od používateľa mikim » 06 Mar 2017, 00:30
Lída Rohalová napísal:mikim napísal:[CSP]Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (saby srozpoutal válku proti ostatním)t10 z jejího potomstva,t11 kteří zachovávajía cBoží 3přikázání a mají Ježíšovo svědectví.b
Přikázání Boží zde znamená to které platí v době konce, takže 100% Desatero, které má věčnou platnost a ani Bůh Otec ani Pán Ježíš Kristus ho nikdy nezrušili + možná ještě pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona, která platí pro nás dodnes. Která další přikázání pro nás mají smysl a platí dodnes si musí určit každý křesťan sám, dokonce ani židé se mezi sebou navzájem neshodou která platí a pro koho a která už ne.
Slovo „přikázání“ ze Zjevení 12,17 a 14,12: (používám j. č., jinak je to samozřejmě množné č.)
Danker, Greek NT Lexicon: ἐντολή = commandment, order, instruction. Spadá v případě Zj 12,17 a 14,12 do kategorie d) other types of directives: mimo jiné Zj 12,17 a 14,12. Podle tohoto lexiconu v tomto případě „entolé“ neodkazuje na „Mosaic code" - tam je zařazen např. verš Mt 5,19!; 22,36; Mk 7,8; Lk 1,6; Ř 7,8.
Podle čeho si vybíráš k Desateru pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona? Zákon byl jeden celek. Platí všechno, nebo nic (Mt 5,17). Křesťan není povinen stát se Židem. To by se musel i obřezat. (Ga 5,3)
Lída Rohalová napísal:Např. v Gn 26,5 se píše: „protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony.“ Tehdy ještě Desatero nebylo známo. Tento výraz se nepoužívá jen pro Desatero.
mikim napísal:To nemůžeš nikdy tvrdit, protože to nikdo neví, klidně už mohlo být Abrahamovi známo nebo minimálně některá přikázání.
A pokud by mu to
i bylo známo, tak to Písmo každopádně nepotřebuje potvrzovat jako univerzální pravdu pro všechny. Adventismus přesto ví, jak to bylo:
Adventisté sedmého dne věří, str. 288
Zákon existoval již dlouhou dobu před tím, než Bůh dal Izraeli Desatero. Pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by před vydáním zákona na hoře Sínaj hřích, protože „hřích je porušení zákona" (1 J 3,4)……………………….Později Bůh řekl o Abrahamovi: „Uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil: na má přikázání, nařízení a zákony." (Gn 26,5)
Z toho můžeš vidět, že adventismus bere jako fakt, o čem Písmo nehovoří. Spekulace se v jeho pojetí stává pravdou.
Lída Rohalová napísal:Ex 15,26 Řekl: „Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc, kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem Hospodin, který tě uzdravuji.“
To bylo také ještě před Desaterem.
mikim napísal:Pořád mi tady dáváš překlad se slovem "příkaz", což může být matoucí, ale správněji je spíše "přikázání", a zde se jedná i o přikázání z Desatera, které bylo následně vydáno.
Záleží na překladatelích, jaký výraz zvolí. Taky Ti nevyčítám, že mi posíláš pořád verše ve staročeštině.
Desatero bylo vydáno v Ex 20. Na základě čeho se domníváš, že se zde jedná o přikázání Desatera?
mikim napísal:Exodus 15:26 A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.
Dokonce i v zajetí v Egyptě chtěl Mojžíš a Áron po židech, aby zachovávali svátky (takže klidně i to mohlo být v sobotu, a nepracovali v ní a to Desatero vůbec ještě nebylo, tak jak mohli znát, že ve svátek nemají pracovat?)
Exodus 5:1 Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
2 Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
3 I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
4 I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5 Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.
A to nemluvím o tom, jak jim i na poušti Hospodin přikázal v sobotu nepracovat...a žádné Desatero nebylo ještě vydáno.
Verš 3 vysvětluje, že chtějí obětovat. Následně se k tomu Mojžíš vrací v 8,22 a vysvětluje, že chtějí obětovat, co je Egypťanům ohavností.
Verš 4 a 5 mluví o odtrhování lidu od jejich prací v Egyptě.
V Bibli nemáme zaznamenáno vše, co si Hospodin povídal s Mojžíšem, Abrahamem a dalšími velikány. Je tam to, co je pro nás podstatné.
V sobotu nepracovat máš asi na mysli padání many a zachování soboty - Ex 16,23. Hospodin zde komunikuje s
Izraelci na poušti, ne s křesťany. Šestého dne měli Izraelci nasbírat dvakrát tolik many, protože podle Hospodinových slov bude zítra šabat šabaton (výkladová poznámka v ČSP uvádí, že tento výraz zdůrazňuje mimořádný význam soboty (Lv 23,3)
nebo označuje zvláštní, mimořádnou sobotu, která byla svěcena zvláštním způsobem (Ex 31,15; 35,2; Lv 16,31; 23,32).
K prostudování posílám toto, nechce se mi to vypisovat, když už je to výstižně popsáno jinde:
http://adventismus.cz/?p=465
A nic to stále nemění na tom, že Desatero bylo vydáno až v Ex 20. Pokud adventismus tvrdí, že zákon již existoval od ráje, spekuluje.
mikim napísal:poznámka od ČSP je úplně mimo, pokud uvádí jen Duch a ještě s velkým D, to už je úplná blbost.
[GENT+]....μαρτυρια testimony του ιησου of Jesus εστιν το πνευμα spirit της προφητειας of prophecy.
Kdo má nebo měl kromě EGW ducha proroctví? Víš o někom za posledních 150 let? Já osobně ne.
Kdo je tím kritériem, které zhodnotí, že je poznámka ČSP mimo? Že je duch v řeckém překladu malým písmem? To ve spoustě veršů...
Ta poznámka je velmi výstižná. Řecký překlad, který jsi mi poslal, zní: Svědectví Ježíšovo je duch proroctví.
Friberg, Analytical Greek lexicon: Svědectví ve Zj 19,10 - μαρτυρία = as a formula for the gospel message μ. Ἰησοῦ witness of (or about) Jesus
Zj 19,10 celý verš: "Padl jsem mu k nohám, abych se mu poklonil. Ale on mi řekl:„Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají Ježíšovo svědectví. Bohu se pokloň! Ježíšovo svědectví je Duch proroctví.“
Anděl se staví na roveň s Janem. Podle anděla mají Janovi bratři Ježíšovo svědectví, tj. každý křesťan má Ježíšovo svědectví (svědectví o Ježíši). Každý křesťan mluví o evangeliu! Ve verši 22,9 se už rozlišuje: Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů proroků a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Jinak prorok není jen ten, kdo předpovídá pouze budoucnost.
