní pokání - co je Ti do toho, jak to oni mají s Bohem?
Soustředit na se Zákon je cesta do pekla, soustředit se na Krista a spolehnout na milost je to, k čemu nás vybízí.
Ty znáš někoho kdo Boží přikázání Desatera jen vnějšně To jsem ještě nikdy neslyšel,
každý kdo opravdu zachovává Desatero tak to dělá z celé své mysli a srdce, protože tam nám Bůh své zákony v nové smlouvě zapsal.
Já jsem se někdy doteď zabýval někým konkrétně kdo hřeší, nevyznává hříchy a nečiní pokání? Já jsem jen psal to co o tom říká Písmo, ale o nikom jsem se pokud si pamatuji přímo konkrétně nikdy nebavil (možná kromě TP).
O tom co o tom říká Písmo budu psát i nadále, i přes Tvoji řečenou drzost "co je mi do toho, jak to oni mají s Bohem"!
Soustředit se na to co říká Pán Ježíš o Zákoně, jehož přikázání sám schvaluje u učí o nich je součásti naší cesty ke spasení a milosti, která jde s Božím Zákonem ruku v ruce:
clanky-f9/zakon-a-milost-t479.html
Soustředit se na Krista je jistě správně, ale jen to samo o sobě nestačí k našemu spasení. Tedy alespoň těm, kdo mají normální IQ, umí číst a chápou Písmo a umí si přečíst, že Ježíš říká, abychom nehřešili a kdo žije s duchem Božím nepodlehne tomu k čemu jej táhne jeho lidská přirozenost!
Svatí již nehřeší…
Svatí, kteří se narodili z Boha již nehřeší a mohou dosáhnout a také dosáhnou vítězství nad hříchem z moci ducha Svatého již nyní zde na zemi:
1 Petrův 1:22 Když jste nyní přijali pravdu a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte.
23 Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží.
Titovi 2:14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu
a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.
1 Korintským 10:13
Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
Jan 5:14 Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu:
"Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!"
1 Korintským 15:43 Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.
1 Janův 3:9
Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.
Jeremjáš 31:33 Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův:
Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.
Římanům 8:9 Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá.
Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho.
Římanům 12:2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku,
nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
Galatským 5:16
Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a ... irozenost.
Efezským 2:4 Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval,
5
probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni!
6 Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši,
27
tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.
a další verše, přijali jsme milost tak budeme hřešit i nadále? Ne!
Římanům 6:1
Co tedy řekneme? Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost?
2 Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm mohli ještě žít?
3 Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt?
4 Byli jsme spolu s ním skrze křest pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
5 Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání.
Římanům
6:6 Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován,
aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili.
Římanům 6:7
Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.
Římanům 6:12
Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce;
Římanům 6:13
ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti.
Římanům 6:14
Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.
Římanům 6:15
Co z toho plyne? Máme snad hřešit, protože nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne!
Římanům 6:16
Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte - buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti.
Římanům 6:18
A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti.
Římanům 6:20
Když jste byli služebníky hříchu, měli jste svobodu od spravedlnosti;
Římanům 6:21
jaký jste tehdy měli užitek z toho, zač se nyní stydíte? Konec toho všeho je přece smrt.
Římanům 6:22
Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný.
Římanům 6:23
Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Člověk, který činí dobré a zdržuje se zlého, protože zákon nabádá k jednomu a odrazuje od druhého, není důkazem toho, že se nachází pod zákonem, ani toho, že se nachází pod milostí.
Pavel říká, že nejsme pod zákonem, ale pod milostí. Myslí tím, že už nepodléháme trestu podle zákona, protože Kristus nás zachránil před trestem. Když jsme tedy zachráněni od trestu, neznamená to, že můžeme svobodně porušovat zákon. Znamená to, že jsme vysvobozeni od trestu smrti. Někteří si to vykládají tak, že když nejsou pod zákonem, mohou porušovat zákon. Hlásají to však jen pokud jde o sobotu. Ještě nikdy jsem neslyšel žádného kazatele říkat: „Můžete se všichni volně dopouštět smilstva. Nejste pod zákonem. Klidně něco ukradněte. Nejste pod zákonem. Můžete svobodně lhát. Nejste pod zákonem.“ Takto to nepoužívají, dokud nezaslechnou pravdu o sobotě. „Ne, ne. My nejsme pod zákonem, jsme pod milostí.“
Zde je jasně řečeno o kterém zákonu Pavel mluví (stejně jako v Ř 4:15 či v 1J 3:4):
[KB1613] Ř 7:7 Což tedy díme? Že zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž
hříchu jsem nepoznal, než skrze zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, kdyby byl zákon neřekl: Nepožádáš.
