[quote=Ypso post_id=15819 time=1610878820]
Ahoj Mikim,
rád by som reagoval na tvoje vyššie uvedené príspevky, ktorými sa snažíš obhajovať platnosť desatora.

(Od používateľa mikim » 31 Aug 2017, 07:12)

[color=#0000BF][KB1613] Zj 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázaní Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.

[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.

[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.[/color]

Z kontextu týchto veršov (Zj 12:17, Zj 14:12, Zj 22:14) nevyplýva, že reč je jednoznačne a iba o desatore. Texty požívajú grécke slovo „entole“ (prikázanie)
Avšak toto isté grécke slovo sa používa na označenie prikázania všeobecne, nielen na prikázania desatora, napríklad:
[i]Tým sa ruší predchádzajúce prikázanie (entole), lebo je slabé a neužitočné.[/i] (Žid 7, 18)
[i]Pre tvrdosť vášho srdca vám napísal to prikázanie (entole).[/i] (Mar 10, 5)
[i]Ak ma milujete, budete zachovávať moje prikázania (entole).[/i] (Ján 14, 15)
Ján mohol myslieť napr. Ježišove prikázanie milovať (keďže Ježiš a Otec sú jedno, tak to prikázanie možno smelo označiť ako Božie), alebo mohol myslieť všetky prikázania, ktoré človek dostal od Boha, vrátane aj tých obradných.


[color=#0000BF][KB1613] 2 J 1:4 Zaradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce.[/color]

Židia nerozlišovali prikázania na morálne (mravné) a obradné (ceremoniálne), ako to robia adventisti. Pre tie tzv. morálne prikázania (prikázania desatora) nemali špeciálny výraz. Je teda prakticky nemožné nejakým textom dokladovať, že ide o prikázania desatora, ak to jednoznačne nevyplýva z kontextu.
Samozrejme, aj tomto texte (2J 2, 4) sa používa všeobecný výraz entole.
Navyše, hneď následne Ján hovorí o Ježišovom prikázaní lásky:
[i]A teraz ťa, Pani, prosím — nie akoby som ti písal nové prikázanie, ale to, ktoré sme mali od začiatku — milujme sa navzájom.[/i] (v. 5)


[color=#0000BF][KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.

[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.[/color]

Opäť, z týchto textov nijako nevyplýva, že by sa malo jednať o prikázania desatora (použitý všeobecný výraz entole).


[color=#0000BF][CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona. [/color]

V tomto texte sa používa slovo „nomos“ (zákon). Podobne ako pri slove „entole“, ide o všeobecný výraz, ktorý sa používa na označenie všetkých Božích nariadení, aj tých ceremoniálnych:
[i]Tu niektorí zo skupiny farizejov, ktorí uverili, vstali a hovorili: Treba ich obrezať a prikázať im, aby zachovávali Mojžišov zákon (nomos).[/i] (Sk 15, 5)
[i]Zbavil zákon (nomos) platnosti s jeho nariadeniami. [/i](Ef 2, 15)
[i]Lebo zákon (nomos) majúc iba tôňu budúceho dobrého, nie sám obraz vecí, nemôže nikdy obeťami, tými istými každého roku, ktoré ustavične donášajú, zdokonaliť tých, ktorí prichádzajú. [/i] (Žid 10, 1)

Ak Jakub teda povie „celý zákon“, nie je žiadny dôvod, aby myslel len na desatoro.
Následne síce používa ako príklad prikázanie Nezosmilníš. Toto je ale jediné prikázanie z desatora, ktoré bolo vyslovene zmienené na koncile v Jeruzaleme (Sk 15:20, 29) ako záväzné pre kresťanov. Navrhol to práve Jakub. Zdá sa mi teda logickejšie, že v tomto texte odkazuje skôr na koncil, než na desatoro.


[color=#0000BF][KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.[/color]

Ani výraz „zákon slobody“ nie je jednoznačný odkaz na desatoro. Používa sa tu všeobecný výraz „nomos“.
Pokiaľ ide o výraz „sloboda“, v novom zákone sa viackrát používa ako protiklad k starozákonnému dodržiavaniu zákona.
Napríklad Pavel hovorí o oslobodení spod zákona:
[i]Či neviete, bratia — veď hovorím tým, ktorí poznajú Zákon —, že zákon panuje nad človekom, kým žije? Vydatá žena je zákonom viazaná k svojmu mužovi, kým je živý. Keď však muž zomrie, žena je oslobodená od zákona, ktorý ju viazal k mužovi.[/i] (Rim 7, 1-2)
Ježiš hovorí, podľa čoho budú ľudia súdení – podľa toho ako sa správali k blížnym (podobenstvo o ovciach po pravici a kozloch po ľavici, Mat 25, 31-46).
V tomto zmysle môžeme povedať, že budeme súdení podľa zákona Miluj svojho blížneho.


[color=#0000BF][KB1613] 2 P 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele,[/color]

Tento text skôr odkazuje na novozákonné prikázania. Okrem to, nikde nečítame, že by apoštolovia vyslovene kázali o povinnosti dodržiavať desatoro.


[color=#0000BF]Každopádně Ježíš Desatero 100% zachoval a tím se řídím a zachovávám ho také (i když ne vždy dokonale), protože máme žít tak jak žil On.[/color]

To je pekné, že sa riadiš Ježišovým príkladom. Ale on dodržiaval aj ceremoniálne príkazy – bol obrezaný, chodil na sviatky do Jeruzalema, podporoval prinášanie obetí. Tým sa tiež riadiš? Nemal zamestnanie, naplno sa venoval službe ľuďom a žil len z ich podpory. Tým sa tiež riadiš?

