...Vieš aj to, že pojem – viera nikdy nebol použitý v Písme v súvislosti s osobou Ježiša Krista – teda, že by Ježiš potreboval vieru. To je pre takých, ako si ty Mikim výkričníkom. Ak to v Biblii nie je, tak, ako to tam nájdeš?

Viktor ty jsi vážně blb v minulém komentáři jsem ti dal verš Žid. 2.13 ve kterém Ježíš jasně říká, že bude důvěřovat (spoléhat, věřit) "mu" tedy Bohu Otci. Stejně jako i my důvěřujeme a věříme Bohu Otci.
Ježíš byl člověk jako my a musel se ve všem spoléhat na Boha Otce tedy úplně stejně jako o my až dodnes.
Kdo si zcela nebiblicky vymýšlí, že Pán Ježíš Kristus je Bůh tak je u mne antikrist.

mikim napísal: ↑07 Nov 2023, 17:52 Viktor ty jsi fakt mimo . Víra = důvěra či spolehnutí Ježíše v Boha Otce (biblicky dokázána). To pochopí asi každý s průměrným IQ. Ježíš nepřišel fyzicky z nebe, ale narodil se jako člověk na zemi a teprve od té doby začal existovat, ap.

Určite vieš o tom, že existuje pojem - viera a čo všetko znamená pre človeka, že.
Vieš aj to, ako sa definuje.

Vieš o tom, že tento pojem - viera, existuje na mnohých miestach v Biblii. Vieš aj to, že sa vždy používa v súvislosti s človekom a jeho spásou. Predsa, iba znovuzrodené srdce prijíma spasiteľnou vierou evanjelium života – Slovo Božie – Krista.

Vieš aj to, že pojem – viera nikdy nebol použitý v Písme v súvislosti s osobou Ježiša Krista – teda, že by Ježiš potreboval vieru. To je pre takých, ako si ty Mikim výkričníkom. Ak to v Biblii nie je, tak, ako to tam nájdeš? Síce sa snažíš prekrúcať to a zamieňať pojmy, ale to je tak všetko. Hoci si z Biblie urobil trhací kalendár, tak tento tvoj problém takto nevyriešiš, keď to tam nie je. Spočítaj si v Biblii, koľko - krát sa použil pojem viera a to v súvislosti s človekom - teda jeho spásou a prečo sa ani raz nepoužil v súvislosti s Ježišom Kristom?

Z toho vychádza, že tvoj boj je len strata času a teda márny a každé učenie, ktoré učí, že Ježiš je iba človekom, je z ducha antikrista.

Písal som snáď niekde, že Ježiš – jeho osoba, zišiel z hora – z neba na Zem a to priamo v tele? V nebi predsa nemajú smrteľné telá. Ak by zišiel z neba v nesmrteľnom tele, tak by sa nič z toho, čo sa malo stať, nestalo.

Vždy píšem, že osoba Ježiša prišla z hora – z neba a to tak, že sa narodil panne - teda jeho osoba prišla z neba v tele a to tak, že sa narodil, ako človek. Preto aj vedel odkiaľ prichádza a kam ide. Iba tak sa mohlo stať to, čo sa stalo a priniesť dokonalú obeť za naše hriechy a na tretí deň vstať z mŕtvych, lebo prišiel v smrteľnom tele, ako človek.

Ján 6:51 Ja som ten živý chlieb, ktorý sostúpil z neba. Keby niekto jedol z tohoto chleba, bude žiť na veky. A chlieb, ktorý ja dám, je moje telo, ktoré ja dám za život sveta.

Teda jeho osoba - Syn Boží - Slovo Božie, ktorý je v nebi zostúpil z neba a to tak, že sa narodil panne a prišiel v smrteľnom tele. Prináša svoje telo, ako dokonalú obeť a to raz a navždy. Jesť tento chlieb je prijať vierou evanjelium života - Slovo Božie - Krista a tak žiť naveky.

Viktorrealita napísal: ↑07 Nov 2023, 08:00 Mikim

Jednoducho povedané - Ježiš nepotreboval vieru, lebo prišiel z hora - z neba - od Otca. No a týmto ti padá to tvoje snaženie dokázať, že Ježiš je iba človekom a padá aj všetko následné s tým spojené. Žiadne prekrúcanie Písma nezmení nič na fakte, že v Biblii nie je o tom, že by Ježiš potreboval vieru, ani zmienka.

Viktor ty jsi fakt mimo . Víra = důvěra či spolehnutí Ježíše v Boha Otce (biblicky dokázána). To pochopí asi každý s průměrným IQ. Ježíš nepřišel fyzicky z nebe, ale narodil se jako člověk na zemi a teprve od té doby začal existovat, ap. Jan byl taky poslán od Boha a nikdo by nevěřil, že by přišel z nebe kde žil dříve , Jan 1:6  Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan.

Ježíš člověk říká jasně, že bude Bohu důvěřovat, vloží v něj důvěru, bude mu věřit či nechá se jim přesvědčit
Žd 2:13
CSP A opět: ‚Já mu budu důvěřovat;‘ a opět: ‚Hle, já a děti, které mi dal Bůh.‘

MPCZ A opět: Já budu mít důvěru v něho; a opět: Hl...e, já a děťátka, jež mi dal Bůh.

ZP a jinde: »Budu mu důvěřovati«, a jinde: »Hle, zde jsem, já i dítky, jež mi dal Bůh«.

OP A jinde: Já svou důvěru složím v něho. A ještě jinde: Hle, tady jsem já i moje děti, které mi Bůh dal. a (a) [Ž 22:23; Iz 8:17; Iz 8:18]

BKR A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.

NBK98 A znovu: "Já na něj budu spoléhat." A znovu: "Hle, já a děti, které mi dal Bůh."

B21 Jinde říká: "Já na něj budu spoléhat," a pokračuje: "Hle, já a děti, které mi dal Bůh."

B21P Jinde říká: „Já na něj budu spoléhat,“ a pokračuje: „Hle, já a děti, které mi dal Bůh.“

JB Já sám budu v něho mít důvěru. A rovněž: Hle, jsme zde, já i děti, které mi dal Bůh.

