Odpověď Teologického semináře

Napísať odpoveď


Odpoveď na túto otázku je potrebná pre odlíšenie skutočného používateľa od automatizovaných pokusov registráciu.
Smajlíky
:) :D ::rofl:: ::mocking:: ;) ::nea:: ::rolleyes:: ::spiteful:: :( ::cry:: :O ::stop:: ::Cherna:: ::pitiful:: ::shhh:: ::fool:: ::noo:: ::fie:: ::good:: ::hi:: :acute: :dance2: ::boredom:: ::clapping:: ::dash:: ::ireful:: ::read:: ::reead:: O:-) ::diablo:: ::pleas:: ::scratch:: ::bye:: ::empathy:: ::phil:: ::jew:: ::rtfm::
Zobraziť viac emotikonov

BBCode povolený
[img] je POVOLENÉ
[flash] zakázaný
[url] sú POVOLENÉ
Smajlíky sú POVOLENÝ

Prehľad témy
   

Ak chcete odovzdať jeden alebo viacero súborov, vyplňte nasledujúce položky.

Zbaliť Prehľad témy: Odpověď Teologického semináře

Re: Odpověď Teologického semináře

od používateľa mikim » 31 Júl 2016, 14:14

Keď dáš "odpoveď s citáciou", celú citáciu máš v editore. Tam si uprav čo chceš ponechať, ostatné pred tým a za tým vymaž. Hneď za
dávaš svoju odpoveď.[/quote]

o.k. díky za vysvětlení...

Re: Odpověď Teologického semináře

od používateľa Dušan Seberíni » 30 Júl 2016, 20:55

mikim napísal:O.k., ale nevím jak, nenašel jsem žádný návod jak značit jen to na co chci odpovědět, takže to zkouším znovu, dám odpověď s citací a označil jsem poslední větu na kterou chci odpovědět a v náhledu je opět celá citace a nejen ta označená poslední věta, tak jak to mám udělat?
Keď dáš "odpoveď s citáciou", celú citáciu máš v editore. Tam si uprav čo chceš ponechať, ostatné pred tým a za tým vymaž. Hneď za [/quote] dávaš svoju odpoveď.
Keď reaguješ na dlhý príspevok, kde chceš k rôznym častiam postupne odpovedať, dobré je skopírovať celý príspevok (napr. do Notepadu, alebo do Wordu) a tam ho upraviť tak, že všetko nepotrebné vymažeš, aby si mal časti, na ktoré chceš odpovedať pripravené ako samostatné odstavce. A potom to postupne kopíruješ a vkladáš do editora.

Veľa zdaru.

Re: Odpověď Teologického semináře

od používateľa mikim » 30 Júl 2016, 19:48

Dušan Seberíni napísal:Mikim, prosím ťa, používaj citácie iných v rámčeku.
A nezobrazuj v rámčeku celú citáciu, ale len tú časť, ku ktorej sa práve chceš vyjadriť.

Lebo miešaš výroky iných so svojimi pripomienkami a názormi a potom je z toho nezrozumiteľný guláš. Robíš to na všetkých vláknach.
Keď polemizuješ so Slovákom, dá sa podľa jazyka ako tak zistiť, čo kto povedal. Ale keď polemizuješ s Čechom (napríklad s Tomášom), pospájaš jeho výroky so svojimi tak, že nie je jasné, čo hovoríš ty a čo chceš vlastne povedať.
Takže skús postupovať po častiach: citát a pod tým tvoje vyjadrenie; a zase ďalší citát (v rámčeku) a za tým tvoje vyjadrenie.
O.k., ale nevím jak, nenašel jsem žádný návod jak značit jen to na co chci odpovědět, takže to zkouším znovu, dám odpověď s citací a označil jsem poslední větu na kterou chci odpovědět a v náhledu je opět celá citace a nejen ta označená poslední věta, tak jak to mám udělat?

Re: Odpověď Teologického semináře

od používateľa Dušan Seberíni » 30 Júl 2016, 17:39

Mikim, prosím ťa, používaj citácie iných v rámčeku.
A nezobrazuj v rámčeku celú citáciu, ale len tú časť, ku ktorej sa práve chceš vyjadriť.

