Psát logicky je chybným přístupem k teologickému výkladu Bible. Logicky je někdy zřetelné, že je napsáno "useknout ruku".... A co s tím?
S pouhou logikou se nevysvětluje ep. Rímanům, ani cokoliv jiného. I když to může vypadat dobře.
Málo kdo zesouladí tvrzení ap. Pavla o vylomení a naroubování. Izrael nebyl odstaven, jen některé větve byli vylomeny. Hrdinská tvrzení někdy postrádají základ.

Tomáš, dobre si to vysvetlil, vyzerá to pochopiteľne.
Zrejme to je dôvod, prečo nám v Pavlových listoch chýba akákoľvek zmienka o desatore, sobote a pod. Jednoducho sa to pohanov netýkalo. A takto to asi chápali aj na koncile Sk 15, kde pre pohanov určili (pre nás tak nepochopiteľne málo) obmedzení ... .
V tomto zmysle je tvoj pohľad na vec v súlade s Novým zákonom - netýka sa nás to, tak o tom nepotrebujeme hovoriť.

Problém potvrzení platnosti nebo neplatnosti zákona je v už v samotné otázce která je černobílá.

Máte na výběr pouze přijmout desatero a s tím i sobotu, nebo odmítnout desatero a tím vám začnou podsouvat i myšlenky - ,,to jako už můžeš krást, zabíjet, smilnit, lhát" atd.

Nedostali jste vlastně možnost odmítnout se tím zabývat. Vysvětlím proč byste jí měli dostat.
...........................

Kdybych za vámi přišel se závaznými zákony švýcarska, ve kterých je plno dobrých věcí, jako právo na bránění vlastní rodiny a majetku, možnost hlasovat v referendech, ochrana života, atd.

Tak místo přijetí, nebo odmítnutí celého celku (jejích zákoníku) mi můžete říct. Není tolik důležité, jestli si myslím že je to platné(=dobré) nebo neplatné (=zlé )

důležité je to, že já jsem čech a žiji na území české republiky/Slovenska a že ten zákoník je ze švycarska, kde platí.

Zde neplatí, je určen pro jinou zemi a někdy i v jiné době.

Nemusím si vybírat mezi tím, jestli je dobrý natolik aby musel platit všude na světě, nebo jestli je neplatný a proto všude na světě ho mohou porušovat.

Mne přece zajímá, jaké zákony platí pro mne v mé zemi, komu jsem já zavázán a co jsem slíbil jako občan nebo člen spolku dodržovat.

-----------------------------

A teď prosím nevybuchněte - s Desaterem je to stejné.

Desatero bylo nabídnuto pouze Izraelskému národu jako součást smlouvy s Bohem
Exodus 19 kapitola
Ten ho přijal a pro něj platí.

My kteří jsme pohané, tedy nemáme žádné předky z Izraelců, tak jsme nikdy na této smlouvě neměli podíl - nebyla určena nám
Efezským 2,11-22

Podíl na ní mají jen ti pohané, kteří konvertovali k židovství a nechali se i obřezat - proselité.

Ale my nejsme jenom pohané, jsme křesŤané a máme stejného jednoho Boha jako oni.

Ale my jsme byli připojeni k Božímu lidu přes Novou smlouvu, skrze Ježíšovu krev.
(1 Kor 11)

Pro nás platí práva a závazky, které se píší v nové smlouvě.
................................

Otázka platnosti zákona by se dala tedy z pozice křesťana z pohanů odpovědět také takto - Platí, ale pouze pro ty, se kterými bylo uzavřeno.

To přece neznamená, že v době Sinaje Bůh dovoloval a schvaloval filištínům, číňanům a americkým indiánům aby zabíjeli, smilnili a lhali a kradli atd.

Prostě jen s nimi neuzavřel tu smlouvu s tím desaterem jako s židy.
Kdoví jakým způsobem se tehdy zjevoval jiným kulturám a dával jim nějaké meze a hranice.

Smlouva Ježíšovou krví se ale prolévá za všechny lidi - nejen všechny syny Izraele. Je pro každého, kdo věří.

Otázku spíše je proč v tak oficiálním dokumentu jako je ASD veria musí být pro vyzvednutí pravdy vždy odraz od hřbetu jiné církve?Pokud je něco pěkné,nosné,biblické,živé,nepotřebuje to přikrmovat často spekulacemi a pomluvami na jiné církve.Nebo nás spojuje pouze společný nepřítel a ne Láska k Bohu ?

Je mi jasné, že v knihe "Adventisti s. d. veria" sa argumenty často používajú účelovo a demagogicky. VladoR uvádza iba jeden z mnohých prípadov. Niekedy tú knihu otvorím, keď si chcem doplniť poznatky o nejakej téme. Ale väčšinou ju dosť rýchlo zavriem, lebo niektoré argumenty sú fakt od veci.