Ježíš poslal po svém odchodu Ducha svatého J 14,26, J 15,26,27, Sk 1,8 atd. V jeho moci učedníci svědčí a sám Duch svědčí. A tento Duch nás uvádí do veškeré pravdy i o tom, co má přijít J 16,12-15.
Joel píše, že bude prorokovat veškeré tělo. O Letnicích se k tomu poselství Petr hlásí. Bylo zvěstováno evangelium!!!
I dnes jsou křesťané, kteří mají sny a vidění, prorokují do budoucnosti. Jsou to např. zcela běžní křesťané ve svých církvích, kteří mají Ducha. Jsou to matky, otcové, soused od vedle… Není třeba se upínat k jedné osobě E. G. W. a představovat si, že na ní vše stojí!
mikim napísal:Já čerpám z různých odkazů nebo programů, třeba Davar 4, nebo různé on-line Bible třeba i zde:
http://www.obohu.cz/bible/ nebo si to může kdokoliv ověřit na všech možných on-line stránkách na Písma na internetu. Kdo stránky spravuje není třeba uvádět, kontakt email tam je a kdo chce mi napíše, jak se běžně děje. Tyto stránky nejsou nijak napojena na br, Veitha, jen jsem je doplnil o jeho názory. Každopádně si je prohlíží lidé až ze 100 zemí po celém světě i z dost malých exotických ostrovů na druhé straně zeměkoule, nejvíce ale z USA, aniž bych na ně dělal nějakou velkou reklamu.
Měla jsem na mysli úvodníky.
mikim napísal:Jo díky za odkaz, je to pěkně popsáno, kdysi ty znamení Doby byly úplně o něčem jiném než dnešní Advent. Každopádně všechny ty kodexy Alexandrijský, Sinajský, Vatikánský tvoří jen 5% ze všech nálezů rukopisů, fragmentů a vznikaly v pohanském Egyptě a nesouhlasí s Textem receptem, který naopak souhlasí s většinou 85% všech nálezů. Písma jako KJV jsou poskládány podle TR a jim podobných řeckých rukopisů, Tischendorf to možná myslel dobře, ale v koš u kamen na Sinaji našel akorát zmetek. Stačí ho porovnat s ostatními.
Kdo je kritériem „odvážného" tvrzení, že je to „zmetek" a číselných údajů?
mikim napísal:To je sice možné, ale přece nebudeme porovnávat jeden verš se Zjevení se všemi ostatními, abychom tam po dlouhém hledání našli něco podobného, že "vyprali svá roucha" a vybílili je v krvi Kristově. Navíc Zj. 22.14 je až na úplném konci Bible a mluví úplně o něčem jiném o přikázáních (Desatera).
Ne tady jde špatné překlady NZ v moderních biblích, které vycházejí z NZ Tichendorfa, NZ Wescott-Horta, Nestle-Aland apod.
A opět, kdo určil, že jde o „špatné překlady Bible“? Kdopak je tím kritériem? A na porovnávání veršů nemusíš složitě Zjevení nebo kteroukoli jinou knihu procházet, existuje něco jako kritický aparát nebo PC program. Tvrzení, že jde o přikázání Desatera, je nepodložené, je to spíš zbožné přání.
mikim napísal:Např. toto Tvé vysvětlení je podle mne zcela mimo:
Jeho přikázání nejsou těžká, protože napřed miloval On.
Jeho přikázání zní, abychom milovali jedni druhé, bratra, a uvěřili ve jméno Ježíše Krista. Milovat sám od sebe člověk nemůže. Možná ještě tak své blízké, ale nikoli úplně odlišné a třeba i protivné lidi. Sám Jan říká, že milujeme, protože On napřed miloval nás. Sami od sebe se nedokážeme přimět, abychom milovali. To jenom když na nás a skrze nás působí Boží láska.
Věřit jménu neznamená jenom v něco/někoho věřit, ale mít s Ním důvěrný vztah. A proto ta přikázání nejsou těžká, protože Bůh sám způsobuje chtění i činění.
V Janových listech nemá souvislost počet přikázání Desatera (i když to číslo není přesné) s tím, že ta přikázání nejsou těžká. Navíc Jan vůbec o Desateru nemluví.
Jeho přikázání nejsou těžká, protože co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A je to naše víra!
mikim napísal:No žena ve zjevení je církev ne? To bych řekl zcela bez debat.
Existuje více výkladů knihy Zjevení a více přístupů k výkladům. Např.
http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krest ... ava/767517
A považuji za výstižné prohlášení jednoho účastníka naší skupinky: „Možná k nám opět v brzkých časech kniha Zjevení aktuálně promluví." Adventismus ve Zjevení hledá, co bude, kdežto ono svým současníkům zjevovalo i to, co už je. K pronásledovaným křesťanům aktuálně promlouvalo.
mikim napísal:"jeví", "nejspíš", "může"...no vidíš 100% to nevíš a jen se domníváš…
Já nejsem ta, která všechno ví, na to tu mám Tebe

Proto studuji a Duch mi zjevuje a ukazuje stále nové a nové věci. Lidé, kteří všechno věděli, nepoznali, že přišel Mesiáš.
mikim napísal:Přikázání lásky jsou ale úplně to samé jako Desatero, to máš zapsáno v mysli a v srdci a už ho nezachováváš protože musíš jako ve SZ a protože miluješ Ježíše, protože chceš...a to děláš z lásky.
Na základě čeho odvozuješ toto tvrzení? Pokud jsi to ještě neudělal, prostuduj si ty verše, co jsem poslala. Zatím odpovím takto:
Je to jako kdybych šla na návštěvu ke kamarádovi. Uviděla bych před sebou zkroušeného člověka, který je například ve finanční nouzi. Tedy potřebuje nějakou tu korunu. Taky nemá moc co jíst. Tak si spolu pěkně popovídáme, kamarádovi se na chvíli uleví, ale hlad má pořád. A já pak od něj odejdu a řeknu si: Hlavně že věřím v jednoho Boha, neklaním se modlám, nenesu Boží jméno nadarmo,
zachovávám sobotu, ctím otce i matku, kamaráda jsem nezabila, nesesmilnila s ním (jako bonus mě to ani nenapadlo!), nic jsem mu neukradla (taky nebylo co), nevydala jsem proti němu křivé svědectví a po ničem, co mu ještě zbylo, netoužím!
mikim napísal:Chci a budu = musím povinně?
musíme myslet, musíme dbát, vyhnout se, je třeba = musím povinně? To je rozkaz? Nebo musíme, protože chceme?!?