COL A dále: „Já budu doufati v něho.“ A opět: „Hle, zde já i dítky, které mi dal Bůh!“

KLP A opět: 'Já svou důvěru vložím v něho'. A ještě zase: 'Hle, tady jsem já i moje děti, které mi dal Bůh.'

SKR A zase: Já budu v něho důvěřovat. A opět: Hle, já a mé děti, které mi dal Bůh.

[IGNT]και G2532 AND παλιν G3825 AGAIN εγω G1473 I εσομαι G2071 G5704 WILL BE πεποιθως G3982 G5756 TRUSTING επ G1909 IN αυτω G846 HIM. και G2532 AND παλιν G3825 AGAIN, ιδου G2400 G5628 BEHOLD εγω G1473 I και G2532 AND τα G3588 THE παιδια G3813 CHILDREN α G3739 WHICH μοι G3427 ME εδωκεν G1325 G5656 ο G3588 GAVE θεος G2316 GOD.

Žd 2:13
VW And again: I will put My trust in Him(Vložím v Něj svou důvěru). And again: Here am I and the children whom God has given Me.

KJ3 And again, “I will be trusting on Him.” (Budu v Něho důvěřovat) Isa. 8:17 And again, “Behold, I and the children whom God gave to Me.” Isa. 8:18

RNKJ And again, I will put my trust in him. And again, Behold I and the children which יהוה hath given me.

ASV And again, I will put my trust in him. And again, [1] Behold, I and the children whom God hath given me.

IAV And again, I will put my trust in him. And again, Behold I and the children which Elohim hath given me.

DB And again, I will trust in him. (Budu mu věřit) And again, Behold, I and the children which God has given me.

LEB And again, "I will trust in him."[+]Isa 8:17> And again, "Behold, I and the children God has given me."[+]Isa 8:18>

WEB Again, “I will put my trust in him.” Again, “Behold, here I am with the children whom God has given me.”

LITV And again, "I will be trusting on Him." Isa. 8:17 And again, "Behold, I and the children whom God gave to Me." Isa. 8:18

NET Again he says, “I will be confident in him,” (Budu mu důvěřovat) and again, “Here I am, with the children God has given me.”

THO And, again: I will trust in him; and, again: Here am I and the children whom God hath given me.

ROT and again - I, will be confident upon him; and again - Lo! I, and the children which, unto me, God, hath given.

ETHE And again, I will put my confidence in him. And again, Behold me, and the sons whom thou hast given me, Aloha.

LAMSA And again, I will put my trust in him. And again, Behold me and the children which God has given me.

MURD And again, I will confide in him. (svěřím se mu) And again, Behold me, and the children whom thou, God, hast given to me.

T2001 And again, ‘I will have trusted in them.’ And again, ‘{Look!} The boys whom Jehovah gave me, and I…’

KJPCE And again, I will put my trust in him. And again, Behold I and the children which God hath given me.

TS98 And again, “I shall put My trust in Him.” (Vložím v Něj svou důvěru) And again, “See, I and the children whom Elohim gave Me.”

JESP And again, I will be confident in him. And again, Behold I and the young children which God gave me.

CJB Also, "I will put my trust in him, . . ." and then it goes on, "Here I am, along with the children God has given me."

MIT And again: I shall be (one of those) persuaded by him. (Nechám se jim přesvědčit) And once more: Look at me and the children God gave me.

MOF and again, 'I will put my trust in him,' and again, 'Here am I and the children God has given me.'

ESV And again, a"I will put my trust in him." And again, bc"Behold, I and the children cGod has given me."
a [Psa 18:2; Isa 8:17; 12:2]
b Cited from Isa 8:18
c Isa 8:18

Mikim

Jednoducho povedané - Ježiš nepotreboval vieru, lebo prišiel z hora - z neba - od Otca. No a týmto ti padá to tvoje snaženie dokázať, že Ježiš je iba človekom a padá aj všetko následné s tým spojené. Žiadne prekrúcanie Písma nezmení nič na fakte, že v Biblii nie je o tom, že by Ježiš potreboval vieru, ani zmienka.

Jan 6.57

Tak jako mě poslal živý Otec a já žiji kvůli Otci, tak ten, kdo se mnou dál sytí – ano ten – bude žít kvůli mně. Bible viz další překlady
"Poslal mě živý Otec." Učení, které Bůh poslal Ježíše Krista, se v Novém zákoně vyskytuje více než 40krát a může mít v různých kontextech různé významy. To, že Bůh poslal Ježíše na svět, může mít několik různých nuancí. Za prvé, Ježíš je „poslední Adam“ (1. Korintským 15:45), a stejně jako Bůh stvořil Adama, tak Bůh stvořil Ježíše tím, že ho zplodil v Marii. Boží poslání Ježíše se tedy může týkat jeho početí a narození a následné služby za záchranu lidstva, nebo se může jednoduše týkat mnohem pozdější události, kdy Bůh poslal Ježíše, aby naplnil svou službu spasitele lidstva. Tento druhý význam je například tím, co znamená Jan 17:18 (NET), když se Ježíš modlil k Bohu a řekl: „Jak jste mne poslali do světa, tak jsem já poslal do světa je. Ježíš pověřil své apoštoly a vyslal je, tak jak ho Bůh pověřil a poslal.

