[quote=Hosť post_id=13522 time=1579987970]
Jaký máte názor na líbání v církvi, např. při večeři Páně? Nebo také obecně líbání v prostředí církve.
Možná je to také rituál nebo snad není?
[/quote]

Pokud se to v nějakém společenství provozuje pravidelně např. při VP, je to dle mého soudu rituál.
Pokud je to jen mezi přáteli, kteří se více znají, i to může být rituál.
Pokud je to nahodilé, jde zřejmě jen o momentální prožívání věci a vyjádření pocitu.
Ale rituál nemusí být jen mechanický, i v rituálu lze vyjádřit osobní pocit a přesvědčení.

Osobně tento rituál neprovozuji.
Líbí se mi víc rituál podání ruky a popřání pokoje.

Skoro by som bol nachylny povedat, ze ani viera ani dobre skutky nie su pre krestana tak bytostne pritazlive a dolezite, ako ritualy. Ci uz je to sobota, kostol, vecera Panova, modlitba, ruzenec, prezehnanie, spev, krst atd... , z urciteho dovodu akoby najviac smerovali cloveka k duchovnu a spajali ho s nim. Su to mozno prave ritualy, ktore robia ocivodny rozdiel medzi civilnym, svetskym a nabozenskym zivotom.

Zaroven je pravda, ze ritualy vzbudzuju ocakavania, ktore zostanu nenaplnene. Skoro pochytime podozrenie, ze je to len ukon bez magickej moci, v ktoru sme dufali.

[quote=Hosť post_id=13611 time=1580727627]
[quote]rituálypovažuji za užitečné, ale nikoli za samospasitelné.......Domnívám se, že viditelné rituály budou mít do budoucna stále větší význam.
Pokud nejsou prázdné.......
[/quote]

Ľudia všade kde vidia rituály moc dlho sa nezdržia. Možno tak zopár nepraktických jedincov čo sice chodia z nohami po zemi ale hlavu majú v oblakoch a nedovidia na tie nohy. Toť moja skúsenosť.
[/quote]

Znám lidi, kteří mají rádi rituály, i ty, kteří rituály rádi nemají.
Záleží, co si kdo pod pojmem "rituál" představuje. Rituálem může třeba být i chození do práce nebo chození do sboru.

Zkušenosti lidí mohou být rozdílné, záleží, jakým prostředím se člověk obklopuje.

Myslím, že rituály nepěstují jen nepraktičtí jedinci. Nepraktičtí jedinci bývají obvykle velmi šťastní, což se nedá říci o jejich okolí.

Náboženské rituály mají svůj význam.
Chodila jsem pravidelně v sobotu do sboru. Ani mne nenapadlo, že bych nešla, protože se mi momentálně nechce. Byl to jistý druh rituálu. Chození do sboru nezajistí spasení (tato představa je v evangelikálním prostředí častá), ale tento rituál pomůže dodat životu jistý řád. Druhotně může také pomoci k tomu, že člověk může někomu sloužit (všimne si např. seniorů, se kterými se skoro nikdo nebaví, nebo si popovídá s člověkem prožívajícím krizi, nebo prostě slouží kázáním či něčím jiným).

Pokud je rituál chození do sboru jen rituálem bez vnitřního prožití, stává se prázdnou formou a je únavný.
Nemůžeme ale pokaždé očekávat, že budeme ve sboru vždycky "v extázi", protože "dodržujeme" rituál. Někdy můžeme být pořádně ubiti životem a přesto jdeme. A tak se může stát, že rituál nám pomůže v životě "neustrnout" a neuhnout z cesty.

To je jen jeden příklad, těch může být celá řada.

Co se týče náboženských rituálů, mají své místo. Naši předkové věděli, proč je dobré zařadit je do života.

Existují rituály dobré a rituály špatné.

Některé rituály mají význam jen pro osobu, která je praktikuje. Pro další osoby význam nemá.
Např. když fotím kříže, není to pro mne jen fotka. Má to pro mne osobní výraz, který zde nebudu popisovat. A tak tam stojím, hledím, pak si to vyfotím a "něco" to pro mne znamená. Pro ostatní to znamená akorát to, že se na mě musí čekat a že trochu zdržuji. Ale už si zvykli a sami mne na kříže upozorňují :)

Může to vypadat jako náboženský fanatismus, ale to jen tak vypadá. Kvalit apoštola Pavla nedosahuji ::cry::

A tak rituál může být v životě pomocným prvkem.

[quote]rituálypovažuji za užitečné, ale nikoli za samospasitelné.......Domnívám se, že viditelné rituály budou mít do budoucna stále větší význam.
Pokud nejsou prázdné.......
[/quote]

Ľudia všade kde vidia rituály moc dlho sa nezdržia. Možno tak zopár nepraktických jedincov čo sice chodia z nohami po zemi ale hlavu majú v oblakoch a nedovidia na tie nohy. Toť moja skúsenosť.