Církevní řád, 2011, str. 40
Křestní smlouva – Církev považuje souhrn 28 věroučných bodů spolu s křestním slibem, potvrzením o křtu a vyznáním víry za dokument křestní smlouvy. Ten je předán všem, kteří se křtem stali členy církve. Podobné potvrzení by mělo být předáno i těm, kteří byli přijati na základě vyznání víry. Potvrzení o křtu obsahuje také místo pro podpis nového člena, kterým je stvrzen souhlas s vyznáním víry. Po křtu slouží toto potvrzení s vyznáním víry novému členu jako doklad o uzavření
smlouvy s Bohem.
Dáváš-li Bohu slib, je splnění povinné, nebo dobrovolné?
A protože jde o spasení/zachování soboty, je třeba si dát důkladně záležet na jejím zachovávání! A o to více, protože milost (skrze víru) nestačí!!! Podle Tebe stačí v sobotu nepracovat, odpočívat, a je to. Milost je v takovémto pojetí kde?
Jen připomínám, že Tvoje soukromá víra je mezi Tebou a Bohem. Bůh není malicherný a Tebe spasí se sobotou a mě bez ní. Pokud se ale jedná ale o víru adventismu, že je třeba zákon vyvýšit a sobota je znamením věrnosti Hospodinu, tak musíš „makat". Pokud chce tuto víru adventismus rozšířit na křesťany, musí být členové sami příkladem ne laxního zachovávání, ale důsledného. O tom se ještě pobavíme.
Lída Rohalová napísal:Souhlasíš s definicí spasení Milost =100 % spasení?
mikim napísal:Ne, tisíckrát ne!!! Jak by řekla EGW
Milost znamená 100% naději na spasení, a o kterou ale můžeme kdykoli přijít vlastním špatným jednáním a nečiněním pokání a to je třeba mít neustále na vědomí a nehřešit.
Milostí jsme spaseni skrze víru a spasení není z našich skutků. Jen jediné procento skutků znamená 99 % milosti - a to už znamená: Božím slibům nemůžeš věřit. Spolehni se na sebe! A víš, že soustředění na sebe je nepřátelské Bohu.
a ještě přidám svůj názor na TP
http://adventismus.cz/?p=465
Jeho námitky např.:
...Souhlasím s učením adventismu v tom, že Bůh stvořil zemi v šesti dnech a sedmý den odpočinul (je to má víra založená na bibli a zprávě z Genesis). Soulasím s adventisty i v tom, že tento sedmý den mohla být a pravděpodobně byla sobota. Ačkoliv myslím, že to nelze dokázat.
[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…).
[KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.
[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý. (…hashabat…)
[KB1613] Ex 16:30 I odpočinul lid v den sedmý.
Mannu sbírali vždy po každých šest dní a každý sedmý den byl šabat (později přejmenován po většině států světa na sobotu) a to ještě před Sinajem a i po něm min. celých 40 let. Kdy bude sedmý den určil či upřesnil sám Bůh, protože asi tenkrát ještě neměli kalendář. Bůh stvořil týden, a šabat byl zejména Jeho den odpočinku, v Písmu není nikde uvedeno, že Bůh odpočívá v jiné dny nebo dokonce neustále bez přestání, to vše jsou jen současné moderní falešné překlady.
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…).
[KB1613] Ex 20:8 Pomni na den sobotní, abys jej světil. (…hashabat…)
[KB1613] Ex 20:9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své.
[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. (shabat lADONAI, TBH-EN)
…Nesouhlasím s tím, že při stvoření ustanovil Bůh sobotu pro všechny lidi, nebo vůbec pro nějaké lidi.
…[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu….
Na místě, které v těchto verších autoři Českého studijního překladu přeložili jako „přestal“, je hebrejské slovo šabat, resp. šavat (שׁבת). Primární význam slovesa šavat (H7673) je ustat, přestat, přerušit činnost, odpočinout, skončit. Primární význam podstatného jména šabat (שׁבּת) (H7676) je přerušení, pauza, odpočinutí, odpočinek.
V bibli se slovo šabat nejčastěji používá pro označení sedmého dne, který Bůh při stvoření oddělil jako svatý. V hebrejském originálu je použit popis „den Jehovova odpočinutí“ - šabat hajom lijehova (שַׁבָּת הַיּוֹם לַיהוָה). V českých překladech je však „šabat“ nejčastěji překládán jako sobota. Na jednu stranu je to celkem dobře, protože sedmým dnem je podle bible sobota, ale na druhou stranu to prakticky zabraňuje jednoduchému pochopení významu. V bibli můžete najít ještě další podobné slovo - šabatón (שׁבּתון). Toto slovo se používá pro popis svátku Jehovova odpočinutí. Nejčastěji můžete najít spojení „šabat šabatón“, které znamená zdůraznění, že se jedná o slavnost – svátek Jehovova odpočinutí. /Šabat, Libor Diviš/
[KB1613] Gn 2:3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
Bůh oddělil 24 obyčejných hodin a vložil na ně zvláštní požehnání. Když se s ním právě tehdy setkáme, udělí nám zvláštní požehnání, posílí nás, dá do srdce pokoj a budeme i nadále prožívat, že je nám blízko. Posvěcení má význam pouze ve spojitosti s lidmi, posvětit často znamená veřejně ohlásit (Ex 19x22), proto se sedmý den po stvoření týká i lidí. Slovo „posvětit“ znamená oddělit ke svatému použití. Vztahuje se k něčemu, co je svaté, nevšední. Bůh je jediný, kdo může něco posvětit. Nikde Bible nehovoří o tom, že Bůh odpočinul, požehnal a posvětil den první, třetí nebo pátý den týdne. Jediný den, který kdy oddělil a posvětil byl sedmý den!
Bůh uplatňuje svůj nárok na jeden den, který oddělil a posvětil. Dává ho člověku jako den odpočinku od práce, k soustředění se na službu Bohu a k obživení jeho duchovního stavu (4T 247-249).