Existují trinitáři, kteří trvají na tom, že protože Bůh „poslal“ Ježíše, Ježíš musí být Bohem. Ale to je příliš mnoho z jednoduchého konceptu „byť poslán“. Myšlenka, že něco bylo „posláno“ Bohem, byla běžně používána a jednoduše znamená, že Bůh je konečným zdrojem neboli „odesílatelem“ toho, co bylo odesláno. Není důvod se domnívat, že to, že byl Ježíš poslán Bohem, z něj dělá Boha – nic jiného, co je „posláno“ Bohem, není Bůh. Tato fráze znamená pouze to, co říká, že Bůh poslal Ježíše. Bible má desítky příkladů věcí, které Bůh poslal, a všechny znamenají, že Bůh byl zdrojem. Bůh seslal špatné počasí na Egypt (2M 9:23), ohnivé hady na Izraelity (4Mo 21:6), Mojžíše (Dt 34:11), proroky (Soudce 6:8; 2. Sam 12:1 ), a mnoho dalších lidí a věcí. Jan Křtitel byl muž „poslaný od Boha“ (Jan 1:6). Slova Jana Křtitele o tom, že byl poslán, jsou velmi jasná, a pokud se to vezme stejně, jak někteří trinitáři berou Ježíše jako „poslaného“ Bohem, udělalo by to z Jana Boha také. Jan řekl: „Nejsem Mesiáš, ale byl jsem poslán před Ním“ (Jan 3:28 HCSB). To, co měl Jan na mysli slovem „byl jsem poslán před ním“, jednoduše znamená, že Bůh pověřil Jana v době, která předcházela Mesiášovi. Ale pokud už někdo věřil, že John je nějakým způsobem čtvrtým členem Božství, pak by to, co řekl John, mohlo být použito jako důkaz podporující tuto víru. Jde o to, že jediný důvod, proč by někdo řekl, že Ježíšovo „poslaní“ Bohem znamenalo, že byl Bohem nebo že již existoval v nebi, by byl, kdyby tuto víru již zastával. Slova sama o sobě to neříkají ani neznamenají.

Ve skutečnosti skutečnost, že Bůh nebo Otec „poslal“ Ježíše, dokazuje, že Ježíš není součástí Trojice, a proto je rovnocenný a věčný s Otcem. Ježíš jasně řekl, že ten, kdo „posílá“, je větší než ten „poslaný“. V Janovi 13:16 řekl: "Služebník není větší než jeho pán, ani poslaný není větší než ten, kdo ho poslal." Pokud tedy Otec poslal Ježíše, pak je Otec větší než Ježíš. Potom to dal velmi jasně najevo, když hned v následující kapitole řekl: „Můj Otec je větší než já“ (Jan 14:28).

Kultura té doby jasně ukázala, že „pán“ je větší než služebník a ten, kdo někoho posílá, je větší než ten, kdo je poslán. Podle Ježíšových vlastních měřítek tedy skutečnost, že říká, že byl „poslán“ Bohem, ukazuje, že ačkoli je Synem Božím, byl stále služebníkem Boha, svého Otce. A přesně tak měli první křesťané vztah k Ježíši: jako ke svému pánovi, ale k Božímu Synu a Božímu služebníku. Ve Skutcích se například modlili, aby Ježíš byl Boží „služebník“ (srov. Skutky 3:13; 4:27, 30; také viz komentář ke Skutkům 3:13).

Dalším důkazem, že to, že byl Ježíš poslán Bohem, z něj nečiní Boha a „rovného“ s Otcem, je to, že Bible nikdy neříká, že Ježíš „poslal“ Boha (nebo „Otce“), aby něco udělal. Jestliže Bible více než 40krát říká, že Bůh poslal Ježíše, a že Ježíš i Otec jsou Bůh a jsou si rovni, proč Bible nikdy neříká, že Ježíš poslal Otce, aby něco udělal? Odpověď je jednoduchá a jasná z Ježíšových vlastních úst: ten, kdo posílá, je větší než ten, kdo je poslán. Ježíš není Bůh a skutečnost, že říká, že byl poslán Bohem, to dokazuje.

"žít." To znamená žít věčně. Viz komentář k Lukášovi 10:28.⁹

Jan 6.38

Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal. Bible viz další překlady
"Sestoupil jsem z nebe." Ježíš řekl, že přišel z nebe, což znamená, že přišel od Boha; Bůh byl jeho zdrojem. Zdá se však, že Židé nepochopili Ježíšova slova zde v Janovi 6:38. Židé byli zmateni tím, co Ježíš řekl, protože řekli, že znají Ježíšovu matku Marii a také Josefa, kterého považovali za Ježíšova otce (Jan 6:42). Také mu špatně rozuměli, když řekl, že je „nebeským chlebem“ a že potřebují „jíst jeho tělo“, aby mohli žít (Jan 6:51). To, co Ježíš řekl, je zmátlo a přemýšleli, v jakém smyslu mohl Ježíš dát jíst své tělo (Jan 6:52). Je zřejmé, že nezachytili jeho obrazný jazyk, což je u Jana běžné téma (Jan 6:52; 8:27). Neměli bychom tedy následovat příklad a nesprávně vykládat Ježíšův jazyk zde v Janovi 6:38. Bylo pro ně běžným jazykem říkat, že něco „přišlo z nebe“, pokud byl jejím zdrojem Bůh, a existuje řada veršů, které ukazují, že je to pravda.

V Janovi 8:23 Ježíš říká: "Vy jste zdola, já jsem shůry." Ježíš tím nemyslí, že jsou doslova z podsvětí; ani tím nemyslí, že doslovně existoval jako jiná bytost v nebi a poté vstoupil do Mariina lůna jako člověk. Místo toho Ježíš používá obrazný způsob, jak říká, že jeho Otec je Bůh (Jan 8:28, 42), je shůry, stejně jako jejich otec je Ďábel (Jan 8:44). Tento příklad v Janovi 8:23 nám ukazuje, že pro Ježíše není neobvyklé, když říká, že je „shora“ nebo „z nebe“ obrazným způsobem, aniž by to znamenalo, aby to bylo bráno doslovně, což je přesně jeho význam zde v Janovi 6:38.

Podobně Jakub 1:17 říká, že každý dobrý dar je „shůry“ a „sestupuje“ od Boha. Co tím Jakub myslí, je jasné. Bůh je Autorem a zdrojem dobrých věcí v našem životě. Bůh pracuje v zákulisí, aby poskytl to, co potřebujeme. Tento verš neznamená, že dobré věci v našich životech přicházejí přímo z nebe. Ježíšova slova je třeba chápat stejně, jako rozumíme Jakubovým slovům – že Bůh je zdrojem Ježíše Krista, kterým byl. Kristus byl Božím plánem na spasení lidstva a Bůh přímo zplodil Ježíše.

