od používateľa mikim » 05 Okt 2020, 11:12
Neregistrovaný napísal: ↑03 Okt 2020, 15:23
Neregistrovaný napísal: ↑03 Okt 2020, 12:52
ideologická snůška dojmů názorů a poskládaných částí textu bible aby autor ptotlačil své vidění víry. úryvky nejsou čteny v souvislosti s textem ve kterém byly sepsány.
Považuji článek za dobrý. Pokud Ty ne, tak napiš apologii a rozeber chyby Ty, jinak budeš považován za mluvku.
1. Když se ptáme po významu textu z galatským, nejlepší je přečíst si vkuse celý list Galatským. Z něj pochopíme celkové téma nebo poselství a tam by měl zapadat i význam úryvku.
Autor to neudělal a dochází k závěrům které nejsou v souladu s listem Galatským.
Autor příspěvku nechtěl znát co si o tom myslel autor textu galatským, chtěl obhájit svůj pohled na věc.
2. pojetí zákona jako pouze desatera je další nerespektování názorů Pavla, který v různých listech používá slovo zákon a cituje nejen z desatera. Stejně tak Ježíš používá zákon i pro žalmy a proroky , zkrátka celý SZ nebo tanach.
3. pokus napasovat koncept zákona lásky na desatero je umělý.
V desateru je Bůh žarlivě milující ale i trestá viny otců a synech vnucích pravnucích i prapravnucích.
I jinde v bibli i v dnešní etice a morálce je toto už považováno za kruté a neodpouštějící. Takto dodnes jednají na blízkém východě a je v tom msta a tvrdost srdce.
Když mi ublížíš a zemřeš dřív než se pomstím mám snad jít ubližovat tvým ďetem a vnukům? Viděl bys mne pak za spravedlivého. Možná ano ale ne za milujícího a ctícího zákon lásky.
Jde o to že sám autor nejprve zákon zúžil na pouze desatero jako to důležité aby pak zkusil dokládat spojení s láskou dvěma texty mimo desatero.
4. milost a zákon
Po přečtení listu Galatským si čtenář nemůže myslet že autor dál počital se zákonem po příchodu milosti. Mluví o zákonu jako o dozorci který ztratil nad vámi moc když jste dospělí a zdědili jste moc a práva svého otce Boha.
O celé Sinajské smlouvě která obsahuje i desatero mluví jako o ženě která plodí děti do otroctví. Pacel navrhuje tu smlouvu vyhnat i s jejimi následovníky. Psáno je to v kontextu kdy po Pavlově evangelizaci přišli za novými křesťany zákoničtí křesťatné a chtěli po nich ať začnou dodržovat zákon a obřezají se.
Kurt nechce nikoho obřezávat ale jinak chce pi křesťanech to samé aby začali dodržovat nějaká další přikázání zakona (desatero). Pavel v Galatským by ho za to proklel.
Navíc v příspěvku jsou citovány káravé a odstrašující příspěvky pro ty kdo nezastávají stejné stanovisko.
Je z toho vidět důraz celého učení. Nemluví se k nevěřícím zvěst k evangelia. Mluví se k věřícím ale nenabádají se k lásce a odpouštění. Nabádají se k dodržování soboty a zavrhnutí víry v trojici aby nebyli nakonci zavrženi Bohem.
To je podle mne pohled příspěvku Kurta Müllera
I každý chytrý tyran co hrozí odchodem nebo trestem a používá doma násilí může tvrdit že jde jen o dodržování jeho zákona lásky a že stačí jej poslouchat a vše bude skvělé.
příběh Kaina a Ábela je tak strohý že z něj nelze usuzovat něco o zákonu.
Kdyby tam zákon platil tak Kain za vraždu zemře a nebude naopak Bohem chráněn. Ten příběh je v úplně jiném prostředí a s jinými důrazy.
...1. Když se ptáme po významu textu z galatským, nejlepší je přečíst si vkuse celý list Galatským. Z něj pochopíme celkové téma nebo poselství a tam by měl zapadat i význam úryvku.
Autor to neudělal a dochází k závěrům které nejsou v souladu s listem Galatským.
Autor kázání bere ohled na celou Bibli a toto „kázání“ není přece jen z listu Galatským. Důležité pro nás na prvním místě je co učí o zákonu a přikázáních Ježíš nebo Bůh Otec, nikoliv co učí jen apošt. Pavel, kterému naprostá většina křesťanů vůbec nerozumí a jen neustále překrucují jeho slovo ve svůj prospěch.
