od používateľa mikim » 08 Feb 2020, 11:40
Viktorrealita napísal: ↑08 Feb 2020, 09:54
Tomáš Plechatýý napísal: ↑07 Feb 2020, 16:21
Když ti s odpuštěním Log řekne lidsky, že snad nemůžeš myslet vážně že by někdy jakýkoliv člověk měl ,,nekonečnou radost" tedy že každého někdy ta radost přejde a je třeba smutný, nebo má zrovna lítost, depresi, hněv, nebo i jinou emoci.
Nechápeš veci ducha. Nekonečná radosť a pokoj v Duchu Svätom znamená duchovnú radosť a pokoj skrze vieru v Božie Slovo. Je to vnútorná radosť a pokoj v srdci, ktorá nehynie, lebo Slovo Božieho zasľúbenia je z Božej milosti a je pevné a večné. Aj vykúpený v Kristu prechádza v živote rôznými sklamaniami, bolesťami, chorobami, smrťou blízkych, nepriateľstvom mnohých ľudí atd. No to, čo sa mu stalo skalou spasenia, útočiskom, svetlom života je Slovo Božie – Kristus. To mu dáva duchovný život vo všetkých životných situáciach a ten život je pokoj a radosť v Duchu Svätom, ktorý prekonáva tie všetky úskalia a víťazí. Kristus je víťaz! Preto víťazí každý, kto prijal do srdca Krista – jeho Slovo, ako svojho Pána.
Preto vykúpený má istotu spásy v Kristu a to skrze vieru v Božie zasľúbenie. Bez istoty spásy v Kristu, niet pokoja a niet ani radosti v srdci človeka, len neustály nepokoj a pochybnosti. No skutočná viera v Božie Slovo nepozná pochybnosti. Viera je pevné presvedčenie, že to, čo Boh zasľúbil aj učiní.
Istota spásy v Kristu, tak to nie je sebadôvera, ale plná dôvera v Božie zasľúbenie. Poukazuje na to, že tak, ako Abrahám cit:
Rim 4 21a súc cele istý toho, že to, čo zasľúbil, je mocný aj učiniť, 22preto mu to aj bolo počítané za spravedlivosť.
Cit:
20a nepochyboval o zasľúbení Božom v nevere, ale bol posilnený vo viere dajúc slávu Bohu.
Bol si teda cele istý a preto cit: –
“ 22preto mu to aj bolo počítané za spravedlivosť.“
Sebadôvera musí zhorieť, aby sa rozšírila závislosť na Kristu pre každodenný život a tým rozhojnilo pôsobenie Božieho Ducha v srdci vykúpeného a to jedine na Božiu chválu a nie našu.
A to je práve ten osobný vzťah s Bohom, kedy prijímame vierou práve tú radostnú správu o našom spasení, teda to zasľúbenie, že máme večný život v Kristu a sme si už cele istí spasením! Evanjelium je predsa radostná správa o tom , že Boh už urobil všetko pre naše spasenie, teda správa o dokonalom diele milosti. Teda to stojí na milosti a moci Božej a nie na našej moci.
Ak by naša spása stála na sebadôvere, teda na viere vo vlastné sily a moc spasiť sa svojimi skutkami, tak áno, vždy by sme mali nepokoj a pochybnosti o svojom spasení, nakoľko každý zhrešil a je slabý. No naša spása stojí na dokonalom diele milosti, ktoré Boh vykonal na kríži a Boh nám tu radostnú správu predsa zvestuje. Bez istoty spasenia v Kristu, niet pokoja a radosti v Kristu. Ak niet radosti , tak sme neuverili a teda neprijali práve tú radostnú zvesť evanjelia, ktorú nám Boh oznamuje. No kde by bol pokoj, radosť v Kristu ak by boli pochybnosti ohľadom uvedomovania si vlastnej spásy?
Ján5 11A toto je to svedoctvo, že nám Bôh dal večný život, a ten život je v jeho Synovi. 12Ten, kto má Syna, má život; kto nemá Syna Božieho, nemá života.13To som napísal vám veriacim v meno Syna Božieho nato, aby ste vedeli, že máte večný život a aby ste verili v meno Syna Božieho.
Tak teda:
- Boh nám dal večný život!
- Aby sme vedeli, že máte večný život
- Aby sme verili v meno Syna Božieho.