Lebo miešaš výroky iných so svojimi pripomienkami a názormi a potom je z toho nezrozumiteľný guláš. Robíš to na všetkých vláknach.
Keď polemizuješ so Slovákom, dá sa podľa jazyka ako tak zistiť, čo kto povedal. Ale keď polemizuješ s Čechom (napríklad s Tomášom), pospájaš jeho výroky so svojimi tak, že nie je jasné, čo hovoríš ty a čo chceš vlastne povedať.

Takže skús postupovať po častiach: citát a pod tým tvoje vyjadrenie; a zase ďalší citát (v rámčeku) a za tým tvoje vyjadrenie.

Re: Odpověď Teologického semináře

od používateľa mikim » 30 Júl 2016, 15:07

Tomáš Plechatý napísal:Studentem Semináře jsem byl 2 roky (2011/2013) v době kdy na něm bylo nejvíce studentů.

Mohu říci, že teologická diskuse o problémech věrouky v adventismu na hodinách probíhala a studenti o nich +- věděli (pokud je neignorovali, protože to přece mají ,,vyřešené")

Přístupy jednotlivých učitelů se lišily, jak v otevřenosti projevit vlastní byť odlišný názor oproti oficiální víře, tak i v důrazech na to, zda je potřeba se tím zabývat.

Od učitelů z TS ale zaznívaly i obavy a varování, abychom si některé věci my na TS nechali pro sebe a nešířili to na sborech, protože ti lidé by to neunesli a nebo proto, že by se proti nám zvedla silná vlna odporu, která by nás mohla i smést.

,,Bude lepší, když si to necháte pro sebe."

Rozumím tomu že to říkali, protože někteří z učitelů se už sami pokusili něco změnit a spálili se, ale přesto bych já studenty motivoval spíš pozitivně, aby měli naději.

Toto mi osobně připadalo nesprávné a velice mne trápilo, že mám na jednu stranu vědět o tom, co je v adventismu teologicky neudržitelné a zároveň se dál tvářit, že to udržitelné je.

(Uvedu příklad, na TS se studenti dovídali ohledně výkladu období 1260 dnů/let nebo 42 měsíců nebo času,časů a poloviny času, kritiku historického výkladu že jde o období od roku 538-1298 (od poražení posledního ariánského kmene= nastolení neomezené vlády papeže do zajetí papeže generálem Berthierem), totiž, že podle historie se roku 538 nestala žádná význačná událost, která by dovolovala to takto datovat a že události uvedené z knihy 27 věroučných článků citují ze zdrojů uvedených pod čarou na hranici vědomého falšování historie, neboť vytrhávají z kontextu a záměrně ignorují pozdější statě ze stejného dokumentů, které by původní stanoviska nepodpořila. A že celý tento koncept byl vymyšlen už před vznikem CASD po roce 1798, kdy tehdejší badatelé to považovali za jasný znak ukončení vlády šelmy a tak jen dopočítali 1260 let dozadu do roku 538 a událost tam nějak vsadili. Tedy přání/přesvědčení bylo vloženo do výkladu a historie se tomu musela přizpůsobit.)

Ovšem na konci prostudování dokumentů pronesl učitel větu ve smyslu: ,, Ale samozřejmě naše pojetí adventismu nestojí a nepadá s pravdivostí tohoto výkladu."
A šlo se dál.

Můj osobní odhad byl ten, že v jednu dobu z cca 34 studentů a studentek na TS (11-12 byla děvčata) bylo minimálně 9 studentů ochotných kriticky přehodnocovat oficiální body učení a přijímat nové závěry (v různém rozsahu).

Ale většina z nich do kazatelské nástupní praxe nenastoupila a z TS odešla.

p.s.
Mikime své nařčení bys měl nejprve směřovat jednotlivě ke konkrétním lidem mezi čtyřma očima, pokud podle tebe zhřešili.
Jestliže by tě neuposlechli, tak znovu se dvěma svědky.
Pak teprve bys to měl oznámit církvi - ne zde na fóru.

Takto šíříš pomluvy(pokud to není pravda), nebo donášíš(pokud to je pravda). Oboje není pro křesťana vhodné.
Radím ti odvrať se od toho a čiň z toho pokání.