...2. pojetí zákona jako pouze desatera je další nerespektování názorů Pavla, který v různých listech používá slovo zákon a cituje nejen z desatera. Stejně tak Ježíš používá zákon i pro žalmy a proroky , zkrátka celý SZ nebo tanach.
Autor kázání má naprostou pravdu když říká:
„Zákon“ má mnoho významů, které jsou často směšovány.
Věčné platné Desatero přikázání byl odděleno od knihy Mojžíšova zákona v truhle smlouvy a mělo mnohem větší důležitost než další přikázání, zákony, ustanovení atd. Uvedené v knize Mojžíšova zákona, z nichž obětní zákony měly jen dočasnou platnost, dokud Ježíš nezemřel na kříži jako obětní Beránek. Dnes už neplatí (i když nebyly zrušeny úplně, protože platí, že ...ani čárka ze zákona nebude zrušena dokud bude nebe a země). Zrušit zákon může jedině Zákonodárce a tím je jen a pouze Bůh Otec JHVH, nikoliv Pán Ježíš, který je dodnes oslaveným člověkem a nemůže tak měnit Boží zákony.
...3. pokus napasovat koncept zákona lásky na desatero je umělý.
V desateru je Bůh žarlivě milující ale i trestá viny otců a synech vnucích pravnucích i prapravnucích.
Žárlivě milující Bůh je snad Bůh bez lásky a trestu?
Milující Bůh snad nemůže nikoho trestat, když ho někdo nenávidí? Samozřejmě, že může a dobře dělá, v tom mu naprosto fandím:). To snad má Bůh nechat jen tak, když ho někdo nenávidí a nedodržuje jeho zákon lásky Desatero? To snad nemyslí někdo vážně. Každý Boží trest je výchovný pro dotyčného nebo i pro ostatní. Koho Bůh miluje toho i trestá jako otec syna.
2. Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující.
Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí, a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.
...I jinde v bibli i v dnešní etice a morálce je toto už považováno za kruté a neodpouštějící. Takto dodnes jednají na blízkém východě a je v tom msta a tvrdost srdce.
Když mi ublížíš a zemřeš dřív než se pomstím mám snad jít ubližovat tvým ďetem a vnukům? Viděl bys mne pak za spravedlivého. Možná ano ale ne za milujícího a ctícího zákon lásky.
Žalmy 11:7 Nebo
Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.
Žalmy 37:28 Nebo
Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou;
símě pak bezbožníků bude vypléněno.
Žalmy 146:8 Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených,
Hospodin miluje spravedlivé.
Přísloví 3:12
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
Přísloví 15:9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného,
toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Židům 12:6
Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.
1 Janův 4:7 Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a
každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha.
Zjevení Janovo 22:15
Vně pak budou psi a čarodějníci, a smilníci, a vražedlníci, a modláři, i každý, kdož miluje a činí lež.
...Jde o to že sám autor nejprve zákon zúžil na pouze desatero jako to důležité aby pak zkusil dokládat spojení s láskou dvěma texty mimo desatero.
My ale dnes již nemusíme dodržovat celý zákon, celý zákon nedodržují dnes ani ortodoxní židé, ti asi jen polovinu z 613 přikázání atd., my ostatní Desatero + další vhodná přikázání platná dodnes.
Boží přikázání (minimálně Desatero) ale dodržovat musíme viz Zj. Jana. A tyto jsou shrnuty do dvou přikázání lásky Milovat Boha a milovat bližního svého.
Ale nyní vše dodržujeme z lásky k Bohu a s jeho pomocí.
...Po přečtení listu Galatským si čtenář nemůže myslet že autor dál počital se zákonem po příchodu milosti. Mluví o zákonu jako o dozorci který ztratil nad vámi moc když jste dospělí a zdědili jste moc a práva svého otce Boha.
[KB1613] Ga 3:10 Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil.
Opět je třeba rozlišovat jaký zákon měl apošt. Pavel na mysli. V celé knize Galatským se mluví o ceremoniální části zákona, nikoliv o přikázáních Desatera.
Nikdo kdo dodržuje přikázání Boží nemůže být pod zlořečenstvím (kletbou) zákona, protože jak Ježíš správně učil přikázání Desatera vedou člověka k věčnému životu a jsou „pro nás“, zatímco přikázání knihy Mojžíšova zákona přidanému po 430 letech byly vždy „proti nám“.
[KB1613] Ga 3:12 Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně.
