[quote="log"]Som presvedceny ze takmer vsetko co predpovedal Izaias I proroctvo Zjavenia sa vztahovalo k tomu, co uz z naseho pohladu je davna minulost (to ze sa to na 100% vsetko nenaplnilo este neznamena ze to nebolo predpovedane pre minulu dobu). V inom vlakne (vierouka/otazky k poslednej dobe) som poukazal na to, ze selmy I jej znamenie I pecat su uz 2000 rokov stara historia a nemaju nam dnes uz co povedat. Uz ked "Jan" pisal Zjavenie, bola to historia (!)

Dvesto rokov stara predstava (EG White) o nedelnom zakone a o moci Ameriky vyzerala vtedy aktualne, ale je z dnesneho pohladu absolutne smiesna. Miliardova Cina je neporovnatelne vacsia a stava sa megavelmocou, z vacsiny katolikov sa uz davno stali ateisti a nedela je to posledne co ich trapi a Europe bude do 100 rokov moslimska a nie katolicka. A to este len bude "veselo".[/quote]


Všichni "malí" proroci mluví nejen o tom co už se stalo, ale i o 2PJK.
[b]Nedělní zákon je už na stole a církve ho podepisují, to se naplňuje před našima očima [/b]a bude se prosazovat z míst kde mají řkatolíci největší sílu a moc:

[url]http://www.dobakonce.cz/krestanske-cirkve-podepsaly-vyzvu-ke-sveceni-nedele[/url]

Som presvedceny ze takmer vsetko co predpovedal Izaias I proroctvo Zjavenia sa vztahovalo k tomu, co uz z naseho pohladu je davna minulost (to ze sa to na 100% vsetko nenaplnilo este neznamena ze to nebolo predpovedane pre minulu dobu). V inom vlakne (vierouka/otazky k poslednej dobe) som poukazal na to, ze selmy I jej znamenie I pecat su uz 2000 rokov stara historia a nemaju nam dnes uz co povedat. Uz ked "Jan" pisal Zjavenie, bola to historia (!)

Dvesto rokov stara predstava (EG White) o nedelnom zakone a o moci Ameriky vyzerala vtedy aktualne, ale je z dnesneho pohladu absolutne smiesna. Miliardova Cina je neporovnatelne vacsia a stava sa megavelmocou, z vacsiny katolikov sa uz davno stali ateisti a nedela je to posledne co ich trapi a Europe bude do 100 rokov moslimska a nie katolicka. A to este len bude "veselo".

[quote="Lída Rohalová"][quote="log"]Dost chaoticke vlakno, kde zjavne najvacsia cast ucastnikov nepovazuje svatenie soboty za dolezite. Nepochopil som, z ktoreho tabora su ti, ktori to nepovazuju za dolezite, lebo u nich su minimalne dva tabory. Do jedneho tabora patria ti, ktori hovoria ze nie je dolezite svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) ziaden konkretny den a druhy tabor hovori ze je potrebne svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) v nedelu.

[b]Cely SZ od Mojzisa a NZ cez Jezisa a jeho ucenikov samozrejme svatil sobotu[/b]. O tom tu dufam nikto nepochybuje. Boli Zidia a ako Zidia mali sobotu ako jedno z prvych prikazani.

[b]Problem zacal az nejaky cas po Kristovej smrti, ked v neho zacali verit aj pohanske (nezidovske) narodnosti. Tato cast historia vsak tvori v Biblii velmi malu cast a je zastupena iba Pavlom (v Skutkoch a v jeho listoch). Pravda je taka, ze nikde v tychto textoch sa explicitne nehovori o tom, ci sobota pre pohanov plati alebo neplati[/b]. Preto sa mozme hadat do skonania sveta, ale dohladat v Biblii sa to neda. Existuje iba niekolko indicii, ze Pavol si uvedomoval, ze nemoze od pohanov chciet aby zrazu zacali zit zidovskou kulturou a preto na nich nevkladal prilis vela nariadeni. Sustredil sa hlavne na ucenie o viere a milosti. Jedna taka indicia, kde vsak sa neda s presnostou povedat, ci hovoril o sobote alebo o niecom inom je napriklad:

"2 Lebo niekto verí, že smie jesť všetko, a zase niekto súc slabý jie zeliny. 3 Ten, kto jie, nech nepohŕda tým, kto nejie; a zase ten, kto nejie, nech nesúdi toho, kto jie, lebo ho Bôh prijal. 4 Ktože si ty, ktorý súdiš cudzieho čeľadína? Svojmu vlastnému pánovi stojí alebo padá. Ale bude stáť, pretože Bôh je mocný postaviť ho, aby stál. 5 Lebo niekto súdi, že niektorý deň je nad iný deň, a zase niekto súdi, že každý deň ako deň. Každý nech si je istý veci sám vo svojej mysli. 6 Kto dá na deň, dá Pánovi; kto nedá na deň, nedá Pánovi na deň. Kto jie, jie Pánovi, lebo ďakuje Bohu, a kto nejie, nejie Pánovi a ďakuje Bohu."

Argumentovat o sobote starym zakonom ci evanjeliami je skoro az zbytocne, lebo tam je svatenia soboty dolozene prakticky vsade. [b]Zaujimava by bola teda az argumentacia z doby, kedy sa viera rozsirila na pohanov (co zastupuje iba apostol Pavol), ale musime si objektivne priznat, ze ziaden priamy text o sobote, teda ci svatit alebo nie, neexistuje.[/b]

Uvahy typu "...ak by boh chcel aby bola sobota zrusena, tak by to u Pavla povedal...." rovnako ako argumenty typu "...ak by boh chcel aby pohania sobotu svatili, tak by to u Pavla povedal..." su samozrejme pre seriozneho badatela nepouzitelne.[/quote]

Pokud je zachovávání soboty co by znamení věrnosti Stvořiteli nedůsledné, někde je chyba. Toto vlákno i přes některé své nedostatky ukazuje na rozporuplnost teze "sobota jako znamení věrnosti Stvořiteli". Buď je toto zachovávání důsledné, tzn. všechny biblické příkazy + E.G.W., anebo je to zachovávání laxní, a pak se nejedná o víru v tezi "sobota jako znamení věrnosti".

Toto vlákno pokládám za své dítě, ač jsem ho nezaložila. Jen podotýkám, že nenapadám ničí osobní víru a nemám nic proti slavení soboty podle svého svědomí. Ale zachovávání soboty jako znamení věrnosti Stvořiteli pokládám za velký omyl adventismu, který zastiňuje samotného Krista.[/quote]

[b]Sobota jako znamení Božího lidu[/b]

Jan vidí ve Zjevení zapečeťování Božích služebníků, vidí přírodní živly - zemětřesení, vichřice a politické sváry - představené, že jsou drženy čtyřmi anděly. Tyto větry jsou pod kontrolou, dokud Bůh nevyřkne slovo a nenechá je působit. V tom je bezpečí Boží církve. Andělé Boží plní jeho rozkazy, zadržují větry země, aby větry nevály na zemi, ani na moře, ani na žádný strom, dokud by služebníci Boží nebyli zapečetěni na svých čelech. Toto zapečeťování služebníků Božích je to stejné, jaké bylo ukázáno Ezechieli ve vidění.

Zjevení Jana 7,1-4 - Potom jsem uviděl čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země a držet čtyři zemské větry, aby vítr nevál na zemi ani na moře ani na žádný strom. A uviděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečetidlo živého Boha. Mocným hlasem zvolal na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi a moři: „Neškoďte zemi, moři ani stromům, dokud neoznačíme otroky našeho Boha na jejich čelech!“ A slyšel jsem počet označených: sto čtyřicet čtyři tisíce ze všech kmenů synů Izraele.

Ezechiel 9,4-6 - Hospodin mu řekl: Projdi středem města, středem Jeruzaléma. Označíš značkou na čelech ty muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi těmi ohavnostmi, které se uprostřed něho páchají. A oněm řekl, jak jsem slyšel: Procházejte městem za ním a pobíjejte; vaše oko ať se neslituje, nemějte soucit.

Co je pečetí živého Boha?

Exodus 20,8-11 - Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.

Exodus 31,13,16-17 - Promluv k synům Izraele: Jistě budete zachovávat mé soboty, neboť to je znamení mezi mnou a vámi po všechny vaše generace, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji. Ať synové Izraele zachovávají sobotu a slaví sobotu po všechny své generace jako věčnou smlouvu. Bude věčným znamením mezi mnou a syny Izraele, neboť v šesti dnech Hospodin učinil nebesa a zemi a sedmý den přestal a oddechl si.

Ezechiel 20,12,20 - Dal jsem jim také své soboty, aby byly znamením mezi mnou a jimi, aby věděli, že já jsem Hospodin, jejich Posvětitel. Svěťte mé soboty, ať jsou znamením mezi mnou a vámi, abyste věděli, že já jsem Hospodin, váš Bůh.

