První přikázání

[mikim]

První přikázání

Marek 12,29 Ježíš odpověděl: "První je toto: `Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, je jediný pán; 30 miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!

Jak často jsme četli tyto verše a v srdci a mysli souhlasíme s Božím přikázáním. Všimli jste si jako pozorní čtenáři, že je to židovské vyznání víry? Je zapsáno také v Deut 6,4. V Deut. 4,35.39 je zdůrazněno, že Bůh je jediný. V době Pána Ježíše znal každý Žid toto vyznání. „Bůh náš je jediný pán“? Pán Ježíš jako pravověrný žid to svými slovy potvrdil, neřekl „trojjediný“. Kdyby se trojjedinost stala pravdou, byl by Ježíš svým otcem. Díky Bohu, že Pán Ježíš řekl „Bůh náš jediný je“. To se opakuje v jeho výrocích (Jan 17,3; 20,17). V evangeliích, Skutcích apoštolských, dopisech apoštolů a knize Zjevení není o trojici nebo trojjedinosti ani zmínka. Ač je to nepříjemné, pobuřující, napadá základy křesťanské víry, co jsem napsal, bude se muset každý rozhodnout, zda uvěří Písmu, jak je psané, nebo tradici, která v době od druhého do čtvrtého století obohatila a doplnila z gnostického a pohanského podhoubí křesťanské vyznání víry o „trojjedinost“.

Pojem „trojjedinosti“ je těžko pochopitelný. Je s podivem, že člověk, bytost, která byla v Adamovi a Evě stvořená k obrazu Božímu, si dovoluje jedinému a pravému Bohu, svému Stvořiteli, diktovat, jak má být podle lidských představ uspořádaný. Jedná se o duchovní tajemství, že jen člověk naplněný duchem (promiňte, že zde nepoužiji odvolání na Boží moc označenou jako Duch svatý, abych se nedopustil rouhání) může toto tajemství pochopit. Jaký duch to může být, který do víry následování Ježíše Krista, našeho Mistra, Pána, krále a bratra (Žid 2,11) vnáší nebiblické, pohanské prvky?

Spojení Pána Ježíše, Božího syna, se svým Otcem vychází nejen z výchovy Židů, ale je také v Duchu svatém velmi těsné. Např. Syn dělá to, co vidí u Otce (Jan 5,19.30). Otec je větší než já (Jan 14,28). Otče, vím, že mne vždycky slyšíš (Jan 11,42). Otec je ve mně a já v Otci (Jan 10,38; Jan 14,11). Kdo vidí mne, vidí toho, který mne poslal. (Jan 12,45). Jako Otec má věčný život v sobě, dal i synovi, aby měl život v sobě (Jan 5,26). Kdo vidí mne, vidí Otce. (Jan 14,9). Nikde nenajdeme text, kde by Syn byl totožný s Otcem, byl rovný svému Otci nebo sám byl bohem.

Např. Nikdo není dobrý než „jedině Bůh“ (Mk 10,18).

Myšlenka na zbožštění nebo božství Pána Ježíše se utvářela v diskusích, v litém boji, nejen slovně (vraždy, vyhnanství, znemožnění), mezi nejrůznějšími proudy např. Markion (zavrhoval Boha Starého zákona), gnostikové (gnoze=poznání; existuje vyšší a nižší bůh a Slovo je nižší bůh), patripassionismus (Bůh Otec vstoupil do Krista, trpí a umírá, aby znovu vstal), adopcionismus (Ježíš se narodil jako člověk a Božím synem se stal adopcí při křtu). Do toho se promítaly nejrůznější mýty pohanských náboženství (iránské, hinduistické a řecké mytologie), které měly vliv na utváření nebiblických názorů. Trojjedinost je směs křesťanských, pohanských a filosofických názorů a sami obhájci této trojjedinosti přiznávají, že v Bibli se tento pojem nevyskytuje. S ohledem na rozšíření této pověry v křesťanství a její tradice po téměř 1400 let, je dnes otázkou, jak by opravdoví následovníci Krista měli svou víru upravit.