[NBK] Ga 3:17 Říkám tedy toto: Smlouvu, předem schválenou Bohem vůči Kristu, nemůže Zákon, který byl zaveden po čtyřech stech třiceti letech, zrušit, aby obrátil zaslíbení vniveč…
Kontext tohoto verše ukazuje, že Pavel mluví spíše o ceremoniálním než o morálním zákonu desatera. Ve verši 10 se odvolává na prokletí, která jsou napsána v knize zákona. Víme, že musí jít o Mojžíšův zákon, protože zákon psaný na kamenných deskách žádné kletby neobsahuje.
Další potvrzení pro to, že tento pozdější zákon byl skutečně zákon Mojžíšův:
[NBK] Ga 3:19 K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišlo to símě, jemuž bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly, rukou prostředníka. (o the nomoj law)
Zde máme předloženy dva závažné fakty, týkající se tohoto přidaného zákona. Je nám řečeno proč byl dán a také jak dlouho má zůstat v platnosti. Nad těmito dvěma informacemi bychom se měli pečlivě zamyslet, protože obsahují přesvědčivé důkazy v našem případě.
1. Proč byl dán?
Zmíněný verš jasně konstatuje, že „byl přidán kvůli přestoupením“. Myslím, že to odhaluje mnohé, protože čteme např., že „kde však není Zákon, tam není ani přestoupení.“ (Řím 4,15 KMS). Nikdo nemůže být vinen přestoupením zákona, který neexistuje. V tomto případě jeden zákon zřejmě existoval a byl „přestupován“. Kvůli tomu musel být 430 let po ustanovení Boží smlouvy s Abrahamem přidán nový zákon. A jelikož je zaznamenáno, že Abraham dbal na Boží přikázání a zákon (viz. Gn 26,5), věřím, že tento dřívější zákon, který Abraham zachovával, byl zákon desatera přikázání. Mojžíš se ještě nenarodil, takže to nemohl být jeho zákon! Přestupování desatera přikázání tedy bylo důvodem pro přidání ceremoniálního zákona. Když se na to podíváme blíže, je to logické. Pokud existuje zákon zakazující vraždu a je přestoupen, musí být ustanoven jiný zákon, který stanoví trest za porušení prvního zákona. Znovu opakuji, že desatero neobsahovalo žádné kletby ani soudy (trest), ale Mojžíšův zákon byl charakteristický právě těmito věcmi.
2. Jak dlouho zůstane tento „přidaný“ zákon v platnosti?
Písmo říká: „dokud by nepřišel potomek“. Není sporu o identitě tohoto „potomka“ - nepochybně je to Ježíš. Máme nějaký další důkaz, že zákon, který byl zrušen a přibit na kříž, byl skutečně ten Mojžíšův? Ať to byl kterýkoliv zákon, byl označen jako „rukou psaný záznam, který svědčil proti nám svými ustanoveními“ (Kol 2,14 KMS). O desateru se nikde nemluví jako o ustanoveních. Tento termín ukazuje spíše na místní právní úpravy, které jsou konkrétní a omezené, něco jako obecní vyhlášky, které mají svou působnost pouze na území města. Naproti tomu desatero by se dalo přirovnat k ústavě.
Pozdější zapsání Desatera vlastními slovy Mojžíšem a promíchané s ostatními ceremonialními zákony viz Leviticus do knihy Mojžíšova zákona tak kdo tyto boží přikázání plnil tehdy i díky jejich zapsání v knize Mojžíšově není a nemůže být nikdy pod kletbou (zlořečenstvím). A proto je třeba rozlišovat věčné platné Desatero Božích přikázání, jehož plněním se budou vyznačovat všichni křesťané před 2PJK, kteří mají zároveň víru Ježíšovu a jsou díky ní a skutků milosrdenství spravedliví před Bohem a díky tomu budou spaseni a na dočasně přidané ceremoniální a další zákony a ustanovení, které byly přibity na kříž (obětní zákony a ustanovení) nebo další ustanovení jejichž platnost byla pozastavena.
Pokud má křesťan Ježíšova víru (uvěřil v něj a chce žít jako On, třeba i s občasnými chybami, ale snaží se nehřešit) + plní Boží vůli pokud může (skutky milosrdenství + dodržování Desatera), pak obdrží dar milosti Boží a má jistou naději na věčný život.
Nic víc a nic méně od nás Bůh neočekává.
[NBK] Ga 3:24 takže Zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.
[KB1613] Ga 4:4 Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem.
[KB1613] Ga 4:5 Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
To je často používaná věta z Bible: „Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil“.
Co znamená být pod zákonem? Jste pod zákonem, když jste novozákonní křesťané? Znamená ‚nebýt pod zákonem‘, že už člověk nemá dále povinnost podřídit se zákonu? To bývá použito dvěma způsoby.