Na Boží lid bude vložena pečeť a tou pečetí je zachovávání jeho svaté soboty. Tak jako lidu Izraele také nám je dána sobota „k věčné smlouvě“, [b]i my jsme vírou v Ježíše Krista duchovním Izraelem.[/b] [b]Pro všechny, kteří ctí Boží svatý den, je sobota znamením, že je Bůh uznává za svůj vyvolený lid. Sobota je zárukou toho, že Bůh s nimi svou smlouvu dodrží. Kdo přijímá znamení Boží vlády, uzavírá s ním věčnou božskou smlouvu. Z deseti přikázání jen čtvrté má pečeť velkého Zákonodárce, Stvořitele nebe a země.[/b]

[b]PEČEŤ BOŽÍ[/b]

Aby byl oficiální právní dokument, musí nést pečeť zákonodárce. Ta musí obsahovat tři údaje:

1. jméno zákonodárce

2. titul zákonodárce

3. území, na které se zákon vztahuje.

V Desateru přikázání najdeme čtvrté, vyžadující svěcení sedmého dne soboty, jako dne odpočinku a které nese tři údaje pečetě:

1. jméno zákonodárce: „Hospodin“

2. Jeho titul: Stvořitel, „Hospodin učinil“

3. území, na které se zákon vztahuje: „nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich“.

Znamení či pečeť Boží se zjevuje v zachovávání Soboty sedmého dne, Hospodinova památníku stvoření. Znamení šelmy zachovávání prvního dne týdne místo sedmého je toho protikladem. Zjevení Jana poukazuje na to jak se budou vyznačovat ti, kteří nepřijmou znamení šelmy.

Zjevení Jana 14,12 - Zde je vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru.

Zjevení Jana 14,5 - „A v ústech jejich není nalezena lest; neboť jsou bez úhony před trůnem Božím.“ (kral.)

Izaiáš 8,16 - Zavaž svědectví a zapečeť zákon mezi mými učedníky.

[b]Jen ti, kdož obdrželi pečeť živého Boha, budou mít právo vejít branami svatého města. Pečetí živého Boha budou znamenáni jen ti, kteří se povahami podobají Kristu. Mnozí neobdrží Boží pečeť, [u]protože nezachovávají Boží přikázání a nenesou ovoce spravedlnosti.[/u][/b]

V den Boží bude veliké množství vyznávajících křesťanů hořce zklamáno. Nebudou mít na svém čele pečeť živého Boha. Vlažní a polovičatého srdce zneucťují Boha daleko více, než ti, kdož se svou nevěrou netají. Tápou v temnotách, zatímco by mohli chodit v poledním světle Slova, pod vedením Toho, který se nikdy nemýlí.

Ti, kteří nyní přijímají poznání a vysvětlení zjevené v Bibli - v Božím Slově, budou těmi, které dovede Beránek k pramenům vod živých a z jejichž očí setře všelikou slzu.

[b]Ano, sobota je skutečně znamením mezi Bohem a Jeho lidmi![/b]

Jedna část lidí přijetím znamení podřízenosti světské moci přijme znamení šelmy, druhá, která se rozhodne, že zůstane věrná Boží autoritě, přijme Boží pečeť.

Zjevení 14,9,12 - Za nimi pak letěl ještě třetí anděl a volal mocným hlasem: „Klaní-li se někdo šelmě a jejímu obrazu a přijímá-li její znamení na čelo nebo na ruku, i ten bude pít neředěné víno Božího hněvu, které je vlito do kalichu jeho rozhorlení; bude trýzněn ohněm a sírou před tváří svatých andělů a před tváří Beránka. Zde je zapotřebí vytrvalosti svatých, kteří se drží Božích přikázání a Ježíšovy víry.

Znamení šelmy je v přímém protikladu s Boží pečetí, protože obojí musí být umístěno na lidské čelo. Porozuměním Boží pečeti odhalíme podstatu znamení šelmy. Znamení šelmy prostudujte blíže v článku Číslo šelmy 666, Znamení šelmy a Boží pečeť

Již Daniel psal, že malý roh v Daniel 7 kapitole, symbolizující papežství, se bude snažit změnit doby a zákon.

Daniel 7,25 - Povede řeči proti Nejvyššímu, jeho svatým bude činit příkoří a pokusí se změnit i časy a předpisy. (ČEP - Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon.)

A skutečně, formálním označením neděle jako nového dne odpočinku, na rozdíl od soboty, se papežství dotklo jediného přikázání, jehož obsahem je doba: čtvrtého přikázání, pečetě Božího zákona. Znamením šelmy bude proto svěcení neděle jako dne odpočinku, namísto soboty čtvrtého Božího přikázání. Znamení šelmy bude přijato na čelo nebo na ruku. Čelo symbolizuje rozhodování, myšlení, ruka symbolizuje jednání člověka.

Znamení šelmy znamená tedy přestoupení čtvrtého přikázání o sobotě, protože to je znamením a pečetí Jeho smlouvy. Boží varování jasně potvrzuje náš závěr:[b] dodržováním Božích přikázání - včetně čtvrtého, týkajícího se soboty - se vyhneme obdržení znamení šelmy.[/b]

Sama Katolická církev připouští, že změna čtvrtého přikázání je pouze její činností a znamením její mocí. Citáty:

„Neděle je znamením naší autority… ...církev je nad Biblí a tento přesun zachovávání soboty (na neděli) je důkazem tohoto faktu.“ (Catholic Record of London, Ontario, září 1923)

Samozřejmě, že katolická církev prohlašuje, že tato změna ze soboty na neděli byl její akt . A tento akt je znamením její církevní moci a autority v náboženských záležitostech. (Odpověď kancléře C.F. Thomase na dopis z 28. října 1894, adresovaná kardinálu Gibbonsovi.)

Svěcení neděle nejen že nespočívá na Bibli, ale je do očí bijícím rozporem s literou Bible, která předepisuje odpočinek v sobotu. Byla to katolická církev, která převedla tento odpočinek na neděli Tak protestanté, navzdory sobě samým, vzdávají svěcením neděle hold autoritě církve. (Monsignor Louis Segur, Plain Talk About Protestantism of Today, 1868, str.213.)

Protestanté si neuvědomují, že svěcením neděle přijímají autoritu mluvčího církve, papeže. (Our Sunday Visitor, 5. února 1950.)

Čtvrté přikázání týkající se soboty jako dne odpočinku (jediné přikázání spojené s časem) se v katolickém Katechismu stalo třetím přikázáním a den bohoslužby byl změněn papežským dekretem ze sedmého dne týdne (soboty) na první den týdne (neděli). Velký papežský debatér, Dr. Eck, který se střetl s Lutherem v roce 1553, řekl:

„V evangeliích nebo Pavlových listech, nikde v celé Bibli není žádná zmínka o odstoupení od soboty a ustanovení neděle; proto tedy neděle zaujala toto místo, protože ji apoštolská Církev ustanovila bez podpory Písma.“

Catholic World napsal:

„Církev převzala pohanskou filosofii a spojila ji s vírou… ...Převzala pohanskou neděli (Den slunce) a přetvořila ji v křesťanskou neděli. Opravdu je tu něco královského, pokud jde o slunce, je to vhodný znak pro Ježíše, Slunce spravedlnosti. Zdá se, že církev v těchto zemích říká – zachovejte staré pohanské jméno tohoto dne, zůstane posvěceno. A tak se pohanská neděle (Den slunce) zasvěcený Balderovi stala křesťanskou nedělí, posvěcenou Kristu.“

Slovo Boží mluví jasně: Desatero přikázání, včetně čtvrtého, nesmí být změněno. [b]Musíme je dodržovat přesně, jak je napsáno Bohem.[/b]

Lukáš 16,17 - Spíše však pomine nebe a země, než aby přestala platit jediná čárka Zákona!

Marek 7,7-9 - Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.‘Opustili jste Boží přikázání, ale lidské tradice dodržujete.“ Potom pokračoval: „Opravdu pěkně zavrhujete Boží přikázání, abyste zachovali svou vlastní tradici!

Každý z nás si musí zvolit mezi lidskými tradicemi a Božím přikázáním: mezi nedělí, znamením autority šelmy a sobotou čtvrtého přikázání, znamením autority Boha, které ustanovil na samém počátku lidské historie.

V současnosti nemá znamení šelmy nikdo. Až bude ale vytvořena aliance mezi papežstvím a Spojenými státy americkými pod vedením křesťanského náboženského pravicového křídla, svěcení neděle se brzy stane povinným pro všechny. Znamení šelmy pak bude vloženo na všechny ty, kteří z obav před pronásledováním odmítnou sobotu a budou světit neděli.

Zjevení 13,17 - takže nikdo nebude moci kupovat ani prodávat, nebude-li mít to znamení – jméno šelmy nebo číslo jejího jména.