Stále používáme stejný jazyk o věcech přicházejících z nebe. Mnoho křesťanů říká, že „Pán“ jim požehnal, když obdrželi požehnání prostřednictvím jiných lidí, ale uvědomují si, že konečným zdrojem požehnání byl Pán. Někteří lidé dokonce používají frázi „požehnání z nebe“, což znamená, že Bůh byl nějakým způsobem za požehnáními, která jim byla dána. Skutečnost, že Ježíš řekl, že sestoupil od Boha, z něj nedělá Boha, jak tvrdí někteří trinitáři.

Bylo běžné mluvit o věcech přicházejících z nebe, když tím bylo míněno pouze to, že Bůh je konečným zdrojem. Když chtěl Bůh lidem říci, že jim požehná, když budou dávat desátky, řekl jim, že otevře okna „nebe“ a vylije požehnání (Mal. 3:10). Všichni samozřejmě rozuměli použitému idiomu a nikdo nevěřil, že Bůh doslova sesype věci z nebe. Věděli, že tato fráze znamená, že původem požehnání, která obdrželi, je Bůh. Takže například jedním ze způsobů, jak Bůh „sesypal požehnání z nebe“, bylo dát déšť a slunce, aby byla úroda hojná.

Dalším příkladem bylo, když farizeové požádali Ježíše, aby jim ukázal znamení z nebe (Mt 16:1). Nežádali, aby Ježíš svolal z nebe nějakou fyzickou věc, ale žádali Ježíše, aby jim ukázal znamení, které jasně pochází od Boha. Jejich pokrytectví bylo odhaleno, když Ježíš uzdravil muže, který se narodil slepý a oni stále nevěřili (Jan 9:1nn).

Dalším příkladem je, když Kristus řekl: „Janův křest – odkud se vzal? Bylo to z nebe nebo od lidí?" (Matouš 21:25). Janův křest by byl „z nebe“, kdyby Jan nedostal nápad sám od sebe, ale nápad a duchovní očištění, které s ním přišlo, přišly od Boha; zatímco by to bylo „od mužů“, kdyby to byl jen Janův nápad. Záznam o Janově křtu objasňuje idiom o nebi: Něco přišlo z nebe, pokud byl jeho zdrojem Bůh; ve skutečnosti nemuselo sestoupit z nebe. Tento idiom je stejný, když se používá o Ježíši. Ježíš je „z Boha“, „z nebe“ nebo „shůry“ v tom smyslu, že Bůh je jeho Otec, a tedy jeho původ.

[Pro diskusi o souvisejícím bodu, že Bůh „poslal“ Ježíše, viz komentář k Janovi 6:57.]

"Nedělat svou vlastní vůli." Tento verš ukazuje, že Ježíš přijal to, čemu učil, od svého Otce, Boha. Viz komentář k Janovi 8:28.

"vůli jeho." Ježíš v řadě veršů velmi jasně řekl, že jeho primárním účelem je plnit vůli Boží, ne následovat své vlastní cesty a splnit si své vlastní touhy. Viz komentář k Janovi 4:34.

"Kdo mě poslal." Učení, které Bůh poslal Ježíše Krista, se v Novém zákoně vyskytuje více než 40krát a může mít v různých kontextech různé významy.

[Podrobný komentář k tomu, že Ježíš Kristus byl poslán Otcem, a jeho různé významy a nuance v kontextu, viz komentář k Janovi 6:57.]
​

Jan 3.13 další vysvětlení:

A nikdo nevystoupil do nebe, kromě toho, kdo sestoupil z nebe, Syn člověka, který je v nebi. Bible viz další překlady
a[13] Poslední fráze je v některých řeckých textech vynechána
"A nikdo." Ježíš nepronesl slova zaznamenaná v Janovi 3:13 (ani žádné ze slov od verše 13 do konce 3. kapitoly). Ježíš neřekl, že je v nebi, když stál v Jeruzalémě a mluvil s Nikodémem. Ježíš přestává mluvit na konci 12. verše a tam by se také měla zastavit červená písmena v biblích s červeným písmem. Verš 13 je součástí vyprávění o Janově evangeliu, nemluví Ježíš. Většina Janova evangelia je vyprávěním o Janovi. Jan začíná vyprávěním a většina kapitoly 1 a většina zbytku Jana je vyprávění. Jan kapitola 3 začíná vyprávěním („Byl jeden muž z farizeů...“) a toto vyprávění pokračuje ve verši 13.

Ačkoli si to většina lidí neuvědomuje, učenci diskutují o tom, jakou část Janovy kapitoly 3 pronesl Ježíš a v jakém bodě Ježíšova slova končí a vyprávění Janova evangelia začíná znovu. Ačkoli nejlepší způsob, jak vidět tuto debatu, je číst komentáře a články v teologických časopisech, snadný způsob, jak vidět debatu, je porovnat různé verze „Biblí s červenými písmeny“; červená písmena se v různých biblích zastavují na různých místech. V ESV, NASB a NIV84 Ježíš přestane mluvit (a červená písmena se zastaví) ve verši 21, ale v NIV (vydání z roku 2011) se červená písmena zastaví u Jana 3:15 a Jan 3:16 je černá dopisy a je považován za součást vyprávění. Na rozdíl od těchto dvou možností podporují textové a kontextové důkazy závěr E. W. Bullingera, který tvrdí, že Ježíš přestává mluvit ve verši 12 a vyprávění začíná veršem 13. Bullingerova Companion Bible obsahuje poznámky, které jsou dobrým důvodem pro skutečnost, že Ježíšovo mluvení končí veršem 12 a Jan, vypravěč, začíná veršem 13. Ve skutečnosti Bullinger uvádí sedm různých důvodů, proč Ježíšovo mluvení končí veršem 13. Verše 14 a 16 s tím zcela souhlasí (viz komentáře k Jan 3:14 a 3:16).