[color=#0000BF][KB1613] Mt 5:19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázaní těchto nejmenších, a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.[/color]

Toto je zaujímavý text. Pre "prikázanie" tu je použité slovo entole. Ježiš síce následne hovorí o prikázaniach nezabiješ a nezcudzoložíš, ale aj o rozvode, pomste či prísahe, čo tiež boli starozákonné príkazy, ale mimo desatora. Takže ani textom Mat 5,19 nemôžeš argumentovať len v prospech desatora, Ježiš mal na mysli očividne širší záber než len desatoro. Tento text potom spôsobuje viac problémov, ak uvážime, že ním trval na platnosti aj ne-desatorových starozákonných prikázaní.

Ak to zhrniem, zasypal si nás množstvom veršov, ktorými si chcel podporiť trvalú platnosť a záväznosť desatora. Žiaľ ani jeden z nich nehovorí len o desatore. Všetko to boli len všeobecné texty so širším (alebo bližšie nešpecifikovaným významom).

Plne rešpektujem tvoju vieru v desatoro, ale nemôžeš to predkladať ako biblické učenie, ak to žiadny novozákonný text tak neformuluje. Mali by sme sa riadiť zjavenými vecami, a nie domnelými a skrytými. Napríklad požiadavka na milovanie je priamo, výslovne a jednoznačne spomenutá opakovane. Niet o tom žiadnych pochybností, netreba ju násilne zliepať z nejakých všeobecných náznakov. Podobne texty o odpustení, či pokání. O desatore nie je žiadny. Adventistický pokus dokázať to z rádoby náznakov, všeobecných textov a vlastných želaní má omnoho bližšie ku konšpiračnej teórii než k jasnému a zrozumiteľnému biblickému učeniu.
Ja osobne verím tomu, že to, čo nám Boh chcel (ako kresťanom z pohanstva) dať vedieť, dal to zapísať jasne a nespochybniteľne. Podobne to bolo v starom zákone - nežiadal od nich nič, čo by im jasne a zrozumiteľne nedal vopred vedieť. Ale adventisti hľadajú tajuplné súvislosti, nezapísané významy a tvrdia, že sú aspoň tak dôležité, ako tie jasné. To sa mi nezdá dobrý prístup.
[/quote]

...Ján mohol myslieť napr. Ježišove prikázanie milovať (keďže Ježiš a Otec sú jedno, tak to prikázanie možno smelo označiť ako Božie), alebo mohol myslieť všetky prikázania, ktoré človek dostal od Boha, vrátane aj tých obradných.

Obřadní zákiny a přikázání, které byly "proti nám" byly na 100% přibity na kříž, takže tady ap. Jan určitě o takovýchto jako i nadále platných nikde nepsal.

...[color=#0000BF][KB1613] 2 P 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele,[/color]
Tento text skôr odkazuje na novozákonné prikázania. Okrem to, nikde nečítame, že by apoštolovia vyslovene kázali o povinnosti dodržiavať desatoro.

Všech 10 přikázání Desatera samozřejmě platí i v NZ, jinak by o nich Ježíš ani apoštolové nemluvili (i vícekrát), to že Ježíš mluví jen o 5-10 přikázání Desatera neznamená, že první čtyři už neplatí. Buď platí všech deset nebo žádné, a podle Jakuba, "nedodržíš" jedno z nich a provinil jsi se proti všem. Ježíš spíše mluví jen o těch se kterými měli židé největší problém v dodržování, což o prvních čtyřech asi neplatilo, ty všichni židé bez problému dodržovali a neměli s tím problém a dokonce si je ještě i sami zpřísnili dalšími svými vymýšlenými přikázánámi.

1. Matouš 4:10  Tedy dí mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť jest psáno: Pánu Bohu svému klaněti se budeš a jemu samému sloužiti budeš.
1. Zjevení Janovo 19:10  I padl jsem k nohám jeho, klaněti se jemu chtěje. Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Neboť jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch, jenž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj! Svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví.

2. 1 Janův 5:21  Synáčkové, vystříhejte se modl. Amen.
2. Skutky apoštolské 17:29  Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.

3. 1 Timoteovi 6:1  Kteřížkoli pod jhem jsou služebníci, ať mají pány své za hodné vší uctivosti, aby jméno Boží a učení jeho nebylo rouháno.

4. Marek 2:27  I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
28  Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.

5. Matouš 19:19  Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
5. Efezským 6:1  Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé.
2  Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,)
3  Aby dobře bylo tobě a abys byl dlouhověký na zemi.

6. Římanům 13:9  Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
6. Jakubův 2:11  Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.

7. Matouš 19:18  Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,

8. Římanům 13:9  Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

9. Římanům 13:9  Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

10. Římanům 7:7  Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.

Stejně tak Jakub píše o [b]dokonalém zákonu svobody[/b] ve kterém zůstáváme a dodržujeme jej tak pak jsme blahoslaveni!!!:
Jakubův 1:25  Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, [b]ale činitel skutku[/b], ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.

Jakubův 2:8  [b][b]Jestliže pak[u] plníte[/u] Zákon královský [/b][/b]podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
9  Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky.
10  Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.
11  Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.
12  [b]Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte.[/b]
13  Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
14  Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
15  A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,
16  Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?
17 [b] Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.[/b]
18  Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.
19  [b]Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.[/b]

...Ani výraz „zákon slobody“ nie je jednoznačný odkaz na desatoro. Používa sa tu všeobecný výraz „nomos“.

Desatero přikázání buď platí celé nebo neplatí vůbec. Bůh ho nikdy nezrušil, ani nerozdělil.