Odmítnutím uctívat šelmu a obdržet její znamení se zařadíme na stranu Boha. Naše čelo tak bude označeno Boží pečetí a naše jméno zůstane zapsané v knize života. Složme svoji důvěru v Ježíše Krista. Budeme-li toužit zůstat mu věrní, dá nám k tomu potřebnou sílu, zejména když budeme muset volit mezi uctíváním šelmy a svěcením jejího dne odpočinku, neděle, nebo uctíváním Boha a svěcením Jeho dne odpočinku, sedmého dne, soboty.

Modlitba

Náš Otče,
i když zatím nikdo neobdržel znamení šelmy, vidíme, jak se nebezpečí objevuje na obzoru. Brzy bude svěcení neděle požadováno po každém a pro ty, kteří odmítnou, nastanou obtížné časy. Prosíme, pomoz nám připravit se na tyto dny a od nynějška světit Tvůj svatý den odpočinku, sedmý den, sobotu. Víme, že skrze milost a moc Tvého Ducha dokážeme zůstat Ti věrní za všech okolností, aby naše jména nebyla vymazána z Tvé knihy života. Ve jménu Ježíše Krista se modlíme.

Amen.

[url]http://www.sedmydensobota.cz/sobota-jako-znameni-boziho-lidu/[/url]

[quote="log"]Dost chaoticke vlakno, kde zjavne najvacsia cast ucastnikov nepovazuje svatenie soboty za dolezite. Nepochopil som, z ktoreho tabora su ti, ktori to nepovazuju za dolezite, lebo u nich su minimalne dva tabory. Do jedneho tabora patria ti, ktori hovoria ze nie je dolezite svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) ziaden konkretny den a druhy tabor hovori ze je potrebne svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) v nedelu.

[b]Cely SZ od Mojzisa a NZ cez Jezisa a jeho ucenikov samozrejme svatil sobotu[/b]. O tom tu dufam nikto nepochybuje. Boli Zidia a ako Zidia mali sobotu ako jedno z prvych prikazani.

[b]Problem zacal az nejaky cas po Kristovej smrti, ked v neho zacali verit aj pohanske (nezidovske) narodnosti. Tato cast historia vsak tvori v Biblii velmi malu cast a je zastupena iba Pavlom (v Skutkoch a v jeho listoch). Pravda je taka, ze nikde v tychto textoch sa explicitne nehovori o tom, ci sobota pre pohanov plati alebo neplati[/b]. Preto sa mozme hadat do skonania sveta, ale dohladat v Biblii sa to neda. Existuje iba niekolko indicii, ze Pavol si uvedomoval, ze nemoze od pohanov chciet aby zrazu zacali zit zidovskou kulturou a preto na nich nevkladal prilis vela nariadeni. Sustredil sa hlavne na ucenie o viere a milosti. Jedna taka indicia, kde vsak sa neda s presnostou povedat, ci hovoril o sobote alebo o niecom inom je napriklad:

"2 Lebo niekto verí, že smie jesť všetko, a zase niekto súc slabý jie zeliny. 3 Ten, kto jie, nech nepohŕda tým, kto nejie; a zase ten, kto nejie, nech nesúdi toho, kto jie, lebo ho Bôh prijal. 4 Ktože si ty, ktorý súdiš cudzieho čeľadína? Svojmu vlastnému pánovi stojí alebo padá. Ale bude stáť, pretože Bôh je mocný postaviť ho, aby stál. 5 Lebo niekto súdi, že niektorý deň je nad iný deň, a zase niekto súdi, že každý deň ako deň. Každý nech si je istý veci sám vo svojej mysli. 6 Kto dá na deň, dá Pánovi; kto nedá na deň, nedá Pánovi na deň. Kto jie, jie Pánovi, lebo ďakuje Bohu, a kto nejie, nejie Pánovi a ďakuje Bohu."

Argumentovat o sobote starym zakonom ci evanjeliami je skoro az zbytocne, lebo tam je svatenia soboty dolozene prakticky vsade. [b]Zaujimava by bola teda az argumentacia z doby, kedy sa viera rozsirila na pohanov (co zastupuje iba apostol Pavol), ale musime si objektivne priznat, ze ziaden priamy text o sobote, teda ci svatit alebo nie, neexistuje.[/b]

Uvahy typu "...ak by boh chcel aby bola sobota zrusena, tak by to u Pavla povedal...." rovnako ako argumenty typu "...ak by boh chcel aby pohania sobotu svatili, tak by to u Pavla povedal..." su samozrejme pre seriozneho badatela nepouzitelne.[/quote]

Pokud je zachovávání soboty co by znamení věrnosti Stvořiteli nedůsledné, někde je chyba. Toto vlákno i přes některé své nedostatky ukazuje na rozporuplnost teze "sobota jako znamení věrnosti Stvořiteli". Buď je toto zachovávání důsledné, tzn. všechny biblické příkazy + E.G.W., anebo je to zachovávání laxní, a pak se nejedná o víru v tezi "sobota jako znamení věrnosti".

Toto vlákno pokládám za své dítě, ač jsem ho nezaložila. Jen podotýkám, že nenapadám ničí osobní víru a nemám nic proti slavení soboty podle svého svědomí. Ale zachovávání soboty jako znamení věrnosti Stvořiteli pokládám za velký omyl adventismu, který zastiňuje samotného Krista.

Dost chaoticke vlakno, kde zjavne najvacsia cast ucastnikov nepovazuje svatenie soboty za dolezite. Nepochopil som, z ktoreho tabora su ti, ktori to nepovazuju za dolezite, lebo u nich su minimalne dva tabory. Do jedneho tabora patria ti, ktori hovoria ze nie je dolezite svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) ziaden konkretny den a druhy tabor hovori ze je potrebne svatit (nepracovat a schadzat sa na bohosluzbe) v nedelu.

[b]Cely SZ od Mojzisa a NZ cez Jezisa a jeho ucenikov samozrejme svatil sobotu[/b]. O tom tu dufam nikto nepochybuje. Boli Zidia a ako Zidia mali sobotu ako jedno z prvych prikazani.

[b]Problem zacal az nejaky cas po Kristovej smrti, ked v neho zacali verit aj pohanske (nezidovske) narodnosti. Tato cast historia vsak tvori v Biblii velmi malu cast a je zastupena iba Pavlom (v Skutkoch a v jeho listoch). Pravda je taka, ze nikde v tychto textoch sa explicitne nehovori o tom, ci sobota pre pohanov plati alebo neplati[/b]. Preto sa mozme hadat do skonania sveta, ale dohladat v Biblii sa to neda. Existuje iba niekolko indicii, ze Pavol si uvedomoval, ze nemoze od pohanov chciet aby zrazu zacali zit zidovskou kulturou a preto na nich nevkladal prilis vela nariadeni. Sustredil sa hlavne na ucenie o viere a milosti. Jedna taka indicia, kde vsak sa neda s presnostou povedat, ci hovoril o sobote alebo o niecom inom je napriklad:

"2 Lebo niekto verí, že smie jesť všetko, a zase niekto súc slabý jie zeliny. 3 Ten, kto jie, nech nepohŕda tým, kto nejie; a zase ten, kto nejie, nech nesúdi toho, kto jie, lebo ho Bôh prijal. 4 Ktože si ty, ktorý súdiš cudzieho čeľadína? Svojmu vlastnému pánovi stojí alebo padá. Ale bude stáť, pretože Bôh je mocný postaviť ho, aby stál. 5 Lebo niekto súdi, že niektorý deň je nad iný deň, a zase niekto súdi, že každý deň ako deň. Každý nech si je istý veci sám vo svojej mysli. 6 Kto dá na deň, dá Pánovi; kto nedá na deň, nedá Pánovi na deň. Kto jie, jie Pánovi, lebo ďakuje Bohu, a kto nejie, nejie Pánovi a ďakuje Bohu."

Argumentovat o sobote starym zakonom ci evanjeliami je skoro az zbytocne, lebo tam je svatenia soboty dolozene prakticky vsade. [b]Zaujimava by bola teda az argumentacia z doby, kedy sa viera rozsirila na pohanov (co zastupuje iba apostol Pavol), ale musime si objektivne priznat, ze ziaden priamy text o sobote, teda ci svatit alebo nie, neexistuje.[/b]

Uvahy typu "...ak by boh chcel aby bola sobota zrusena, tak by to u Pavla povedal...." rovnako ako argumenty typu "...ak by boh chcel aby pohania sobotu svatili, tak by to u Pavla povedal..." su samozrejme pre seriozneho badatela nepouzitelne.

...A který? "El" či "YHWH"? Anebo snad relaxovali oba?

