Záměr milosti - Kornelius Novak

[mikim]

Záměr milosti - kap 24

Omilostněn může být pouze ten, kdo uznává svou vinu, kdo přijímá svůj trest jako spravedlivý
a chce se dobrovolně a z přesvědčení změnit.
Když jsou tyto 3 body splněny, pak se milostivý soudce již nedívá na rozsudek a trest, avšak:
Milost se dívá na to, co z viníka může učinit – totiž lepšího člověka.
Pravá Boží milost neposkytuje žádný prostor pro další hřešení v myšlenkách, slovech či skutcích. Kdo si to myslí, ten žije v iluzi
o Boží milosti a kdo to vyučuje, ten je bludař! Boží milost z nás chce učinit svaté lidi.
„Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista. On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých
skutcích. Tak mluv, napomínej a přesvědčuj se vším důrazem.“ (Tt 2, 11–15)
Pročti si tyto výroky několikrát, abys je pochopil v jejich hloubce. Boží milost nás nenechává takovými, jací jsme, nýbrž nás vychovává! Když člověk pěstuje růže, tak je zušlechťuje! Bůh nás chce posvětit, chce nás zušlechtit. Není již žádný prostor pro bezbožnost, když nás naplní celá Boží plnost! Všechno, co Bůh činí, usiluje o to, …„abyste naplněni byli ve všelikou plnost Boží“ (Ef 3, 19, BK)
Jak jsme již četli v 1. Petrově 3, 18, tak Božím záměrem s milostí je, abychom znovu přišli k Bohu a poté se celým svým životem
zaměřili na Něj!