2. Korintským 12:20
Obávám se totiž, abych vás při svém příchodu neshledal, jakými bych vás mít nechtěl, a abych také já nebyl shledán, jakým vy mne mít nechcete – aby nepovstaly sváry, řevnivost, vášně, neurvalost, pomluvy, donašečství, nadutost, zmatky.
...(Uvedu příklad, na TS se studenti dovídali ohledně výkladu období 1260 dnů/let nebo 42 měsíců nebo času,časů a poloviny času, kritiku historického výkladu že jde o období od roku 538-1298 (od poražení posledního ariánského kmene= nastolení neomezené vlády papeže do zajetí papeže generálem Berthierem), totiž, že podle historie se roku 538 nestala žádná význačná událost, která by dovolovala to takto datovat a že události uvedené z knihy 27 věroučných článků citují ze zdrojů uvedených pod čarou na hranici vědomého falšování historie, neboť vytrhávají z kontextu a záměrně ignorují pozdější statě ze stejného dokumentů, které by původní stanoviska nepodpořila. A že celý tento koncept byl vymyšlen už před vznikem CASD po roce 1798, kdy tehdejší badatelé to považovali za jasný znak ukončení vlády šelmy a tak jen dopočítali 1260 let dozadu do roku 538 a událost tam nějak vsadili.

Trocha historie z různých zdrojů:

Rok 538 a rok 1798 (překlad z polštiny):

Wittiges, král Ostrogothů, světský vládce předává v únoru 538 Řím do rukou církevní autority, které cestu vydláždil Belisarius z popudu císaře Justiniána. * Generál Berthier na příkaz světského vládce Napoleona vytáhne v únoru roku 1798 Řím z rukou církevní autority tí, že pošle papeže Pia VI do vyhnanství.
* Ačkoli Wittiges uprchl do Ravenny a po určitou dobu oficiálně vládl jako král, z hlediska proroctví mu byl Řím odňat a jeho panování tam skončilo. Od té doby se jeho síla zmenšila.
http://www.filadelfiamedia.com/artykuly ... 20roku.pdf

nebo

b) Tři rohy byly vyvráceny před "malým rohem". "Malý roh" je symbol papežského Říma. Vyvrácení tří rohů symbolizuje potření tří barbarských národů. K hlavním překážkám rozmachu papežského Říma k politické moci byli Herulové, Vandalové a Ostrogoti. Všichni tři byli podporovateli ariánství, které bylo největším soupeřem katolicismu. Roku 533 císař Justinián uznal papežovu církevní nadvládu jakožto "hlavy všech svatých církví" na Východě i Západě a toto legální uznání bylo vtěleno do římského kodexu (r. 534). Roku 538 papežství bylo osvobozeno od vlády ariánských království, která se po západních císařích zmocnila Říma a Itálie. Od této doby se začalo papežství rozmáhat. Další království se stala, jelikož císařové východní říše římské nevládli nad Itálií, v následujícím zmateném období papež se stal vedoucí osobou Západu.

http://www.znamenicasu.cz/samostudium-b ... -daniel-7/

nebo

3. Vyvrátil tři rohy (krále)
Prohlížel jsem rohy, a hle, vyrostl mezi nimi další malý roh a tři z dřívějších rohů byly před ním vyvráceny. (Dan 7,8)
A deset rohů - z toho království povstane deset králů. Po nich povstane jiný, ten se bude od předchozích lišit a sesadí tři krále. (Dan 7,24)
Jedině papežství splňuje tuto informaci o třech vyvrácených královstvích. Tato království, která neuznávala papežovu autoritu byla nemilosrdně zničena. Herulové byli rozdrceni v roce 493, Vandalové v roce 534 a Ostrogóti v roce 538. Tato vítězství posílila pozici papežství a papež Vigilius (který mimochodem vůbec nebyl křesťan) mohl být v roce 538 dosazen na papežský trůn, kde vládl pod vojenskou ochranou generála Belisaria. Nezávislá papežská moc je tedy datována od roku 538.

http://neuveritelnaodhaleni.cz/clanky/m ... iel-7.html

Správně by asi mělo být, že byl papež Vigilius dosazen již roku 537 n.l.