Bůh má v Písmu mnoho jmen:

A/Él, Elóhím:

Pro zajímavost krátké vysvětlení slova Elohim:
SZ užívá s oblibou jako jména vlastního pojmu Elóhím, který byl původně jménem obecným pro všecky bohy a bohyně. Stal se však jménem vlastním, které často nahrazuje jméno Jahve. Jednak se jméno Jahve nemělo vyslovovat, jednak se mělo ukázat, že Hospodin je Bůh povýtce./Biblický slovník/

Elóhím je množným číslem pojmu el (bůh). A nalezneme i překlady, dle kterých elóhím znamená i lidské soudce a vladaře či společnost Boha a andělů. Elóhím má skutečně příponu hebrejského množného čísla (plural suffix) -im . Slovníky nám potvrzují, že elóhím je morfologicky plurálem - množným číslem:
WTM[1] :
TWOT[2] :

Sloveso bara - stvořit související s elóhím je dle morfologického slovníku ve 3.osobě jednotného čísla:

Tedy "... elóhím stvořil..." nikoliv "... elóhím stvořili...". Je tedy zřejmý nesmysl překládat verš ve smyslu "Na počátku stvořil bohové nebe ... ". http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2006020002

B/ Jahve:

Toto jméno se vyskytuje asi na šesti tisících místech. Vzniklo spojením samohlásek slova Adonaj = můj Pán, které mělo nahradit nevysvětlitelné jméno se souhláskami posvátného tetragramu JHVH. Dosti četná svědectví nás přesvědčují, že jméno izraelského Boha se vyslovovalo „Jahve“.

C/ Jahve sebaot: = Hospodin zástupů

Výraz se ve SZ vyskytuje 279x nejčastěji v prorockých knihách.Tato vazba se vykládá trojím způsobem: mohla by označovat pozemské armády synů Izraelských, hvězdná vojska, anebo zástupy duchů či andělů. Poznamenejme, že výraz je často ve vztahu k truhle smlouvy, která byla alespon z počátku valečným symbolem /Nu10x35/. Proto David při střetnutí s Filistinskými řekne: “Já k tobě jdu ve jménu Jahveho sebaot, Boha vojsk izraelských /1Samuelova 17x45/.

D/ Tituly dáváné izraelskému Bohu:

Jerubbaal, Ešbaal, Baaljada, Baaljah- Kořen baal vyjadřuje vlastnictví a panství. Úponěvadž je to titul dávaný Bohu, znamená to, že Bůh je vlastníkem nějakého místa, kde hodlá přebávat a pánem člověka a lidu, nad nímž chce panovat. Hospodin je tedy ba´álem svého lidu/ Izaiáš 54x5/

´ádón- =pán./´ádonáj/

melek- často je Hospodinu dáván kralovský titul melek, zvláště v Žalmech.

´áb- Izrael Hospodina take s oblibou nazýval otcem ´áb/Jeremiáš 3x4, 31x9, Izaiáš 63x16/. V četných vlastních jménech je boží jméno nahrazeno jménem “otec”, ´áb: Abia, Abram, Abner, Achab, Eliáb, Joáb..

...Otázka: Jaký je rozdíl mezi katolickým nedělním zákonem a adventistickým sobotním zákonem?
Odpověď: Žádný. Oba jsou zhruba stejně pravděpodobné.

Ten katolický ještě neplatí povinně pro celý svět, to se teprve chystá a nevychází z Písma, zato ten adventistický platí pro celý svět dobrovolně a vychází z Písma.

...mikim píše:
každý, kdo o sobotě jako křesťan nevěděl (protože nemohl? jak to že nemohl?) tak podle ní nebude souzen.

To jsem ale nenapsal já, špatně jsi to zkopíroval...to napsal TP.

...Ano, vytrhuješ je z celé bible. Máš bod za úpřimnost.

Když mluvím o stejných přikázáních z Exodu, Izaiáše, Matouše nebo Zjevení Jana, tak je to vytrhování, je vidět, že tomu vůbec nerozumíš...a jen hraješ machra...

...Jen aby tam Pánu Bohu někdo zůstal. Vždyť ani ten ostatek už není co býval...

No jak který ostatek...

[quote="mikim"]Důležité je, že Bůh v tento den odpočinul.[/quote]

A který? "El" či "YHWH"? Anebo snad relaxovali oba?

[quote="mikim"]jakmile nastane nedělní zákon - povinný odpočinek dle řkc a bude i nařízeno pracovat v sobotu.[/quote]

Otázka: Jaký je rozdíl mezi katolickým nedělním zákonem a adventistickým sobotním zákonem?
Odpověď: Žádný. Oba jsou zhruba stejně pravděpodobné.

[quote="mikim"] každý, kdo o sobotě jako křesťan nevěděl (protože nemohl? jak to že nemohl?) tak podle ní nebude souzen.


Já používám narozdíl od Tebe stejně jako každý normální teolog k citacím celé Písmo.[/quote]

Nějak se v tom ztrácíš. Porušill zákon, bude souzen. To je přece tvá logika. A teď najednou nebude souzen? Neznalost zákona neomlouvá. Ještě na té své "teologii" musíš zapracovat.

[quote="mikim"]Nevytrhuji jen verše z Genesis nebo jen z Exodu.[/quote] Ano, vytrhuješ je z celé bible. Máš bod za úpřimnost.

[quote="mikim"]pak se obávám, že se nepotkáme.[/quote] Jen aby tam Pánu Bohu někdo zůstal. Vždyť ani ten ostatek už není co býval...

...To myslím vypovídá dostatečně. Ukazuješ krásně to, co já popisuji jako ,,špatné ovoce adventistického učení" - pýchu a nadřazenost v poznání.

To že pro mne osobně (a doplním a jistě nejen pro mne), jak jsem napsal, jsou adventistické výklady nejlepší a nejpřesnější, a to, že s tím nesouhlasíš a zveličuješ to pojmenováním jako je pýcha a nadřazenost je Tvoje věc. A co ty popisuješ jako ,,špatné ovoce adventistického učení" mi je opravdu úplně ukradené, protože vím, že nepíšeš pravdu, resp. tlačíš je tu svoji pravdu jako jedinou pravdivou a nikdo ti na ni nesmí odpovídat, protože nepřipouštíš u těch svých bajek na svých stránkách diskusi. A už to o něčem svědčí.

...…[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu….
např. tady prý vyvracíš moje tvrzení :D , že Bůh při stvoření neustanovil sobotu pro nějaké lidi
Ale cituješ mi tu z Exodu a ne z Genesis - u soudu bych řekl ,,námitka - irelevantní"

Ex. 16.29 říká zcela jasně a zřetelně komu dal Hospodin sobotu (šabat), tady jsem ti to zcela jasně vyvrátil stejně tak jasnými slovy Ježíše zde:
KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.

[KB1613] Iz 56:2 Blahoslavený člověk, kterýž činí to, a syn člověka, kterýž se přídrží toho, ostříhaje soboty, aby jí nepoškvrňoval, a ostříhaje ruky své, aby nic zlého neučinila.

Sobota + statní zákony a přikázání byla pro židy a pro všechny, kteří se k nim chtěli připojit a připojili a to byli čistě pohané.
Já používám narozdíl od Tebe stejně jako každý normální teolog k citacím celé Písmo. Nevytrhuji jen verše z Genesis nebo jen z Exodu apod. a nestavím na nich nesmyslné konstrukce o neplatnosti soboty pro pohany jako Ty. Odpověď musíš vždy hledat v celém Písmu, protože ty odpověď tam je, nikoliv jen v jedné knize. To je nesmysl. Bůh nám dal celé Písmo k studiu, nikoliv jen jednotlivé knihy.
Jestli není v Genesis podstatné jméno šabat je pro mne ale zcela irelevantní. Důležité je, že Bůh v tento den odpočinul, tento den požehnal a posvětil jako sedmý den. Nemusím mít název toho dne, nemusím mít název toho svátku, abych věděl, že v tento den mám odpočívat.

[KB1613] Gn 2:3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.

...Tady to znovu zkoušíš, ale já jsem mluvil o knize Genesis a článek se také jmenuje ,,sobota v knize Genesis" tam opravdu žádný příkaz pro lidi není.

Ale mne nezajímá jen kniha Genesis, mne zajímají i všechny ostatní knihy v Písmu a v nich ta odpověď od Ježíše je zcela jasná, sobota byla učiněna pro člověka...

...Ježíšova slova nejsou vyvrácení mého tvrzení a zabývám se jimi v článku ,,sobota v evangeliích a skutcích"

...1) To říká Ježíš Farizeům

No a co jako? Ty si myslíš, že když to říká zrovna farizeům, že to platí jen pro ně a už ne pro nikoho jiného? Ježíš neřekl pro židy, ale pro člověka a to má hluboký význam, protože tím myslel všechny lidi na celém světě.

...2) Ježíš mluví o principu (vztahu soboty a člověka) nikoliv o původu soboty ani o tom komu je určena - to oni věděli, že je určena jim

Ježíš tady mluví nejen přeneseně o vztahu soboty a člověka, ale především komu je určena, abychom to i my v budoucnu to chápali správně.

