Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

Napísať odpoveď


Odpoveď na túto otázku je potrebná pre odlíšenie skutočného používateľa od automatizovaných pokusov registráciu.
Smajlíky
:) :D ::rofl:: ::mocking:: ;) ::nea:: ::rolleyes:: ::spiteful:: :( ::cry:: :O ::stop:: ::Cherna:: ::pitiful:: ::shhh:: ::fool:: ::noo:: ::fie:: ::good:: ::hi:: :acute: :dance2: ::boredom:: ::clapping:: ::dash:: ::ireful:: ::read:: ::reead:: O:-) ::diablo:: ::pleas:: ::scratch:: ::bye:: ::empathy:: ::phil:: ::jew:: ::rtfm::
Zobraziť viac emotikonov

BBCode povolený
[img] je POVOLENÉ
[flash] povolený
[url] sú POVOLENÉ
Smajlíky sú POVOLENÝ

Prehľad témy
   

Ak chcete odovzdať jeden alebo viacero súborov, vyplňte nasledujúce položky.

Zbaliť Prehľad témy: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa Viktorrealita » 21 Jan 2019, 09:27

mikim napísal: 20 Jan 2019, 16:35
Viktorrealita napísal: 17 Jan 2019, 11:02 Niečo obšírnejšie je tu:

Svěcení soboty

Všichni křesťané odpočívají
To jsou všechno úplné nesmysly, nepravdy a vykonstruhované lži, ale klidně si jim věř, já určitě takovým blábolům věřit nehodlám.
Já mám pokoj a odpočinutie v Kristu každý deň a ty sa nepokojíš, či naozaj dodržiavaš sobotný deň, podľa nejakých nejasných kritérií.

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa mikim » 20 Jan 2019, 16:35

Viktorrealita napísal: 17 Jan 2019, 11:02 Niečo obšírnejšie je tu:

Svěcení soboty

Všichni křesťané odpočívají
To jsou všechno úplné nesmysly, nepravdy a vykonstruhované lži, ale klidně si jim věř, já určitě takovým blábolům věřit nehodlám.

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa mikim » 20 Jan 2019, 16:34

Viktorrealita napísal: 19 Jan 2019, 18:21
mikim napísal: 19 Jan 2019, 16:18 Bible tak zdůrazňuje svobodnou vůli člověka. Bůh nechce, abychom činili dobré a správné pouze z donucení nebo ze strachu, ale dobrovolně a z přesvědčení! Vše co děláme s láskou to děláme dobrovolně a z přesvědčení!
Zamieňaš následok za príčinu.

Ako som už písal, slobodná vôľa neexistuje. Vôľa je vždy závislá na stavu srdca. Existuje len sloboda v Kristu a to v rámci Božej vôle. Sloboda v Kristu je následkom a nie príčinou. Prvotnou príčinou toho, že sme uverili, je Božie vyvolenie a Boží oživujúci zásah, aby sme ožijúc uvideli svetlo Pravdy Božieho Slova. Až následne môžeme z lásky a nekonečnej vďačnosti svojím novým životom oslavovať Boha. Až vtedy sme slobodní v Kristu!
...Ako som už písal, slobodná vôľa neexistuje.

Nevymýšlej si co není Biblická PRAVDA o svobodné vůli každého člověka, verš od ap. Pavla jsem ti jasně uvedl, který o této svobodné vůli zcela jednoznačně mluví, takže nemáš šanci to obkecat, jedině, že bys přiznal, že ap. Pavel v tomto lže.

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa mikim » 20 Jan 2019, 16:32

log napísal: 19 Jan 2019, 18:09
Martin Luther:
„Bůh požehnal a posvětil den sobotní. Neučinil tak ze žádným jiným stvořením. Ani nebe ani zemi ani jiné stvoření neposvětil pro sebe, jedině sedmý den – sobotu. Znamená to především že se máme z toho učit porozumět, že sedmý den je obzvlášť určen(vhodný) k tomu, že bychom jej měli použít k bohoslužbě, protože posvěceným se nazývá to, co je odděleno od všeho ostatního stvoření a věnováno Bohu. Posvětit znamená oddělit k svatému účelu anebo k bohoslužbám.
Z tohoto textu jasně vyplývá, že i tehdy, kdyby byl Adam obstál ve zkoušce a zůstal ve své nevinnosti, byl by stále zachovával sedmý den.
A ačkoli člověk hříchem ztratil představu o Bohu, Bůh přece chtěl, aby přikázání o zachovávání svaté soboty zůstalo a chtěl, aby si člověk v sedmý den vštěpoval slovo Boží a úctu k Němu.“(Dr. Martin Luther v Copiuis Exposition on genesis; přel. dle něm. textu ve vyd. Waleh od F.W. Bugge, sv. I., str. 62.63)