[quote=ambassador post_id=13287 time=1577168911 user_id=111]
Rituál se většinou organizuje.

Prý to bez rituálů nefunguje.........proč?
Mají nějakou úlohu?
Mohou rituály vést i k úpadku církve nebo
udržují směr církve?
Je nějaký rituál, který vás znovu "nastartuje" a posune dál?
[/quote]

Rituály považuji za užitečné, ale nikoli za samospasitelné.
Rituál může pomoci člověku něco si uvědomit. Po čase praktikování však může zevšednět.
Rituály vítám.

Ke zevšednění rituálu nedojde, je-li s ním spojen vnitřní prožitek, jde to ruku v ruce.
Pokud je vnitřní prožitek bez rituálu, význam prožitku se neruší, ale časem může dojít k jeho odosobnění.

Domnívám se, že viditelné rituály budou mít do budoucna stále větší význam.
Pokud nejsou prázdné a odosobněné, mísí se v nich krása s nádherou a domnívám se, že jsou spíše ku pomoci než ke škodě.

Jedním z mých oblíbených rituálů je, že na tůrách fotím u cest kříže s Ježíšem. To už je "cestovní rituál". Další věcí je, že pokud je na cestách otevřený kostel, tak tam vlezu a účastníky "výletu" pošlu napřed. Občas se ke mně někdo připojí a "pohlídá" mě, neboť bych se tam mohla zapomenout :)

[quote=Milan post_id=13569 time=1580189396 user_id=127]
Pokud máme osobní zkušenost: Oželeli bychom umývání nohou při Večeři Páně, nebo by nám chybělo? Proč?
[/quote]

Jako adventistka jsem se toho obřadu zúčastňovala a nevadil mi.

Nyní při "Večeři Páně" toto neděláme a nechybí mi to.

[quote]Som az prekvapeny ze nikto z diskutujucich si nedal umyvanie noh do suvislosti s pokorou. Som asi jediny, kto je presvedceny ze Jezis takto nabada ucenikov k pokore?[/quote]
Zadání pro křesťany v symbolice umývání nohou je poněkud širší:
Fil 2:3-8 nn: [i]v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.
Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. [/i]

A propos: Apoštol Pavel v souvislosti s eucharistií hovoří o sebezpytování před přistoupením "ke stolu Páně" a varuje před odsouzením při "nehodném" přijímání (I Kor 11). Platí to i pro umývání nohou? Nebo, obecněji, platí to pro celý život člověka, který se hlásí k následování Krista? ::scratch::

[quote=Milan post_id=13569 time=1580189396 user_id=127]
Pokud máme osobní zkušenost: Oželeli bychom umývání nohou při Večeři Páně, nebo by nám chybělo? Proč?
[/quote]
Isteze kazdy by to ozelel, ak by mohol. Ale take su nabozenstva, ze maju obrady. Napadlo ma, ze mozno nikomu sa nechce k adventistom, lebo by musel umyvat nohy a to vyzera strasne. Ale katolici maju ritual spovede, a to drahi moji, povazujem za 100x neznesitelnejsie a 1000x ponizujucejsie. Napriek tomu to mnohi robia. Radsej by som kazdy den umyval nohy nez raz do roka na seba bonzoval. No nerobim ani jedno.

Som az prekvapeny ze nikto z diskutujucich si nedal umyvanie noh do suvislosti s pokorou. Som asi jediny, kto je presvedceny ze Jezis takto nabada ucenikov k pokore?

[i]Keď som teda ja, Pán a Učiteľ, umyl nohy vám, aj vy si máte jeden druhému nohy umývať. Dal som vám príklad, aby ste aj vy robili, ako som ja urobil vám. Veru, veru, hovorím vám: Sluha nie je väčší ako jeho pán, ani posol nie je väčší ako ten, čo ho poslal. Keď to viete, budete šťastní, ak podľa toho budete aj konať.[/i]

Mám za to, že význam obřadu umývání nohou při Večeři Páně nespočívá (nenaplňuje se) v "testu pokory", ani není "testem osobnosti".
Co znamenají Ježíšova slova v rozhovoru s Petrem o souvislostech umytí a podílu, o čistotě a umývání nohou, co slova o Mistru a služebnících, o nálsedování Kristova příkladu....Platí pro něj Kristova slova o "setkání dvou nebo tří v Jeho jménu"? Jaké postavení, význam má umývání nohou v "liturgii"Večeře Páně?
Obřad může být příležitostí. K přemýšlení, k ohlédnutí, k novému vykročení, ke společenství, k rozhovoru, k vyznání, k modlitbě... Může, ale také nemusí.
Měli bychom si vyjasnit smysl a účel, i to, zda účast/prožívání obřadu umožňuje dosažení cíle. Stačí v den konání přijít a zúčastnit se?
Pokud máme osobní zkušenost: Oželeli bychom umývání nohou při Večeři Páně, nebo by nám chybělo? Proč?