… Vážení čtenáři vidíte zde to, co já? Já vidím absenci příkazu o sobotě pro lidi. Nebo spíš nevidím žádný příkaz o sobotě pro lidi.
Tak si přečti NZ slova Ježíše moc dobře znáš:
Ježíš sám potvrzuje, že sobota (šabat) byla učiněna pro člověka, neřekl ani 1x , že by byla stvořena jen pro židy. V době kdy Hospodin odpočinul žádní židé vůbec neexistovali. Ježíš dokonce ani neřekl, že by sobotu (šabat) jeho Otec stvořil jako svátek jen pro sebe, aby ji tak slavil jen sám se svým Synem a anděly, k čemu by mu taková oslava byla?
KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
… Souhlasím a říkám vám, to samé – nejste Bůh a sedmý den odpočinul ON, vám to nepřikázal.
Ježíš sobotu jasně potvrdil, tady není o čem diskutovat.
…… Aha, takže důvod, proč odpočíváte je kvůli těm dvěma slovesům, že Bůh požehnal a posvětil sedmý den.
Bůh posvětil pouze sedmý den – sobotu a žádný jiný. A požehnal. Výklad slova požehnal, kterému se autor tak podrobně věnuje zde nemá žádný význam a je zcela zbytečný. Bůh nijak nerozmnožil své odpočinutí. Bůh své odpočinutí nepotřebuje rozmnožovat. Protože Bůh odpočívá od chvíle, kdy stvořil svět (Žid. 4.3), zároveň až dosud pracuje, jak nám opět potvrdil Ježíš:
Jan 5:17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
… Případně rozmnožil jeho projev – ten den Bůh přestal tvořit a rozmnožil toto přestání.
To potom znamená že od prvotního šestidenního stvoření kdy Bůh sedmého dne dokončil své dílo a přestal, od té doby trvá jeho přestání. Ten den přestání je rozmnožen na každý další den.
Když Bůh pracuje dodnes je tak zcela jasné, že své odpočinutí nerozmnožuje o každý další den, ale odpočívá jen ve svůj den odpočinku každý sedmý pozemský den. Bůh dodnes tvoří vesmíry, galaxie, planety, lidi i zvířata. Nic z toho nevzniká samo od sebe. V oblasti např. hvězd Orion vznikají neustále nové hvězdy, jak potvrzují i dnešní vědci či astronomové a to dělá jedině Bůh.
… V zápisu stvořitelského díla lze najít na konci každého stvořitelského dne formulku ,,byl večer a bylo jitro, den …“
… Tento den má být rozmnožen a nemá ohraničení.
To ale vůbec nic neznamená, že to tam není uvedeno. A ohraničení pro Boha i pro lidi samozřejmě má:
[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého…
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra.
Když je odpočinutí soboty svaté sedmý den a „bude zítra“ je jasné, že není ani první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý či šestý den a nebylo včera, předevčírem a nebude ani pozítří, popozítří atd.
…Proto věřím, že Boží čin a původní záměr po dokončení stvoření bylo rozmnožení ,,soboty“ a oddělení jí pro společný vztah. Lidé měli žít s Bohem věčně a neustále, stejně tak jako tomu jednou znovu bude na nové zemi, kde nebude čas rozdělen na dny ani na noci (o tom ve Zjevení 21,22-25 a 22,5).
Já věřím naopak podle Písma, že k žádnému rozmnožení soboty nedošlo na každý další den, protože sobotu Hospodin stanovil jen na každý sedmý den
Já věřím naopak podle Písma, že Boží čin a původní záměr bylo ustanovit každý sedmý den – sobotu jako šabat – svátek odpočinutí pro člověka, protože šest dní pracovat budeš a sedmý den je odpočinutí soboty svaté Hospodinu. Stejně tak na nové zemi bude čas jako zde na zemi a sobotu co sobotu a v každé novoluní budeme přicházet před Boha, a každý měsíc budeme jíst ovoce ze stromu života.
[NBK] Zj 22:2-3 Uprostřed ulice toho [města] po obou stranách řeky [je] strom života, nesoucí dvanáctero ovoce. Vydává své ovoce každý měsíc a listí toho stromu [je] k uzdravení národů. A nebude už nic prokletého. V tom [městě] bude Boží a Beránkův trůn a jeho služebníci mu budou sloužit.
…Třetí námitka je z knihy exodus a to o sobotě a padání many.
3) Exodus 16,4 a 16,28-30. Zde se píše, že Hospodin řekl Mojžíšovi, že sešle Izraelcům chléb z nebe. Zároveň však řekl, že tak je podrobí zkoušce.
Obránci soboty ustanovené od stvoření říkají, že tento text dokazuje, že Hospodin zkouší Izrael, jestli dodrží ustanovenou sobotu a to dřív, než je to v Exodu ohlášeno a ještě před vyhlášením ze Sinaje.
Kontext textu Exodu 16,4 říká, že zkouška se týká toho, že mají každý den nasbírat co denně spotřebují. Právě v tom je ta zkouška a je to ohledně zákona, který vydal přes Mojžíše přesně jednu větu před tím a ne už od stvoření.
Že sedmý den nebudou pracovat a budou mít svaté shromáždění už věděli na poušti dávno před mannou:
[KB1613] Ex 12:16 A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.
[KB1613] Ex 13:6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.
[KB1613] Ex 13:9 A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.
[KB1613] Ex 16:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.
O jakém zákonu tady Hospodin mluví už v Ex 13.9 a poté v Ex. 16.4?
Někteří si chtěli ale nasbírat i v sobotu, proto jim Bůh odpovídá:
[NBK] Ex 16:28 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jak dlouho budete odmítat zachovávat má přikázání a má ponaučení? (…mitzvotai vetorotai).
tzn., že již v té době lid znal co je obsahem přikázání, i když je Bible zatím podrobně nepopisuje!
Bůh je učil jednotlivá přikázání postupně, ale, že v sobotu nemají pracovat věděli snad jako jedno z prvních přikázání a to dříve než bylo vydáno na Sinaji.
Už v Egyptě chtěl Hospodin po Izraelcích, aby šli na poušť a tam slavili svátky..
Exodus 5:1(-5) Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti. Jeden z těch svátků klidně mohla být sobota, i když to není upřesněno.