Už to přesně víš co může odkud vzejít dobrého a jak přesně má vypadat pravda a spása a stejně tak odkud nemůže - tebe už přece nic nepřekvapí že?
O Tvém pohledu na ostatní které neznáš a ta náboženství také o nich máš rychlý soud, ale jakým soudem soudíš, takovým jednou možná někdo bude soudit Tebe.
Ja nesúdil ľudí, lebo aj budhistovi, moslimovi, hinduistovi môže Otec na nebesiach zjaviť v srdci Krista a stanú sa kresťanmi. Aj Európa bola pohanská a ko vidíme mnohým Otec na nebesiach v srdciach zjavil Krista.
Ja poukazujem na antikristové učenia , ktoré bojujú proti pravému menu Krista a bojujú aj proti tým, ktorí sa narodili zo Svätého Ducha – z Boha.
Ak Mohamed poprel, že by Ježiš bol Synom Božím, poprel, že sa Ježiš obetoval za naše hriechy, tak poprel, že Ježiš je Kristus. Potom na islám platí:
1Ján2 22A kto je lhár, ak nie ten, kto zapiera, že Ježiš nie je Kristus? To je ten antikrist, kto zapiera Otca i Syna. 23Nikto, kto zapiera Syna, nemá ani Otca; kto vyznáva Syna, má aj Otca.
No najväčším antikristom je práve to učenie, ktoré pred ľuďmi vystupuje ako kresťanské, ale ktoré Krista zapierajú svojím učením a konaním. Ak niekto namiesto Krista dosadí hriešneho človeka a dá mu rúhavý titul svätý otec, tak prečo by som nepoukázal na tohto antikrista v ovčom rúchu.
O Budhizmu a hinduizmu ako o modlárských pohanských náboženstvách ani nemusím hovoriť.
...Ak by naša spása stála na sebadôvere, teda na viere vo vlastné sily a moc spasiť sa svojimi skutkami, tak áno, vždy by sme mali nepokoj a pochybnosti o svojom spasení, nakoľko každý zhrešil a je slabý.
Ježíš narozdíl od Tebe i ap. Pavla o tom kdo bude spasen, ale učí úplně něco jiného a skutky upřednostňuje:
Matouš 25:31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
46 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.
[quote=Viktorrealita post_id=13665 time=1581152099 user_id=199]
[quote="Tomáš Plechatýý" post_id=13663 time=1581088903]
Když ti s odpuštěním Log řekne lidsky, že snad nemůžeš myslet vážně že by někdy jakýkoliv člověk měl ,,nekonečnou radost" tedy že každého někdy ta radost přejde a je třeba smutný, nebo má zrovna lítost, depresi, hněv, nebo i jinou emoci.[/quote]
Nechápeš veci ducha. Nekonečná radosť a pokoj v Duchu Svätom znamená duchovnú radosť a pokoj skrze vieru v Božie Slovo. Je to vnútorná radosť a pokoj v srdci, ktorá nehynie, lebo Slovo Božieho zasľúbenia je z Božej milosti a je pevné a večné. Aj vykúpený v Kristu prechádza v živote rôznými sklamaniami, bolesťami, chorobami, smrťou blízkych, nepriateľstvom mnohých ľudí atd. No to, čo sa mu stalo skalou spasenia, útočiskom, svetlom života je Slovo Božie – Kristus. To mu dáva duchovný život vo všetkých životných situáciach a ten život je pokoj a radosť v Duchu Svätom, ktorý prekonáva tie všetky úskalia a víťazí. Kristus je víťaz! Preto víťazí každý, kto prijal do srdca Krista – jeho Slovo, ako svojho Pána.
Preto vykúpený má istotu spásy v Kristu a to skrze vieru v Božie zasľúbenie. Bez istoty spásy v Kristu, niet pokoja a niet ani radosti v srdci človeka, len neustály nepokoj a pochybnosti. No skutočná viera v Božie Slovo nepozná pochybnosti. Viera je pevné presvedčenie, že to, čo Boh zasľúbil aj učiní.
Istota spásy v Kristu, tak to nie je sebadôvera, ale plná dôvera v Božie zasľúbenie. Poukazuje na to, že tak, ako Abrahám cit: [b]Rim 4 21a súc cele istý toho, že to, čo zasľúbil, je mocný aj učiniť, 22preto mu to aj bolo počítané za spravedlivosť.[/b]
Cit: [b]20a nepochyboval o zasľúbení Božom v nevere, ale bol posilnený vo viere dajúc slávu Bohu. [/b]
Bol si teda cele istý a preto cit: –[b]“ 22preto mu to aj bolo počítané za spravedlivosť.“
[/b]
Sebadôvera musí zhorieť, aby sa rozšírila závislosť na Kristu pre každodenný život a tým rozhojnilo pôsobenie Božieho Ducha v srdci vykúpeného a to jedine na Božiu chválu a nie našu.