...To je pekné, že sa riadiš Ježišovým príkladom. Ale on dodržiaval aj ceremoniálne príkazy – bol obrezaný, chodil na sviatky do Jeruzalema, podporoval prinášanie obetí. Tým sa tiež riadiš? Nemal zamestnanie, naplno sa venoval službe ľuďom a žil len z ich podpory. Tým sa tiež riadiš?

Dodržoval Ježíš ceremoniální přikázání tedy zejména obětní zákony a přikázání po vzkříšení? Ne, vždyť je přibil na kříž, zda dodržoval i ostatní ceremoniální aj. zákony po vzkříšení o tom není v Bibli zmínka. Dodržovali apoštolové a učedníci Kristovi po jeho vzkříšení obětní zákony a přikázání? Ne, není o tom jediná zmínka. To dělali až do r. 70 po Kr, jen někteří židé, kteří dál obětovávali. Dodržovali všechny ostatní přikázání, která se týkala jejich života? Věřím, že ano a samozřejmě vč. Desatera.
Ježíš měl zaměstnání, pracoval v tesařské dílně až posledních 3,5 roku se věnoval více hlásání evangelia.

Každopádně všichni lháři, vrahové, coízoložníci aj,. najdou smrt v ohnivém jezeře (tedy platí mix různých přikázání nejen těch z Desatera):
Zjevení Janovo 21:8  Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt."

Já věřím plně Ježíši:
Matouš 19:17  A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. [b]Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.[/b]
18  Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
19  Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
20  Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává?
21  Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.

Nejsem u počítače, ale kopírují zde verše od "obráceného katolíka"z jeho článku:
15:10 Ak budete zachovávať moje prikázania (entole), ostanete v mojej láske, ako ja zachovávam prikázania (entole) svojho Otca a ostávam v jeho láske.

Co bylo mezi přikázáními "entole" Ježíšova Boha Otce? No samozřejmě Desatero, které Ježíš 100% dodržel a učil je i ostatní dodržovat. A my máme žít tak jak žil on a jak žili apoštolové v jeho době, kteří Desatero dodržovali.

Ahoj Mikim,
rád by som reagoval na tvoje vyššie uvedené príspevky, ktorými sa snažíš obhajovať platnosť desatora.

(Od používateľa mikim » 31 Aug 2017, 07:12)

[color=#0000BF][KB1613] Zj 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázaní Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.

[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.

[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.[/color]

Z kontextu týchto veršov (Zj 12:17, Zj 14:12, Zj 22:14) nevyplýva, že reč je jednoznačne a iba o desatore. Texty požívajú grécke slovo „entole“ (prikázanie)
Avšak toto isté grécke slovo sa používa na označenie prikázania všeobecne, nielen na prikázania desatora, napríklad:
[i]Tým sa ruší predchádzajúce prikázanie (entole), lebo je slabé a neužitočné.[/i] (Žid 7, 18)
[i]Pre tvrdosť vášho srdca vám napísal to prikázanie (entole).[/i] (Mar 10, 5)
[i]Ak ma milujete, budete zachovávať moje prikázania (entole).[/i] (Ján 14, 15)
Ján mohol myslieť napr. Ježišove prikázanie milovať (keďže Ježiš a Otec sú jedno, tak to prikázanie možno smelo označiť ako Božie), alebo mohol myslieť všetky prikázania, ktoré človek dostal od Boha, vrátane aj tých obradných.


[color=#0000BF][KB1613] 2 J 1:4 Zaradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce.[/color]

Židia nerozlišovali prikázania na morálne (mravné) a obradné (ceremoniálne), ako to robia adventisti. Pre tie tzv. morálne prikázania (prikázania desatora) nemali špeciálny výraz. Je teda prakticky nemožné nejakým textom dokladovať, že ide o prikázania desatora, ak to jednoznačne nevyplýva z kontextu.
Samozrejme, aj tomto texte (2J 2, 4) sa používa všeobecný výraz entole.
Navyše, hneď následne Ján hovorí o Ježišovom prikázaní lásky:
[i]A teraz ťa, Pani, prosím — nie akoby som ti písal nové prikázanie, ale to, ktoré sme mali od začiatku — milujme sa navzájom.[/i] (v. 5)


[color=#0000BF][KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.

[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.[/color]

Opäť, z týchto textov nijako nevyplýva, že by sa malo jednať o prikázania desatora (použitý všeobecný výraz entole).


[color=#0000BF][CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona. [/color]

V tomto texte sa používa slovo „nomos“ (zákon). Podobne ako pri slove „entole“, ide o všeobecný výraz, ktorý sa používa na označenie všetkých Božích nariadení, aj tých ceremoniálnych:
[i]Tu niektorí zo skupiny farizejov, ktorí uverili, vstali a hovorili: Treba ich obrezať a prikázať im, aby zachovávali Mojžišov zákon (nomos).[/i] (Sk 15, 5)
[i]Zbavil zákon (nomos) platnosti s jeho nariadeniami. [/i](Ef 2, 15)
[i]Lebo zákon (nomos) majúc iba tôňu budúceho dobrého, nie sám obraz vecí, nemôže nikdy obeťami, tými istými každého roku, ktoré ustavične donášajú, zdokonaliť tých, ktorí prichádzajú. [/i] (Žid 10, 1)

Ak Jakub teda povie „celý zákon“, nie je žiadny dôvod, aby myslel len na desatoro.
Následne síce používa ako príklad prikázanie Nezosmilníš. Toto je ale jediné prikázanie z desatora, ktoré bolo vyslovene zmienené na koncile v Jeruzaleme (Sk 15:20, 29) ako záväzné pre kresťanov. Navrhol to práve Jakub. Zdá sa mi teda logickejšie, že v tomto texte odkazuje skôr na koncil, než na desatoro.