[quote="Lída Rohalová"][quote="mikim"][CSP]Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (saby srozpoutal válku proti ostatním)t10 z jejího potomstva,t11 kteří zachovávajía cBoží 3přikázání a mají Ježíšovo svědectví.b
Přikázání Boží zde znamená to které platí v době konce, takže 100% Desatero, které má věčnou platnost a ani Bůh Otec ani Pán Ježíš Kristus ho nikdy nezrušili + možná ještě pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona, která platí pro nás dodnes. Která další přikázání pro nás mají smysl a platí dodnes si musí určit každý křesťan sám, dokonce ani židé se mezi sebou navzájem neshodou která platí a pro koho a která už ne.[/quote]
Slovo „přikázání“ ze Zjevení 12,17 a 14,12: (používám j. č., jinak je to samozřejmě množné č.)
Danker, Greek NT Lexicon: ἐντολή = commandment, order, instruction. Spadá v případě Zj 12,17 a 14,12 do kategorie d) other types of directives: mimo jiné Zj 12,17 a 14,12. Podle tohoto lexiconu v tomto případě „entolé“ neodkazuje na „Mosaic code" - tam je zařazen např. verš Mt 5,19!; 22,36; Mk 7,8; Lk 1,6; Ř 7,8.
Podle čeho si vybíráš k Desateru pár přikázání z knihy Mojžíšova zákona? Zákon byl jeden celek. Platí všechno, nebo nic (Mt 5,17). Křesťan není povinen stát se Židem. To by se musel i obřezat. (Ga 5,3)
[quote="Lída Rohalová"]Např. v Gn 26,5 se píše: „protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony.“ Tehdy ještě Desatero nebylo známo. Tento výraz se nepoužívá jen pro Desatero. [/quote]
[quote="mikim"]To nemůžeš nikdy tvrdit, protože to nikdo neví, klidně už mohlo být Abrahamovi známo nebo minimálně některá přikázání.[/quote]
A pokud by mu to [b]i [/b]bylo známo, tak to Písmo každopádně nepotřebuje potvrzovat jako univerzální pravdu pro všechny. Adventismus přesto ví, jak to bylo:
Adventisté sedmého dne věří, str. 288
Zákon existoval již dlouhou dobu před tím, než Bůh dal Izraeli Desatero. Pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by před vydáním zákona na hoře Sínaj hřích, protože „hřích je porušení zákona" (1 J 3,4)……………………….Později Bůh řekl o Abrahamovi: „Uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil: na má přikázání, nařízení a zákony." (Gn 26,5)
Z toho můžeš vidět, že adventismus bere jako fakt, o čem Písmo nehovoří. Spekulace se v jeho pojetí stává pravdou.
[quote="Lída Rohalová"]Ex 15,26 Řekl: „Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc, kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem Hospodin, který tě uzdravuji.“
To bylo také ještě před Desaterem. [/quote]
[quote="mikim"]Pořád mi tady dáváš překlad se slovem "příkaz", což může být matoucí, ale správněji je spíše "přikázání", a zde se jedná i o přikázání z Desatera, které bylo následně vydáno.[/quote]
Záleží na překladatelích, jaký výraz zvolí. Taky Ti nevyčítám, že mi posíláš pořád verše ve staročeštině.
Desatero bylo vydáno v Ex 20. Na základě čeho se domníváš, že se zde jedná o přikázání Desatera?
[quote="mikim"]Exodus 15:26 A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.
Dokonce i v zajetí v Egyptě chtěl Mojžíš a Áron po židech, aby zachovávali svátky (takže klidně i to mohlo být v sobotu, a nepracovali v ní a to Desatero vůbec ještě nebylo, tak jak mohli znát, že ve svátek nemají pracovat?)
Exodus 5:1 Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
2 Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
3 I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
4 I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5 Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.
A to nemluvím o tom, jak jim i na poušti Hospodin přikázal v sobotu nepracovat...a žádné Desatero nebylo ještě vydáno.
[/quote]
Verš 3 vysvětluje, že chtějí obětovat. Následně se k tomu Mojžíš vrací v 8,22 a vysvětluje, že chtějí obětovat, co je Egypťanům ohavností.
Verš 4 a 5 mluví o odtrhování lidu od jejich prací v Egyptě.
V Bibli nemáme zaznamenáno vše, co si Hospodin povídal s Mojžíšem, Abrahamem a dalšími velikány. Je tam to, co je pro nás podstatné.
V sobotu nepracovat máš asi na mysli padání many a zachování soboty - Ex 16,23. Hospodin zde komunikuje s [b]Izraelci na poušti[/b], ne s křesťany. Šestého dne měli Izraelci nasbírat dvakrát tolik many, protože podle Hospodinových slov bude zítra šabat šabaton (výkladová poznámka v ČSP uvádí, že tento výraz zdůrazňuje mimořádný význam soboty (Lv 23,3) [b]nebo[/b] označuje zvláštní, mimořádnou sobotu, která byla svěcena zvláštním způsobem (Ex 31,15; 35,2; Lv 16,31; 23,32).
K prostudování posílám toto, nechce se mi to vypisovat, když už je to výstižně popsáno jinde: http://adventismus.cz/?p=465
A nic to stále nemění na tom, že Desatero bylo vydáno až v Ex 20. Pokud adventismus tvrdí, že zákon již existoval od ráje, spekuluje.
[quote="mikim"]poznámka od ČSP je úplně mimo, pokud uvádí jen Duch a ještě s velkým D, to už je úplná blbost.
[GENT+]....μαρτυρια testimony του ιησου of Jesus εστιν το πνευμα spirit της προφητειας of prophecy.
Kdo má nebo měl kromě EGW ducha proroctví? Víš o někom za posledních 150 let? Já osobně ne.[/quote]
Kdo je tím kritériem, které zhodnotí, že je poznámka ČSP mimo? Že je duch v řeckém překladu malým písmem? To ve spoustě veršů... :)
Ta poznámka je velmi výstižná. Řecký překlad, který jsi mi poslal, zní: Svědectví Ježíšovo je duch proroctví.
Friberg, Analytical Greek lexicon: Svědectví ve Zj 19,10 - μαρτυρία = as a formula for the gospel message μ. Ἰησοῦ witness of (or about) Jesus
Zj 19,10 celý verš: "Padl jsem mu k nohám, abych se mu poklonil. Ale on mi řekl:„Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají Ježíšovo svědectví. Bohu se pokloň! Ježíšovo svědectví je Duch proroctví.“
Anděl se staví na roveň s Janem. Podle anděla mají Janovi bratři Ježíšovo svědectví, tj. každý křesťan má Ježíšovo svědectví (svědectví o Ježíši). Každý křesťan mluví o evangeliu! Ve verši 22,9 se už rozlišuje: Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů proroků a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Jinak prorok není jen ten, kdo předpovídá pouze budoucnost.