Pokud mám na mysli miliony lidí, kteří žili v době nadvlády jedné církve ve střední Evropě a po většinu doby neměli Bibli ve svém národním jazyku. Tito věřící byli odkázáni na působení kněží a prelátů, kteří učili v rozporu s jasným zněním Písma. Lutherova reforma znamenala značný pokrok v očištění víry od nánosů tradice, ale žel neodstranila nejhorší zkreslení Božího slova právě ve víře v trojjedinost a platnosti zákona lásky. Nedovedu si představit, že Bůh ve své velké milosti nepřihlédne k nevědomosti a poctivému způsobu života prostých věřících v duchu Boží lásky zjevené nám v Pánu Ježíši. Je mi upřímně líto všech, kteří v každodenní lopotě lidí táhli káru svého života ve víře v budoucí vysvobození.

Dnes máme dostatek překladů Písma. Boží slovo je rozšířené do všech jazyků všem národům. Každý má možnost v modlitbě „o Ducha svatého“ ve jménu našeho Pána, krále a bratra Ježíše prosit Boha a poznávat prosté znění Písma. V žádné novozákonní knize našich Biblí nenajdeme tvrzení, že Ježíš je bůh. Rovněž tam nenajdeme totéž o Duchu svatém. Pán Ježíš sám se jmenuje našim bratrem (Žid 2,11). Každý, kdo zvítězí, bude sedět s ním na jeho trůnu (Zj 3,21).

Staneme se proto také bohy? Elita Židů dala Ježíše ukřižovat za to, že jim říkal pravdu, kterou nechtěli slyšet. Každý má možnost se sám přesvědčit v Božím slovu o pravdě zjevené nám v Pánu Ježíši. O lásce, které učil, kterou dokázal i tím, že položil svůj život za přáteli své. Tím naplnil přání svého Otce a dokázal, že láska zvítězí nad smrtí.

Přeji vám všem, aby víra v Ježíše (věrnost Ježíši) a láska k Bohu se projevila v dodržení jeho přikázání (Zj 14,12). (Kniha Zjevení byla napsána až na konec novozákonních knih). Přikázání nebyla zrušená, ale umocněná láskou k Bohu a k našim bližním. „Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha“. „Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn“.

Kurt Müller

[Viktorrealita]

Mikim

Ježiš nie je to, čo nazývame nebeskou vecou. Ježiš Kristus je osobou, ktorá zišla z hora – z neba.

Ján svedčí, že je prv ako On. Ježiš svedčí o sebe, že prv, ako Abrahám, ja som. Tvoje argumenty vychádzajú na prázdno.

Ako vidíš, je tu to – JA, a to JA nie je vecou. To Ja je to Slovo, ktoré bolo u Boha a to Slovo bol Boh. Ako píše Ján – On, to Slovo, alebo - Ten, to Slovo. On, Ten – osoba Syna, ktorého meno je - Slovo Božie, ktoré sa stalo telom. A v tom Slove je život. Ján1 4 V ňom bol život, a ten život bol svetlom ľudí,

Ježiš svedčí, že je to Slovo a hovorí – moje slová sú Duch a sú život. To je vtelenie sa Slova a teda toho, v čom sa stotožňuje Otec, teda v Synovi, ktoré nabralo telo človeka, aby spasil to, čo zahynulo. Boh sa stotožňuje vo svojom Slove – teda vo svojom Synu. Otec a Syn sú jedno. Syn sedí na Otcovom tróne spolu s Otcom.

Nikto by sa nemohol narodiť z Boha a teda byť splodený z Boha, ak by v Kristu nebol Otec.