Belisar
https://cs.wikipedia.org/wiki/Belisar

nebo

Justinián a tažení proti Ostrogótům:

…Mezitím Belisar v prosinci 536 s pouhými 5000 muži obsadil Řím.[48] Celý další rok byl vyplněn Vitigisovými neúspěšnými pokusy o znovuzískání kontroly nad „věčným městem“.[49] Roku 538 Ostrogóti zanechali marného obléhání, neboť Římané se zmocnili Ariminia, nalézajícího se jižně od Ravenny, Vitigisovy rezidence.[5
…Belisar zatím obsadil Řím a obdržel císařovnin příkaz, aby nahradil Silveria jejím favoritem Vigiliem, zastávajícím vstřícnější stanovisko k monofyzitismu. Silveria obvinil ze spiknutí s Ostrogóty a roku 537 byl za papeže zvolen Vigilius.[126]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Justinián_I.

59. papež Vigilius 29. 3. 537- 7. 6. 555

59. Vigilius
(29. 3. 537 - 7. 6. 555)


Už papež Bonifác II. (PL 09/2006) ho v r. 532 označil za svého nástupce. Na nátlak duchovenstva však tuto designaci musel nakonec papež odvolat a po jeho smrti dal klérus na nátlak gótského krále přednost Janu II. a Vigilius byl vyslán jako papežský vyslanec do Konstantinopole, kde získal důvěru Justiniánovy energické manželky Theodory. Když velitel Belisar vstoupil s vojskem do Itálie, císařovna vyslala Vigilia do Říma, kde pověřila Belisara, aby jej uvedl na papežský trůn. Ten ho 29. 3. 537 skutečně povýšil na papeže, a to přesto, že papež Silverius ještě žil a Vigilius neměl podporu římského kléru.
Tento Říman pocházel ze vznešené rodiny konzula Johannese a pro svůj slabý charakter se stal hříčkou církevní politiky Byzantského dvora. Po obsazení papežského trůnu poslal Silveria do vyhnanství, když však za něj u císaře orodoval patarský biskup, pod záminkou prošetření případu ho nechal přivézt zpět do Říma a následně do dalšího vyhnanství na ostrov Ponza u La Spezie v Ligurském moři, kde jej donutil, aby abdikoval (PL 01/2007). Teprve po Silveriově smrti byl Vigilius 2. 12. 537 uznán za papeže i římským klérem.
Papež ještě před svým zvolením pravděpodobně tajně slíbil císařovně Theodoře, že se zřekne chalkedónského koncilu (PL 09/2006), pokud mu pomůže stát se papežem. Císařovna svůj vliv umocňovala četnou finanční podporou Vigilia. O jeho charakteru určitě vypovídá i to, že ještě během svého působení v Konstantiinopoli několikrát podepisoval deklarace, které vzápětí odvolával a rušil. Zmatek, který vládl mezi biskupy Malé Asie, Egypta a Východní Evropy se jeho nejistým a podlézavým chováním pouze vystupňoval.
Když roku 543 vydal císař Justinián nový náboženský edikt, v němž odsuzoval chalkedonské „Tři kapitoly“, Vigilius pod tlakem západních biskupů protestoval, vzápětí se ale stáhl do azylu v bazilice sv. Petra. Císař nechal papeže během mše 22. listopadu 545 v kostele Santa Cecilia in Trastevere v Římě zatknout byzantskou policií, násilím vyvléci z chrámu a v doprovodu armády jej vyhnal na Sicílii. Když pod ochranou armády vstupoval Vigilius na loď kotvící na Tibeře, obyvatelé Říma v domnění, že opouští obléhané a hladovějící Město, papeži nadávali a házeli po něm kamením. Ukázalo se, že Vigilius si nezískal přízeň lidu ani snahou o znovuobnovení některých staveb, které v Římě poničily předchozí bitvy. V lednu 547 přikázal císař papeže přivézt do Cařihradu.
Císařovi měl papež na jeho konstantinopolském dvoře posloužit jako podpora jeho náboženské politiky. Přinutil ho, aby v červnu 547 odvolal kletbu, kterou předtím postihl konstantinopolského patriarchu Menasa, jenž zmiňované odsouzení chalkedónského koncilu podepsal. Dne 11. 4. 548 mu dokonce poslal své „Iudicatum“, čili verdikt, jímž měl sám papež souhlasit s odsouzením tří chalkedónských kapitol. Tento krok vyvolal rozhořčení afrických biskupů, kteří na své synodě r. 550 papeže exkomunikovali z církve. Krize se stupňovala, proto se papež, opět v Římě, i císař rozhodli ke svolání koncilu.