Porušují křesťané zákon nebo ho zachovávají? Zde mluvíme o dvou různých zákonech. Máme Kristův zákon, o kterém říkáme, že je to Nová smlouva, ale Desatero přikázání je zcela jistě v ní zahrnuto. Pak jsou tady určité obřadní zákony.
Avšak většinou v listě Římanům, když Pavel říká, že nejsme pod zákonem, ale pod milostí. Myslí tím, že už nepodléháme trestu podle zákona, protože Kristus nás zachránil před trestem. Když jsme tedy zachráněni od trestu, neznamená to, že můžeme svobodně porušovat zákon. Znamená to, že jsme vysvobozeni od trestu smrti. Někteří si to vykládají tak, že když nejsou pod zákonem, mohou porušovat zákon. Hlásají to však jen pokud jde o sobotu. Ještě nikdy jsem neslyšel žádného kazatele říkat: „Můžete se všichni volně dopouštět smilstva. Nejste pod zákonem. Klidně něco ukradněte. Nejste pod zákonem. Můžete svobodně lhát. Nejste pod zákonem.“
Takto to nepoužívají, dokud nezaslechnou pravdu o sobotě. „Ne, ne. My nejsme pod zákonem, jsme pod milostí.“
...Kurt nechce nikoho obřezávat ale jinak chce pi křesťanech to samé aby začali dodržovat nějaká další přikázání zakona (desatero). Pavel v Galatským by ho za to proklel.
Navíc v příspěvku jsou citovány káravé a odstrašující příspěvky pro ty kdo nezastávají stejné stanovisko.
Kurt správně nechce nikoho obřezávat, protože na tom vůbec nezáleží, ale záleží jen na dodržování Božích přikázání, v tom má ap Pavel pravdu.
1 Korintským 7:19 Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání
Božích.
Koloským 3:11 Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus.
Ap. Pavel by možná kohokoliv proklel, protože to byl jen nedokonalý a omylný člověk, který se sám prohlásil za apoštola, ale za prokletého považoval dle Gal. 1.6-7 jen toho, kdo překrucuje Kristovo evangelium – tedy, Že Kristus zemřel za mnohé a i za jejich minulé hříchy a Bůh Otrec jej vzkřísil z mrtvých, a každý kdo v něj uvěřil má vzít svůj kříž a následovat jej, činit pokání na odpuštění hříchů a kdo jej činit nebude zahyne.
...Je z toho vidět důraz celého učení. Nemluví se k nevěřícím zvěst k evangelia. Mluví se k věřícím ale nenabádají se k lásce a odpouštění. Nabádají se k dodržování soboty a zavrhnutí víry v trojici aby nebyli nakonci zavrženi Bohem.
Zvěst evangelia je základ, který obsahuje milování Boha i milování bližního jako sebe samého, což není nic jiného než zákon lásky, ve kterém je zahrnuje samozřejmě i věčně platné Desatero Božích přikázání. A kdo věří na římskokatolickpu trojici namísto jednoho jediného pravého Boha Otce a toho, kterého poslal Ježíše Krista je opravdu byť něévědomky na cestě mimo věčný život, v tom s Kurtem naprosto souhlasím.
...příběh Kaina a Ábela je tak strohý že z něj nelze usuzovat něco o zákonu.
Mojžíšův zákon není nikdy přirovnáván k věčnému morálnímu zákonu, který byl v platnosti od samého počátku lidské historie. Ačkoliv bylo zapsáno až na hoře Sinaj, bylo desatero chápáno a ctěno nejdávnějšími patriarchy. Dokonce Kain (prvorozený syn Adama a Evy) věděl, že zabití je hřích. Když se chystal ke svému činu, Bůh mu řekl, že „hřích ve dveřích leží“. Boží hlas promluvil ke Kainovi o hříchu ležícím ve dveřích kvůli jeho plánu zabít Ábela, což je přestoupení jednoho z deseti přikázání. To je absolutní důkaz toho, že morální zákon byl v platnosti už v tak dávné minulosti. Je nemožné, aby hřích existoval tam, kde není zákon!
[KB1613] Gn 4:7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.
...Kdyby tam zákon platil tak Kain za vraždu zemře a nebude naopak Bohem chráněn. Ten příběh je v úplně jiném prostředí a s jinými důrazy.
Ne, protože v té době ještě neexistoval Mojžíšův zákon, který za spáchaný hřích Desatera přikázání stanovoval trest.