Na to nevieš odpovedať, teda
prečo Ježiš hovorí, že nevedia odkiaľ prichádza a kam ide? Ak na toto si neodpovieš, tak doteraz, čo si tu napísal je proti Kristu. Ježiš nebol len poslaný od Otca, ale prichádza od Otca z neba. No a práve to nevedeli, lebo neverili v Ježiša prišlého z hora – z neba od Otca. Ani Ty neveríš, že prišiel z hora – z neba, lebo učíš, že je iba človekom. No Ježiš prichádza z neba a zase odišiel do neba a zase príde z neba, aby tam, kde nám pripravil miesto, aj my sme boli.

[Viktorrealita]

Antikrist má často plné ústa Krista. Napr. Svedkovia J. ak získaju nového člena, tak prvé o čo sa snažia je presvedčiť ho, že Ježiš Kristus je iba stvorenie - anjel, aby mali následný argument proti uctieniu Krista. Strašia nového člena, že je to modlárstvo a Boh ho za to zatratí.

Mikim tvrdí niečo podobné, len s tým rozdielom, že Ježiš Kristus nie je anjelom, ale iba človekom.

Zákoníctvo, teda spása zo svojích skutkov, vždy ide proti Kristu a protiví sa jeho slovu.

[mikim]

Antikrist má často plné ústa Krista. Napr. Svedkovia J. ak získaju nového člena, tak prvé o čo sa snažia je presvedčiť ho, že Ježiš Kristus je iba stvorenie - anjel, aby mali následný argument proti uctieniu Krista. Strašia nového člena, že je to modlárstvo a Boh ho za to zatratí.

Mikim tvrdí niečo podobné, len s tým rozdielom, že Ježiš Kristus nie je anjelom, ale iba človekom.

Zákoníctvo, teda spása zo svojích skutkov, vždy ide proti Kristu a protiví sa jeho slovu.

...Antikrist má často plné ústa Krista.
Úplně stejně jako ty Viktor

...Napr. Svedkovia J. ak získaju nového člena, tak prvé o čo sa snažia je presvedčiť ho, že Ježiš Kristus je iba stvorenie - anjel, aby mali následný argument proti uctieniu Krista. Strašia nového člena, že je to modlárstvo a Boh ho za to zatratí.

Co dělají SJ mně nezajímá, úctu (chválu či slávu) od lidí Pán Ježíš Kristus nepřijímá, takže je zbytečné jej cíleně chválit a zatím jej mohou chválit jen andělé v nebi:

J 5:41
CSP „Slávu od lidí nepřijímám.

MPCZ Nepřijímám slávy od lidí,

ZP Oslavu od lidí nepřijímám,

OP »Slávu od lidí nepřijímám.

BKR1 Chvály od lidí jáť nepřijímám.

BKR Chvály od lidí nepřijímám.

BKRS ChvályG1391{N-ASF} odG3844{PREP} lidíG444{N-GPM} nepřijímámG3756{PRT-N} G2983{V-PAI-1S}.

NBK98 Chválu od lidí nepřijímám,

NBK Nepřijímám slávu od lidí,

NBK06 Nepřijímám chválu od lidí,

B21 Nepřijímám chválu od lidí,

B21P Nepřijímám chválu od lidí,

JB Slávu od lidí nepřijímám;

NK Glory při lidech neberu,

COL „Oslavy od lidí nepřijímám,

KLP Slávu od lidí nepřijímám.

SYK Oslavy od lidí nepřijímám,

SKR Od lidí oslavu nepřijímám,

ROH Chvály od ľudí neprijímam,

SKP Slávu od ľudí neprijímam.

SEP Slávu od ľudí neprijímam,

SEVP Slávu od ľudí neprijímam,

BOT Ja neprijímam slávu od ľudí,

Ježíš všechny učil vzdávat chválu po uzdravení Bohu Otci, který skrze něj dělal zázraky:

Lukáš 17:12  Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál
13  a hlasitě volali: "Ježíš, Mistře, smiluj se nad námi!"
14  Když je uviděl, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím!" A když tam šli, byli očištěni.
15  Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha;
16  padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A byl to Samařan.
17  Nato Ježíš řekl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?
18  Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?"
19  Řekl mu: "Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila."

