Znamená to snad, že podle tohoto paragrafu a odstavce může člen zůstávat členem např. CASD a domáhat se účasti na památce VP i přesto, že by měl podle CŘ být v kázni( a tedy nebýt připuštěn k památce, nebo neúčastnit se funkcí, případně nebýt vyvoláván k veřejné modlitbě), nebo i vyloučen a horzit civilním soudním sporem na svá náboženská práva???

To mi přijde trochu přehnaná zákonná ochrana občanů.

ambassador napísal: ↑20 Jan 2018, 16:06 Zákon o církvích není zákonem v církvích. Zákon v sobě zahrnuje zásah, který je iniciován mimo-církevním vlivem či tlakem okolí na jedince.

Znamená to snad, že podle tohoto paragrafu a odstavce může člen zůstávat členem např. CASD a domáhat se účasti na památce VP i přesto, že by měl podle CŘ být v kázni( a tedy nebýt připuštěn k památce, nebo neúčastnit se funkcí, případně nebýt vyvoláván k veřejné modlitbě),

(3) Nikdo nesmí být nucen ke vstupu do církve a náboženské společnosti ani k vystoupení z ní, k účasti nebo neúčasti na náboženských úkonech či úkonech církve a náboženské společnosti.

Církevní řád je v některých bodech, zejména v řízení týkající se vylučování, v rozporu se Zákonem o církvích.
Jediným řešením jak napravit tuto listinu a spousty dalších církevních doktrín je nová registrace církve.
Toho se ale vedení ČSU bojí. Je to závažný problém.

Milan napísal: ↑03 Okt 2016, 18:43 vzhledem k tomu, že jedním z témat konference Unie v řínu je i interpretace Církevního řádu a v mnoha diskuzích dochází k odvolávání se na něj, nabízím následující pohled:
Církevní řád je dokument, který je koncipován celosvětově a způsob jeho schvalování vylučuje jakoukoliv podstatnou změnu. Mám za to, že tuto skutečnost ti, kteří jej připravovali, podcenili (nebudu jim podsouvat jiné úmysly). Demokraticky se na něm nedá nic změnit. I kdyby se celá ČS Unie rozhodla jednomyslně všemi hlasy svých členů požadovat změnu, pokud nezískáme na svou stranu hlasy jiných Unií v rámci Divize, záležitost se nedostane ani na jednání GK. Pokud bychom získali pro náš návrh celou divizi EUD, a ostatní divize z Evropy, Severní Ameriky a Austrálie, pokud s tím nebudou souhlasit Africké, Jihoamerické a Asijské divize, řád se nezmění. To je prostá matematika a „demokratický způsob hlasování“. Je nás „málo“ a konstrukt Církevního řádu byl napsán pro jinou dobu, jiný počet členů celosvětové církve a jiné kulturní prostředí.
Církevní řád stanovuje pravidla a odvolává se na principy Písma, případně na výroky Ellen Whiteové. Z toho pro mne plyne, že Písmo a jeho nároky stojí nad Církevním řádem, a z analogie Ježíšova výroku o sobotě také to, že Církevní řád je tu pro církev, ne naopak. Navíc CASD nemá institut „církevního práva“, tzn. Církevní řád nemá postavení „církevního zákona“. Upravuje také pouze některé oblasti, které život ve společenství církve přináší a jiné, vzhledem k době vzniku a kulturnímu kontextu, pomíjí. Vnímám, že má roli důležitého ukazatele, „poradní hlas“, který je třeba brát vážně, ale ne dogmaticky, slovo od slova.
Pro mne z toho vyplývá-je třeba jej vykládat, na základě principů Písma, a tento výklad pokud možno sjednotit v rámci „našeho kulturního kontextu“, sdružení a ČSU. To není totéž, jako „tiše trpět, ani totéž, jako jej „svévolně ignorovat“.
Takto jej většinově přijímáme v našem sboru. Mám za to, že se s tím netajíme, a také nejsme jediným sborem, který má takový přístup.
Příklad Severoněmecké Unie v ordinaci žen je také interpretací Církevního řádu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutím GK není možné, aby vysvěcení žen k službě evangelia mělo celosvětovou platnost, budou od nynějška praktikovat pouze pověření ke službě v Severoněmecké Unii, jak pro muže, tak pro ženy. Nevnímají to jako porušení Církevního řádu ani rozhodnutí GK. Já také ne.