[quote=Neregistrovaný post_id=15493 time=1601731434]
[quote=Neregistrovaný post_id=15488 time=1601722337]
[quote]ideologická snůška dojmů názorů a poskládaných částí textu bible aby autor ptotlačil své vidění víry. úryvky nejsou čteny v souvislosti s textem ve kterém byly sepsány.[/quote]
Považuji článek za dobrý. Pokud Ty ne, tak napiš apologii a rozeber chyby Ty, jinak budeš považován za mluvku.
[/quote]
1. Když se ptáme po významu textu z galatským, nejlepší je přečíst si vkuse celý list Galatským. Z něj pochopíme celkové téma nebo poselství a tam by měl zapadat i význam úryvku.
Autor to neudělal a dochází k závěrům které nejsou v souladu s listem Galatským.
Autor příspěvku nechtěl znát co si o tom myslel autor textu galatským, chtěl obhájit svůj pohled na věc.
2. pojetí zákona jako pouze desatera je další nerespektování názorů Pavla, který v různých listech používá slovo zákon a cituje nejen z desatera. Stejně tak Ježíš používá zákon i pro žalmy a proroky , zkrátka celý SZ nebo tanach.
3. pokus napasovat koncept zákona lásky na desatero je umělý.
V desateru je Bůh žarlivě milující ale i trestá viny otců a synech vnucích pravnucích i prapravnucích.
I jinde v bibli i v dnešní etice a morálce je toto už považováno za kruté a neodpouštějící. Takto dodnes jednají na blízkém východě a je v tom msta a tvrdost srdce.
Když mi ublížíš a zemřeš dřív než se pomstím mám snad jít ubližovat tvým ďetem a vnukům? Viděl bys mne pak za spravedlivého. Možná ano ale ne za milujícího a ctícího zákon lásky.
Jde o to že sám autor nejprve zákon zúžil na pouze desatero jako to důležité aby pak zkusil dokládat spojení s láskou dvěma texty mimo desatero.
4. milost a zákon
Po přečtení listu Galatským si čtenář nemůže myslet že autor dál počital se zákonem po příchodu milosti. Mluví o zákonu jako o dozorci který ztratil nad vámi moc když jste dospělí a zdědili jste moc a práva svého otce Boha.
O celé Sinajské smlouvě která obsahuje i desatero mluví jako o ženě která plodí děti do otroctví. Pacel navrhuje tu smlouvu vyhnat i s jejimi následovníky. Psáno je to v kontextu kdy po Pavlově evangelizaci přišli za novými křesťany zákoničtí křesťatné a chtěli po nich ať začnou dodržovat zákon a obřezají se.
Kurt nechce nikoho obřezávat ale jinak chce pi křesťanech to samé aby začali dodržovat nějaká další přikázání zakona (desatero). Pavel v Galatským by ho za to proklel.
Navíc v příspěvku jsou citovány káravé a odstrašující příspěvky pro ty kdo nezastávají stejné stanovisko.
Je z toho vidět důraz celého učení. Nemluví se k nevěřícím zvěst k evangelia. Mluví se k věřícím ale nenabádají se k lásce a odpouštění. Nabádají se k dodržování soboty a zavrhnutí víry v trojici aby nebyli nakonci zavrženi Bohem.
To je podle mne pohled příspěvku Kurta Müllera
I každý chytrý tyran co hrozí odchodem nebo trestem a používá doma násilí může tvrdit že jde jen o dodržování jeho zákona lásky a že stačí jej poslouchat a vše bude skvělé.
příběh Kaina a Ábela je tak strohý že z něj nelze usuzovat něco o zákonu.
Kdyby tam zákon platil tak Kain za vraždu zemře a nebude naopak Bohem chráněn. Ten příběh je v úplně jiném prostředí a s jinými důrazy.
[/quote]
...1. Když se ptáme po významu textu z galatským, nejlepší je přečíst si vkuse celý list Galatským. Z něj pochopíme celkové téma nebo poselství a tam by měl zapadat i význam úryvku.
Autor to neudělal a dochází k závěrům které nejsou v souladu s listem Galatským.
Autor kázání bere ohled na celou Bibli a toto „kázání“ není přece jen z listu Galatským. Důležité pro nás na prvním místě je co učí o zákonu a přikázáních Ježíš nebo Bůh Otec, nikoliv co učí jen apošt. Pavel, kterému naprostá většina křesťanů vůbec nerozumí a jen neustále překrucují jeho slovo ve svůj prospěch.
...2. pojetí zákona jako pouze desatera je další nerespektování názorů Pavla, který v různých listech používá slovo zákon a cituje nejen z desatera. Stejně tak Ježíš používá zákon i pro žalmy a proroky , zkrátka celý SZ nebo tanach.