Bullingerových sedm důvodů je:

Protože minulý čas řeckých sloves, která následují po verši 12, označují dokončené události.
Protože výraz „jednorozený Syn“ nepoužívá sám Pán, ale používá jej Jan, když popisuje Pána (Jan 1:14, 18, 3:16, 18; 1. Jan 4:9).
Protože „ve jménu“ (Jan 3:18, s použitím řeckého slova en) nepoužívá Pán, ale Jan (Jan 1:12; 2:23; 1. Jan 5:13).
Protože „dělat pravdu“ se vyskytuje jinde pouze v 1. Janově 1:6.
Protože „kdo je v nebi“ (v. 13) poukazuje na skutečnost, že Pán v době, kdy Jan psal, již vystoupil.
Protože slovo „vyvýšen“ se vztahuje jak na utrpení (Jan 3:14; 8:28; 12:32, 34), tak na „slávu, která má následovat“ (Jan 8:28; 12:32; Sk 2: 33; 5:31).
Protože konec ve verši 13 nejlépe odpovídá kontextu, jak ukazuje struktura oddílu.a
Silný a přímý důkaz toho, že Ježíš po verši 12 nemluví, pochází z pouhého čtení veršů v řečtině (a někdy dokonce i v angličtině) a pozornosti ke slovesům a obsahu veršů. Například verš 13 je velmi jasný: „Nikdo nevystoupil do nebe...kromě Syna člověka.“ Sloveso „vystoupil“ je v minulém čase v řečtině i angličtině a ukazuje nám, že Ježíš již vystoupil do nebe, když byl tento verš napsán. To potvrzuje i poslední věta verše, která říká, že Ježíš „je“ v nebi. Fráze „který je v nebi“ má všechny důkazy o tom, že je původní, a měla by se objevit v anglických biblích stejně jako v King James Version (tento bod je uveden níže v části „kdo je v nebi“).

Ortodoxní učenci přišli s „vysvětlením“, proč se domnívají, že tento verš říká, že Ježíš vystoupil do nebe, ale stále na zemi mluví s Nikodémem, ale jsou to vymyšlená vysvětlení, vymyšlená kvůli předem uchopené teologii komentátorů. K pochopení tohoto verše není potřeba nic jiného než přímé čtení.

Slovesa v Janovi 3:14 nám nadále dávají vědět, že Ježíš již vystoupil do nebe a nebyl na zemi a nemluvil s Nikodémem. Verš 14 říká, že „tak jako“ Mojžíš „pozvedl“ hada (v řečtině čas aorist), tak i Syn člověka „byl vyzdvižen“ (také čas aorist). Čas slovesa „zvedl“ je stejný pro hada Mojžíše i Syna člověka. Přirozeným čtením textu tedy je, že jak had, tak Syn člověka byli v minulosti vyzdviženi. Samozřejmě, protože ortodoxní učení říká, že Jan 3:14 se odehrál dlouho před ukřižováním a nanebevstoupením Krista, přirozené čtení řeckého textu je ignorováno d, a čtení posledního slovesa v minulém čase je v angličtině čteno, jako by šlo o budoucnost, takže většina anglických verzí zní, že Syn člověka „bude“ vyzdvižen. Stejně jako ve verši 13 přirozené čtení sloves ukazuje, že Ježíš byl již ukřižován; "zvedl."

Slovesa ve verši 16 i nadále ukazují, že Ježíšova smrt je minulostí a že Ježíš nemluvil s Nikodémem, ale že verš 16 je příběhem Jana (v tomto bodě souhlasí mnoho komentátorů, včetně překladatelů NIV z roku 2011 , jehož červená písmena končí veršem 15). Text jasně říká, že Bůh „miloval“ svět a „dal“ svého Syna. Tyto věci už byly hotové, ne budoucí události. Had je „vyzdvižen“, Kristus je „vyzdvižen“, že Bůh „miluje“ svět a že Bůh „dal“ svého Syna – všechna tato slovesa v čase aoristu a všechna se vztahují k minulým událostem. To je důvod, proč dokonce i anglické verze říkají, že Bůh „dal“ svého Syna místo „dá“ ho.

Jak tedy ortodoxní komentátoři vysvětlují tyto minulé napjaté události, zejména to, jak Bůh údajně „dal“ svého Syna dlouho předtím, než Ježíš zemřel? R. C. H. Lenski, v mnoha věcech velmi dobrý komentátor, vysvětluje slovesa minulého času takto: „Toto sloveso ‚dal‘ skutečně odkazuje na akt, který se odehrál na onom světě, kde by jakékoli zohlednění času bylo nedostatečné, což znamená pouze to, že jsme ubohým lidským způsobem, když mluvíme o věcech, které nás přesahují.“b Jinými slovy, Lenski tvrdí, že když Bible říká, že Bůh „dal“ svého Syna dříve, než ho skutečně „dal“, bylo to proto, že se událost stala jiný svět“, kde se čas nepočítá jako my. Toto vysvětlení je vymyšlené a ignoruje prosté čtení řečtiny. Tvrdíme, že není třeba vymýšlet tak bizarní vysvětlení veršů, které lze číst a chápat jednoduchým a přímočarým způsobem. Koneckonců, existuje nějaké jiné místo, o kterém Ježíš mluví způsobem, kterému nemůžeme jednoduše porozumět, ale musíme ho vysvětlit tím, že Ježíš mluvil o budoucí události v minulosti, protože ten akt „se stal na onom světě“? Podle našich znalostí určitě ne.

Kromě prostého a přímočarého čtení řeckého textu, který umísťuje události po verši 12 do minulosti, je dalším důvodem, proč se domnívat, že Ježíš přestal mluvit ve verši 12 a verš 13 obnovuje vyprávění o Janovi, to, že od verše 3 k verši 12, kdykoli Ježíš mluví, používá „já“. Po verši 12 však najdeme v textu třetí osobu „on“. Logickým důvodem tohoto posunu je, že od verše 13 apoštol Jan psal o „něm“. Ve verši 3 Ježíš mluví a říká: "Říkám." Ve verši 5 říká: "Říkám." Ve verši 7 říká: "Řekl jsem." Ve verši 11 říká: „Říkám“ a ve verši 12 říká: „Řekl jsem“ a „Říkám“. Ve verši 13 dochází k náhlému posunu. Už nevidíme „já“, vidíme „jeho“ a další odkazy na Ježíše ve třetí osobě. Například ve verši 13 text odkazuje na „toho“ z nebe a ve verši 14 místo toho, aby řekl „každý, kdo ve mne věří“ (což Ježíš mnohokrát udělal v Janově evangeliu, srov. Jan 6: 35; 7:38; 11:25, 26; a Jan 12:44, 46), text říká: „každý, kdo v něho věří“. Když jsou zvažovány důkazy, slova od Jana 3:13 do konce kapitoly nevyřkl Ježíš, ale napsal je vypravěč, apoštol Jan, dlouho po Ježíšově smrti, vzkříšení a nanebevstoupení.