Do té doby uzavřeli dohodu, že papež sice stáhne své Iudicatum, aby neztratil podporu západní církve, ale bude hledat jinou možnost, jak chalkedónské články zrušit. V r. 551 však císař Justinián vydal nový edikt, jímž bez domluvy s papežem ony tři kapitoly opět odsoudil. Papež žádal císaře o odvolání tohoto nového ediktu a sám se uchýlil do chrámu sv. Petra. Tam byl fyzicky napaden policií, která ho doslova odtrhla od oltáře. Papež se ho držel tak silně, až při zatýkání prasknul a zhroutil se. Vigilius byl uvržen do domácího vězení, z něhož se mu 23. 12. 551 podařilo oknem a šplháním po hradbách utéct do Chalkedónu. Tam vydal encykliku, v níž vysvětloval a ospravedlňoval svoje chování. V červnu 552 došlo k určitému smíření mezi papežem a císařem, ale žádosti papeže, aby se připravovaný koncil konal na Sicílii nebo jinde v Itálii, císař nevyhověl.
Ten byl svolán 5. 5. 553 do Konstantinopole coby císařského města. Papež, ač už opět prodléval v Konstantinopoli, se tohoto koncilu nezúčastnil, ani nedelegoval žádného papežského legáta, jako tomu bývalo do té doby zvykem. A tak bez zastoupení papeže přítomni otcové schválili kompromisní vyznání víry a na nátlak císaře 7. článkem exkomunikovali a odvolali papeže Vigilia. Ten sice protestoval, ale když císař nechal zatknout i jeho nejbližší poradce kněze, po výhrůžkách nakonec uznal 8. 12. 553 odsouzení Tří kapitol a 23. 2. 554 také uznal celý císařský koncil jako 5. všeobecný. Teprve poté bylo zrušeno jeho vyobcování. Tímto slabošským počinem však proti sobě zase poštval biskupy západní, v Illyriku, v Miláně a Akvileji dokonce propukl rozkol, který trval více než sto let. Vigilius zůstal bez jakékoliv podpory jak na Východě, tak i na Západě.
Císař povolil zlomenému a nemocnému Vigiliovi, aby se mohl znovu vrátit do Říma, při zpáteční cestě však 7. 6. 555 v Syrakusách na Sicílii zemřel na záchvat, způsobený žlučovými kameny. Jeho tělo bylo dopraveno do Říma, ale nebylo pohřbeno u sv.Petra, nýbrž v kostele sv. Marcela na Via Salaria u Priscilliných katakomb.
Jeho pontifikát, trvající 18 let, 2 měsíce a 10 dnů patří k nejtísnivějším v dějinách církve: papežství se ocitlo v nedůstojné závislosti na byzantském císařství a ztrácelo jakoukoliv důvěryhodnost. Vigiliovo chování v otázkách víry se stalo předmětem důležitého zkoumání v 19. století v souvislosti s připravovaným schématem o papežské neomylnosti.
I další události té doby sehrály významnou roli: gótský král Totila obsadil a vyplenil Řím a i přes prosby biskupa Pelagia, který v Římě zastupoval nepřítomného papeže Vigilia, rozehnal vznešený římský senát, který se od té doby již nikdy nesešel.
Na území celé říše byl také zaveden nový kodex římského civilního práva, který byl vyhlášen už roku 534 jako tzv. Justiniánův kodex. Císař považoval papeže za jednoho z vykonavatelů jednotné císařské politiky, a proto si uzurpoval právo potvrzovat každou novou papežskou volbu. Žádost o potvrzení měla být z Říma navíc doprovázena příslušným poplatkem.

http://www.farnost-zizkov.cz/index-tisk ... lanek=1369

A další 60 papež Pelagius I. :

After Vigilius' death, Pelagius was elected pope as Justinian's candidate amid strong opposition within the Roman church, which resented imperial interference, doubted the validity of the Second Council of Constantinople, and even suspected Pelagius in Vigilius' death at sea. Pelagius' compromise with imperial policy seriously damaged the papacy's reputation in northern Italy, Gaul, and elsewhere in Western Europe, resulting in a schism over what is known as the Three Chapters controversy, which would not be resolved for several decades after his death.

