od používateľa ambassador » Dnes, 10:56
Ať už čtenář biblické jídelní zákony přijímá jako závazné, nebo je vnímá pouze v historicko-kulturním kontextu, je důležité rozlišovat mezi samotnými principy těchto ustanovení a konkrétními příklady zvířat, které je ilustrují. Hebrejský text pracuje s rozpoznávacími znaky – například pravidlem, že čisté zvíře má mít rozdělené kopyto a zároveň přežvykuje – a následně uvádí reprezentativní příklady zvířat, která těmto kritériím nevyhovují. Tento výčet však není vyčerpávající; jeho účelem je názorně ukázat aplikaci principu, nikoli vytvořit definitivní zoologický seznam. Překladatelé proto ve snaze přiblížit text čtenářům jiných jazykových oblastí někdy zvolili názvy zvířat, která odpovídala daným znakům a byla zároveň kulturně známá, i když nejde o přesný ekvivalent původního výrazu.
McClintock and Strong Biblical Cyclopedia, heslo „Coney“ – diskutuje překlad slova shaphan a jeho význam ve vztahu ke kulturnímu prostředí překladatelů.
https://www.biblicalcyclopedia.com/C/coney.html
Charakteristickým případem je překlad hebrejského slova šafan, které se v původním kontextu pravděpodobně vztahuje na damana skalního (Procavia capensis) – drobného savce žijícího ve skalnatých oblastech Blízkého východu. Tento živočich sice nepřežvykuje v technickém smyslu, ale vykazuje čelistní pohyby připomínající přežvykování. Vzhledem k tomu, že daman nebyl v evropském prostředí znám a běžný čtenář by si pod tímto názvem nic nepředstavil, nahradili jej starší překladatelé pojmem „králík“ nebo „zajíc“ – tedy zvířaty, která byla běžně pozorovatelná v každodenním životě a u nichž bylo možné na první pohled rozpoznat určité shodné znaky. Tato tzv. „oční pozorovatelnost“ hrála významnou roli v procesu překladu: překladatel volil takový pojem, který čtenář nejen znal, ale mohl si jej i vizuálně vybavit v souladu s danými kritérii. Nedochází tak ke změně významu ani narušení kontextu, pouze ke záměrné záměně slova ve prospěch kulturně dostupného referentu.
Strong’s Hebrew Lexicon, č. 8227 (shaphan) – identifikace s damanem skalním.
https://www.bible.audio/lexique-hebreu-8227-shaphan.htm
Étude perspicace des Écritures (Watch Tower Bible and Tract Society), heslo „Daman“ – podrobný popis damana v kontextu starověkého Blízkého východu.
https://www.jw.org/fr/biblioth%C3%A8que ... res/Daman/
Tato překladová strategie není v biblickém textu výjimečná. Například hebrejské slovo re’em, pravděpodobně označující divokého tura, bylo v některých překladech reprodukováno jako „jednorožec“, a to na základě tradičního výkladu, nikoli zoologické přesnosti. Společným jmenovatelem těchto případů je napětí mezi jazykovou přesností a principiální věrností. Překladatelé byli často nuceni volit mezi přesným zachováním pojmů, která však čtenáři nic neřeknou, a výrazy, které byly srozumitelné na základě běžné zkušenosti jednotlivce. Z hlediska funkce biblického textu lze říci, že přenesení klíčového principu (například rozlišení čistého a nečistého) do jazykového prostředí příjemce má často přednost před doslovnou terminologickou věrností, pokud by ta narušila pochopení celku.
Strong’s Hebrew 7214 – רְאֵם (re'em) – ukazuje vývoj překladů mezi „unicorn“ a „wild ox“.
https://biblehub.com/hebrew/7214.htm
Jewish Encyclopedia, heslo „Unicorn“ – výklad překladu a změny významu během historie.
https://www.jewishencyclopedia.com/arti ... 84-unicorn
Možnosti pro další odborné studium:
Zoologie Bible – viz práce Gordona J. Wenhama, B. Davidson nebo články Biblical Archaeology Society.
Teorie překladu – zejména v rámci biblistiky: např. Eugene Nida (dynamic equivalence) nebo Ernst-August Gutt.
Lexikografie hebrejských výrazů – srovnávací studie např. v Theological Wordbook of the Old Testament (TWOT) nebo Brown-Driver-Briggs Hebrew Lexicon (BDB).