"ale ten, který sestoupil z nebe." Bylo řečeno, že něco pochází od Boha nebo pochází z nebe, pokud Bůh byl jeho zdrojem. Například Jakub 1:17 říká, že každý dobrý dar je „shůry“ a „sestupuje“ od Boha. Co tím James myslí, je jasné. Bůh je Autorem a zdrojem dobrých věcí v našem životě. Bůh pracuje v zákulisí, aby poskytl to, co potřebujeme. Tento verš neznamená, že dobré věci v našich životech přicházejí přímo z nebe. Fráze „ten, kdo sestoupil z nebe“ v Janovi 3:13 je třeba chápat stejně, jako rozumíme Jakubovým slovům – že Bůh je zdrojem Ježíše Krista, kterým byl. Kristus byl Boží plán a Bůh pak přímo zplodil Ježíše.

[Další informace o Ježíšovi, který přichází z nebe nebo je poslán Bohem, naleznete v komentářích k Janovi 6:38 a 6:57.]

Existují také další verše, které říkají, že Ježíš byl „poslán od Boha“, což je fráze, která ukazuje Boha jako konečný zdroj toho, co je posláno. Jan Křtitel byl muž „poslaný od Boha“ (Jan 1:6) a byl to on, kdo řekl, že Ježíš „přichází shůry“ a „přichází z nebe“ (Jan 3:31). Když chtěl Bůh lidem říci, že jim požehná, když budou dávat desátky, řekl jim, že otevře okna „nebe“ a vylije požehnání (Mal. 3:10 v KJV). Všichni samozřejmě rozuměli použitému idiomu a nikdo nevěřil, že Bůh doslova sesype věci z nebe. Věděli, že tato fráze znamená, že původem požehnání, která obdrželi, je Bůh. Dalším příkladem je, když Kristus mluvil a řekl: „Janův křest – odkud se vzal? Bylo to z nebe nebo od lidí?" (Matouš 21:25). Samozřejmě, že tak pocit, že Bůh je jeho Otcem a tedy i jeho původem.

Myšlenka přijít od Boha nebo být Bohem poslána je také objasněna Ježíšovými slovy v Janovi 17. Řekl: „Jako ty jsi mne poslal do světa, já jsem je poslal do světa“ (Jan 17:18). Dokonale rozumíme tomu, co měl Kristus na mysli, když řekl: "Poslal jsem je do světa." Myslel tím, že nás pověřil nebo jmenoval. Toto prohlášení neznamená, že jsme byli v nebi s Kristem a poté jsme se inkarnovali do těla. Kristus řekl: "Jak jste poslali mě, poslal jsem já je." Takže stejným způsobem, jakým nás poslal Kristus, bychom měli chápat frázi, že Bůh poslal Krista.

"Kdo je v nebi." Tato poslední fráze tohoto verše, jak se objevuje v KJV a REV, je v novořeckých textech vynechána, ale její původnost je stále sporná. Ačkoli novořecké texty jako Nestle-Aland a text SBL tuto frázi vynechávají a moderní anglické Bible založené na těchto textech ji také vynechávají, existuje dobrý důvod se domnívat, že učenci sestavující tyto moderní texty udělali v tomto případě chybu. Důvod, proč moderní texty tuto frázi vynechávají, je ten, že je vynechána v egyptských textech (alexandrijská textová rodina). Přestože egyptští svědci mají velkou váhu, nejsou konečným slovem o originalitě žádného verše. Tato fráze je zahrnuta v textech každé jiné rodiny řeckých textů a je také v raných textech jiných než řeckých, jako jsou syrské, koptské a arménské texty.

Když je slovo nebo fráze v některých řeckých rukopisech, ale ne v jiných, učenci obvykle používají řadu testů, aby se pokusili rekonstruovat původní text. Jedním z těchto testů je: „Co říkají nejstarší texty? Další je: "Existuje čtení, které je dominantní mezi všemi různými skupinami textů a ranými verzemi, které jsou v jiných jazycích?" Velmi důležitým testem je: "Které čtení je nejtěžší?" To je důležité, protože písaři obvykle brali obtížná čtení, buď obtížná gramaticky, nebo obtížně srozumitelná, a zjednodušovali je. V tomto verši je test „obtížnosti“ velmi důležitý, protože rané egyptské texty tuto frázi vynechávají, ale z čistého hlediska „obtížnosti“ je mít frázi jako součást verše mnohem obtížnější než ji nemít. Bez něj se verš čte jednodušeji. Důkazy o testu „obtížnosti“ a zejména v kombinaci se skutečností, že pouze egyptské texty tuto frázi vynechávají, by nás vedly k závěru, že fráze je původní. Jedna věc je jistá: frázi buď vymysleli písaři a přidali ji k původnímu textu, nebo byla původní a byla z původního textu vypuštěna. To nás vede k otázce: „Existují historické faktory, které by písaře přiměly změnit text tak či onak? Uvidíme, že existoval důvod, proč egyptští zákoníci vymazali frázi „kdo je v nebi“.

Fráze „kdo je v nebi“ je obtížná, protože podle křesťanské tradice slova ve verši 13 pronesl Ježíš, když byl v Jeruzalémě a mluvil s Nikodémem (což není správné, jak jsme viděli výše). Takže skutečnost, že verš říká „kdo je v nebi“, vytvořila obrovský problém. Jak mohla Bible říci, že Ježíš byl v nebi, když byl na zemi a mluvil s Nikodémem? Písaři měli snadné řešení tohoto problému: vynechat obtížná slova. I když je snadné pochopit, proč by egyptský písař chtěl tato slova vynechat, nikdo nikdy nedokázal uvést důvod, proč by kterýkoli písař chtěl tato slova vymyslet a dát je do Bible. Zdá se, že neexistuje žádný dobrý důvod, proč by raný písař dodal „kdo je v nebi“ k verši, který se bez něj čte mnohem jasněji.