Martin Luther ve svém komentáři k 1M 2,3:
„Jelikož Písmo vzpomíná sobotu mnohem dříve než Adamův pád do hříchu, což to neznamená, že byl ustanoven tehdy, když Adam pracoval šest dní a odpočíval sedmého dne. Je tomu nepochybně tak.“ (cit. v J.N. Adrews a L.R. Conradi „History of the Sabbath and First Day of the Week, 1912, s.33,67)

Dr.Twisse cituje Martina Luther takto:
„A Martin Luther prohlašuje toto (tome vi, komentář ke Gen.2:3): ‘Z toho vyplývá’, říká ‘že, kdyby Adam setrval ve své nevinnosti, ještě by zachovával v sedmý den jako svatý, to znamená, v tento den by učil své děti, a děti svých dětí, jaká je Boží vůle a v čem spočívá jeho bohoslužba; chválil by Boha, vzdával díky. V dalších dnech by obdělával svou zemi a pozoroval svůj dobytek…’“ (Morality of the Fourth Commandment, pp. 56, 57, London, 1641.)

Zda sa ze Martin Luther bol dobrym znalcom Pisma. Preco to nepribil na wittenbergsku branu ?
To bude asi tím, že ty téze se týkají téměř všechny odpustků.

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa Viktorrealita » 19 Jan 2019, 18:27

mikim

Najviac ma znepokojuje u adventistov váš arminiánizmus.

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa Viktorrealita » 19 Jan 2019, 18:21

mikim napísal: 19 Jan 2019, 16:18 Bible tak zdůrazňuje svobodnou vůli člověka. Bůh nechce, abychom činili dobré a správné pouze z donucení nebo ze strachu, ale dobrovolně a z přesvědčení! Vše co děláme s láskou to děláme dobrovolně a z přesvědčení!
Zamieňaš následok za príčinu.

Ako som už písal, slobodná vôľa neexistuje. Vôľa je vždy závislá na stavu srdca. Existuje len sloboda v Kristu a to v rámci Božej vôle. Sloboda v Kristu je následkom a nie príčinou. Prvotnou príčinou toho, že sme uverili, je Božie vyvolenie a Boží oživujúci zásah, aby sme ožijúc uvideli svetlo Pravdy Božieho Slova. Až následne môžeme z lásky a nekonečnej vďačnosti svojím novým životom oslavovať Boha. Až vtedy sme slobodní v Kristu!

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa log » 19 Jan 2019, 18:09

Martin Luther:
„Bůh požehnal a posvětil den sobotní. Neučinil tak ze žádným jiným stvořením. Ani nebe ani zemi ani jiné stvoření neposvětil pro sebe, jedině sedmý den – sobotu. Znamená to především že se máme z toho učit porozumět, že sedmý den je obzvlášť určen(vhodný) k tomu, že bychom jej měli použít k bohoslužbě, protože posvěceným se nazývá to, co je odděleno od všeho ostatního stvoření a věnováno Bohu. Posvětit znamená oddělit k svatému účelu anebo k bohoslužbám.
Z tohoto textu jasně vyplývá, že i tehdy, kdyby byl Adam obstál ve zkoušce a zůstal ve své nevinnosti, byl by stále zachovával sedmý den.
A ačkoli člověk hříchem ztratil představu o Bohu, Bůh přece chtěl, aby přikázání o zachovávání svaté soboty zůstalo a chtěl, aby si člověk v sedmý den vštěpoval slovo Boží a úctu k Němu.“(Dr. Martin Luther v Copiuis Exposition on genesis; přel. dle něm. textu ve vyd. Waleh od F.W. Bugge, sv. I., str. 62.63)

Martin Luther ve svém komentáři k 1M 2,3:
„Jelikož Písmo vzpomíná sobotu mnohem dříve než Adamův pád do hříchu, což to neznamená, že byl ustanoven tehdy, když Adam pracoval šest dní a odpočíval sedmého dne. Je tomu nepochybně tak.“ (cit. v J.N. Adrews a L.R. Conradi „History of the Sabbath and First Day of the Week, 1912, s.33,67)

Dr.Twisse cituje Martina Luther takto:
„A Martin Luther prohlašuje toto (tome vi, komentář ke Gen.2:3): ‘Z toho vyplývá’, říká ‘že, kdyby Adam setrval ve své nevinnosti, ještě by zachovával v sedmý den jako svatý, to znamená, v tento den by učil své děti, a děti svých dětí, jaká je Boží vůle a v čem spočívá jeho bohoslužba; chválil by Boha, vzdával díky. V dalších dnech by obdělával svou zemi a pozoroval svůj dobytek…’“ (Morality of the Fourth Commandment, pp. 56, 57, London, 1641.)