[color=#0000BF][KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.[/color]

Ani výraz „zákon slobody“ nie je jednoznačný odkaz na desatoro. Používa sa tu všeobecný výraz „nomos“.
Pokiaľ ide o výraz „sloboda“, v novom zákone sa viackrát používa ako protiklad k starozákonnému dodržiavaniu zákona.
Napríklad Pavel hovorí o oslobodení spod zákona:
[i]Či neviete, bratia — veď hovorím tým, ktorí poznajú Zákon —, že zákon panuje nad človekom, kým žije? Vydatá žena je zákonom viazaná k svojmu mužovi, kým je živý. Keď však muž zomrie, žena je oslobodená od zákona, ktorý ju viazal k mužovi.[/i] (Rim 7, 1-2)
Ježiš hovorí, podľa čoho budú ľudia súdení – podľa toho ako sa správali k blížnym (podobenstvo o ovciach po pravici a kozloch po ľavici, Mat 25, 31-46).
V tomto zmysle môžeme povedať, že budeme súdení podľa zákona Miluj svojho blížneho.


[color=#0000BF][KB1613] 2 P 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele,[/color]

Tento text skôr odkazuje na novozákonné prikázania. Okrem to, nikde nečítame, že by apoštolovia vyslovene kázali o povinnosti dodržiavať desatoro.


[color=#0000BF]Každopádně Ježíš Desatero 100% zachoval a tím se řídím a zachovávám ho také( i když ne vždy dokonale), protože máme žít tak jak žil On.[/color]

To je pekné, že sa riadiš Ježišovým príkladom. Ale on dodržiaval aj ceremoniálne príkazy – bol obrezaný, chodil na sviatky do Jeruzalema, podporoval prinášanie obetí. Tým sa tiež riadiš? Nemal zamestnanie, naplno sa venoval službe ľuďom a žil len z ich podpory. Tým sa tiež riadiš?

[color=#0000BF][KB1613] Mt 5:19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázaní těchto nejmenších, a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.[/color]

Toto je zaujímavý text. Pre "prikázanie" tu je použité slovo entole. Ježiš síce následne hovorí o prikázaniach nezabiješ a nezcudzoložíš, ale aj o rozvode, pomste či prísahe, čo tiež boli starozákonné príkazy, ale mimo desatora. Takže ani textom Mat 5,19 nemôžeš argumentovať len v prospech desatora, Ježiš mal na mysli očividne širší záber než len desatoro. Tento text potom spôsobuje viac problémov, ak uvážime, že ním trval na platnosti aj ne-desatorových starozákonných prikázaní.

Ak to zhrniem, zasypal si nás množstvom veršov, ktorými si chcel podporiť trvalú platnosť a záväznosť desatora. Žiaľ ani jeden z nich nehovorí len o desatore. Všetko to boli len všeobecné texty so širším (alebo bližšie nešpecifikovaným významom).

Plne rešpektujem tvoju vieru v desatoro, ale nemôžeš to predkladať ako biblické učenie, ak to žiadny novozákonný text tak neformuluje. Mali by sme sa riadiť zjavenými vecami, a nie domnelými a skrytými. Napríklad požiadavka na milovanie je priamo, výslovne a jednoznačne spomenutá opakovane. Niet o tom žiadnych pochybností, netreba ju násilne zliepať z nejakých všeobecných náznakov. Podobne texty o odpustení, či pokání. O desatore nie je žiadny. Adventistický pokus dokázať to z rádoby náznakov, všeobecných textov a vlastných želaní má omnoho bližšie ku konšpiračnej teórii než k jasnému a zrozumiteľnému biblickému učeniu.
Ja osobne verím tomu, že to, čo nám Boh chcel (ako kresťanom z pohanstva) dať vedieť, dal to zapísať jasne a nespochybniteľne. Podobne to bolo v starom zákone - nežiadal od nich nič, čo by im jasne a zrozumiteľne nedal vopred vedieť. Ale adventisti hľadajú tajuplné súvislosti, nezapísané významy a tvrdia, že sú aspoň tak dôležité, ako tie jasné. To sa mi nezdá dobrý prístup.

[quote="Tomáš Plechatý"]
Takže ok já nezvládám aritmetiku, ale ty si pod pojmem všechna představuješ jen některá.[/quote]
Ano, presne tak, pretoze ja necitam text ako matematicky zapis, ale ako siet vyznamov. Preto ked citam slovo "vsetky", tak ho nechapem matematicky, ale sa snazim pochopit text v jeho suvislostiach. Este raz mozem povedat ze nabozensky text citat ako ucebnicu matematiky alebo fyziky je sice sposob, ale podla mna nespravny. Nikto predsa v hovorovej reci pod slovom "vsetko" nemysli predsa vsetko atd. A uz vobec nie v poetickom jazyku, ktorym je vacsina Biblie pisana. Ale Ty mas svoju formu vykladu, tak prosim, ja Ti ju neberiem.

Ok tys napsal 10 a já napsal 613.
Ale já jsem ten závěr vyvodil z textu bible, který jsi citoval ty:

,,Lebo: Nezcudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nepovieš falošného svedoctva, nepožiadaš,[b] a jestli je aké iné prikázanie[/b], [b]to všetko sa zahrňuje [/b]v slove: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba. "

Takže ok já nezvládám aritmetiku, ale ty si pod pojmem všechna představuješ jen některá.