A to je práve ten osobný vzťah s Bohom, kedy prijímame vierou práve tú radostnú správu o našom spasení, teda to zasľúbenie, že máme večný život v Kristu a sme si už cele istí spasením! Evanjelium je predsa radostná správa o tom , že Boh už urobil všetko pre naše spasenie, teda správa o dokonalom diele milosti. Teda to stojí na milosti a moci Božej a nie na našej moci.
Ak by naša spása stála na sebadôvere, teda na viere vo vlastné sily a moc spasiť sa svojimi skutkami, tak áno, vždy by sme mali nepokoj a pochybnosti o svojom spasení, nakoľko každý zhrešil a je slabý. No naša spása stojí na dokonalom diele milosti, ktoré Boh vykonal na kríži a Boh nám tu radostnú správu predsa zvestuje. Bez istoty spasenia v Kristu, niet pokoja a radosti v Kristu. Ak niet radosti , tak sme neuverili a teda neprijali práve tú radostnú zvesť evanjelia, ktorú nám Boh oznamuje. No kde by bol pokoj, radosť v Kristu ak by boli pochybnosti ohľadom uvedomovania si vlastnej spásy?
[b]Ján5 11A toto je to svedoctvo, že nám Bôh dal večný život, a ten život je v jeho Synovi. 12Ten, kto má Syna, má život; kto nemá Syna Božieho, nemá života.13To som napísal vám veriacim v meno Syna Božieho nato, aby ste vedeli, že máte večný život a aby ste verili v meno Syna Božieho.
[/b]
Tak teda:
[b]- Boh nám dal večný život!
- Aby sme vedeli, že máte večný život
- Aby sme verili v meno Syna Božieho.
[/b]
[quote]Už to přesně víš co může odkud vzejít dobrého a jak přesně má vypadat pravda a spása a stejně tak odkud nemůže - tebe už přece nic nepřekvapí že?
O Tvém pohledu na ostatní které neznáš a ta náboženství také o nich máš rychlý soud, ale jakým soudem soudíš, takovým jednou možná někdo bude soudit Tebe.[/quote]
Ja nesúdil ľudí, lebo aj budhistovi, moslimovi, hinduistovi môže Otec na nebesiach zjaviť v srdci Krista a stanú sa kresťanmi. Aj Európa bola pohanská a ko vidíme mnohým Otec na nebesiach v srdciach zjavil Krista.
Ja poukazujem na antikristové učenia , ktoré bojujú proti pravému menu Krista a bojujú aj proti tým, ktorí sa narodili zo Svätého Ducha – z Boha.
Ak Mohamed poprel, že by Ježiš bol Synom Božím, poprel, že sa Ježiš obetoval za naše hriechy, tak poprel, že Ježiš je Kristus. Potom na islám platí: [b]1Ján2 22A kto je lhár, ak nie ten, kto zapiera, že Ježiš nie je Kristus? To je ten antikrist, kto zapiera Otca i Syna. 23Nikto, kto zapiera Syna, nemá ani Otca; kto vyznáva Syna, má aj Otca.[/b]
No najväčším antikristom je práve to učenie, ktoré pred ľuďmi vystupuje ako kresťanské, ale ktoré Krista zapierajú svojím učením a konaním. Ak niekto namiesto Krista dosadí hriešneho človeka a dá mu rúhavý titul svätý otec, tak prečo by som nepoukázal na tohto antikrista v ovčom rúchu.
O Budhizmu a hinduizmu ako o modlárských pohanských náboženstvách ani nemusím hovoriť.
[/quote]
...Ak by naša spása stála na sebadôvere, teda na viere vo vlastné sily a moc spasiť sa svojimi skutkami, tak áno, vždy by sme mali nepokoj a pochybnosti o svojom spasení, nakoľko každý zhrešil a je slabý.
Ježíš narozdíl od Tebe i ap. Pavla o tom kdo bude spasen, ale učí úplně něco jiného a skutky upřednostňuje:
Matouš 25:31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
46 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.