...3) V ex 16 i v ex 19 je jasně napsáno že je to je pro Izraelce (a ty kteří se k nim přidali)

Ano, Izraelce a ty, kteří se k nim přidali - a to byli jedině pohané. Stejně tak když putovali po poušti a dávali okolním národům na výběr, buď přijmou Hospodina za svého jediného Boha a jeho zákony a nebo budou vyhlazeni. Bůh tak dával příloežitost i ostatním národům poznat jeho přikázání a pravidla.

...4) Příběh jehož součástí je tato věta má pointu, že se učedníkům umožňuje ,,dělat, co se v sobotu nesmí" , zatímco ty z něj zkoušíš vyvozovat úplný opak a ,,zakazovat nám všem, co se v sobotu nesmí".

Kde jsem "napsal", že zkouším vyvozovat úplný opak a zakazovat Vám všem, co se v sobotu nesmí?

...5) Celé by to nedávalo smysl, protože kdyby platila sobota pro všechny lidi, tak je velice nefér, že se o tom všechny ostatní národy dlouho nemohly dozvědět.

Jestli je to fér nebo nefér to nech raději na Bohu, ty o tom přece nerozhoduješ. Bůh dal nejdříve každému národu na výběr, buď ho přijmou i se všemi pravidly, které zachovává Izraelský národ, nebo budou vyhubeni, později to možná trošku změkčil:

[KB1613] Iz 56:6 Cizozemce pak, kteříž by se připojili k Hospodinu, aby sloužili jemu, a milovali jméno Hospodinovo, jsouce u něho za služebníky, všecky ostříhající soboty, aby jí nepoškvrňovali, a držící smlouvu mou,

[KB1613] Iz 56:7 Ty přivedu k hoře svatosti své, a obveselím je v domě svém modlitebném. Zápalové jejich a oběti jejich příjemné mi budou na oltáři mém; nebo dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů.

...To už bys měl přiznat, že je nesmysl i ta hláška od EGW, že Boží lid bude zkoušen pravdou o sobotě až nyní, když vešel Ježíš do svatyně svatých 22.října 1844

To je naprostá pravda co napsala EGW, pravda o sobotě se rozšířila více až po roce 1844 a bude to opravdu pro všechny, kteří ji zachovávají zkouška v posledních dnech, jakmile nastane nedělní zákon - povinný odpočinek dle řkc a bude i nařízeno pracovat v sobotu.

...Jestliže byla sobota učiněna pro člověka = všechny lidi, tak by to musela být zkouška pro všechny lidi co žili na planetě a to vždycky.

Taky že byla, sobotu dodržovali různí křesťané po celém světě a umírali kvůli ní po celou dobu od nanebevstoupení Ježíše Krista:

http://www.3an.sk/pg_detail.php?id=70247

...Je to na hlavu myslet si, že je sobota nejdůležitější z dodržení celého desatera (nejvíce září atd.) a zároveň tvrdit, že zrovna u tohoto přikázání se to mnoha generacím křesťanů, ale i ostatním národům nebude počítat, pro jejich nevědomost!!!!!!!

Sobota je znamením pro všechny křesťany, kteří ji zachovávají v poslední době, není však nejdůležitějším přikázáním Desatera to ani EGW nikde nikdy nenapsala nebo alespoň o tom nevím. Přikázání jsou podle mne sepsány v Desateru od nejdůležitějšího po méně důležité a 4. přikázání je čtvrté nejdůležitější tak jak jdou za sebou.

...Na druhou stranu, každý, kdo o sobotě jako křesťan nevěděl (protože nemohl? jak to že nemohl?) tak podle ní nebude souzen.
Otázkou je zda podle ní nebude souzen, to jsi napsal ty, ale každý opravdu neznal, že má zachovávat sobotu, dokud to nerozšířili babtisti, adventisti aj. Ti co ví, že ji mají zachovávat a nezachovávali budou na základě toho i souzeni (na základě celého Desatera, zákona svobody).

...Tak to by snad Satan mohl adventisty podporovat v jejich díle a spolupracovat s nimi, protože čím více lidí adventisté zasáhnou poznáním o sobotě, tím více jich bude moci svést na neděli, aby se jim to počítalo jako hřích, znamení šelmy a oni nebyli spaseni.

Zase ty Tvoje nesmyslné konstrukce..., kdo opravdu zachovává sobotu se s Boží pomocí nikdy nenechá svést satanem...

...Kdyby naopak adventisté své poselství o sobotě nehlásali, tak podle knih EGW by možná ostatní křesťané byli stále v bezpečí, přestože se scházejí v neděli.

...JE TO NA HLAVU!!!

Jo potřebuješ asi psychiatra...

...Možná je ti Mikime úplně jedno co tu píšu a jestli to je podloženo biblí, jestli to je pravda, jestli to stojí za modlitbu a studium.
Ty už přece máš výklad, který je nejlepší a nejpřesnější.
Tak snad se v nebi potkáme i když já to mám jinak.

Kdyby mi to bylo jedno tak bych ti nepsal ani na to nereagoval, ale ty nerespektuješ celé Písmo ve kterém je různě vysvětlená pravda a v tom je u Tebe zakopaný celý pes.

Rád bych se v nebi s Tebou potkal, pokud se tam dostaneš a pokud se tam dostanu i já. Pokud ale budeš věřit falešným výkladům a ty ještě i hlásat na svých stránkách, pak se obávám, že se nepotkáme.

Na nabídku dalšího výkladu Zjevení Jana z odkazu jsi napsal mikime toto:

[quote]Dík, ale mně osobně stačí naše adventistické výklady, které jsou nejlepší a nejpřesnější.[/quote]

To myslím vypovídá dostatečně. Ukazuješ krásně to, co já popisuji jako ,,špatné ovoce adventistického učení" - pýchu a nadřazenost v poznání.
Není to ovoce, které se vyskytuje pouze u adventistického učení, ale právě v adv. učení jsem ho zpozoroval a ty jsi toho příklad.

Možná ani nemá smysl na tebe reagovat, ale kdyby to četl někdo další tak snad to bude užitečné.

[quote]…Nesouhlasím s tím, že při stvoření ustanovil Bůh sobotu pro všechny lidi, nebo vůbec pro nějaké lidi.
…[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu….[/quote]

např. tady prý vyvracíš moje tvrzení :D , že Bůh [b]při stvoření [/b]neustanovil sobotu pro nějaké lidi

Ale cituješ mi tu z Exodu a ne z Genesis - u soudu bych řekl ,,námitka - irelevantní"

Rozdíl mezi slovesem ,,odpočinul/přestal" a podstatným jménem ,,přestání/sobota" znám a ty jak vidím také.

V Genesis není podstatné jméno sobota.

[quote]… Vážení čtenáři vidíte zde to, co já? Já vidím absenci příkazu o sobotě pro lidi. Nebo spíš nevidím žádný příkaz o sobotě pro lidi.
Tak si přečti NZ slova Ježíše moc dobře znáš:[/quote]

Tady to znovu zkoušíš, ale já jsem mluvil o knize Genesis a článek se také jmenuje ,,sobota v knize Genesis" tam opravdu žádný příkaz pro lidi není.

Ježíšova slova nejsou vyvrácení mého tvrzení a zabývám se jimi v článku ,,sobota v evangeliích a skutcích"

1) To říká Ježíš Farizeům
2) Ježíš mluví o principu (vztahu soboty a člověka) nikoliv o původu soboty ani o tom komu je určena - to oni věděli, že je určena jim
3) V ex 16 i v ex 19 je jasně napsáno že je to je pro Izraelce (a ty kteří se k nim přidali)
4) Příběh jehož součástí je tato věta má pointu, že se učedníkům umožňuje ,,dělat, co se v sobotu nesmí" , zatímco ty z něj zkoušíš vyvozovat úplný opak a ,,zakazovat nám všem, co se v sobotu nesmí".
5) Celé by to nedávalo smysl, protože kdyby platila sobota pro všechny lidi, tak je velice nefér, že se o tom všechny ostatní národy dlouho nemohly dozvědět.

To už bys měl přiznat, že je nesmysl i ta hláška od EGW, že Boží lid bude zkoušen pravdou o sobotě až nyní, když vešel Ježíš do svatyně svatých 22.října 1844

Jestliže byla sobota učiněna pro člověka = všechny lidi, tak by to musela být zkouška pro všechny lidi co žili na planetě a to vždycky.

Je to na hlavu myslet si, že je sobota nejdůležitější z dodržení celého desatera (nejvíce září atd.) a zároveň tvrdit, že zrovna u tohoto přikázání se to mnoha generacím křesťanů, ale i ostatním národům nebude počítat, pro jejich nevědomost!!!!!!!

Na jednu stranu Satan zkusí ukrást spasení milionům křesťanů tím ,že jim sobotu změní na neděli (LOL)
Na druhou stranu, každý, kdo o sobotě jako křesťan nevěděl (protože nemohl? jak to že nemohl?) tak podle ní nebude souzen.