Ježíš poslal po svém odchodu Ducha svatého J 14,26, J 15,26,27, Sk 1,8 atd. V jeho moci učedníci svědčí a sám Duch svědčí. A tento Duch nás uvádí do veškeré pravdy i o tom, co má přijít J 16,12-15.
Joel píše, že bude prorokovat veškeré tělo. O Letnicích se k tomu poselství Petr hlásí. Bylo zvěstováno evangelium!!!
I dnes jsou křesťané, kteří mají sny a vidění, prorokují do budoucnosti. Jsou to např. zcela běžní křesťané ve svých církvích, kteří mají Ducha. Jsou to matky, otcové, soused od vedle… Není třeba se upínat k jedné osobě E. G. W. a představovat si, že na ní vše stojí!
[quote="mikim"]Já čerpám z různých odkazů nebo programů, třeba Davar 4, nebo různé on-line Bible třeba i zde:
http://www.obohu.cz/bible/ nebo si to může kdokoliv ověřit na všech možných on-line stránkách na Písma na internetu. Kdo stránky spravuje není třeba uvádět, kontakt email tam je a kdo chce mi napíše, jak se běžně děje. Tyto stránky nejsou nijak napojena na br, Veitha, jen jsem je doplnil o jeho názory. Každopádně si je prohlíží lidé až ze 100 zemí po celém světě i z dost malých exotických ostrovů na druhé straně zeměkoule, nejvíce ale z USA, aniž bych na ně dělal nějakou velkou reklamu.[/quote]
Měla jsem na mysli úvodníky.
[quote="mikim"]Jo díky za odkaz, je to pěkně popsáno, kdysi ty znamení Doby byly úplně o něčem jiném než dnešní Advent. Každopádně všechny ty kodexy Alexandrijský, Sinajský, Vatikánský tvoří jen 5% ze všech nálezů rukopisů, fragmentů a vznikaly v pohanském Egyptě a nesouhlasí s Textem receptem, který naopak souhlasí s většinou 85% všech nálezů. Písma jako KJV jsou poskládány podle TR a jim podobných řeckých rukopisů, Tischendorf to možná myslel dobře, ale v koš u kamen na Sinaji našel akorát zmetek. Stačí ho porovnat s ostatními.
[/quote]
Kdo je kritériem „odvážného" tvrzení, že je to „zmetek" a číselných údajů?
[quote="mikim"]To je sice možné, ale přece nebudeme porovnávat jeden verš se Zjevení se všemi ostatními, abychom tam po dlouhém hledání našli něco podobného, že "vyprali svá roucha" a vybílili je v krvi Kristově. Navíc Zj. 22.14 je až na úplném konci Bible a mluví úplně o něčem jiném o přikázáních (Desatera).
Ne tady jde špatné překlady NZ v moderních biblích, které vycházejí z NZ Tichendorfa, NZ Wescott-Horta, Nestle-Aland apod.
[/quote]
A opět, kdo určil, že jde o „špatné překlady Bible“? Kdopak je tím kritériem? A na porovnávání veršů nemusíš složitě Zjevení nebo kteroukoli jinou knihu procházet, existuje něco jako kritický aparát nebo PC program. Tvrzení, že jde o přikázání Desatera, je nepodložené, je to spíš zbožné přání.
[quote="mikim"]Např. toto Tvé vysvětlení je podle mne zcela mimo:
Jeho přikázání nejsou těžká, protože napřed miloval On.[/quote]
Jeho přikázání zní, abychom milovali jedni druhé, bratra, a uvěřili ve jméno Ježíše Krista. Milovat sám od sebe člověk nemůže. Možná ještě tak své blízké, ale nikoli úplně odlišné a třeba i protivné lidi. Sám Jan říká, že milujeme, protože On napřed miloval nás. Sami od sebe se nedokážeme přimět, abychom milovali. To jenom když na nás a skrze nás působí Boží láska.
Věřit jménu neznamená jenom v něco/někoho věřit, ale mít s Ním důvěrný vztah. A proto ta přikázání nejsou těžká, protože Bůh sám způsobuje chtění i činění.
V Janových listech nemá souvislost počet přikázání Desatera (i když to číslo není přesné) s tím, že ta přikázání nejsou těžká. Navíc Jan vůbec o Desateru nemluví.
Jeho přikázání nejsou těžká, protože co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A je to naše víra!
[quote="mikim"]No žena ve zjevení je církev ne? To bych řekl zcela bez debat.[/quote]
Existuje více výkladů knihy Zjevení a více přístupů k výkladům. Např. http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanskavlna/_zprava/767517
A považuji za výstižné prohlášení jednoho účastníka naší skupinky: „Možná k nám opět v brzkých časech kniha Zjevení aktuálně promluví." Adventismus ve Zjevení hledá, co bude, kdežto ono svým současníkům zjevovalo i to, co už je. K pronásledovaným křesťanům aktuálně promlouvalo.
[quote="mikim"]"jeví", "nejspíš", "může"...no vidíš 100% to nevíš a jen se domníváš…[/quote]
Já nejsem ta, která všechno ví, na to tu mám Tebe :) Proto studuji a Duch mi zjevuje a ukazuje stále nové a nové věci. Lidé, kteří všechno věděli, nepoznali, že přišel Mesiáš.
[quote="mikim"]Přikázání lásky jsou ale úplně to samé jako Desatero, to máš zapsáno v mysli a v srdci a už ho nezachováváš protože musíš jako ve SZ a protože miluješ Ježíše, protože chceš...a to děláš z lásky.[/quote]
Na základě čeho odvozuješ toto tvrzení? Pokud jsi to ještě neudělal, prostuduj si ty verše, co jsem poslala. Zatím odpovím takto:
Je to jako kdybych šla na návštěvu ke kamarádovi. Uviděla bych před sebou zkroušeného člověka, který je například ve finanční nouzi. Tedy potřebuje nějakou tu korunu. Taky nemá moc co jíst. Tak si spolu pěkně popovídáme, kamarádovi se na chvíli uleví, ale hlad má pořád. A já pak od něj odejdu a řeknu si: Hlavně že věřím v jednoho Boha, neklaním se modlám, nenesu Boží jméno nadarmo, [b]zachovávám sobotu[/b], ctím otce i matku, kamaráda jsem nezabila, nesesmilnila s ním (jako bonus mě to ani nenapadlo!), nic jsem mu neukradla (taky nebylo co), nevydala jsem proti němu křivé svědectví a po ničem, co mu ještě zbylo, netoužím!