Ať už čtenář biblické jídelní zákony přijímá jako závazné, nebo je vnímá pouze v historicko-kulturním kontextu, je důležité rozlišovat mezi samotnými principy těchto ustanovení a konkrétními příklady zvířat, které je ilustrují. Hebrejský text pracuje s rozpoznávacími znaky – například pravidlem, že čisté zvíře má mít rozdělené kopyto a zároveň přežvykuje – a následně uvádí reprezentativní příklady zvířat, která těmto kritériím nevyhovují. Tento výčet však není vyčerpávající; jeho účelem je názorně ukázat aplikaci principu, nikoli vytvořit definitivní zoologický seznam. Překladatelé proto ve snaze přiblížit text čtenářům jiných jazykových oblastí někdy zvolili názvy zvířat, která odpovídala daným znakům a byla zároveň kulturně známá, i když nejde o přesný ekvivalent původního výrazu.
McClintock and Strong Biblical Cyclopedia, heslo „Coney“ – diskutuje překlad slova shaphan a jeho význam ve vztahu ke kulturnímu prostředí překladatelů.
https://www.biblicalcyclopedia.com/C/coney.html
Charakteristickým případem je překlad hebrejského slova šafan, které se v původním kontextu pravděpodobně vztahuje na damana skalního (Procavia capensis) – drobného savce žijícího ve skalnatých oblastech Blízkého východu. Tento živočich sice nepřežvykuje v technickém smyslu, ale vykazuje čelistní pohyby připomínající přežvykování. Vzhledem k tomu, že daman nebyl v evropském prostředí znám a běžný čtenář by si pod tímto názvem nic nepředstavil, nahradili jej starší překladatelé pojmem „králík“ nebo „zajíc“ – tedy zvířaty, která byla běžně pozorovatelná v každodenním životě a u nichž bylo možné na první pohled rozpoznat určité shodné znaky. Tato tzv. „oční pozorovatelnost“ hrála významnou roli v procesu překladu: překladatel volil takový pojem, který čtenář nejen znal, ale mohl si jej i vizuálně vybavit v souladu s danými kritérii. Nedochází tak ke změně významu ani narušení kontextu, pouze ke záměrné záměně slova ve prospěch kulturně dostupného referentu.
Strong’s Hebrew Lexicon, č. 8227 (shaphan) – identifikace s damanem skalním.
https://www.bible.audio/lexique-hebreu-8227-shaphan.htm
Étude perspicace des Écritures (Watch Tower Bible and Tract Society), heslo „Daman“ – podrobný popis damana v kontextu starověkého Blízkého východu.
https://www.jw.org/fr/biblioth%C3%A8que/livres/%C3%89tude-perspicace-des-%C3%89critures/Daman/
Tato překladová strategie není v biblickém textu výjimečná. Například hebrejské slovo re’em, pravděpodobně označující divokého tura, bylo v některých překladech reprodukováno jako „jednorožec“, a to na základě tradičního výkladu, nikoli zoologické přesnosti. Společným jmenovatelem těchto případů je napětí mezi jazykovou přesností a principiální věrností. Překladatelé byli často nuceni volit mezi přesným zachováním pojmů, která však čtenáři nic neřeknou, a výrazy, které byly srozumitelné na základě běžné zkušenosti jednotlivce. Z hlediska funkce biblického textu lze říci, že přenesení klíčového principu (například rozlišení čistého a nečistého) do jazykového prostředí příjemce má často přednost před doslovnou terminologickou věrností, pokud by ta narušila pochopení celku.
Strong’s Hebrew 7214 – רְאֵם (re'em) – ukazuje vývoj překladů mezi „unicorn“ a „wild ox“.
https://biblehub.com/hebrew/7214.htm
Jewish Encyclopedia, heslo „Unicorn“ – výklad překladu a změny významu během historie.
https://www.jewishencyclopedia.com/articles/14584-unicorn
Možnosti pro další odborné studium:
Zoologie Bible – viz práce Gordona J. Wenhama, B. Davidson nebo články Biblical Archaeology Society.
Teorie překladu – zejména v rámci biblistiky: např. Eugene Nida (dynamic equivalence) nebo Ernst-August Gutt.
Lexikografie hebrejských výrazů – srovnávací studie např. v Theological Wordbook of the Old Testament (TWOT) nebo Brown-Driver-Briggs Hebrew Lexicon (BDB).