Tak to by snad Satan mohl adventisty podporovat v jejich díle a spolupracovat s nimi, protože čím více lidí adventisté zasáhnou poznáním o sobotě, tím více jich bude moci svést na neděli, aby se jim to počítalo jako hřích, znamení šelmy a oni nebyli spaseni.

Kdyby naopak adventisté své poselství o sobotě nehlásali, tak podle knih EGW by možná ostatní křesťané byli stále v bezpečí, přestože se scházejí v neděli.

JE TO NA HLAVU!!!

Že se ale vůbec snažím si psát s někým, kdo napíše tohle:

[quote]Dík, ale mně osobně stačí naše adventistické výklady, které jsou nejlepší a nejpřesnější.[/quote]

Možná je ti Mikime úplně jedno co tu píšu a jestli to je podloženo biblí, jestli to je pravda, jestli to stojí za modlitbu a studium.
Ty už přece máš výklad, který je nejlepší a nejpřesnější.
Tak snad se v nebi potkáme i když já to mám jinak.

[quote="Lída Rohalová"][quote="mikim"][CSP]Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (saby srozpoutal válku proti ostatním)t10 z jejího potomstva,t11 kteří zachovávajía cBoží 3přikázání a mají Ježíšovo svědectví.b 

Přikázání Boží zde znamená to které platí v době konce, takže 100% Desatero, které má věčnou platnost a ani Bůh Otec ani Pán Ježíš Kristus ho nikdy nezrušili + možná ještě pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona, která platí pro nás dodnes. Která další přikázání pro nás mají smysl a platí dodnes si musí určit každý křesťan sám, dokonce ani židé se mezi sebou navzájem neshodou která platí a pro koho a která už ne.[/quote]

Slovo „přikázání“ ze Zjevení 12,17 a 14,12: (používám j. č., jinak je to samozřejmě množné č.)

Danker, Greek NT Lexicon: ἐντολή = commandment, order, instruction. Spadá v případě Zj 12,17 a 14,12 do kategorie d) other types of directives: mimo jiné Zj 12,17 a 14,12. Podle tohoto lexiconu v tomto případě „entolé“ neodkazuje na „Mosaic code" - tam je zařazen např. verš Mt 5,19!; 22,36; Mk 7,8; Lk 1,6; Ř 7,8.

Podle čeho si vybíráš k Desateru pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona? Zákon byl jeden celek. Platí všechno, nebo nic (Mt 5,17). Křesťan není povinen stát se Židem. To by se musel i obřezat. (Ga 5,3)

[quote="Lída Rohalová"]Např. v Gn 26,5 se píše: „protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony.“ Tehdy ještě Desatero nebylo známo. Tento výraz se nepoužívá jen pro Desatero. [/quote]

[quote="mikim"]To nemůžeš nikdy tvrdit, protože to nikdo neví, klidně už mohlo být Abrahamovi známo nebo minimálně některá přikázání.[/quote]

A pokud by mu to [b]i [/b]bylo známo, tak to Písmo každopádně nepotřebuje potvrzovat jako univerzální pravdu pro všechny. Adventismus přesto ví, jak to bylo:

Adventisté sedmého dne věří, str. 288

Zákon existoval již dlouhou dobu před tím, než Bůh dal Izraeli Desatero. Pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by před vydáním zákona na hoře Sínaj hřích, protože „hřích je porušení zákona" (1 J 3,4)……………………….Později Bůh řekl o Abrahamovi: „Uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil: na má přikázání, nařízení a zákony." (Gn 26,5)

Z toho můžeš vidět, že adventismus bere jako fakt, o čem Písmo nehovoří. Spekulace se v jeho pojetí stává pravdou.

[quote="Lída Rohalová"]Ex 15,26 Řekl: „Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc, kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem Hospodin, který tě uzdravuji.“ 

To bylo také ještě před Desaterem. [/quote]

[quote="mikim"]Pořád mi tady dáváš překlad se slovem "příkaz", což může být matoucí, ale správněji je spíše "přikázání", a zde se jedná i o přikázání z Desatera, které bylo následně vydáno.[/quote]

Záleží na překladatelích, jaký výraz zvolí. Taky Ti nevyčítám, že mi posíláš pořád verše ve staročeštině.

Desatero bylo vydáno v Ex 20. Na základě čeho se domníváš, že se zde jedná o přikázání Desatera?

[quote="mikim"]Exodus 15:26  A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.

Dokonce i v zajetí v Egyptě chtěl Mojžíš a Áron po židech, aby zachovávali svátky (takže klidně i to mohlo být v sobotu, a nepracovali v ní a to Desatero vůbec ještě nebylo, tak jak mohli znát, že ve svátek nemají pracovat?)

Exodus 5:1  Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
2  Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
3  I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
4  I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5  Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.

A to nemluvím o tom, jak jim i na poušti Hospodin přikázal v sobotu nepracovat...a žádné Desatero nebylo ještě vydáno.
[/quote]

Verš 3 vysvětluje, že chtějí obětovat. Následně se k tomu Mojžíš vrací v 8,22 a vysvětluje, že chtějí obětovat, co je Egypťanům ohavností.

Verš 4 a 5 mluví o odtrhování lidu od jejich prací v Egyptě.

V Bibli nemáme zaznamenáno vše, co si Hospodin povídal s Mojžíšem, Abrahamem a dalšími velikány. Je tam to, co je pro nás podstatné.

V sobotu nepracovat máš asi na mysli padání many a zachování soboty - Ex 16,23. Hospodin zde komunikuje s [b]Izraelci na poušti[/b], ne s křesťany. Šestého dne měli Izraelci nasbírat dvakrát tolik many, protože podle Hospodinových slov bude zítra šabat šabaton (výkladová poznámka v ČSP uvádí, že tento výraz zdůrazňuje mimořádný význam soboty (Lv 23,3) [b]nebo[/b] označuje zvláštní, mimořádnou sobotu, která byla svěcena zvláštním způsobem (Ex 31,15; 35,2; Lv 16,31; 23,32).

K prostudování posílám toto, nechce se mi to vypisovat, když už je to výstižně popsáno jinde: http://adventismus.cz/?p=465

A nic to stále nemění na tom, že Desatero bylo vydáno až v Ex 20. Pokud adventismus tvrdí, že zákon již existoval od ráje, spekuluje.

[quote="mikim"]poznámka od ČSP je úplně mimo, pokud uvádí jen Duch a ještě s velkým D, to už je úplná blbost. 
[GENT+]....μαρτυρια testimony του ιησου of Jesus εστιν το πνευμα spirit της προφητειας of prophecy. 

Kdo má nebo měl kromě EGW ducha proroctví? Víš o někom za posledních 150 let? Já osobně ne.[/quote]

Kdo je tím kritériem, které zhodnotí, že je poznámka ČSP mimo? Že je duch v řeckém překladu malým písmem? To ve spoustě veršů... :)

Ta poznámka je velmi výstižná. Řecký překlad, který jsi mi poslal, zní: Svědectví Ježíšovo je duch proroctví.

Friberg, Analytical Greek lexicon: Svědectví ve Zj 19,10 - μαρτυρία = as a formula for the gospel message μ. Ἰησοῦ witness of (or about) Jesus

Zj 19,10 celý verš: "Padl jsem mu k nohám, abych se mu poklonil. Ale on mi řekl:„Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají Ježíšovo svědectví. Bohu se pokloň! Ježíšovo svědectví je Duch proroctví.“

Anděl se staví na roveň s Janem. Podle anděla mají Janovi bratři Ježíšovo svědectví, tj. každý křesťan má Ježíšovo svědectví (svědectví o Ježíši). Každý křesťan mluví o evangeliu! Ve verši 22,9 se už rozlišuje: Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů proroků a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Jinak prorok není jen ten, kdo předpovídá pouze budoucnost.

Ježíš poslal po svém odchodu Ducha svatého J 14,26, J 15,26,27, Sk 1,8 atd. V jeho moci učedníci svědčí a sám Duch svědčí. A tento Duch nás uvádí do veškeré pravdy i o tom, co má přijít J 16,12-15.

Joel píše, že bude prorokovat veškeré tělo. O Letnicích se k tomu poselství Petr hlásí. Bylo zvěstováno evangelium!!!

I dnes jsou křesťané, kteří mají sny a vidění, prorokují do budoucnosti. Jsou to např. zcela běžní křesťané ve svých církvích, kteří mají Ducha. Jsou to matky, otcové, soused od vedle… Není třeba se upínat k jedné osobě E. G. W. a představovat si, že na ní vše stojí!