[quote="mikim"]Chci a budu = musím povinně?
musíme myslet, musíme dbát, vyhnout se, je třeba = musím povinně? To je rozkaz? Nebo musíme, protože chceme?!?[/quote]
Církevní řád, 2011, str. 40
Křestní smlouva – Církev považuje souhrn 28 věroučných bodů spolu s křestním slibem, potvrzením o křtu a vyznáním víry za dokument křestní smlouvy. Ten je předán všem, kteří se křtem stali členy církve. Podobné potvrzení by mělo být předáno i těm, kteří byli přijati na základě vyznání víry. Potvrzení o křtu obsahuje také místo pro podpis nového člena, kterým je stvrzen souhlas s vyznáním víry. Po křtu slouží toto potvrzení s vyznáním víry novému členu jako doklad o uzavření [b]smlouvy s Bohem[/b].
Dáváš-li Bohu slib, je splnění povinné, nebo dobrovolné?
A protože jde o spasení/zachování soboty, je třeba si dát důkladně záležet na jejím zachovávání! A o to více, protože milost (skrze víru) nestačí!!! Podle Tebe stačí v sobotu nepracovat, odpočívat, a je to. Milost je v takovémto pojetí kde?
Jen připomínám, že Tvoje soukromá víra je mezi Tebou a Bohem. Bůh není malicherný a Tebe spasí se sobotou a mě bez ní. Pokud se ale jedná ale o víru adventismu, že je třeba zákon vyvýšit a sobota je znamením věrnosti Hospodinu, tak musíš „makat". Pokud chce tuto víru adventismus rozšířit na křesťany, musí být členové sami příkladem ne laxního zachovávání, ale důsledného. O tom se ještě pobavíme.
[quote="Lída Rohalová"]Souhlasíš s definicí spasení Milost =100 % spasení?[/quote]
[quote="mikim"]Ne, tisíckrát ne!!! Jak by řekla EGW
Milost znamená 100% naději na spasení, a o kterou ale můžeme kdykoli přijít vlastním špatným jednáním a nečiněním pokání a to je třeba mít neustále na vědomí a nehřešit.
[/quote]
Milostí jsme spaseni skrze víru a spasení není z našich skutků. Jen jediné procento skutků znamená 99 % milosti - a to už znamená: Božím slibům nemůžeš věřit. Spolehni se na sebe! A víš, že soustředění na sebe je nepřátelské Bohu.[/quote]
a ještě přidám svůj názor na TP [url]http://adventismus.cz/?p=465[/url]
Jeho námitky např.:
...Souhlasím s učením adventismu v tom, že Bůh stvořil zemi v šesti dnech a sedmý den odpočinul (je to má víra založená na bibli a zprávě z Genesis). Soulasím s adventisty i v tom, že tento sedmý den mohla být a pravděpodobně byla sobota. Ačkoliv myslím, že to nelze dokázat.
[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…).
[KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.
[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý. (…hashabat…)
[KB1613] Ex 16:30 I odpočinul lid v den sedmý.
Mannu sbírali vždy po každých šest dní a každý sedmý den byl šabat (později přejmenován po většině států světa na sobotu) a to ještě před Sinajem a i po něm min. celých 40 let. Kdy bude sedmý den určil či upřesnil sám Bůh, protože asi tenkrát ještě neměli kalendář. Bůh stvořil týden, a šabat byl zejména Jeho den odpočinku, v Písmu není nikde uvedeno, že Bůh odpočívá v jiné dny nebo dokonce neustále bez přestání, to vše jsou jen současné moderní falešné překlady.
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…).
[KB1613] Ex 20:8 Pomni na den sobotní, abys jej světil. (…hashabat…)
[KB1613] Ex 20:9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své.
[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. (shabat lADONAI, TBH-EN)
…Nesouhlasím s tím, že při stvoření ustanovil Bůh sobotu pro všechny lidi, nebo vůbec pro nějaké lidi.
…[KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu….
Na místě, které v těchto verších autoři Českého studijního překladu přeložili jako „přestal“, je hebrejské slovo šabat, resp. šavat (שׁבת). Primární význam slovesa šavat (H7673) je ustat, přestat, přerušit činnost, odpočinout, skončit. Primární význam podstatného jména šabat (שׁבּת) (H7676) je přerušení, pauza, odpočinutí, odpočinek.
V bibli se slovo šabat nejčastěji používá pro označení sedmého dne, který Bůh při stvoření oddělil jako svatý. V hebrejském originálu je použit popis „den Jehovova odpočinutí“ - šabat hajom lijehova (שַׁבָּת הַיּוֹם לַיהוָה). V českých překladech je však „šabat“ nejčastěji překládán jako sobota. Na jednu stranu je to celkem dobře, protože sedmým dnem je podle bible sobota, ale na druhou stranu to prakticky zabraňuje jednoduchému pochopení významu. V bibli můžete najít ještě další podobné slovo - šabatón (שׁבּתון). Toto slovo se používá pro popis svátku Jehovova odpočinutí. Nejčastěji můžete najít spojení „šabat šabatón“, které znamená zdůraznění, že se jedná o slavnost – svátek Jehovova odpočinutí. /Šabat, Libor Diviš/
[KB1613] Gn 2:3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
Bůh oddělil 24 obyčejných hodin a vložil na ně zvláštní požehnání. Když se s ním právě tehdy setkáme, udělí nám zvláštní požehnání, posílí nás, dá do srdce pokoj a budeme i nadále prožívat, že je nám blízko. Posvěcení má význam pouze ve spojitosti s lidmi, posvětit často znamená veřejně ohlásit (Ex 19x22), proto se sedmý den po stvoření týká i lidí. Slovo „posvětit“ znamená oddělit ke svatému použití. Vztahuje se k něčemu, co je svaté, nevšední. Bůh je jediný, kdo může něco posvětit. Nikde Bible nehovoří o tom, že Bůh odpočinul, požehnal a posvětil den první, třetí nebo pátý den týdne. Jediný den, který kdy oddělil a posvětil byl sedmý den!