Zda sa ze Martin Luther bol dobrym znalcom Pisma. Preco to nepribil na wittenbergsku branu ?

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa Viktorrealita » 19 Jan 2019, 18:07

mikim
Čítal si to? Tu je to ako tak zhrnuté:

Všichni křesťané odpočívají

Svěcení soboty

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa mikim » 19 Jan 2019, 16:18

Viktorrealita napísal: 10 Jan 2019, 17:37
Tomáš Plechatýý napísal: Já věřím v Boha, který i když je svrchovaný a mocný, tak se z lásky a ze své povahy dobrovolně omezil a dal tím svému stvoření - nám lidem - svobodu se mu vzepřít i se k němu vrátit. Respektovat lidskou vůli není projev Boží slabosti, ale jeho bezpodmínečné lásky.
Proto věřím, že v tom dobrém jak se Otec/matka chová ke svým dětem je vidět ten obraz Boha nebo odlesk jeho charakteru.
Láska Otca, alebo matky nie je v ľahostajnosti k tomu, ako sa ich dieťa správa, ale naopak. Otec napomína, karhá, ale aj švihá svoje dieťa a aj to je prejav lásky rodiča k svojmu dieťaťu. Robí to preto, lebo je jeho dieťaťom. K cudzím deťom sa takto predsa otec neprejavuje a necháva ich tak.

Boh, aby uspokojil svoju spravodlivosť, tak poslal svojho Syna, aby sa obetoval za naše hriechy – za hriechy svojho ľudu. Poslať svojho Syna sa obetovať za svoje deti, tak to nie je rešpektovať ľudskú vôľu hrešiť, ale naopak. Dokonalé dielo milosti je práve v tom, že my sme mali zaplatiť smrťou za svoje hriechy a to nie je tolerovanie hriechu z Božej strany, ale spravodlivý súd.

No Božia láska k svojím deťom našla spôsob a poslal svojho syna, aby namiesto nás práve on niesol tento trest a tak uspokojil svoju spravodlivosť a až tak sa mohla Božia láska naplno prejavila v milosti. To nie je ľahostajné čakanie na našu vôľu, že.

Boh je absolútne spravodlivý a nemôže tolerovať hriech človeka tým, že rešpektuje jeho nejakú "slobodnú“ vôľu aj hrešiť. Je to nezmysel! Žiť v hriechu je byť otrokom hriechu a teda je hriechom zotročená aj vôľa. Prečo by mal Byť k tomu ľahostajný, teda ak miluje svoje deti a chce ich zachrániť, tak im dá nové srdce. Nebol by spravodlivý, ak by nepotrestal hriech, no nikto by nebol spasený, lebo každý zhrešil. Nebol ľahostajný, lebo láska Božia nás vykúpila spod viny za hriech.

Ak Boh ponecháva niekoho napospas jeho hriechom zotročenej vôli a tak ho odovzdať zlému, tak je to súd nad tým človekom – nie je Božím dieťaťom, lebo Boh sa vždy stará o svoje deti.
Viktore i ap. Pavel mluvil dobrovolnosti čili jinými slovy o svobodné vůli konat dobro:

Filemonovi 1:9  pro lásku raději prosím, já Pavel, vyslanec a nyní i vězeň Krista Ježíše.
10  Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život ve vězení, Onezima,
11  který ti před časem způsobil škodu, ale nyní je tobě i mně k užitku.
12  Posílám ti ho zpět, je mi drahý jako mé vlastní srdce.
13  Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi ve vězení, kde jsem pro evangelium, sloužil místo tebe,
14  avšak bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvá dobrota nebyla jakoby vynucená, nýbrž aby byla dobrovolná.

Bible tak zdůrazňuje svobodnou vůli člověka. Bůh nechce, abychom činili dobré a správné pouze z donucení nebo ze strachu, ale dobrovolně a z přesvědčení! Vše co děláme s láskou to děláme dobrovolně a z přesvědčení!