[quote="mikim"]Já čerpám z různých odkazů nebo programů, třeba Davar 4, nebo různé on-line Bible třeba i zde:
http://www.obohu.cz/bible/ nebo si to může kdokoliv ověřit na všech možných on-line stránkách na Písma na internetu. Kdo stránky spravuje není třeba uvádět, kontakt email tam je a kdo chce mi napíše, jak se běžně děje. Tyto stránky nejsou nijak napojena na br, Veitha, jen jsem je doplnil o jeho názory. Každopádně si je prohlíží lidé až ze 100 zemí po celém světě i z dost malých exotických ostrovů na druhé straně zeměkoule, nejvíce ale z USA, aniž bych na ně dělal nějakou velkou reklamu.[/quote]

Měla jsem na mysli úvodníky.

[quote="mikim"]Jo díky za odkaz, je to pěkně popsáno, kdysi ty znamení Doby byly úplně o něčem jiném než dnešní Advent. Každopádně všechny ty kodexy Alexandrijský, Sinajský, Vatikánský tvoří jen 5% ze všech nálezů rukopisů, fragmentů a vznikaly v pohanském Egyptě a nesouhlasí s Textem receptem, který naopak souhlasí s většinou 85% všech nálezů. Písma jako KJV jsou poskládány podle TR a jim podobných řeckých rukopisů, Tischendorf to možná myslel dobře, ale v koš u kamen na Sinaji našel akorát zmetek. Stačí ho porovnat s ostatními.
[/quote]

Kdo je kritériem „odvážného" tvrzení, že je to „zmetek" a číselných údajů?

[quote="mikim"]To je sice možné, ale přece nebudeme porovnávat jeden verš se Zjevení se všemi ostatními, abychom tam po dlouhém hledání našli něco podobného, že "vyprali svá roucha" a vybílili je v krvi Kristově. Navíc Zj. 22.14 je až na úplném konci Bible a mluví úplně o něčem jiném o přikázáních (Desatera).
Ne tady jde špatné překlady NZ v moderních biblích, které vycházejí z NZ Tichendorfa, NZ Wescott-Horta, Nestle-Aland apod.
[/quote]

A opět, kdo určil, že jde o „špatné překlady Bible“? Kdopak je tím kritériem? A na porovnávání veršů nemusíš složitě Zjevení nebo kteroukoli jinou knihu procházet, existuje něco jako kritický aparát nebo PC program. Tvrzení, že jde o přikázání Desatera, je nepodložené, je to spíš zbožné přání.

[quote="mikim"]Např. toto Tvé vysvětlení je podle mne zcela mimo:

Jeho přikázání nejsou těžká, protože napřed miloval On.[/quote]

Jeho přikázání zní, abychom milovali jedni druhé, bratra, a uvěřili ve jméno Ježíše Krista. Milovat sám od sebe člověk nemůže. Možná ještě tak své blízké, ale nikoli úplně odlišné a třeba i protivné lidi. Sám Jan říká, že milujeme, protože On napřed miloval nás. Sami od sebe se nedokážeme přimět, abychom milovali. To jenom když na nás a skrze nás působí Boží láska.

Věřit jménu neznamená jenom v něco/někoho věřit, ale mít s Ním důvěrný vztah. A proto ta přikázání nejsou těžká, protože Bůh sám způsobuje chtění i činění.

V Janových listech nemá souvislost počet přikázání Desatera (i když to číslo není přesné) s tím, že ta přikázání nejsou těžká. Navíc Jan vůbec o Desateru nemluví.

Jeho přikázání nejsou těžká, protože co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A je to naše víra!

[quote="mikim"]No žena ve zjevení je církev ne? To bych řekl zcela bez debat.[/quote]

Existuje více výkladů knihy Zjevení a více přístupů k výkladům. Např. http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanskavlna/_zprava/767517

A považuji za výstižné prohlášení jednoho účastníka naší skupinky: „Možná k nám opět v brzkých časech kniha Zjevení aktuálně promluví." Adventismus ve Zjevení hledá, co bude, kdežto ono svým současníkům zjevovalo i to, co už je. K pronásledovaným křesťanům aktuálně promlouvalo.

[quote="mikim"]"jeví", "nejspíš", "může"...no vidíš 100% to nevíš a jen se domníváš…[/quote]

Já nejsem ta, která všechno ví, na to tu mám Tebe :) Proto studuji a Duch mi zjevuje a ukazuje stále nové a nové věci. Lidé, kteří všechno věděli, nepoznali, že přišel Mesiáš.

[quote="mikim"]Přikázání lásky jsou ale úplně to samé jako Desatero, to máš zapsáno v mysli a v srdci a už ho nezachováváš protože musíš jako ve SZ a protože miluješ Ježíše, protože chceš...a to děláš z lásky.[/quote]

Na základě čeho odvozuješ toto tvrzení? Pokud jsi to ještě neudělal, prostuduj si ty verše, co jsem poslala. Zatím odpovím takto:

Je to jako kdybych šla na návštěvu ke kamarádovi. Uviděla bych před sebou zkroušeného člověka, který je například ve finanční nouzi. Tedy potřebuje nějakou tu korunu. Taky nemá moc co jíst. Tak si spolu pěkně popovídáme, kamarádovi se na chvíli uleví, ale hlad má pořád. A já pak od něj odejdu a řeknu si: Hlavně že věřím v jednoho Boha, neklaním se modlám, nenesu Boží jméno nadarmo, [b]zachovávám sobotu[/b], ctím otce i matku, kamaráda jsem nezabila, nesesmilnila s ním (jako bonus mě to ani nenapadlo!), nic jsem mu neukradla (taky nebylo co), nevydala jsem proti němu křivé svědectví a po ničem, co mu ještě zbylo, netoužím!

[quote="mikim"]Chci a budu = musím povinně?

musíme myslet, musíme dbát, vyhnout se, je třeba = musím povinně? To je rozkaz? Nebo musíme, protože chceme?!?[/quote]

Církevní řád, 2011, str. 40

Křestní smlouva – Církev považuje souhrn 28 věroučných bodů spolu s křestním slibem, potvrzením o křtu a vyznáním víry za dokument křestní smlouvy. Ten je předán všem, kteří se křtem stali členy církve. Podobné potvrzení by mělo být předáno i těm, kteří byli přijati na základě vyznání víry. Potvrzení o křtu obsahuje také místo pro podpis nového člena, kterým je stvrzen souhlas s vyznáním víry. Po křtu slouží toto potvrzení s vyznáním víry novému členu jako doklad o uzavření [b]smlouvy s Bohem[/b].

Dáváš-li Bohu slib, je splnění povinné, nebo dobrovolné?

A protože jde o spasení/zachování soboty, je třeba si dát důkladně záležet na jejím zachovávání! A o to více, protože milost (skrze víru) nestačí!!! Podle Tebe stačí v sobotu nepracovat, odpočívat, a je to. Milost je v takovémto pojetí kde?

Jen připomínám, že Tvoje soukromá víra je mezi Tebou a Bohem. Bůh není malicherný a Tebe spasí se sobotou a mě bez ní. Pokud se ale jedná ale o víru adventismu, že je třeba zákon vyvýšit a sobota je znamením věrnosti Hospodinu, tak musíš „makat". Pokud chce tuto víru adventismus rozšířit na křesťany, musí být členové sami příkladem ne laxního zachovávání, ale důsledného. O tom se ještě pobavíme.

[quote="Lída Rohalová"]Souhlasíš s definicí spasení Milost =100 % spasení?[/quote]

[quote="mikim"]Ne, tisíckrát ne!!! Jak by řekla EGW  

Milost znamená 100% naději na spasení, a o kterou ale můžeme kdykoli přijít vlastním špatným jednáním a nečiněním pokání a to je třeba mít neustále na vědomí a nehřešit.
[/quote]

Milostí jsme spaseni skrze víru a spasení není z našich skutků. Jen jediné procento skutků znamená 99 % milosti - a to už znamená: Božím slibům nemůžeš věřit. Spolehni se na sebe! A víš, že soustředění na sebe je nepřátelské Bohu.[/quote]


a ještě přidám svůj názor na TP [url]http://adventismus.cz/?p=465[/url]

Jeho námitky např.:

...Souhlasím s učením adventismu v tom, že Bůh stvořil zemi v šesti dnech a sedmý den odpočinul (je to má víra založená na bibli a zprávě z Genesis). Soulasím s adventisty i v tom, že tento sedmý den mohla být a pravděpodobně byla sobota. Ačkoliv myslím, že to nelze dokázat.
[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…).
[KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.
[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý. (…hashabat…)
[KB1613] Ex 16:30 I odpočinul lid v den sedmý.
Mannu sbírali vždy po každých šest dní a každý sedmý den byl šabat (později přejmenován po většině států světa na sobotu) a to ještě před Sinajem a i po něm min. celých 40 let. Kdy bude sedmý den určil či upřesnil sám Bůh, protože asi tenkrát ještě neměli kalendář. Bůh stvořil týden, a šabat byl zejména Jeho den odpočinku, v Písmu není nikde uvedeno, že Bůh odpočívá v jiné dny nebo dokonce neustále bez přestání, to vše jsou jen současné moderní falešné překlady.
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…).
[KB1613] Ex 20:8 Pomni na den sobotní, abys jej světil. (…hashabat…)
[KB1613] Ex 20:9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své.
[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. (shabat lADONAI, TBH-EN)

…Nesouhlasím s tím, že při stvoření ustanovil Bůh sobotu pro všechny lidi, nebo vůbec pro nějaké lidi.
…[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu….