[quote="Tomáš Plechatý"]
Podle tohoto výroku Pavla, který považujeme za pravdivý je možné všechna přikázání zahrnout do jednoho výroku ,,milovat bližního jako sebe sama". Ale to neznamená, že ten proces funguje i v obráceném směru a že přikázání ,,milovat bližního jako sebe sama" lze ,,rozbalit/rozhrnout" opět na 613 přikázání nebo ještě víc.
[/quote]

Iste si si vsimol ze som hovoril o 10tore, zatial co Ty hovoris o 613. To je rozdiel presne 603 bodov, oktorych som ja nic nehovoril! Skolis ma z vyrokovej logiky a pritom mas problem uz s aritmetikou.

Osobne som presvedceny, ze vykladat texty matematickou logikou je zbytocne. Logika obsahuje mozno tri myslienkove operacie. Skutocny ludsky text obsahuje nespocet symbolickych vrstiev a prepojeni, je teda nezrovnatelne vyznamovo bohatsi a komplikovanejsi. Aplikovanim strohej logiky sa pripravujes o vacsinu vyznamu v texte ukrytom. Knihy pisu ludia a nie stroje

[quote]Mne to z toho nevyplyva a takemu mozgu ako Pavol tiez nie :

8 Nebuďte nikomu nič dlžni, krome navzájom sa milovať; lebo ten, kto miluje blížneho, naplnil zákon. 9 Lebo: Nezcudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nepovieš falošného svedoctva, nepožiadaš, a jestli je aké iné prikázanie, to všetko sa zahrňuje v slove: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba.

Cize Pavol tu ponuka teoriu ze Jezisovo prikazanie (jedno jedine, ak chces dva, ved vies) je to iste ako desatoro. Vsetko ostatne je irelevantne. Podla mna velmi elegantna Pavlova uvaha.[/quote]

Tvůj závěr ,,čiže Pavol tu ponuka teoriu, že Ježíšovo přikázání je to stejné jako desatero" je nesprávný.

Problém je ve tvém pojetí výrokové logiky. Normálně se to lidé učí v matematice na střední nebo vysoké škole ale jde to pochopit i selským rozumem.

Matematicko logické zdůvodnění:

Pleteš si implikaci s ekvivalecí, neboli jednosměrnou implikaci s oboustranou implikací.
Ve výrokové logice, jejíž zjednodušená pravidla používá i jazyk, nemá obrácená implikace vždy stejnou pravdivostní hodnotu jako implikace původní. Stejnou pravdivostní hodnotu má implikace obměněná.

Příklad: Dejme tomu, že:
,,Jestliže A pak B"
je pravdivý výrok.

Potom také výrok:
,,Jestliže ne-B, pak ne-A"
je pravdivý výrok

Ale ohledně výroku:
,,Jestliže B, pak A"
nelze říci, že je vždy pravdivý, formule by se dala nazvat splnitelná (není ani 100% pravda, ani sporná neboli 0% šance na pravdu)

Druhá analogie je z teorie množin.
Jestliže množina A je podmnožinou množiny B, potom, všechny prvky v A jsou také v B.
Ale neplatí automaticky, že všechny prvky z B jsou také v A.
To platí pouze v případě, že také množina B je podmnožinou A a tedy že tyto množiny jsou vlastně shodné neboli ekvivaletní.
Množiny A a B však z definice neměli zadáno že nutně musí být ekvivaletní.

Selsko rozumové zdůvodnění:

,,Nebuďte nikomu nič dlžni, krome navzájom sa milovať; lebo ten, kto miluje blížneho, naplnil zákon."

Tato věta znamená, že když miluješ, tak zároveň i naplňuješ zákon.
Obráceně to však není automatické. Můžeš být poslušný zákonu, ale nemilovat (viz zákoníci a farizeové).

Protože to není obousměrné, tak milování není stejné jako naplňování zákona.

,,Lebo: Nezcudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nepovieš falošného svedoctva, nepožiadaš, a jestli je aké iné prikázanie, to všetko sa zahrňuje v slove: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba. "

Podle tohoto výroku Pavla, který považujeme za pravdivý je možné všechna přikázání zahrnout do jednoho výroku ,,milovat bližního jako sebe sama". Ale to neznamená, že ten proces funguje i v obráceném směru a že přikázání ,,milovat bližního jako sebe sama" lze ,,rozbalit/rozhrnout" opět na 613 přikázání nebo ještě víc.

To bys pak [b]musel[/b] projevovat svou lásku i zabíjením za neposlušnost obětováním za prvorozené (jinak jim zlomíš vaz) obřezávat se atd.

Zkrátka souhlasím, s Tebou, že Pavlova slova jsou elegantní, ale nestaví lásku naroveň desateru, naopak staví lásku nad desatero, vlastně staví lásku nad všechno - viz. 1 Kor 13

To jak se láska projevuje v 1 Kor 13 kupodivu příliš nekopíruje desatero stejně jako ,,ovoce Ducha" z Gal 5.

Takže milovat jedni druhé není synonymum pro zachovávání desatera, ani synonymum pro poslušnost souboru nějakých přikázání.

(Doslovně vzato, když je řečeno, že Bůh nás miluje, tak to neznamená, že např. ctí své rodiče :-D, nebo že se obřezává. Vlastně s Bohem je to vůbec složitější, protože on lidi zabíjel a přesto nás miluje, nebo ne ;) )
Tož tak.