Autor kázání má naprostou pravdu když říká:
„Zákon“ má mnoho významů, které jsou často směšovány.
Věčné platné Desatero přikázání byl odděleno od knihy Mojžíšova zákona v truhle smlouvy a mělo mnohem větší důležitost než další přikázání, zákony, ustanovení atd. Uvedené v knize Mojžíšova zákona, z nichž obětní zákony měly jen dočasnou platnost, dokud Ježíš nezemřel na kříži jako obětní Beránek. Dnes už neplatí (i když nebyly zrušeny úplně, protože platí, že ...ani čárka ze zákona nebude zrušena dokud bude nebe a země). Zrušit zákon může jedině Zákonodárce a tím je jen a pouze Bůh Otec JHVH, nikoliv Pán Ježíš, který je dodnes oslaveným člověkem a nemůže tak měnit Boží zákony.
...3. pokus napasovat koncept zákona lásky na desatero je umělý.
V desateru je Bůh žarlivě milující ale i trestá viny otců a synech vnucích pravnucích i prapravnucích.
Žárlivě milující Bůh je snad Bůh bez lásky a trestu?
Milující Bůh snad nemůže nikoho trestat, když ho někdo nenávidí? Samozřejmě, že může a dobře dělá, v tom mu naprosto fandím:). To snad má Bůh nechat jen tak, když ho někdo nenávidí a nedodržuje jeho zákon lásky Desatero? To snad nemyslí někdo vážně. Každý Boží trest je výchovný pro dotyčného nebo i pro ostatní. Koho Bůh miluje toho i trestá jako otec syna.
2. Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. [b]Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí, a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.
[/b]
...I jinde v bibli i v dnešní etice a morálce je toto už považováno za kruté a neodpouštějící. Takto dodnes jednají na blízkém východě a je v tom msta a tvrdost srdce.
Když mi ublížíš a zemřeš dřív než se pomstím mám snad jít ubližovat tvým ďetem a vnukům? Viděl bys mne pak za spravedlivého. Možná ano ale ne za milujícího a ctícího zákon lásky.
Žalmy 11:7 Nebo [b]Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje[/b], na upřímého oči jeho patří.
Žalmy 37:28 Nebo [b]Hospodin miluje soud[/b], a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; [b]símě pak bezbožníků bude vypléněno.[/b]
Žalmy 146:8 Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, [b]Hospodin miluje spravedlivé.
[/b]
Přísloví 3:12 [b]Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
[/b]
Přísloví 15:9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, [b]toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
[/b]
Židům 12:6 [b]Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.[/b]
1 Janův 4:7 Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a [b]každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha.
[/b]
Zjevení Janovo 22:15 [b]Vně pak budou psi a čarodějníci, a smilníci, a vražedlníci, a modláři, i každý, kdož miluje a činí lež.[/b]
...Jde o to že sám autor nejprve zákon zúžil na pouze desatero jako to důležité aby pak zkusil dokládat spojení s láskou dvěma texty mimo desatero.
My ale dnes již nemusíme dodržovat celý zákon, celý zákon nedodržují dnes ani ortodoxní židé, ti asi jen polovinu z 613 přikázání atd., my ostatní Desatero + další vhodná přikázání platná dodnes.
Boží přikázání (minimálně Desatero) ale dodržovat musíme viz Zj. Jana. A tyto jsou shrnuty do dvou přikázání lásky Milovat Boha a milovat bližního svého. [b]Ale nyní vše dodržujeme z lásky k Bohu a s jeho pomocí.[/b]
...Po přečtení listu Galatským si čtenář nemůže myslet že autor dál počital se zákonem po příchodu milosti. Mluví o zákonu jako o dozorci který ztratil nad vámi moc když jste dospělí a zdědili jste moc a práva svého otce Boha.
[KB1613] Ga 3:10 Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil.
Opět je třeba rozlišovat jaký zákon měl apošt. Pavel na mysli. V celé knize Galatským se mluví o ceremoniální části zákona, nikoliv o přikázáních Desatera.
Nikdo kdo dodržuje přikázání Boží nemůže být pod zlořečenstvím (kletbou) zákona, protože jak Ježíš správně učil přikázání Desatera vedou člověka k věčnému životu a jsou „pro nás“, zatímco přikázání knihy Mojžíšova zákona přidanému po 430 letech byly vždy „proti nám“.
[KB1613] Ga 3:12 Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně.