Na místě, které v těchto verších autoři Českého studijního překladu přeložili jako „přestal“, je hebrejské slovo šabat, resp. šavat (שׁבת). Primární význam slovesa šavat (H7673) je ustat, přestat, přerušit činnost, odpočinout, skončit. Primární význam podstatného jména šabat (שׁבּת) (H7676) je přerušení, pauza, odpočinutí, odpočinek.
V bibli se slovo šabat nejčastěji používá pro označení sedmého dne, který Bůh při stvoření oddělil jako svatý. V hebrejském originálu je použit popis „den Jehovova odpočinutí“ - šabat hajom lijehova (שַׁבָּת הַיּוֹם לַיהוָה). V českých překladech je však „šabat“ nejčastěji překládán jako sobota. Na jednu stranu je to celkem dobře, protože sedmým dnem je podle bible sobota, ale na druhou stranu to prakticky zabraňuje jednoduchému pochopení významu. V bibli můžete najít ještě další podobné slovo - šabatón (שׁבּתון). Toto slovo se používá pro popis svátku Jehovova odpočinutí. Nejčastěji můžete najít spojení „šabat šabatón“, které znamená zdůraznění, že se jedná o slavnost – svátek Jehovova odpočinutí. /Šabat, Libor Diviš/
[KB1613] Gn 2:3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
Bůh oddělil 24 obyčejných hodin a vložil na ně zvláštní požehnání. Když se s ním právě tehdy setkáme, udělí nám zvláštní požehnání, posílí nás, dá do srdce pokoj a budeme i nadále prožívat, že je nám blízko. Posvěcení má význam pouze ve spojitosti s lidmi, posvětit často znamená veřejně ohlásit (Ex 19x22), proto se sedmý den po stvoření týká i lidí. Slovo „posvětit“ znamená oddělit ke svatému použití. Vztahuje se k něčemu, co je svaté, nevšední. Bůh je jediný, kdo může něco posvětit. Nikde Bible nehovoří o tom, že Bůh odpočinul, požehnal a posvětil den první, třetí nebo pátý den týdne. Jediný den, který kdy oddělil a posvětil byl sedmý den!
Bůh uplatňuje svůj nárok na jeden den, který oddělil a posvětil. Dává ho člověku jako den odpočinku od práce, k soustředění se na službu Bohu a k obživení jeho duchovního stavu (4T 247-249).

… Vážení čtenáři vidíte zde to, co já? Já vidím absenci příkazu o sobotě pro lidi. Nebo spíš nevidím žádný příkaz o sobotě pro lidi.
Tak si přečti NZ slova Ježíše moc dobře znáš:
Ježíš sám potvrzuje, že sobota (šabat) byla učiněna pro člověka, neřekl ani 1x , že by byla stvořena jen pro židy. V době kdy Hospodin odpočinul žádní židé vůbec neexistovali. Ježíš dokonce ani neřekl, že by sobotu (šabat) jeho Otec stvořil jako svátek jen pro sebe, aby ji tak slavil jen sám se svým Synem a anděly, k čemu by mu taková oslava byla?
KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
… Souhlasím a říkám vám, to samé – nejste Bůh a sedmý den odpočinul ON, vám to nepřikázal.
Ježíš sobotu jasně potvrdil, tady není o čem diskutovat.

…… Aha, takže důvod, proč odpočíváte je kvůli těm dvěma slovesům, že Bůh požehnal a posvětil sedmý den.
Bůh posvětil pouze sedmý den – sobotu a žádný jiný. A požehnal. Výklad slova požehnal, kterému se autor tak podrobně věnuje zde nemá žádný význam a je zcela zbytečný. Bůh nijak nerozmnožil své odpočinutí. Bůh své odpočinutí nepotřebuje rozmnožovat. Protože Bůh odpočívá od chvíle, kdy stvořil svět (Žid. 4.3), zároveň až dosud pracuje, jak nám opět potvrdil Ježíš:
Jan 5:17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
… Případně rozmnožil jeho projev – ten den Bůh přestal tvořit a rozmnožil toto přestání.
To potom znamená že od prvotního šestidenního stvoření kdy Bůh sedmého dne dokončil své dílo a přestal, od té doby trvá jeho přestání. Ten den přestání je rozmnožen na každý další den.

Když Bůh pracuje dodnes je tak zcela jasné, že své odpočinutí nerozmnožuje o každý další den, ale odpočívá jen ve svůj den odpočinku každý sedmý pozemský den. Bůh dodnes tvoří vesmíry, galaxie, planety, lidi i zvířata. Nic z toho nevzniká samo od sebe. V oblasti např. hvězd Orion vznikají neustále nové hvězdy, jak potvrzují i dnešní vědci či astronomové a to dělá jedině Bůh.
… V zápisu stvořitelského díla lze najít na konci každého stvořitelského dne formulku ,,byl večer a bylo jitro, den …“
… Tento den má být rozmnožen a nemá ohraničení.
To ale vůbec nic neznamená, že to tam není uvedeno. A ohraničení pro Boha i pro lidi samozřejmě má:
[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého…
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra.
Když je odpočinutí soboty svaté sedmý den a „bude zítra“ je jasné, že není ani první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý či šestý den a nebylo včera, předevčírem a nebude ani pozítří, popozítří atd.
…Proto věřím, že Boží čin a původní záměr po dokončení stvoření bylo rozmnožení ,,soboty“ a oddělení jí pro společný vztah. Lidé měli žít s Bohem věčně a neustále, stejně tak jako tomu jednou znovu bude na nové zemi, kde nebude čas rozdělen na dny ani na noci (o tom ve Zjevení 21,22-25 a 22,5).

Já věřím naopak podle Písma, že k žádnému rozmnožení soboty nedošlo na každý další den, protože sobotu Hospodin stanovil jen na každý sedmý den

Já věřím naopak podle Písma, že Boží čin a původní záměr bylo ustanovit každý sedmý den – sobotu jako šabat – svátek odpočinutí pro člověka, protože šest dní pracovat budeš a sedmý den je odpočinutí soboty svaté Hospodinu. Stejně tak na nové zemi bude čas jako zde na zemi a sobotu co sobotu a v každé novoluní budeme přicházet před Boha, a každý měsíc budeme jíst ovoce ze stromu života.
[NBK] Zj 22:2-3 Uprostřed ulice toho [města] po obou stranách řeky [je] strom života, nesoucí dvanáctero ovoce. Vydává své ovoce každý měsíc a listí toho stromu [je] k uzdravení národů. A nebude už nic prokletého. V tom [městě] bude Boží a Beránkův trůn a jeho služebníci mu budou sloužit.

…Třetí námitka je z knihy exodus a to o sobotě a padání many.
3) Exodus 16,4 a 16,28-30. Zde se píše, že Hospodin řekl Mojžíšovi, že sešle Izraelcům chléb z nebe. Zároveň však řekl, že tak je podrobí zkoušce.
Obránci soboty ustanovené od stvoření říkají, že tento text dokazuje, že Hospodin zkouší Izrael, jestli dodrží ustanovenou sobotu a to dřív, než je to v Exodu ohlášeno a ještě před vyhlášením ze Sinaje.
Kontext textu Exodu 16,4 říká, že zkouška se týká toho, že mají každý den nasbírat co denně spotřebují. Právě v tom je ta zkouška a je to ohledně zákona, který vydal přes Mojžíše přesně jednu větu před tím a ne už od stvoření.

Že sedmý den nebudou pracovat a budou mít svaté shromáždění už věděli na poušti dávno před mannou:

[KB1613] Ex 12:16 A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.

[KB1613] Ex 13:6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.

[KB1613] Ex 13:9 A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.
[KB1613] Ex 16:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.

[b]O jakém zákonu tady Hospodin mluví už v Ex 13.9 a poté v Ex. 16.4?[/b]
Někteří si chtěli ale nasbírat i v sobotu, proto jim Bůh odpovídá:

[NBK] Ex 16:28 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jak dlouho budete odmítat zachovávat má přikázání a má ponaučení? (…mitzvotai vetorotai).
tzn., že již v té době lid znal co je obsahem přikázání, i když je Bible zatím podrobně nepopisuje!
Bůh je učil jednotlivá přikázání postupně, ale, že v sobotu nemají pracovat věděli snad jako jedno z prvních přikázání a to dříve než bylo vydáno na Sinaji.
Už v Egyptě chtěl Hospodin po Izraelcích, aby šli na poušť a tam slavili svátky..
Exodus 5:1(-5) Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti. Jeden z těch svátků klidně mohla být sobota, i když to není upřesněno.