[KB1613] Ř 7:11 Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázaní, podvedl mne, a skrze ně zabil.
[KB1613] Ř 7:12
A tak zákon zajisté jest svatý, a přikázaní svaté i spravedlivé a dobré.
Pavel označuje Zákon za svatý. Je-li tedy Zákon stejně svatý jako jeho Autor, jak bychom k němu měli přistupovat? Když je něco „svaté“, je to posvěceno Boží přítomností, náleží to Bohu. To tedy platí i o Božím zákonu. Jak bychom se měli chovat k tomu, co je Bohem prohlášeno za svaté?
[quote=Hosť post_id=9363 time=1535119976]
[quote]Opakuješ se, nemusím ti dávat Biblický odkaz kolik trvaly rány v Egyptě, protože to jde odvodit tak jak píše autor a i ti nemusím dávat biblický odkaz jak dlouho poletíme do Nového Jeruzaléma, protože žádný takový není, to píše EGW, ale Ty nejsi adventista takže ti to může být úplně jedno.[/quote]
Pokud nemůžeš uvést "psáno jest", tak raději nepiš spekulace. Sama E.W. někde psala ať lidé necitují její výroky, aniž by je mohli podepřít Písmem. Nikde není psáno, že poslední rány budou stejného druhu jako v Egyptě, že budou stejně trvat, takže uvedená studie je pouze osobní názor autora, který přejímáš. Bible to neupřesňuje a pozor na "odvozování", někteří adventisté odvozovali konec světa 120 let po roku 1844 a šli na Moravě na kopec roku 1964 k smíchu okolí a své ostudě - konec světa nenastal...
Jinak jsem adventista, i v tom se velmi mýlíš.
[quote]Já ti dám odkaz v angličtině a Ty mi napíšeš, že hřeším, nepotřebuješ doktora?[/quote]
Nejde o odkaz v angličtině, ale o to, co jsi napsal mně - "nemáš počítač?", " neumíš si to najít v češtině?" To srážení, možná vychloubání-přečti si svou odpověď v této věci znovu. A i v této Tvé další odpovědi - "nepotřebuješ doktora?" (myšleno psychiatra) je řečeno mnohé, Mikime, domnívám se, že Ti chybí to hlavní před Bohem - nemáš lásku, odsuzuješ.
[quote]Bude to v prvním oddělení nebeské svatyně...více najdeš zde pod nadpisem Prvním oddělením nebeské svatyně:[/quote]
Ale já nechci odkaz na Mikimův článek, ale odkaz na bibli! Kde je to v bibli napsáno? Tj., že soud a otevřené knihy jsou ve svatyni?
[quote]Přijmout nabídku a nehřešit je správně (pro ty kdo to zvládnou na 1 až (1-) a věř tomu, že jsou takoví bratři a sestry na této zemi, kteří dodržují Boží přikázání a chodí tak jak chodil a žil Ježíš), tedy nikoliv přijmout nabídku a stále hřešit a hřích nevyznávat a nečinit pokání jak Ty si myslíš, že je to správně.[/quote]
Možná jsou mezi námi lidé, kteří vnějšně zachovávají Boží přikázání (v Tvém pojetí asi Desatero), ale co vnitřek? Tvůj problém je, že se zaměřuješ na "nehřešit", zatímco já na "vztah s Kristem". Taky mne (už vlastně ani ne) udivuje, že se stále zabýváš druhými, co oni, že hřeší a nevyznávají či nečiní pokání - co je Ti do toho, jak to oni mají s Bohem?
Soustředit na se Zákon je cesta do pekla, soustředit se na Krista a spolehnout na milost je to, k čemu nás vybízí.