[quote="Pele"]Adventisti pri obhajobe trvalej platnosti Desatora používajú aj Ježišove slová: „Ak ma milujete, budete zachovávať moje prikázania.“ (Ján 14,15)
Tento Ježišov výrok sa automaticky chápe tak, že sa tým myslia Božie prikázania, ktoré boli dané Izraelu. Teda „moje prikázania“ = Božie prikázania.
Keďže všetci kresťania uznávajú jednotu medzi Bohom Otcom a Ježišom, zdá sa byť takéto chápanie logické.
Problém nastane, kpeď si uvedomíme, že Božie prikázania nie sú len tie z Desatora, ale aj mnohé iné, ktoré boli pre Izraelitov rovnako záväzné. Napríklad prikázanie o obriezke, o obetiach, a množstvo iných. Samozrejme, cirkev vie odôvodniť, prečo niektoré starozákonné prikázania platia a niektoré nie, ale vyššie spomenutý Ježišov výrok takúto možnosť selekcie nepripúšťa. [/quote]

Mam uplne iny nazor a budes ho mat mozno aj Ty ak si docitas aspon odstavec predtym ako zacnes skakat od versa ku versu. Hned v dalsej vete totiz Jezis to prikazanie presne hovori, takze akakolvek spekulacia (nahananie versov z casovo a miestne nesuvisujecich kapitol)je zbytocna. Jeho prikazanie je konkretne jedna jedina veta, nic viac ci nic menej:

[i]10 [b]Ak budete zachovávať moje prikázania, zostanete v mojej láske, ako aj ja som zachoval prikázania svojho Otca a zostávam v jeho láske. [/b]11 Toto som vám povedal, aby moja radosť bola vo vás a aby vaša radosť bola úplná. 12 [b]To je moje prikázanie, aby ste sa milovali navzájom tak, ako som vás miloval ja. [/b]
[/i]

[quote="Pele"]
Z toho vyplýva, že je dosť problematické používať tieto Ježišove slová na podporu konkrétneho starozákonného prikázania.
[/quote]

Mne to z toho nevyplyva a takemu mozgu ako Pavol tiez nie :

[i]8 Nebuďte nikomu nič dlžni, krome navzájom sa milovať; lebo ten, kto miluje blížneho, naplnil zákon. 9 [b]Lebo: Nezcudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nepovieš falošného svedoctva, nepožiadaš, a jestli je aké iné prikázanie, to všetko sa zahrňuje v slove: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba. [/b] [/i]

Cize Pavol tu ponuka teoriu ze Jezisovo prikazanie (jedno jedine, ak chces dva, ved vies) je to iste ako desatoro. Vsetko ostatne je irelevantne. Podla mna velmi elegantna Pavlova uvaha.

[quote="Tomáš Plechatý"]Nalezl jsem 5 zmínek v Evangeliu Jana a v Jeho epištolách, kde se mluví o přikázání (1. mluví o zvěsti) a všechny mluví o stejném přikázání:
Jan 13,34 ,,Nové přikázání vám dávám (Ježíš), abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.“
Jan 15,10-12 ,,Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná. To je mé (Ježíš) přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.
Jan 15, 17 ,,To vám přikazuji (Ježíš), abyste jeden druhého milovali.“
1 Janova 3,11 ,,Neboť to je zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali.„
1 Janova 3,23 ,,A to je jeho (Boží) přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal.„
1 Janova 4,21 ,,A tak máme od něho (Boha) toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.„
2 Janova 1,4-5 ,,Velice jsem se zaradoval, když jsem mezi tvými dětmi našel takové, které žijí v pravdě, jak jsme dostali přikázání od Otce. A nyní tě prosím, paní, ne že bych ti psal nové přikázání, ale připomínám to, které máme od počátku: abychom milovali jedni druhé.

Boží přikázání u Jana znamenají mít lásku jedni k druhým tak jako Ježíš miloval/miluje nás.
O desateru v knihách bible od Jana v tomto spojení nic nenajdeš.[/quote]

[b]Zkus se nejdříve podívat co říkal a učil Ježíš o přikázáních Desatera, začněme u Matouše:[/b]

Boží přikázání u Ježíše znamenají mít samozřejmě také lásku a nezapomínat na přikázání Desatera, např. Nezabiješ!, Nezcizoložíš! Nebudeš lhát! [b]A tyto přikázání Desatera o kterých se zmiňuje spolu s dalšími svými přikázáními ještě Ježíš vždy následně zpřísňuje!!![/b] A když něco zpřísňuje tak je jasné, že to nenaplnil, abychom to již nemuseli zachovávat ani nezrušil, jak úplně nesmyslně někteří křesťané vykládají.

Matouš 5:16  Tak svěť světlo vaše před lidmi,[b] ať vidí skutky vaše dobré[/b], a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
17  [b]Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.[/b]
18  Amen zajisté pravím vám: [b]Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.[/b]
19  [b]Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.[/b]
20  Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
21 [b] Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.[/b]

Matouš 5:27  [b]Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.[/b]
28  Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.

Matouš 5:33  [b]Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.[/b]

Matouš 5:43  Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
44  Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,

Kdyby Ježíš Kristus zákon přišel zrušit, nemohl by jej pak již naplnit a nahradit novým! Bůh nemůže změnit jediný příkaz svého zákona, aby zachránil člověka, neboť zákon je základem Jeho vlády! Je nezměnitelný, nekonečný a věčný! Aby mohl být člověk zachráněn a zůstala zachována důstojnost zákona, bylo nutné, aby Syn Boží obětoval sebe jako oběť za hřích! Pro nás zemřel na kříži. Jeho smrt byla projevem úžasné lásky Boží k člověku a nezměnitelnosti Jeho zákona. Sláva Kristova je zjevena v zákoně, který je spodobněním Jeho charakteru a Jeho přetvářející síla působí, dokud se lidé nezmění k Jeho podobě. Stali se účastníky božské přirozenosti, stále více zpodobňují světu Spasitele, krok za krokem se shodují s Boží vůlí, až dosáhnou dokonalosti. Zákon a evangelium jsou v dokonalém souladu. (1SM 238-240).