Ahoj Lukas,
dakujem za tvoj prispevok.
"část kterou uvádíš téměř nic nedokazuje" - je nechcem nic dokazovat. Chcel som len poukazat na to, ze v knihe Adventisti sd veria (ktorej ulohou je objasnit a argumentami podlozit nasu vierouku), sa uvadzaju dovody, ktore nemaju potrebnu a ocakavanu padnost, silu, a podla mna by tam nemali vobec byt. Su zamiesane medzi dolezite argumenty, ale nie su nijako oddelene, oznacene. Clovek potom nevie, ci to je to, na com ta argumentacia stoji, alebo nie. Proste takto sa neda seriozne studovat. Podozrievam autorov, ze tam tvrdenia tohto druhu dali, aby svojim mnozstvom vytvarali zdanie, ze tema je dobre podlozena, ale v skutocnosti to tak nemusi byt. Ak verim niecomu na zaklade Biblie (a to je dolezite), tak potom mi je jedno, kto este tomu veri alebo neveri. Iba to som chcel svojim prispevkom povedat. Myslim ze Rajon to pochopil.

Ahoj Vlado,
část kterou uvádíš téměř nic nedokazuje, pouze se v ní píše, že někteří ostatní křesťané v minulosti tuto část chápali stejně. Pokud porovnáš počet odkazů na literaturu adventní a neadventní, zjistíš, že velmi převažují odkazy na literaturu pocházející od Adventistů.

Myslím, že se mýlíš, když píšeš:

A to je zaujimave, ze v tomto bode vierouky ich pouzivame ako podporny argument, ale v inych otazkach, kde maju iny nazor (napr. sobota), s nimi nesuhlasime.

Např. v knize Adventisté sedmého dne věří je použit podobný odkaz na neadventní literaturu i u článku Sobota, v české verzi to najdeš na straně 310.
"Bible nikde neschvaluje změnu dne bohoslužby, který Bůh ustanovil v Edenu a potvrdil na Sínaji. Uznávají to i mnozí křesťané, kteří zachovávají neděli. Katolický kardinál James Gibbons kdysi napsal: „Můžete číst Bibli od Genese až po Zjevení a nenajdete jediný řádek, který by schvaloval svěcení neděle. Písmo klade důraz na zachovávání soboty.“28
A. T. Lincoln, protestantský teolog, uznává: „Nelze dokazovat, že samotný Nový zákon poskytuje důvod pro přesvědčení, že od vzkříšení Bůh ustanovil zachovávání prvního dne jako dne odpočinku.“29
A dodává: „Pro každého, kdo považuje celé Desatero za závazný mravní zákon, je jediným důsledným jednáním, stát se světitelem sedmého dne – soboty.“30"

Myslím, že ak by hlavným odôvodnením platnosti zákona boli tie uvedené odkazy na iné cirkvi, tak by to bol naozaj slabý argument. Ale mám dojem, že nejde o základný argument pre potvrdenie platnosti zákona, skôr len akýsi dodatok ako niečo "pre zaujímavosť". Aspoň to tak vnímam.
Okrem toho RKC, ak sa nemýlim, naozaj verí v platnosť zákona (sú cirkvi, ktoré to majú trochu inak - "zákon bol zrušený" a pod.), v tom nie je u RKC rozpor s Bibliou, rozpor je v tom, že akého zákona (s akým znením).

Niektori diskuteri sa odvolavaju na knihu Adventisti sd veria. Tak som si ju vzal do ruky, a hned som nasiel niekolko argumentov, ktore stoja za zmienku. Tu spomeniem len jeden z nich.
V casti ´Bozi zakon´, podnadpis ´Trvala platnost Bozieho zakona´ sa pise, ze "Krestania po cele starocia neochvejne zastavali platnost Bozieho zakona ... ". Nasledne je v poznamke uvedenych asi 20 odkazov na rozne vyhlasenia (katechizmy a vyznania viery) roznych cirkvi, ktore podporuju platnost Bozieho zakona.
A to je zaujimave, ze v tomto bode vierouky ich pouzivame ako podporny argument, ale v inych otazkach, kde maju iny nazor (napr. sobota), s nimi nesuhlasime. Z tohto dovodu povazujem ich uvedenie v casti na podporu zakona za ucelove, tym padom neucinne a pre studenta biblickych nauk zavadzajuce. Ak my sami urcujeme, co je v ich uceni spravne a co nie, a nasledne to pouzijeme ako nezavisly dokaz, tak taky argument nestoji za nic. Odovodnenie platnosti zakona musi stat na niecom pevnejsom, nez na citatoch z "odpadlickych" katechizmov ...