[quote]Jedinou dokonalost, kterou můžeme mít je dokonalost charakteru jak jsem již napsal, dokonalost třeba těla asi na této zemi nebudeme mít nikdy[/quote]
Ano, to jsi psal, je to zřejmě myšlenka EW, na to jsem odpovídal a uváděl verše z Písma, že jde (i) o jiné věci. Dokonalost těla ne asi, ale určitě nebudeme mít na této zemi.
[quote] Hříšné myšlenky přichází nezávisle, ale když žijeme s Bohem tak už téměř nehřešíme jinak jsme jej stále dobře nepoznali, zlé sklony pokud uspíme tak přece nehřešíme, to, že zůstávají vůbec nic neznamená. Život je boj, proto musíme bojovat a zvítězit a nehřešit o to šlo i Pánu Ježíši, aby nás takto učil.[/quote]
Nevím, jak to chceš posuzovat, že když žiješ s Bohem, tak nehřešíš? Na čem to vidíš? Pokud "uspíme" zlé sklony (jak se to dělá?), tak stejně hřešíme, jsme totiž přirozeně hříšní, jaksi neumíme být nehříšní. Jejich "uspání" je jen Boží zásluha, není to v lidské moci, v praxi to znamená, že v běžné situaci (např. při pohledu na hezkou ženu) nás napadne hříšná myšlenka, ale v tom okamžiku na nás také působí Boží duch a ovlivňuje naši morálku. Stupeň překonání těchto věcí se neodvažuji u lidí hodnotit, pozor ale na to, někteří křesťané jsou asi pouze moralisté (vnějšně se dokáží ovládat), ale k ovládání došli sami. Jiní se sice tak neovládnou, ale dávají více prostoru Bohu, aby je proměňoval a dával jim sílu pokušení překonat.To, že hřích "spí" neznamená, že v nás není, jen číhá na svou příležitost.
Apoštol Pavel o tomto zápase píše, že když přišel Zákon,(tj. pochopil ho v hloubce), hřích ožil(myslel si totiž, že ho překonal) a on zemřel (zhřešil, selhal). V jeho i naší přirozenosti nepřebývá dobro Řím 7:18, jsme zajatci hříchu - ale díky Bohu za vysvobození skrze J.Krista.
Dnes už Ti na případný komentář neodpovím, jdu se totiž připravit na šábes :D
[/quote]
...Možná jsou mezi námi lidé, kteří vnějšně zachovávají Boží přikázání (v Tvém pojetí asi Desatero), ale co vnitřek? Tvůj problém je, že se zaměřuješ na "nehřešit", zatímco já na "vztah s Kristem". Taky mne (už vlastně ani ne) udivuje, že se stále zabýváš druhými, co oni, že hřeší a nevyznávají či nečiní pokání - co je Ti do toho, jak to oni mají s Bohem?
Soustředit na se Zákon je cesta do pekla, soustředit se na Krista a spolehnout na milost je to, k čemu nás vybízí.
Ty znáš někoho kdo Boží přikázání Desatera jen vnějšně To jsem ještě nikdy neslyšel, [b]každý kdo opravdu zachovává Desatero[/b] tak to dělá z celé své mysli a srdce, protože tam nám Bůh své zákony v nové smlouvě zapsal.
Já jsem se někdy doteď zabýval někým konkrétně kdo hřeší, nevyznává hříchy a nečiní pokání? Já jsem jen psal to co o tom říká Písmo, ale o nikom jsem se pokud si pamatuji přímo konkrétně nikdy nebavil (možná kromě TP).
O tom co o tom říká Písmo budu psát i nadále, i přes Tvoji řečenou drzost "co je mi do toho, jak to oni mají s Bohem"!
Soustředit se na to co říká Pán Ježíš o Zákoně, jehož přikázání sám schvaluje u učí o nich je součásti naší cesty ke spasení a milosti, která jde s Božím Zákonem ruku v ruce:
[url]https://acos.tym.sk/clanky-f9/zakon-a-milost-t479.html[/url]
Soustředit se na Krista je jistě správně, ale jen to samo o sobě nestačí k našemu spasení. Tedy alespoň těm, kdo mají normální IQ, umí číst a chápou Písmo a umí si přečíst, že Ježíš říká, abychom nehřešili a kdo žije s duchem Božím nepodlehne tomu k čemu jej táhne jeho lidská přirozenost!