Re: Jak to bylo s existencí Ježíše Krista?

od používateľa mikim » 19 Jan 2019, 16:00

Viktorrealita napísal: 17 Jan 2019, 21:05
Mikim napísal: Odpočívat v Kristu či v Bohu neznamená nedělat nic a nepracovat, ale "Šest dní budeš pracovat" je daný Boží příkaz, a sedmý den je soboty, která patří Hospodinu tvému Bohu. Jedině sobotu Bůh dal pro odpočinek a žádný jiný den takto v Bibli označen není!!!
Takže žít Bohu můžeš samozřejmě každý den, to je samozřejmé, ale odpočívat s Bohem můžeš jen v sobotu, jakýkoliv jiný den odpočinku je u Boha zcela neplatný, takže to nemůže vůbec nikdo obkecat, ani Ty ne.
Vykúpený odpočíva v Bohu každý deň a nejde tu o prácu, ale o nové srdce naplnené pokojom a radosťou v Kristu. Ako môže byť toto neplatné? Naopak, práve to, že prišiel Kristus, tak nám dal večné odpočinutie. Nie sme predsa v starozákonnej dobe. Ak ty chceš dodržiavať starozákonnú sobotu, tak si ju dodržiavaj. Ja mám novozákonnú sobotu v Kristu a to každý deň.
Mikim napísal: Ap. Pavel píše o spasení z milosti a ap. Jakub o spasení ze skutků atd.
Pavol a Jakub si neprotirečia . Ako som ti už napísal:

Jakub hovorí o fiktívnej viere, keď niekto len hovorí, že verí a teda takáto fiktívna viera sa ani nemôže prejaviť navonok - skutkami viery, lebo je fiktívna – je mŕtva - neexistuje . Jak2 26Lebo jako je telo bez ducha mŕtve, tak je i viera bez skutkov mŕtva.

No a Pavol nehovorí o fiktívnej viere, keď len niekto hovorí že verí. Naopak, Pavol hovorí o spasiteľnej viere - skutočnej, ktorou sa prijalo do srdca živé Slovo Božie, ktoré sa vždy prejaví na novom živote v Kristu – skutkami viery a ovocím Ducha. No nie skutky sú nám na spasenie, ale to, skrz čo sme prijali živé Slovo Božie, teda skrz vieru. A to Slovo Božie vypôsobí nový život v Kristu. Teda so spasiteľnou vierou vždy spoluúčinkujú aj skutky viery. Je to jeden celok - viera, ktorá s prejavuje skutkami viery, lebo to Slovo, ktoré sme prijali vierou je živé Slovo Božie.

No a následne Jakub potvrdzuje to, čo učí aj Pavol: Jak2 22Tedy vidíš, že viera spoluúčinkovala s jeho skutkami a že viera bola dokonaná zo skutkov. 23A naplnilo sa písmo, ktoré hovorí: Abrahám uveril Bohu, a počítalo sa mu to za spravedlivosť, a bol nazvaný priateľom Božím.

Takže ako Jakub píše, Abrahám uveril Bohu a počítalo sa mu to za spravodlivosť. No a táto skutočná viera sa prejavila skutkami viery – dokázala sa skutkami. Skutočná viera v Božie Slovo vždy spoluúčinkuje so skutkami viery, lebo je skutočná - existuje v srdci človeka. To, čo existuje v srdci, teda viera v Božie Slovo, tak sa vždy aj prejaví na skutkoch viery. Fiktívna to nedokáže, lebo neexistuje.

Jak2 19Ty že veríš, že je jeden Bôh? Dobre robíš. Aj démoni veria a trasú sa.

Ak niekto tvrdí, že verí v existenciu Boha, no ako démoni opovrhuje jeho Slovom je jedná vec

No a veriť, že existuje Boh a vierou prijať do svojho srdca Božie Slovo je vec druhá. Takáto spasiteľná viera sa vždy prejaví na skutkoch viery a ovocí ducha.

Takže Pavol a Jakub si neprotirečia.
Mikim napísal: S takovým povrchním přístupem se pak nediv, když třeba nebudeš spasený a kvůli Tvým nebiblickým slovům i další.
Ak som napísal, že každý deň už vykúpený žije v pokoji a radosti v Kristu a nie len siedmy deň, tak u teba je toto povrchný prístup? Práve naopak, toto je napĺňanie soboty v Kristu na rovine Božej a nie ľudskej.