Zatímco fráze „kdo je v nebi“ se běžnému čtenáři zdá nemístná, ještě více to platilo v Egyptě, kde probíhaly obrovské debaty o Božství Kristově a kde mnoho zákoníků nevěřilo v Trojici. Přinejmenším trojiční zákoníci věřili, že Ježíš může být na zemi i v nebi zároveň, takže by neviděli potřebu verš upravovat vynecháním fráze (R. C. H. Lenski je příkladem trinitárního komentátora, který nemá problém s tím, že Ježíš je zároveň v nebi i na zemi: „…je zde i stále v nebi.“c Ale pro netrinitární zákoníky v Egyptě by nedávalo vůbec žádný smysl, že by Ježíš mohl být na zemi a zároveň v nebi. V Egyptě by tedy byl vyvíjen tlak na vynechání obtížné fráze „kdo je v nebi“.

Tvrdíme, že na základě testů, které se obvykle používají k určení, které texty jsou původní, a ze skutečnosti, že fráze, která správně není
​pochopení Jana 3:13 neznamená, že Ježíš byl na zemi a v nebi zároveň, ale spíše to, že Ježíš nepronesl slova zaznamenaná v Janovi 3:13.

Jak jsme viděli v předchozím komentáři k tomuto verši, existuje velmi jednoduchá odpověď na to, proč je v textu fráze „kdo je v nebi“: Ježíš byl v nebi a ta slova neříkal Ježíš, ale napsal je. apoštolem Janem jako součást vyprávění kapitoly. Ale proč by to zákoníci, dokonce i egyptští, nepoznali? Mělo zahrnutí fráze jiné důsledky kromě Trojice? Odpověď je ano, stalo. Verš 13 (a také Jan 3:14-21) byl také tradičně připisován Ježíši kvůli jeho implikacím o stavu mrtvých. Teologové a znalci Bible dobře chápou, že nikdo nemohl jít do nebe, než Ježíš zemřel a zaplatil za hříchy lidstva. Protože každý člověk má hřích, pokud by i jeden člověk mohl jít do nebe předtím, než Ježíš zemřel za hříchy lidstva, pak by to znamenalo, že lidé by mohli jít do nebe, aniž by za své hříchy zaplatili, a tak Ježíš nemusel zemřít. platit za hříchy – smrt Mesiáše se stala zbytečnou.

Ale v prvním století se běžně věřilo, že lidské duše žijí dál i po smrti těla, a pokud duše spravedlivých lidí, jako Abraham a Sára, nemohly jít do nebe, kam šly? Víme, že Bible ve skutečnosti učí, že když člověk zemře, je mrtvý a leží v zemi a čeká na vzkříšení, ale raná církev této pravdě pevně nevěřila a dodnes se jí příliš nevěří. Židé, kteří byli farizeové, kteří se znovuzrodili a připojili se k rané církvi, věřili v bezprostřední život po smrti, stejně jako Řekové a Římané. To znamenalo, že noví obrácení ke křesťanství, Židé i pohané, přinesli do Církve víru, že duše žila po smrti těla. Skutečnost, že Pavel musel psát o tom, co se stane, když lidé zemřou (1. Korintským 15), ukazuje, že o tom bylo rozdělení, i když apoštolové ještě žili, a brzy po smrti apoštolů víra, že duše (nebo duch) pokračování života poté, co člověk zemřel, bylo docela pevně stanoveno jako ortodoxie.

Jan 3:13
Nikdo nikdy nešel do nebe kromě toho, který přišel z nebe – Syna člověka. (NIV)

Židé by Janova slova nebrali tak, že by se Kristus „vtělil“. Bylo běžné, že říkali, že něco „přišlo z nebe“, pokud byl jejím zdrojem Bůh. Například Jakub 1:17 říká, že každý dobrý dar je „shůry“ a „sestupuje“ od Boha. Co tím James myslí, je jasné. Bůh je Autorem a zdrojem dobrých věcí v našem životě. Bůh pracuje v zákulisí, aby poskytl to, co potřebujeme. Tento verš neznamená, že dobré věci v našich životech přicházejí přímo z nebe. Většina křesťanů zažívá, že jim Pán žehná prostřednictvím jiných lidí nebo událostí, ale uvědomují si, že konečným zdrojem požehnání byl Pán. Měli bychom aplikovat Janova slova stejným způsobem, jakým rozumíme Jakubovým slovům – že Bůh je zdrojem Ježíše Krista, kterým byl. Kristus byl Boží plán a Bůh pak přímo zplodil Ježíše.

Existují také verše, které říkají, že Ježíš byl „poslán od Boha“, což je fráze, která ukazuje Boha jako konečný zdroj toho, co je posláno. Jan Křtitel byl muž „poslaný od Boha“ (Jan 1:6) a byl to on, kdo řekl, že Ježíš „přichází shůry“ a „přichází z nebe“ (Jan 3:31). Když chtěl Bůh lidem říci, že jim požehná, když budou dávat desátky, řekl jim, že otevře okna „nebe“ a vylije požehnání (Mal. 3:10 – KJV). Všichni samozřejmě rozuměli použitému idiomu a nikdo nevěřil, že Bůh doslova sesype věci z nebe. Věděli, že tato fráze znamená, že původem požehnání, která obdrželi, je Bůh. Dalším příkladem je, když Kristus mluvil a řekl: „Janův křest – odkud se vzal? Bylo to z nebe nebo od lidí?" (Matouš 21:25). Samozřejmě, že Janův křest by byl „z nebe“, kdyby byl zdrojem zjevení Bůh. John ten nápad nedostal sám od sebe, přišel „z nebe“. Tento verš objasňuje idiom: věci mohou být „z nebe“, tj. od Boha, nebo mohou být „od lidí“. Tento idiom je stejný, když se používá o Ježíši. Ježíš je „z Boha“, „z nebe“ nebo „shůry“ v tom smyslu, že Bůh je jeho Otec, a tedy jeho původ.