Toto je velmi důležité studium, protože – kolik z vás už slyšelo říkat: „Ano ve Starém Zákoně měl Bůh Svůj Zákon – Desatero přikázání, ale pak přišel Ježíš a teď žijeme pod novým systémem, kde nám Kristus dal nový, jiný Zákon, jiný než Desatero přikázání ve Starém Zákoně. Takové tvrzení rozhodně není pravdivé. Je to vlastně ďáblova doktrína, protože zní téměř jako bychom měli různé bohy: Boha, který dal Zákon ve Starém Zákoně a Ježíše, který přišel a věci srovnal.
Ve Starém Zákoně byli lidé zachráněni skutky, ale my jsme teď spaseni vírou v milost. Nikdo nemůže být zachráněn skrze skutky a skutky nemohly nikdy nikoho zachránit. Ve Starém Zákoně byli lidé zachráněni vírou. Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost. Byli zachráněni vírou, když se dívali dopředu – veškeré oběti beránků poukazovali na Beránka Božího, který měl přijít. Nebyl to jiný Bůh, který vymyslel obětní systém, byl to Ježíš. Stejný Bůh, Ježíš, dal Desatero přikázání. Ježíšovo učení dokonale doplňuje učení Starého Zákona.
[b]Je tedy důležité pochopit, že když mluvíme o Kristu a Jeho Zákoně – nemluvíme jen o jeho Zákoně v Novém Zákoně. Kdo vydal starozákonní Zákon? Kristus. Když tedy mluvíme o Kristu a Jeho Zákoně, neznamená to jen Nový Zákon. [/b]Někteří lidé si myslí, že Ježíš přišel naplnit starozákonní Zákon a to znamená, že ho přišel zrušit nebo odstranit. Kdyby Ježíš řekl: „Přišel jsem naplnit starozákonní Zákon“ ve smyslu „Přišel jsem ho zrušit.“ Poslouchejte, jak bláznivě to zní: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon a proroky. Nepřišel jsem zrušit, ale odstranit.“ Nebylo by to stejné? Co tedy znamená slovo naplnit? Když Ježíš přišel k Janovi, aby byl pokřtěn a Jan v Něm poznal Mesiáše, řekl Mu: „Pane, já bych měl být pokřtěn od Tebe.“ A Ježíš mu řekl:
[KB1613] Mt 3:15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: [b]Nechej nyní; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost.[/b] Tedy nechal ho.
Znamená tady slovo naplnit zrušit? Naplnit znamená dovršit. Ježíš nepřišel odstranit Zákon. Přišel ho doplnit Svým životem. Zákon ve Starém Zákoně nebyl úplný, protože lidé nerozuměli všem zásadním principům. [b]V kázání na hoře vzal Ježíš Zákon, rozbalil ho a naplnil, aby mu lidé porozuměli.[/b]

[KB1613] Mt 5:20 Nebo pravím vám: [b]Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.[/b]
Spravedlnost, kterou nám získal Kristus svým vtělením, svou poslušností, svým utrpením a svou smrtí je dokonalá. Učinil zadost všem požadavkům božského zákona. Žádné písmenko ani tečka nebyly zmírněny, žádný z jeho požadavků nebyl symbolizován. Zachovával všechnu požadovanou poslušnost. Dodržoval každý předpis. On jej dokonce zvelebil a oslavil. Ani jedenkrát jej nepřestoupil skutkem, slovem nebo myšlenkou. Žil na zemi v pokušeních, zkouškách, a to právě takových, jaké přicházení na nás. On však žil bez hříchu. Jeho poslušnost byla dokonalá! Zemřel na nás a nyní se nabízí, že vezme naše hříchy na sebe, i kdybychom byli sebehříšnější, a že nám dá svoji spravedlnost, když se mu odevzdáme a když Ho přijmeme.
[b]Avšak proč musel přijít Zákonodárce na zem a zachovávat zákon? Učinil to pro nás lidi, kteří jsme přestoupili zákon a jejichž povaha byla tímto proviněním tak oslabena, že neměli sílu jej zachovávat. Proto přišel, aby člověku umožnil stejnou poslušnost zachovávat Boží zákon, byl to jeho nejvyšší cíl.[/b] [b]Bylo by rozumné. Že by Kristus měl zemřít, aby lidstvo osvobodil od viny hříchu, aby mu odpouštěl přestoupení minulosti, a aby potom řekl: Nyní smíte krást, lhát, cizoložit, vraždit a znesvěcovat Boží sobotu? Ne, tisíckrát ne! Vykoupení lidé nemají volnost přestupovat Boží zákon.[/b] Ano byli jim odpuštěny hříchy, ale neobdrželi povolení, aby zneužívali Boží dobroty a pokračovali v přestupování zákona. Člověk, jenž nikdy nezachovával přikázání, může dosáhnout odpuštění a být před Bohem ospravedlněn. Ale v tomto stavu nemůže setrvat, pokud by nezačal zachovávat přikázání. [b]Nezachovává přikázání proto, aby se stal křesťanem, ale proto, aby „konal vůli Otce, jenž je v nebesích“ ( Mt 7:21).[/b] Přijmeme-li ho za svého Zástupce a Spasitele a obdržíme-li od něho úplné odpuštění, přičte nám své naplnění zákona a pohlíží na nás tak, jako bychom jej byli plnili. Učinil to v našem jméně. Bylo to pro nás. [b]A když ho přijmeme, připíše nám všechnu spravedlnost k dobru a bude nás pokládat za takové, kteří nikdy nehřešili. [/b]

[KB1613] Mt 7:23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal.[b] Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. /pozn. správně přeloženo ANOMÍA = bezzákonností/[/b] (anomianLAWLESSNESS.[IGNT])

