Smysluplné uspořádání Desatera -Kornelius Novak

[mikim]

Smysluplné uspořádání Desatera - kap. 10

Desatero přikázání má zajímavé uspořádání, které dává smysl. Mnozí o něm mluví jako o „morálních přikázáních“, ale pouze
posledních 6 přikázání jsou ve skutečnosti morální přikázání a mnozí křesťané si myslí, že ta ostatní nejsou tak důležitá, ale
to je fatálně chybný úsudek!
Podívejme se na Desatero přikázání blíže. První 3 přikázání jsou nejdůležitější, neboť zde jde o Boha a o to, že nemáme žít
v klamných představách o Něm! Bohu jde o osobní vztah s námi.
Bůh chce, abychom se zaměřovali osobně na Něj. A potom přichází 4. přikázání. Přikázání o dni odpočinku. A mnozí si myslí, že toto je naprosto nedůležité, ale proč je přikázání o šabatu umístěno právě mezi přikázání, ve kterých se jedná o Boha, a morální přikázání? Proč je přikázání o dni odpočinku formulováno tak obšírně, dlouze, jasně a zřetelně, v protikladu k morálním přikázáním? My bychom si přáli něco jiného. Bůh by měl raději podrobně popsat, co se rozumí smilstvem, nebo jestli je rozdíl mezi vraždou, zabitím a válečnou situací! Ale přikázání o dni odpočinku?! Proč vyložil Bůh zrovna toto přikázání tak zevrubně?
Situace se má úplně jednoduše. Smyslem skutečnosti, že toto přikázání je na 4. místě, je: udělej si čas na Boha! Uč se Ho lépe znát!
Pěstuj společenství s Ním! Prohlubuj společenství s Bohem! Zaměř se na Něj! Nech se měnit a tvarovat! Přesně k tomu potřebujeme
čas! Proto chce Bůh, abychom bezpodmínečně dodržovali den odpočinku! Proto bychom měli dát vše ostatní stranou, protože tady
jde o to vůbec nejdůležitější v životě! Prohloubení osobního vztahu s Bohem a osobní zaměření na tohoto živého a svatého Boha!!!
Proto přichází přikázání o dni odpočinku hned po přikázáních, v nichž se jedná o Boží osobu, a proto je tak konkrétně formulováno! Neboť Bůh ví, že když nedodržujeme den odpočinku, když si nevyhradíme čas pro Boha, tak z morálního života nebude nic! Z 6 posledních přikázání nebude nic! Protože posledních 6 přikázáních je tak důležitých, právě proto je přikázání o dni odpočinku na 4. místě! Morální přikázání budou naplněna životem jen tehdy, když prohlubujeme svůj osobní vztah s Bohem.
Když porušujeme přikázání o dni odpočinku a děláme v něm něco jiného než prohlubování svého vztahu s Bohem, tak je to za cenu celého našeho života! Zde je ten smysl a logika. Člověk může proto klidně říci: Bůh formuloval přikázání o dni odpočinku jasně a zřetelně jako nejdelší přikázání, protože tady se má prohlubovat vztah s Bohem, abychom vedli svůj život svatě.
Podívej se na stvoření. Člověk byl stvořen v průběhu 6. dne, tedy v pátek. 7. den měl odpočívat! Proč? Je to zcela prosté! Lidství je víc než živoucí organismus! Potřebuješ Boha, abys byl člověkem! Potřebuješ Boha, abys pochopil svou pravou identitu Jeho obrazu! Potřebuješ Boha Otce, podle Něhož se můžeš řídit! Jde o všechno! Životní cíle, priority, hodnoty, postoje, motivy, zkrátka všechno! Adam měl trávit den odpočinku s Bohem a stejně tak máme i my! Potřebujeme to ještě mnohem nutněji než Adam!
A přesto bohužel mnozí 4. přikázání neuznávají; obávám se, že mnozí nerozumějí ani prvním 3 přikázáním, posledním 6… Kdo je dodržuje? Většina neumí Desatero přikázání ani vyjmenovat.
Skutečností je: Desatero přikázání existuje, protože existuje Bůh. Jsou výrazem Jeho svaté podstaty a Jeho přání mít s námi
opravdové obecenství. Ignorovat a porušovat přikázání znamená ignorovat, urážet a napadat Boha.