Pelagius "kompromis s imperiální politikou vážně poškodila pověst papežství v severní Itálii, Galie, a jinde v západní Evropě,

http://www.newworldencyclopedia.org/ent ... Pelagius_I

To co se stalo roku 538 a později jasně nasvědčuje spojení papežství s politikou Říma. Důkazy jsou zcela jasné.


...Mikime své nařčení bys měl nejprve směřovat jednotlivě ke konkrétním lidem mezi čtyřma očima, pokud podle tebe zhřešili.

Tome děkuji za upozornění, ale nestraš prosím, já jsem o žádném hříšném jednání studentů nenapsal ani jediné slůvko. ;)

Re: Odpověď Teologického semináře

od používateľa Tomáš Plechatý » 30 Júl 2016, 10:08

Studentem Semináře jsem byl 2 roky (2011/2013) v době kdy na něm bylo nejvíce studentů.

Mohu říci, že teologická diskuse o problémech věrouky v adventismu na hodinách probíhala a studenti o nich +- věděli (pokud je neignorovali, protože to přece mají ,,vyřešené")

Přístupy jednotlivých učitelů se lišily, jak v otevřenosti projevit vlastní byť odlišný názor oproti oficiální víře, tak i v důrazech na to, zda je potřeba se tím zabývat.

Od učitelů z TS ale zaznívaly i obavy a varování, abychom si některé věci my na TS nechali pro sebe a nešířili to na sborech, protože ti lidé by to neunesli a nebo proto, že by se proti nám zvedla silná vlna odporu, která by nás mohla i smést.

,,Bude lepší, když si to necháte pro sebe."

Rozumím tomu že to říkali, protože někteří z učitelů se už sami pokusili něco změnit a spálili se, ale přesto bych já studenty motivoval spíš pozitivně, aby měli naději.

Toto mi osobně připadalo nesprávné a velice mne trápilo, že mám na jednu stranu vědět o tom, co je v adventismu teologicky neudržitelné a zároveň se dál tvářit, že to udržitelné je.

(Uvedu příklad, na TS se studenti dovídali ohledně výkladu období 1260 dnů/let nebo 42 měsíců nebo času,časů a poloviny času, kritiku historického výkladu že jde o období od roku 538-1298 (od poražení posledního ariánského kmene= nastolení neomezené vlády papeže do zajetí papeže generálem Berthierem), totiž, že podle historie se roku 538 nestala žádná význačná událost, která by dovolovala to takto datovat a že události uvedené z knihy 27 věroučných článků citují ze zdrojů uvedených pod čarou na hranici vědomého falšování historie, neboť vytrhávají z kontextu a záměrně ignorují pozdější statě ze stejného dokumentů, které by původní stanoviska nepodpořila. A že celý tento koncept byl vymyšlen už před vznikem CASD po roce 1798, kdy tehdejší badatelé to považovali za jasný znak ukončení vlády šelmy a tak jen dopočítali 1260 let dozadu do roku 538 a událost tam nějak vsadili. Tedy přání/přesvědčení bylo vloženo do výkladu a historie se tomu musela přizpůsobit.)

Ovšem na konci prostudování dokumentů pronesl učitel větu ve smyslu: ,, Ale samozřejmě naše pojetí adventismu nestojí a nepadá s pravdivostí tohoto výkladu."
A šlo se dál.

Můj osobní odhad byl ten, že v jednu dobu z cca 34 studentů a studentek na TS (11-12 byla děvčata) bylo minimálně 9 studentů ochotných kriticky přehodnocovat oficiální body učení a přijímat nové závěry (v různém rozsahu).

Ale většina z nich do kazatelské nástupní praxe nenastoupila a z TS odešla.

p.s.
Mikime své nařčení bys měl nejprve směřovat jednotlivě ke konkrétním lidem mezi čtyřma očima, pokud podle tebe zhřešili.
Jestliže by tě neuposlechli, tak znovu se dvěma svědky.
Pak teprve bys to měl oznámit církvi - ne zde na fóru.

Takto šíříš pomluvy(pokud to není pravda), nebo donášíš(pokud to je pravda). Oboje není pro křesťana vhodné.
Radím ti odvrať se od toho a čiň z toho pokání.