[b]Ježíši vždy záleželo, aby nikdo neporušoval Boží přikázání (Desatera)[/b]
[KB1613] Mt 15:3 A on odpovídaje, řekl jim: [b]Proč i vy přestupujete přikázaní Boží pro ustanovení svá? [/b]
Matouš 15:4  [b]Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.[/b]
5  Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6  [b]A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.[/b]
7  Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8  Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9  N[b]adarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.[/b]

[b]Která přikázání Ježíš označuje za důležitá pro náš život, ta nová, která přidává, nebo ta původní, které tvoří základ, čili z Desatera?[/b]
[KB1613] Mt 19:17 Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní.
[KB1613] Mt 19:18 Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: [b]Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.[/b]
[KB1613] Mt 19:19 [b]Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.[/b]

[KB1613] Mt 22:36 Mistře, které jest přikázaní [b]veliké[/b] v zákoně?( IS THE megalh GREAT-tzn. veliké, ale nikoliv největší, jak mylně překládají téměř všechny české Bible! Záměrně?) Největší = the greatest! (didaskale Master poia which entolh commandment megalh the great en in tw the nomw law)

Zde je řečeno opět „veliké“, nikoliv „největší“ přikázání!
[KB1613] Mt 22:37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.
Zde Ježíš cituje Deuteronomium 6 kapitolu…
[KB1613] Mt 22:38 To jest přední [b]a veliké přikázaní[/b]. (auth This estin is prwth the first kai and megalh great entolh commandment)
[KB1613] Mt 22:39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
A zde Ježíš cituje Leviticus 19x18. [b]Jsou to dva Zákony na kterých visí všechny ostatní“[/b]
[KB1613] Mt 22:40 [b]Na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci.[/b]

Většina lidí si neuvědomuje, že Ježíšova odpověď je přímou citací Starého zákona. Zákoník, který se ptal Ježíše, měl odpověď na svou otázku sám znát. Nebyl to student občanského zákona, ale posvátného, Božího zákona. Svůj život trávil studiem Písem Starého zákona. Proto Ježíš citoval shrnutí zákona tak, jak je uvedeno v 5 Moj. 6x5 stručně prohlašuje: Miluj Pána Boha svého celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A ve 3 Moj. 19x18 (poslední část) čteme:“…miluj svého bližního jako sebe samého“. Je jisté, že Ježíš nezaváděl nic nového!!! Kdybychom měli zákon vyjádřit jedním slovem, pak by to bylo slovo LÁSKA. Vyjádřeno dvěma výrazy: „miluj Boha“ a „miluj bližního“. [b]Zákon deseti přikázání jednoduše shrnuje chování dokonale milujícího člověka.[/b] Proto Ježíš končí rozpravu v Matoušově evangeliu viz 22x40. Láska je naplněním, ne odstraněním zákona.(Řím. 13x10). Zákon zjevuje, jak se bude milující člověk chovat v konkrétních, běžných situacích. Láska není nějaký neurčitý, pomíjející, sentimentální pocit. Je to poslušná reakce na Boží vůli tak, jak je vyjádřena v zákoně. Láska věrně přijímá Boží zásady života, jak jsou vyjádřeny v deseti přikázáních. Láska vede vždy k poslušnosti, nikdy ne k neposlušnosti. Přesně to měl Ježíš na mysli, když nás nabádal v Jan 14x15: „Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání.“ /Mark. A. Finley, Téměř zapomenutý den, str. 84/

[KB1613] Mt 23:28 Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti. /pozn. správně by mělo být přeloženo ANOMÍA = bezzákonnosti/ (…kaiAND anomiajLAWLESSNESS)

Ježíš zcela jasně a bez jakýchkoliv debat potvrdil platnost soboty na konci světa:
[NBK] Mt 24:3 Když se pak posadil na Olivetské hoře, přistoupili k němu učedníci soukromě se slovy: [b]"Řekni nám, kdy to bude a jaké [bude] znamení tvého příchodu a konce tohoto světa?"[/b]
[NBK] Mt 24:20 Proto se modlete, aby váš útěk nenastal v zimě nebo v sobotní den. (…en on sabbatw the sabbath day)
Důležité i je, že Ježíš řekl tato slova svým nejbližším následovníkům. Z toho vyplývá, že Ježíš nepředpokládal nějakou změnu soboty.
Co bude dále na konci světa?
[KB1613] Mt 24:12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydne láska mnohých. /pozn. správně má být přeloženo ANOMÍA = bezzákonnost/ (…anomianLAWLESSNESS)

Mám za to, že jádro sporu je jinde:
Příkazy, které se objevují ve Starém zákoně, lze shrnout:
1. Slyš Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný (Dt 6:4)
2. Spravedlivý bude žít z víry (pro svou věrnost) Ab 2:4
Kde tam čteme o obřízce, obětním řádu, Desateru…?
Vyznání víry musí být nutně jednoduché, vystihující podstatu, cíl. Ale obsah a aplikace je mnohem bohatší.
[i](Nám, adventistům, se to příliš nepovedlo, potřebujeme pro vyznání hned 28 článků víry).[/i]

Pán Ježíš řekl: Miluj Hospodina z celého srce, celou myslí a vší silou a bližního jako sebe sama.
Jaký je obsah přikázání „Milovat budeš“?

Aurelius Augustin pro ranou církev napsal: Miluj Boha a pak si dělej, co chceš…Myslel tím svévoli?

Otázku platnosti Desatera nevyřešíme pouhými citacemi s Písma, argumentací že v něm některé odkazy jsou/nejsou. Potřebujeme láskyplný a vřelý vztah ke Kristu, „napnuté plachty“, které zachytí vanutí Ducha, i odvahu víry. A společenství Božích dětí, abychom se nestali sami sobě církví.