Nie sme v starozákonnej dobe. Ježiš už prišiel a teraz je pri Otcovi v nebesiach a zase príde, aby tam kde je on aj my sme boli. Takže máme pokoj a radosť vo svojom srdci a v tomto Duchu Pravdy napĺňame novozákonnú sobotu - každodenné odpočinutie v Kristu.

...Ak som napísal, že každý deň už vykúpený žije v pokoji a radosti v Kristu a nie len siedmy deň, tak u teba je toto povrchný prístup? Práve naopak, toto je napĺňanie soboty v Kristu na rovine Božej a nie ľudskej.

Nie sme v starozákonnej dobe. Ježiš už prišiel a teraz je pri Otcovi v nebesiach a zase príde, aby tam kde je on aj my sme boli. Takže máme pokoj a radosť vo svojom srdci a v tomto Duchu Pravdy napĺňame novozákonnú sobotu - každodenné odpočinutie v Kristu.

Ty jako reformovaný Luteránský Kalvínista bys přece měl věřit jak věřili reformátoči o sobotě ne? Proč se jimi neřídíš?

Martin Luther:
„Bůh požehnal a posvětil den sobotní. Neučinil tak ze žádným jiným stvořením. Ani nebe ani zemi ani jiné stvoření neposvětil pro sebe, jedině sedmý den – sobotu. Znamená to především že se máme z toho učit porozumět, že sedmý den je obzvlášť určen(vhodný) k tomu, že bychom jej měli použít k bohoslužbě, protože posvěceným se nazývá to, co je odděleno od všeho ostatního stvoření a věnováno Bohu. Posvětit znamená oddělit k svatému účelu anebo k bohoslužbám.
Z tohoto textu jasně vyplývá, že i tehdy, kdyby byl Adam obstál ve zkoušce a zůstal ve své nevinnosti, byl by stále zachovával sedmý den.
A ačkoli člověk hříchem ztratil představu o Bohu, Bůh přece chtěl, aby přikázání o zachovávání svaté soboty zůstalo a chtěl, aby si člověk v sedmý den vštěpoval slovo Boží a úctu k Němu.“(Dr. Martin Luther v Copiuis Exposition on genesis; přel. dle něm. textu ve vyd. Waleh od F.W. Bugge, sv. I., str. 62.63)

Martin Luther ve svém komentáři k 1M 2,3:
„Jelikož Písmo vzpomíná sobotu mnohem dříve než Adamův pád do hříchu, což to neznamená, že byl ustanoven tehdy, když Adam pracoval šest dní a odpočíval sedmého dne. Je tomu nepochybně tak.“ (cit. v J.N. Adrews a L.R. Conradi „History of the Sabbath and First Day of the Week, 1912, s.33,67)

Dr.Twisse cituje Martina Luther takto:
„A Martin Luther prohlašuje toto (tome vi, komentář ke Gen.2:3): ‘Z toho vyplývá’, říká ‘že, kdyby Adam setrval ve své nevinnosti, ještě by zachovával v sedmý den jako svatý, to znamená, v tento den by učil své děti, a děti svých dětí, jaká je Boží vůle a v čem spočívá jeho bohoslužba; chválil by Boha, vzdával díky. V dalších dnech by obdělával svou zemi a pozoroval svůj dobytek…’“ (Morality of the Fourth Commandment, pp. 56, 57, London, 1641.)

Filip Melanchton v roce 1555:
„Od časů Adama první otcové zachovávalali sobotu jako den ve kterém odkládali práci svých rukou a shromažďovali se ke kázání, modlitbám, díkůčinění a přinášení obětí, jak přikázal Pán.“(On Christian doctrine, Loci Communes 1555, Clyde L. Manschreck, 1965, str. 96)

Jan Kalvín ve svém Komentáři k 1. Knize Mojžíšově (r. 1554) naprosto otevřeně uznává sobotu za božskou instituci zřízenou při stvoření:
„Za prvé proto, že Bůh odpočinul, poté požehnal tento odpočinek, aby jej po všechny věky lidé uznávali za svatý: neboli také oddělil každý sedmý den k odpočinku, aby se jeho vlastní příklad stal věčným zákonem.“ A o pár řádku níže opakuje: „Když to bylo přikázáno lidem od samotného počátku, že se mají zabývat oslavou Boha, je dobré, aby to bylo následováno až do konce světa.“(John Calvin, Commentaries on the First Book Moses Called Genesis, překl. John King(1948),str.106.107)