Svatí již nehřeší…
[b]Svatí, kteří se narodili z Boha již nehřeší a mohou dosáhnout a také dosáhnou vítězství nad hříchem z moci ducha Svatého již nyní zde na zemi:[/b]
1 Petrův 1:22 Když jste nyní přijali pravdu a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte.
23 Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží.
Titovi 2:14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu [b]a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.[/b]
1 Korintským 10:13 [b]Nepotkala vás zkouška nad lidské síly[/b]. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
Jan 5:14 Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu:[b] "Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!"[/b]
1 Korintským 15:43 Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.
1 Janův 3:9 [b]Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.[/b]
Jeremjáš 31:33 Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: [b]Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.[/b]
Římanům 8:9 Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá. [b]Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho.[/b]
Římanům 12:2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, [b]nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.[/b]
Galatským 5:16 [b][url]Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.[/url][/b]
Efezským 2:4 Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval,
5 [b]probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy[/b]. Milostí jste spaseni!
6 Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši,
27 [b]tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.
[/b]
a další verše, přijali jsme milost tak budeme hřešit i nadále? Ne!
Římanům 6:1 [b]Co tedy řekneme? Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost?[/b]
2 Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm mohli ještě žít?
3 Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt?
4 Byli jsme spolu s ním skrze křest pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
5 Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání.
Římanům
6:6 Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, [b]aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili.[/b]
Římanům 6:7 [b]Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.[/b]
Římanům 6:12 [b]Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce;[/b]
Římanům 6:13 [b]ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti.
[/b]
Římanům 6:14 [b]Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.[/b]
Římanům 6:15 [b]Co z toho plyne? Máme snad hřešit, protože nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne![/b]
Římanům 6:16 [b] Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte - buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti.
[/b]
Římanům 6:18 [b]A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti.
[/b]
Římanům 6:20 [b] Když jste byli služebníky hříchu, měli jste svobodu od spravedlnosti;[/b]
Římanům 6:21 [b]jaký jste tehdy měli užitek z toho, zač se nyní stydíte? Konec toho všeho je přece smrt.
[/b]
Římanům 6:22 [b] Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný.
[/b]
Římanům 6:23 [b]Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.
[/b]
Člověk, který činí dobré a zdržuje se zlého, protože zákon nabádá k jednomu a odrazuje od druhého, není důkazem toho, že se nachází pod zákonem, ani toho, že se nachází pod milostí.
Pavel říká, že nejsme pod zákonem, ale pod milostí. Myslí tím, že už nepodléháme trestu podle zákona, protože Kristus nás zachránil před trestem. Když jsme tedy zachráněni od trestu, neznamená to, že můžeme svobodně porušovat zákon. Znamená to, že jsme vysvobozeni od trestu smrti. Někteří si to vykládají tak, že když nejsou pod zákonem, mohou porušovat zákon. Hlásají to však jen pokud jde o sobotu. Ještě nikdy jsem neslyšel žádného kazatele říkat: „Můžete se všichni volně dopouštět smilstva. Nejste pod zákonem. Klidně něco ukradněte. Nejste pod zákonem. Můžete svobodně lhát. Nejste pod zákonem.“ Takto to nepoužívají, dokud nezaslechnou pravdu o sobotě. „Ne, ne. My nejsme pod zákonem, jsme pod milostí.“
Zde je jasně řečeno o kterém zákonu Pavel mluví (stejně jako v Ř 4:15 či v 1J 3:4):
[KB1613] Ř 7:7 Což tedy díme? Že zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž [b]hříchu jsem nepoznal, než skrze zákon.[/b] Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, kdyby byl zákon neřekl: Nepožádáš.
[KB1613] Ř 7:11 Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázaní, podvedl mne, a skrze ně zabil.
[KB1613] Ř 7:12 [b]A tak zákon zajisté jest svatý, a přikázaní svaté i spravedlivé a dobré.[/b]
Pavel označuje Zákon za svatý. Je-li tedy Zákon stejně svatý jako jeho Autor, jak bychom k němu měli přistupovat? Když je něco „svaté“, je to posvěceno Boží přítomností, náleží to Bohu. To tedy platí i o Božím zákonu. Jak bychom se měli chovat k tomu, co je Bohem prohlášeno za svaté?