2. Korintským 12:20
Obávám se totiž, abych vás při svém příchodu neshledal, jakými bych vás mít nechtěl, a abych také já nebyl shledán, jakým vy mne mít nechcete – aby nepovstaly sváry, řevnivost, vášně, neurvalost, pomluvy, donašečství, nadutost, zmatky.

Re: Odpověď Teologického semináře

od používateľa mikim » 30 Júl 2016, 09:06

Řekl bych, že Teologický seminář je úplně mimo, studenty učí vše jen povrchně, nic neprobírají do hloubky, aby věděli jak se mají bránit a odpovídat na cokoliv. Nedivím se, že tento seminář letos již úplně skončil. On to totiž nebyl seminář, ale spíše semenář z jehož názvu seminář vychází, nic jiného tam studenti po večerech ze sebe ani nevydávali...

Odpověď Teologického semináře

od používateľa Neregistrovaný » 30 Júl 2016, 05:27

Rád bych se vrátil k dva roky staré události, která byla uveřejněna na webu církve ve znění, které jsem pouze trochu zkrátil. Některé odpovědi našich odborníků na teologii mne docela překvapily a byl jsem jimi zklamán, čekal jsem prostě více. Připadalo mi, že přiznávají, že kritika učení casd je oprávněná. Vedlo mne to tehdy, abych prozkoumal opět to, čemu jsem až do té chvíle věřil.
Bratři ze sdružení tehdy napsali:
Před několika týdny se rozhodla malá skupina členů našich sborů vystoupit z Církve adventistů sedmého dne. Jak sami uvádějí, vedly je k tomu věroučné důvody. Své postoje komunikovali nejen v soukromé korespondenci, ale také je široce medializovali na internetu. Mnohé tak podnítili k přemýšlení a hlubšímu studiu Písma. Některé otázky nepřekvapují, jiné mohou znepokojovat. Požádali jsme vedení Teologického semináře Církve adventistů sedmého dne v Sázavě o stručné vyjádření ke zveřejněným argumentům.
Seminář v Sázavě pak uveřejnil odpověd prostřednictvím br. Macha, v úvodu se píše :
Tato naše odezva si klade za cíl pouze základní věcný dialog o těchto tématech
Vyšetřující soud:
Autoři zde polemizují s pojetím vyšetřujícího soudu, který by mohl zpochybnit přítomné ospravedlnění (spasení) věřícího. Jedná se o starší koncept, s kterým naše současná systematická teologie již nepracuje.
To znamená, že došlo k opuštění starého výkladu ? Asi ano, ovšem tento "starší koncept" je mezi běžnými asd zřejmě dost rozšířen a pak způsobuje napětí. Co tedy církev o tématu učí dnes ? Má toto učení solidní základ?
Janovo shrnující převzetí těchto výrazných (nejen) Danielovských obrazů např. ve Zj 12 a 13 rovněž ukazuje, že nebyly vyčerpány v minulosti (tedy před Kristem).
Ovšem tradiční adventistický výklad asi vůbec nepočítá s tím, že by mohl být malý roh Antiochos Epifanus, proto nelze o nějakém "vyčerpání" mluvit. Není to spíše tak, že se věci naplnily na Antiochovi a ten je předobrazem na někoho jiného?
Výklad, směřující k roku 1844, jistě není nekritizovatelný...potřeba nového promýšlení a nových odpovědí – to vše zde stojí jako legitimní výzvy.
Zdá se, že v této oblasti také není jistota, přitom jde o klíčovou specifiku casd. Kdo na tyto "legitimní výzvy" odpoví ? GK to asi nebude...
Zákon:
Je pravdou, že v této věci máme co domýšlet a že výsledný obraz je o něco složitější, nežli náš obraz tradiční.
Opět čestné přiznání, že věci můžou být i jinak a je i zde třeba znovu formulovat učení. Zjednodušování je, jak se zdá, problémem adventismu.
Ellen White :
Rozsah, dobový kontext, specifický význam, a také způsob výkladu vzhledem k stárnutí tohoto psaného díla, to vše v úhrnu přináší legitimní otázky...To, co v našem prostředí schází, je širší osvojení těchto pohledů, které souvisí s otevřenou diskuzí o úloze tohoto rozsáhlého materiálu v církvi dnes...odlišná pojetí, která jsou spojena jednak s tradičními proudy v adventismu, jednak s rozdílným “duchovním věkem” adventismu v různých kulturách..
