Mikime, opět jsi uveřejnil příspěvek Tvého duchovního vzoru br.Mullera. Jeví se mi trochu chaotický. Na začátku je základní otázka (víra nahrazuje zákon?).
Sám uvádí texty Gal 3.kapitoly, že po příchodu víry nejsme podřízeni vychovateli (zákonu). Pak rozvádí, co je to víra.

V.27. křest znamená „obléknout Krista“, chovat se (myslet a jednat) podobně jako Pán Ježíš.

Bible v Gal 3:27 uvádí: Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.
To znamená, že kdo byl pokřtěn, tak "oblékl" Krista, nic dalšího text neuvádí.

Ve staré smlouvě byla přikázání rozvedením věčného zákona lásky,

Myslím si, že zákon (evidentně myšleno Desatero) není věčné, nedávalo by to smysl. Je tam zmínka o úctě rodičům, to se týká pouze lidí, o cizoložství, které se také týká jen lidí a navíc pouze v době do 2.příchodu, daly by se vystopovat další omezení. Může být věčné v tom smyslu, že bylo už dříve v Boží mysli, ale ne ve smyslu, že je věčné pro lidi. Po vzkříšení už nebude manželství, dychtit po ženě bližního asi nepůjde (pokud nechceš implementovat nějakou nauku SJ).

Víra nenahradila věčný Boží zákon

Víra a Boží zákon jsou naprosto dvě odlišné věci, podle mne trochu zbytečná věta.

Porušením zákona, přikázání a ostatních ustanovení měli Izraelité nahradit obětováním zvířat, které je mělo vychovat zákon neporušovat. V tomto smyslu byl zákon vychovatelem. Působením, smrtí a vzkříšením Pána Ježíše se oběti staly zbytečnými.

Myslím, že ne. První věta je špatně přeložena a nedává moc smysl. Opět se projevuje to, že vidíš hřích jako vnější věc, tedy porušování. Je to ale hlubší záležitost, takže člověk mohl navenek neporušit, ale uvnitř byl a je veskrze hříšný. Podle mne neměl zákon (oběti) vychovávat k neporušování. Mohl by jsi uvést nějaký text, který to tvrdí? Pokud je Desatero součástí zákona, pak se i na něho vztahuje to, že bylo vychovatelem až do příchodu Ježíše.

Boží Duch odpovídá na upřímné přání žít podle zákona lásky, mít čisté srdce, mění povahy a odstraní hříchy po křtu.

Od kdy Duch svatý odstraňuje hříchy po křtu?

Následovníci obléknou Krista a s ap. Pavlem mohou vyznat: „Živ už nejsem já, živ je ve mne Kristus“ (Gal 2,20). Tak se staneme duchovním semenem Abrahama dědici Božího království. (Mat 25,34).

Myslím, že br.Muller spojil dvě věci, které spolu nesouvisí. Mat 25:34 je podobenství o ovcích a kozlech a Kristus říká, že nezištně pomáhající, vidící potřeby dědí Boží království. Naopak Gal 2:20 je dovršení výpovědi Pavla o tom, jak došel ke spravedlnosti v Kristu a ne ze zákona.
Mikime, starý br.Muller je zřejmě zbožný, ale jeho problém je nedomýšlení některých věcí. Tvůj pak pouhé přebírání cizích myšlenek.

Kto je Kurt Muler ?

Víra nahrazuje zákon?

Gal 3,23 Dokud nepřišla víra, byli jsme hlídani pod Zákonem, uzavření pro víru, která měla být zjevena, 24 Zákon se stal naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry. 25 Když však přišla víra, nejsme již podřízeni vychovateli. 26 Neboť všichni jste synové Boží skrze víru v Kristu Ježíši. 27 Vždyť vy všichni, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli. 28 Již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. 29 A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.

Je psáno: Víra je nadějných věcí podstata a důvod neviditelných. (Žd 11,1). (Více o víře Biblický slovník A. Novotného str. 1195-1203). Víra je důvěra, věrnost, spoléhání, oddanost, poslušnost ve vztahu k nebeskému Otci. Věřit v Ježíše znamená přijmout jeho slovo, podle nich a příkladu Pána Ježíše žít. Ap. Pavel spojil víru s ospravedlním, odpuštěním hříchů. Nestačí pouhé přesvědčen, že Pán Ježíš žil a zemřel za nás a jsou nám odpuštěny hříchy, nejen minulé, ale i současné. V.27. křest znamená „obléknout Krista“, chovat se (myslet a jednat) podobně jako Pán Ježíš.

Ve staré smlouvě byla přikázání rozvedením věčného zákona lásky, napsaná na kamenné desky, uložené v truhle smlouvy, která byla přítomností Boží moci v Izraeli. Nebeský Otec dal prostřednictvím Mojžíše řadu ustanovení – oběti, rituály, soustavu prvků bohoslužby a Izraelité vše nazvali Zákon. Porušením zákona, přikázání a ostatních ustanovení měli Izraelité nahradit obětováním zvířat, které je mělo vychovat zákon neporušovat. V tomto smyslu byl zákon vychovatelem. Působením, smrtí a vzkříšením Pána Ježíše se oběti staly zbytečnými.

Nová smlouva má stejný hlavní předmět jako všechny ostatní smlouvy, věčný Boží zákon lásky (vč. přikázání; Mat 22,37-40; Jan 12,50;14,15; 15,10; Zj 14,12). Vztah následovníků Krista k nebeskému Otci VE JMÉNU JEŽÍŠE KRISTA. (Jan 14,13.14;15,16; 16,23.24) nahradil nápravná ustanovení obětí a úkonů. Boží Duch odpovídá na upřímné přání žít podle zákona lásky, mít čisté srdce, mění povahy a odstraní hříchy po křtu. Následovníci obléknou Krista a s ap. Pavlem mohou vyznat: „Živ už nejsem já, živ je ve mne Kristus“ (Gal 2,20). Tak se staneme duchovním semenem Abrahama dědici Božího království. (Mat 25,34).

Víra je život podle věčného Božího zákona lásky, podle příkladu Pána Ježíše a zákon tím ztratil trest za hřích. Víra nenahradila věčný Boží zákon. Láska k nebeskému Otci, Ježíši Kristu a bližním naplnila život věřících. Láska věří v jediného pravého Boha a toho, kterého poslal Pána Ježíše Krista (Jan 17,3; 20,17) a zachovává den odpočinku (Gen 2,3).

Všem přeji, abychom se stali důstojnými dědici Božího království a bratry Pána Ježíše. AMEN

Kurt Müller