Myšlenka přijít od Boha nebo být Bohem poslána je také objasněna Ježíšovými slovy v Janovi 17. Řekl: „Jako ty jsi mě poslal do světa, tak já jsem je poslal do světa“ (Jan 17:18). Dokonale rozumíme tomu, co měl Kristus na mysli, když řekl: "Poslal jsem je do světa." Myslel tím, že nás pověřil nebo jmenoval. Nikdo si nemyslí, že jsme byli v nebi s Kristem a inkarnovali jsme se do těla. Kristus řekl: "Jak jste poslali mě, poslal jsem já je." Ať už tedy vezmeme frázi, kterou nám Kristus poslal, jakkoli, tak bychom měli chápat frázi, že Bůh poslal Krista.

mikim napísal: ↑01 Nov 2023, 10:54
A přesně to neviděl Ježíš a věděl jen to co si přečetl z proroků apod. a z toho co mu ukázal a řekl Otec. Ježíš musel mít v Boha Otce obrovskou víru, když mu Otec řekl, že ho vzkřísí z mrtvých. Celou dobu se Ježíš smrti vyhýbal a nechtěl dobrovolně umřít, ale věřil Bohu Otci, že ho vzkřísí po 3 dnech ze smrti. Nikdy si tím neprošel nikdy ještě nezemřel a nevěděl co ho čeká. Pokud by Ježíš Bohu Otci nevěřil nikdy by se nenechal jen tak zabít.

Ježiš nepotreboval vieru, lebo prišiel od Otca, ktorý je v nebesiach. To by si sa už o tom určite na mnohých miestach dočítal v Písme a zbombardoval by si ma týmito veršami, čo sa nestalo, že. Ježiš vie odkiaľ prichádza a kam ide. Otec ho poslal a dobrovoľne sa obetoval za naše hriechy. Bol predsa v nebi a prišiel v smrteľnom tele – narodil sa panne a tak vedel kto je a odkiaľ prichádza. Vedel, čo ho čaká a vedel aj to, že vstane z mŕtvych a vystúpi tam, odkiaľ prišiel, teda do neba. No a zase zostúpil z neba, aby tam kde je teraz On, aj my sme boli. Neuvidíš prichádzajúceho Otca, ale prichádzajúceho Ježiša Krista.

Prečo Ježiš hovorí a to na jednej strane: „Ján 25:28 Znáte aj mňa aj viete, odkiaľ som „.A na druhej strane hovorí: „Ján8:14 Ale vy neviete, odkiaľ prichádzam alebo kam idem“


Prečo by to takto hovoril? Tu je jasne vidieť dve roviny a to telesnú – telesné narodenie a jeho nebeský pôvod o ktorom nevedeli, lebo neverili v neho a v jeho zázračné narodenie. To Ježišove zázračné narodenie a jeho nebeský pôvod predsa so sebou súvisia, že. Preto aj židia dvíhali kamene, lebo tvrdili, že je iba človekom, keďže vedeli odkiaľ je - kto je jeho otec a matka a pritom sa podľa nich robí Bohom. Teda boli presvedčení, že je falošným Mesiášom. No Ježiš sa nerobil Bohom, ale on je Bohom.

Ján 8:14 A Ježiš odpovedal a riekol im: I jestli ja svedčím sám o sebe, je moje svedoctvo pravdivé, lebo viem, odkiaľ som prišiel a kam idem. Ale vy neviete, odkiaľ prichádzam alebo kam idem.

Takí, ako si ty Mikim dokážu prekrútiť aj jasný význam Ježišových slov, aby popreli meno Ježiša Krista, teda aby popreli, kto je a odkiaľ prišiel. Ty ani nevieš, že to meno Ježiša popieraš, lebo tomu neveríš.

Ján 6:38 Lebo som nesostúpil z neba nato, aby som činil svoju vôľu, ale vôľu toho, ktorý ma poslal.
Ján 3:13 A nikto nevstúpil hore do neba, iba ten, ktorý sostúpil z neba - Syn človeka, ktorý je v nebi.
Ján 3:13 A nikto nevstúpil hore do neba, iba ten, ktorý sostúpil z neba - Syn človeka, ktorý je v nebi.
Ján 6:41 Vtedy reptali Židia proti nemu, že povedal: Ja som ten chlieb, ktorý sostúpil z neba,


Tento pojem - zostúpil z neba, tak to určite prekrútiš.

Som zvedavý, ako prekrútiš to, keď sa Písmo zmieňuje, že aj diabol sostúpil na Zem.

Jána 12:12 Preto sa veseľte, nebesia, a ktorí stánite v nich! Beda tým, ktorí bývajú na zemi a na mori, lebo sostúpil k vám diabol, ktorý má veľký hnev, lebo vie, že má krátky čas

Viktorrealita napísal: ↑01 Nov 2023, 04:04 Mikim

Stačí si definovať pojem, čo je to - viera

No a aký je rozdiel medzi dôverou - plné spoliahnutie sa na niekoho a vierou.

Ak si zoberieme príklad z bežnej rodiny. Deti nepotrebujú vieru, aby boli presvedčení, že majú svojho otca a svoju matku s ktorými spolu bývajú a stále ich vidia, že.

Vieru potrebujem vtedy, ak niečo nevidím, ale o tom čítam, alebo počujem, no skrze vieru som presvedčený, že je to pravda.

Ak niekto predo mnou stojí a vidím ho, tak nepotrebujem vieru v to, že existuje, ale môžem mu pritom dôverovať. Môžem veriť v to, čo mi hovorí a čo od neho počujem, alebo aj neveriť.

...Vieru potrebujem vtedy, ak niečo nevidím, ale o tom čítam, alebo počujem, no skrze vieru som presvedčený, že je to pravda.

A přesně to neviděl Ježíš a věděl jen to co si přečetl z proroků apod. a z toho co mu ukázal a řekl Otec. Ježíš musel mít v Boha Otce obrovskou víru, když mu Otec řekl, že ho vzkřísí z mrtvých. Celou dobu se Ježíš smrti vyhýbal a nechtěl dobrovolně umřít, ale věřil Bohu Otci, že ho vzkřísí po 3 dnech ze smrti. Nikdy si tím neprošel nikdy ještě nezemřel a nevěděl co ho čeká. Pokud by Ježíš Bohu Otci nevěřil nikdy by se nenechal jen tak zabít.