Knihy Knighta skutečně ukázaly, že jsou v církvi různé mýty o E.W., které přetrvávají. O otevřené diskusi na úrovni církve nic nevím, maximálně zde na webu :)
(někteří) současníci EGW... zastávali velmi umírněné pojetí inspirace, (jiní)...již tehdy pro její dílo radikálně vyžadovali detailní bezchybnost a nepřiměřenou (“finální”) autoritu.
Předseda GK, jak se zdá, zastává postoj finální autority a hodně tak posílil tradiční křídlo adventismu, považují ho za bojovníka za pravdu.
Čisté a nečisté :
Ano, zde máme co domýšlet... v našem prostředí opakovaně dochází k extrémům v teorii i v praxi
I zde máme co domýšlet..., kdo to tedy "domyslí" ?
Nový Zákon v tomto ohledu také přináší zajímavý důraz na čistotu toho, co “z člověka vychází”, tedy na čistotu vztahovou a morální.
I zde vidím čestné přiznání, že s tou čistotou je to trochu jinak a důraz v církvi je taky jinde.
Desátek :
Toto praktické téma by snad samo o sobě málokomu zavdávalo příčinu k rozchodu s vlastním společenstvím víry.
To je ale omyl, po zjištění, že desátek se nedá biblicky odůvodnit, církev o něm chybně učí a vyžaduje jej jako podmínku křtu, někteří zuřili, jak byli podvedeni. Společenství také i opustili.
Zároveň však praktické otázky jistě zůstávají “věcmi, které stojí za diskuzi”, domýšlení a hledání jejich přiměřenosti.
Proč tedy nejsou "věci, které stojí za diskuzi", otevřeně v církvi diskutovány?
Kontextové jevy: fundamentalismus, stereotypy a krajnosti, stárnutí tradičních odpovědí :
Žel, pro každé z výše uvedených témat platí, že se s nimi v našem prostředí opakovaně zacházelo nesprávně, fundamentalisticky, netolerantně, extrémně. Nehovoříme přitom pouze o minulosti...v našem prostředí se nadále vyskytují výrazné krajnosti.
Přiznání, že se ve středu casd vyskytují extrémisté, netoletantní lidé, fundamentalisté. Není to ale výsledek spekulativní teologie a dávání důrazu na autoritu E.W.?
některé teologické odpovědi stárnou a přestávají postačovat. Kladení zásadnějších otázek a hledání odpovědí bývá v prostředí církve příliš často vnímáno dramaticky a negativně, prostor pro šíři a diskuzi není vždy adekvátní
Ano, jiná doba (postmodernismus, jak píše Jetelina), vyžaduje jiné odpovědi, než stačily za modernismu.
Přiznání, že v církvi chybí diskuse a že není ani vůle si otázky klást a odpovídat na ně.
Když bych to nějak měl shrnout, tak jsem br.Machovi, tehdejšímu řediteli semináře, za odpovědi vděčný. Přiznal, že učení adventismu nemá na mnoho otázek odpověď, že jsou proudy v církvi, které jsou netolerantní a fundamentální a že je vlastně třeba mnoho věcí ještě domyslet. Několikrát se zmínil o "diskuzi" v církvi, ale o žádné diskuzi, řízenou církví, nevím. Možná existuje v odborných kruzích a v zahraničí, ale u nás mi připadá, že není vůle k diskusi. Mám v tom i osobní zkušenost, když jsem dva kazatele požádal o diskusi o učení církve. Jeden mi neodpověděl a druhý řekl, že "to má vyřešené", nechtěl se o tom bavit...
Proto ty, kteří odešli z důvodu věrouky, chápu, bylo to čestné řešení a pro některé šok ze zjištění, že je možné odejít od casd z věroučných důvodů. Kdysi mi totiž někteří lidé tvrdili, že lidé odchází pouze kvůli hříchu či vztahovým problémům.
Přeji si, aby se naplnilo to, co napsal J.Moskala, tj., že adventismus má to nejlepší teprve před sebou. Nevím, ale zda je možné z podstaty adventismu možné přiznání, že věci jsou jinak, než se vyučuje. Podle všeho by to zapříčinilo rozpad církve. Jsem ale optimista, Bůh si svoje ovečky prostě pohlídá.

Hore