Evangelista Dwight L. Moody /nezávislý/ “Weighed and Wanting” (1898) s. 46.47 – výklad k čtvrtému přikázání:
“Poctivě věřím, že toto přikázání je dnes právě tak závazné jako bylo vždycky. Hovořil jsem s lidmi, kteří říkali, že bylo zrušeno, ale nemohli mi ukázat v Bibli nějaké místo, že je Bůh zrušil. Když byl Kristus na zemi nic z tohoto přikázání nevyloučil. Osvobodil je od stop, které na ně nanesli zákoníci a farizeové a dal mu jeho pravé místo: “Sobota pro člověka učiněna jest, ne člověk pro sobotu”. To je právě tak proveditelné jako nutné pro dnešní lidi, jak tomu vždycky bylo, skutečně více než kdykoliv předtím, protože žijeme v takové napjaté době.
SABAT BYL ZÁVAZNÝ V RÁJI EDEN A OD TÉ DOBY BYL V PLATNOSTI VŽDYCKY. Toto čtvrté přikázání začíná slovem “pamatuj” a to ukazuje, že sabat byl již v době, kdy Bůh tento zákon psal na kamennou desku na hoře Sinaj. Jak mohou lidé tvrdit, že toto jediné přikázání bylo zrušeno, zatímco připouštějí, že ostatních devět ještě stále platí?
Věřím, že sobotní otázka je dnes otázkou životně důležitou pro celý svět, je palčivou otázkou přítomnosti. Vzdáte-li se soboty, hyne církev, vzdáteli se církve hyne člověk. A když hyne člověk, hyne národ. To je směr, kterým se právě ubíráme.
Církev Boží slábne, protože tak mnoho lidí se vzdává soboty a užívá ji k sobeckým zájmům.”

Dr. Archibald Hodge (1823-1826) – významný presbyteriánský teolog:
“Bůh ustanovil sobotu při stvoření světa, sedmý den oddělil a zavedl jeho zachovávání jako univerzální a nepřetržitý morální závazek pro celé lidstvo.” (Archibald A. Hodge v Traktátu č. 175 presbyteriánského publikačního výboru)

Zacharias Ursinus (1534 – 1583) význačný reformační teolog, nástupce Martina Luthera a tvůrce významného reformačního vyznání známého jako Heidelberger Catechism(1563) učí, že:
“Sobota sedmého dne byla nařízena Bohem od samotného počátku světa, aby lidé podle Jeho příkladu odpočívali od své práce, a ikdyž sobota ceremoniální byl odstraněna v Nové smlouvě, přesto sobota morální stále existuje a týká se nás i ostatních.” (Zacharias Ursinus, The Summe of christian religion, Oxford 1587, str. 955)

ThDr. George Busch /presbyterián/, prof. hebrejského jazyka (New York University) v komentáři k 1M 2,1-3 :
“A posvětil ho”. Hebrejsky Kadasch. Právě tímto termínem je vyjádřeno pozitívní ustanovení soboty za den odpočinku pro člověka. Boží posvěcení tohoto dne odpovídá příkazu, kterým Bůh nařídil lidu, aby jej posvěcovali. Protože Hospodin na konci stvoření oddělil sedmý den k takovému účelu a NEOMEZIL HO DOBOU ANI MÍSTEM, TAK ZACHOVÁVÁNÍ SOBOTY PLATÍ PRO VŠECHNY LIDI a mělo prozřetelnostně přecházet s pokolení na pokolení. Toto vyplývá dále Z DŮVODU, proč Pán tento den požehnal a posvětil; totiž z výrazu: „P R O T O“ , že v něm odpočinul. JE TO VŽDY STÁLE – PRO VŠECHNY LIDI OD ADAMA – STEJNĚ PLATNÝ DŮVOD. KDYŽ TENTO DŮVOD BYL ZÁKLADEM A PŘÍČINOU POSVĚCENÍ PRVNÍ SOBOTY, JE TAKÉ DOSTATEČNÝM DŮVODEM PRO POSVĚCENÍ KAŽDÉHO SEDMÉHO DNE A TO AŽ DO SKONÁNÍ VĚKŮ. Přikázání o zachovávání tohoto dne je mimo to obsažené v Desateru, které nezaniklo spolu se zvláštním státním zřízením židovským, ale TRVÁ V PLATNOSTI I PRO KŘESŤANY VŠECH ČASŮ A NA CELÉM SVĚTĚ.” (ThDr. George Busch “Notes, Critical Practical on the Book of Genesis” (1838) s. 48.49)

Hore