Bůh uplatňuje svůj nárok na jeden den, který oddělil a posvětil. Dává ho člověku jako den odpočinku od práce, k soustředění se na službu Bohu a k obživení jeho duchovního stavu (4T 247-249).
… Vážení čtenáři vidíte zde to, co já? Já vidím absenci příkazu o sobotě pro lidi. Nebo spíš nevidím žádný příkaz o sobotě pro lidi.
Tak si přečti NZ slova Ježíše moc dobře znáš:
Ježíš sám potvrzuje, že sobota (šabat) byla učiněna pro člověka, neřekl ani 1x , že by byla stvořena jen pro židy. V době kdy Hospodin odpočinul žádní židé vůbec neexistovali. Ježíš dokonce ani neřekl, že by sobotu (šabat) jeho Otec stvořil jako svátek jen pro sebe, aby ji tak slavil jen sám se svým Synem a anděly, k čemu by mu taková oslava byla?
KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
… Souhlasím a říkám vám, to samé – nejste Bůh a sedmý den odpočinul ON, vám to nepřikázal.
Ježíš sobotu jasně potvrdil, tady není o čem diskutovat.
…… Aha, takže důvod, proč odpočíváte je kvůli těm dvěma slovesům, že Bůh požehnal a posvětil sedmý den.
Bůh posvětil pouze sedmý den – sobotu a žádný jiný. A požehnal. Výklad slova požehnal, kterému se autor tak podrobně věnuje zde nemá žádný význam a je zcela zbytečný. Bůh nijak nerozmnožil své odpočinutí. Bůh své odpočinutí nepotřebuje rozmnožovat. Protože Bůh odpočívá od chvíle, kdy stvořil svět (Žid. 4.3), zároveň až dosud pracuje, jak nám opět potvrdil Ježíš:
Jan 5:17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
… Případně rozmnožil jeho projev – ten den Bůh přestal tvořit a rozmnožil toto přestání.
To potom znamená že od prvotního šestidenního stvoření kdy Bůh sedmého dne dokončil své dílo a přestal, od té doby trvá jeho přestání. Ten den přestání je rozmnožen na každý další den.
Když Bůh pracuje dodnes je tak zcela jasné, že své odpočinutí nerozmnožuje o každý další den, ale odpočívá jen ve svůj den odpočinku každý sedmý pozemský den. Bůh dodnes tvoří vesmíry, galaxie, planety, lidi i zvířata. Nic z toho nevzniká samo od sebe. V oblasti např. hvězd Orion vznikají neustále nové hvězdy, jak potvrzují i dnešní vědci či astronomové a to dělá jedině Bůh.
… V zápisu stvořitelského díla lze najít na konci každého stvořitelského dne formulku ,,byl večer a bylo jitro, den …“
… Tento den má být rozmnožen a nemá ohraničení.
To ale vůbec nic neznamená, že to tam není uvedeno. A ohraničení pro Boha i pro lidi samozřejmě má:
[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého…
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra.
Když je odpočinutí soboty svaté sedmý den a „bude zítra“ je jasné, že není ani první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý či šestý den a nebylo včera, předevčírem a nebude ani pozítří, popozítří atd.
…Proto věřím, že Boží čin a původní záměr po dokončení stvoření bylo rozmnožení ,,soboty“ a oddělení jí pro společný vztah. Lidé měli žít s Bohem věčně a neustále, stejně tak jako tomu jednou znovu bude na nové zemi, kde nebude čas rozdělen na dny ani na noci (o tom ve Zjevení 21,22-25 a 22,5).
Já věřím naopak podle Písma, že k žádnému rozmnožení soboty nedošlo na každý další den, protože sobotu Hospodin stanovil jen na každý sedmý den
Já věřím naopak podle Písma, že Boží čin a původní záměr bylo ustanovit každý sedmý den – sobotu jako šabat – svátek odpočinutí pro člověka, protože šest dní pracovat budeš a sedmý den je odpočinutí soboty svaté Hospodinu. Stejně tak na nové zemi bude čas jako zde na zemi a sobotu co sobotu a v každé novoluní budeme přicházet před Boha, a každý měsíc budeme jíst ovoce ze stromu života.
[NBK] Zj 22:2-3 Uprostřed ulice toho [města] po obou stranách řeky [je] strom života, nesoucí dvanáctero ovoce. Vydává své ovoce každý měsíc a listí toho stromu [je] k uzdravení národů. A nebude už nic prokletého. V tom [městě] bude Boží a Beránkův trůn a jeho služebníci mu budou sloužit.
…Třetí námitka je z knihy exodus a to o sobotě a padání many.
3) Exodus 16,4 a 16,28-30. Zde se píše, že Hospodin řekl Mojžíšovi, že sešle Izraelcům chléb z nebe. Zároveň však řekl, že tak je podrobí zkoušce.
Obránci soboty ustanovené od stvoření říkají, že tento text dokazuje, že Hospodin zkouší Izrael, jestli dodrží ustanovenou sobotu a to dřív, než je to v Exodu ohlášeno a ještě před vyhlášením ze Sinaje.
Kontext textu Exodu 16,4 říká, že zkouška se týká toho, že mají každý den nasbírat co denně spotřebují. Právě v tom je ta zkouška a je to ohledně zákona, který vydal přes Mojžíše přesně jednu větu před tím a ne už od stvoření.
Že sedmý den nebudou pracovat a budou mít svaté shromáždění už věděli na poušti dávno před mannou:
[KB1613] Ex 12:16 A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.
[KB1613] Ex 13:6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.
[KB1613] Ex 13:9 A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.
[KB1613] Ex 16:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.
[b]O jakém zákonu tady Hospodin mluví už v Ex 13.9 a poté v Ex. 16.4?[/b]
Někteří si chtěli ale nasbírat i v sobotu, proto jim Bůh odpovídá:
[NBK] Ex 16:28 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jak dlouho budete odmítat zachovávat má přikázání a má ponaučení? (…mitzvotai vetorotai).
tzn., že již v té době lid znal co je obsahem přikázání, i když je Bible zatím podrobně nepopisuje!
Bůh je učil jednotlivá přikázání postupně, ale, že v sobotu nemají pracovat věděli snad jako jedno z prvních přikázání a to dříve než bylo vydáno na Sinaji.
Už v Egyptě chtěl Hospodin po Izraelcích, aby šli na poušť a tam slavili svátky..
Exodus 5:1(-5) Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti. Jeden z těch svátků klidně mohla být sobota, i když to není upřesněno.