Lukáš 18:35  Když se Ježíš přiblížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral.
36  Když uslyšel, že kolem prochází zástup lidí, ptal se, co se to děje.
37  Řekli mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
38  Tu zvolal: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
39  Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
40  Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli.
41  Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: "Co chceš, abych učinil?" On odpověděl: "Pane, ať vidím."
42  Ježíš mu řekl: "Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila."
43  Ihned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.

Chvála náleží jedině Bohu Otci:
Římanům 15:1  My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě.
2  Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu.
3  Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž podle slov Písma: `Urážky těch, kdo tě tupí, padly na mne.´
4  Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.
5  Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše,
6  a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.
7  Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.
8  Chci říci: Kristus se stal služebníkem židů, aby ukázal Boží věrnost a potvrdil sliby, dané otcům,
9  a pohanské národy aby slavily Boha za jeho slitování, jak je psáno: `Proto vzdám tobě chválu mezi národy a jménu tvému žalmy zpívati budu.´
10  A dále je řečeno: `Radujte se, pohané, spolu s jeho lidem.´
11  A opět: `Chvalte Hospodina všichni národové a vzdej mu chválu lid všech zemí.´

1 Petrův 2:12  a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu `v den navštívení´.

Komu budou zpívat před trůnem?
Zjevení Janovo 19:1  Potom jsem slyšel mocný hlas jakoby obrovského zástupu na nebi: "Haleluja! Spasení, sláva i moc patří Bohu našemu,
2  protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždyť odsoudil tu velikou nevěstku, která přivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivě ji potrestal za krev svých služebníků, která lpí na jejích rukou."
3  A znovu volali: "Haleluja! Na věky věků vystupuje dým z toho hořícího města."
4  Tehdy těch čtyřiadvacet starců spolu se čtyřmi bytostmi padlo na kolena; klaněli se před Bohem sedícím na trůnu a volali: "Amen, haleluja."
5  A od trůnu zazněl hlas: "Zpívejte Bohu našemu všichni jeho služebníci, kteří se ho bojíte, malí i velicí."
6  A slyšel jsem zpěv jakoby ohromného zástupu, jako hukot množství vod a jako dunění hromu: "Haleluja, ujal se vlády Pán Bůh náš všemohoucí.
7  Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravil.

...Mikim tvrdí niečo podobné, len s tým rozdielom, že Ježiš Kristus nie je anjelom, ale iba človekom.

Přesně tak Pán Ježíš je jen 100% člověkem, proto mu nevzdáváme chválu ani slávu, i když jej máme samozřejmě v úctě. Nyní je vysoce vyvýšený v oslaveném těle a je v postavení i nad anděly a má moc na nebi i na zemi o čemž se nám ostatním lidem může jenom snít, je mimo jiné velekněz ve svatyni svatých a po své službě ve svatyni bude králem králů a přijde na tuto zem pro své vyvolené a svaté lidi.

1 Timoteovi 2:5  Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,
1 Korintským 15:45  Jak je psáno: `První člověk Adam se stal duší živou´ - poslední Adam je však Duchem oživujícím.
1 Korintským 15:47  První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.
Jan 18:14  Byl to ten Kaifáš, který poradil židům, že je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid.
Jan 9:33  Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit."
Jan 9:11  Odpověděl: "Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím."

...Zákoníctvo, teda spása zo svojích skutkov, vždy ide proti Kristu a protiví sa jeho slovu.
Viktor hrabe ti?:)

Matouš 25:31  Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;
32  a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,
33  ovce postaví po pravici a kozly po levici.
34  Tehdy řekne král těm po pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.
35  Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,
36  byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.´
37  Tu mu ti spravedliví odpoví: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
38  Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
39  Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?´
40  Král jim odpoví a řekne jim: `Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.´
41  Potom řekne těm na levici: `Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
42  Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
43  byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.´
44  Tehdy odpoví i oni: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?´
45  On jim odpoví: `Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.´
46  A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života."