[NBK] Ga 3:17 Říkám tedy toto: Smlouvu, předem schválenou Bohem vůči Kristu, nemůže Zákon, který byl zaveden po čtyřech stech třiceti letech, zrušit, aby obrátil zaslíbení vniveč…
Kontext tohoto verše ukazuje, že Pavel mluví spíše o ceremoniálním než o morálním zákonu desatera. Ve verši 10 se odvolává na prokletí, která jsou napsána v knize zákona. Víme, že musí jít o Mojžíšův zákon, protože zákon psaný na kamenných deskách žádné kletby neobsahuje.
Další potvrzení pro to, že tento pozdější zákon byl skutečně zákon Mojžíšův:
[NBK] Ga 3:19 K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišlo to símě, jemuž bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly, rukou prostředníka. (o the nomoj law)
Zde máme předloženy dva závažné fakty, týkající se tohoto přidaného zákona. Je nám řečeno proč byl dán a také jak dlouho má zůstat v platnosti. Nad těmito dvěma informacemi bychom se měli pečlivě zamyslet, protože obsahují přesvědčivé důkazy v našem případě.
1. Proč byl dán?
Zmíněný verš jasně konstatuje, že „byl přidán kvůli přestoupením“. Myslím, že to odhaluje mnohé, protože čteme např., že „kde však není Zákon, tam není ani přestoupení.“ (Řím 4,15 KMS). Nikdo nemůže být vinen přestoupením zákona, který neexistuje. V tomto případě jeden zákon zřejmě existoval a byl „přestupován“. Kvůli tomu musel být 430 let po ustanovení Boží smlouvy s Abrahamem přidán nový zákon. A jelikož je zaznamenáno, že Abraham dbal na Boží přikázání a zákon (viz. Gn 26,5), věřím, že tento dřívější zákon, který Abraham zachovával, byl zákon desatera přikázání. Mojžíš se ještě nenarodil, takže to nemohl být jeho zákon! Přestupování desatera přikázání tedy bylo důvodem pro přidání ceremoniálního zákona. Když se na to podíváme blíže, je to logické. Pokud existuje zákon zakazující vraždu a je přestoupen, musí být ustanoven jiný zákon, který stanoví trest za porušení prvního zákona. Znovu opakuji, že desatero neobsahovalo žádné kletby ani soudy (trest), ale Mojžíšův zákon byl charakteristický právě těmito věcmi.
2. Jak dlouho zůstane tento „přidaný“ zákon v platnosti?
Písmo říká: „dokud by nepřišel potomek“. Není sporu o identitě tohoto „potomka“ - nepochybně je to Ježíš. Máme nějaký další důkaz, že zákon, který byl zrušen a přibit na kříž, byl skutečně ten Mojžíšův? Ať to byl kterýkoliv zákon, byl označen jako „rukou psaný záznam, který svědčil proti nám svými ustanoveními“ (Kol 2,14 KMS). O desateru se nikde nemluví jako o ustanoveních. Tento termín ukazuje spíše na místní právní úpravy, které jsou konkrétní a omezené, něco jako obecní vyhlášky, které mají svou působnost pouze na území města. Naproti tomu desatero by se dalo přirovnat k ústavě.
Pozdější zapsání Desatera vlastními slovy Mojžíšem a promíchané s ostatními ceremonialními zákony viz Leviticus do knihy Mojžíšova zákona tak kdo tyto boží přikázání plnil tehdy i díky jejich zapsání v knize Mojžíšově není a nemůže být nikdy pod kletbou (zlořečenstvím). A proto je třeba rozlišovat věčné platné Desatero Božích přikázání, jehož plněním se budou vyznačovat všichni křesťané před 2PJK, kteří mají zároveň víru Ježíšovu a jsou díky ní a skutků milosrdenství spravedliví před Bohem a díky tomu budou spaseni a na dočasně přidané ceremoniální a další zákony a ustanovení, které byly přibity na kříž (obětní zákony a ustanovení) nebo další ustanovení jejichž platnost byla pozastavena.
Pokud má křesťan Ježíšova víru (uvěřil v něj a chce žít jako On, třeba i s občasnými chybami, ale snaží se nehřešit) + plní Boží vůli pokud může (skutky milosrdenství + dodržování Desatera), pak obdrží dar milosti Boží a má jistou naději na věčný život.
Nic víc a nic méně od nás Bůh neočekává.
[NBK] Ga 3:24 takže Zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.
[KB1613] Ga 4:4 Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem.
[KB1613] Ga 4:5 Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
To je často používaná věta z Bible: „Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil“.
Co znamená být pod zákonem? Jste pod zákonem, když jste novozákonní křesťané? Znamená ‚nebýt pod zákonem‘, že už člověk nemá dále povinnost podřídit se zákonu? To bývá použito dvěma způsoby.
Porušují křesťané zákon nebo ho zachovávají? Zde mluvíme o dvou různých zákonech. Máme Kristův zákon, o kterém říkáme, že je to Nová smlouva, ale Desatero přikázání je zcela jistě v ní zahrnuto. Pak jsou tady určité obřadní zákony.
Avšak většinou v listě Římanům, když Pavel říká, že nejsme pod zákonem, ale pod milostí. Myslí tím, že už nepodléháme trestu podle zákona, protože Kristus nás zachránil před trestem. Když jsme tedy zachráněni od trestu, neznamená to, že můžeme svobodně porušovat zákon. Znamená to, že jsme vysvobozeni od trestu smrti. Někteří si to vykládají tak, že když nejsou pod zákonem, mohou porušovat zákon. Hlásají to však jen pokud jde o sobotu. Ještě nikdy jsem neslyšel žádného kazatele říkat: „Můžete se všichni volně dopouštět smilstva. Nejste pod zákonem. Klidně něco ukradněte. Nejste pod zákonem. Můžete svobodně lhát. Nejste pod zákonem.“
Takto to nepoužívají, dokud nezaslechnou pravdu o sobotě. „Ne, ne. My nejsme pod zákonem, jsme pod milostí.“
...Kurt nechce nikoho obřezávat ale jinak chce pi křesťanech to samé aby začali dodržovat nějaká další přikázání zakona (desatero). Pavel v Galatským by ho za to proklel.
Navíc v příspěvku jsou citovány káravé a odstrašující příspěvky pro ty kdo nezastávají stejné stanovisko.
Kurt správně nechce nikoho obřezávat, protože na tom vůbec nezáleží, ale záleží jen na dodržování Božích přikázání, v tom má ap Pavel pravdu.
1 Korintským 7:19 Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání
Božích.
Koloským 3:11 Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus.
Ap. Pavel by možná kohokoliv proklel, protože to byl jen nedokonalý a omylný člověk, který se sám prohlásil za apoštola, ale za prokletého považoval dle Gal. 1.6-7 jen toho, kdo překrucuje Kristovo evangelium – tedy, Že Kristus zemřel za mnohé a i za jejich minulé hříchy a Bůh Otrec jej vzkřísil z mrtvých, a každý kdo v něj uvěřil má vzít svůj kříž a následovat jej, činit pokání na odpuštění hříchů a kdo jej činit nebude zahyne.
...Je z toho vidět důraz celého učení. Nemluví se k nevěřícím zvěst k evangelia. Mluví se k věřícím ale nenabádají se k lásce a odpouštění. Nabádají se k dodržování soboty a zavrhnutí víry v trojici aby nebyli nakonci zavrženi Bohem.
Zvěst evangelia je základ, který obsahuje milování Boha i milování bližního jako sebe samého, což není nic jiného než zákon lásky, ve kterém je zahrnuje samozřejmě i věčně platné Desatero Božích přikázání. A kdo věří na římskokatolickpu trojici namísto jednoho jediného pravého Boha Otce a toho, kterého poslal Ježíše Krista je opravdu byť něévědomky na cestě mimo věčný život, v tom s Kurtem naprosto souhlasím.
...příběh Kaina a Ábela je tak strohý že z něj nelze usuzovat něco o zákonu.
Mojžíšův zákon není nikdy přirovnáván k věčnému morálnímu zákonu, který byl v platnosti od samého počátku lidské historie. Ačkoliv bylo zapsáno až na hoře Sinaj, bylo desatero chápáno a ctěno nejdávnějšími patriarchy. Dokonce Kain (prvorozený syn Adama a Evy) věděl, že zabití je hřích. Když se chystal ke svému činu, Bůh mu řekl, že „hřích ve dveřích leží“. Boží hlas promluvil ke Kainovi o hříchu ležícím ve dveřích kvůli jeho plánu zabít Ábela, což je přestoupení jednoho z deseti přikázání. To je absolutní důkaz toho, že morální zákon byl v platnosti už v tak dávné minulosti. Je nemožné, aby hřích existoval tam, kde není zákon!
[KB1613] Gn 4:7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.
...Kdyby tam zákon platil tak Kain za vraždu zemře a nebude naopak Bohem chráněn. Ten příběh je v úplně jiném prostředí a s jinými důrazy.
Ne, protože v té době ještě neexistoval Mojžíšův zákon, který za spáchaný hřích Desatera přikázání stanovoval trest.
