Hraje Bůh kostky?

[ambassador]

Takhle Bůh hospodaří s prostorem...

https://www.youtube.com/watch?v=GoW8Tf7hTGA

To jsem nenapsal já, to jsi napsall ty.
Metaforu hospodáře není možné vzít doslovně.
Každá metafora doslovně chápaná vede ke zmatkům, zraněním a destrukci lidského myšlení.
To video je úžasné.

[Realista]

Ale já nenapsal, že s ním hospodaří špatně.

[ambassador]

Ale já nenapsal, že s ním hospodaří špatně.

To je dobře, ale stejně máme všichni potíže s chápáním zla versus "hospodaření", které některé vede k předčasným závěrům a někdy k neskutečným projevům věření. Těmito projevy si pak vzájemně v lidské společnosti ubližujeme.

[Karel]

Můžete tvrdit, že existuje pouze hmotný princip. Stejně tak mohu tvrdit, že existují dva principy skutečnosti (hmotný/duchovní například).

Že existují dva pohledy na jednu věc, je celkem jasné každému. Voda v konvici se vaří, protože ji ohřívá hořící plyn a taky protože chci čaj. Věc má technickou složku a pak účel.

Ale problém je, že náboženství často popisuje účel i technickou část věcí, které nejsou. Když je takových náboženství spousta, tak si člověk logicky položí otázku, jestli stvořil Bůh člověka nebo člověk Boha. A taky věda je jedna, náboženství je několik.

Když si k tomu přimyslíme relativní pohled na čas, tak dostane velkou trhlinu i svobodná vůle, která je nejspíš jen iluzí . Potom už pro náboženství nezbývá asi žádné místo. Je dost těžké domyslet si účel k náhodné iluzi.

Nejsem věřící ani nevěřící, já chápu věci jinak a tato otázka pro mě nemá smysl. Moc ani nevím, proč to lidé tolik řeší. Jestli chcete tak jsem pochybující, protože klást otázky je dobrá vlastnost. Ale beru všechno s rezervou, včetně kvantového světa, i když dosud popisuje přírodu nejlépe.

Ona Leibnitzova otázka: " Proč existuje něco spíše než nic?" je nesmírně vzrušující.

Musí existovat něco více než nic. Ale spíš se to nepodobá Bohu tak, jak ho líčí křesťanství.

Věřící lidé používají tu schopnost věřit nepodmíněně.

To je s prominutím jako střílet naslepo nebo hrát sportku. Vede to k bizarnostem jako věřit, že je Země stará 6 000 let. I věřit v Boha mezer je lepší než věřit jen tak - nepodmíněně. Myslím, že by každý měl mít nějaký důvod k věření – někdo důvěryhodný věří taky, něco si Bohem vysvětluji, nechci tu být sám, nechci, aby byla všechno náhoda, cokoliv, … Ale věřit jen tak? - to nedokážu pochopit.

Víra nám pomáhá vstoupit do vlaku, který řídí neznámý strojvůdce.

Ze zkušenosti víme, že v každém vlaku sedí strojvůdce a že vlaky většinou dojedou do cíle. Věříme, že tomu tak bude i teď, protože to tak vždy bylo.

... vesmír je řízen.

Vše nasvědčuje tomu, že není.

Ateista říká: ono to nějak funguje bez vašeho Boha, ale nevědí jak.

Naopak, věda dokáže výborně popsat makrosvět jedinou rovnicí. Náboženství k tomu není schopné něco říct. Ale zdá se mi, že v pozadí tam zase cpete Boha mezer.

Může se nám jevit, že Bůh hraje kostky, to ale neznamená, že je to skutečně tak.

Tímto si je věda naprosto jistá. Jedno vysvětlení vede k náhodě a druhé k multivesmíru.

[Realista]

Bůh stvořil člověka nebo člověk Boha.

Proč vylučovací vztah? Já bych to přeformuloval na:

Bůh stvořil člověka a člověk Boha.

Bůh musel stvořit člověka a člověk si musel uvědomit Boha. V tom je celý stvořitelský záměr, cyklus stvoření. Záměrně říkám cyklus. Člověk si musel uvědomit smrtelnost těla a bídu hmotného světa, aby v sobě objevil onu božskou jiskru (vědomí "já"/dech života). Hmota je "závoj", který brání tomuto poznání, ale zároveň proces poznávání umožňuje, neboť každému uvědomění musí předcházet neuvědomělý stav. Dualismus hmoty a ducha je tedy pouze zdánlivý. Je třeba si si klást otázku: Kdo jsem "já"? Jsem "já" tímto tělem? Stárne "vědomé já" stejně jako hmotné tělo? Když rozbijeme televizi a na obrazovce již nic neuvidíme, znamená to že vysílání skončilo a elektromagnetické vlny se přestaly šířit prostorem?

Potom už pro náboženství nezbývá asi žádné místo. Je dost těžké domyslet si účel k náhodné iluzi.

Tím bych si nebyl tak jistý. Kvantová mechanika je na horizontu našeho poznání. Na základě analýzy Bellových nerovností nemůžeme aproximovat donekonečna. Za horizontem je další nekonečné množství možností. Fyzika pohřbila už celou řadu takových náhodných systémů v době, kdy byly na horizontu našeho poznání. K vyprodukování náhody by algoritmy, které počítají "náhodné" procesy deterministického chaosu, musely na nulovou změnu na vstupu reagovat nenulovou změnou na výstupu. Ale kvantová mechanika říká, že svět je kvantován (tedy žádná nulová změna není). Ostatně nulová změna je nesmysl i z pohledu matematiky (proto používáme limity, litmitně blížící se nule...). Svobodná vůle nemůže být náhodná, protože má kauzální strukturu. Není prázdným bodem, aby mohla být zdrojem náhody. Ostatně pojem svobodná vůle je malinko zavádějící sám o sobě.

Musí existovat něco více než nic.

No dobře, ale proč? Že by přece jen prostor pro náboženství?

Naopak, věda dokáže výborně popsat makrosvět jedinou rovnicí.

Kterou? Pokud dokážeme makrosvět výborně popsat jedinou rovnicí, tak je naše bádání u konce ne? Pokud máme na mysli oba stejnou rovnici, tak se domnívám, že jde pouze o výbornou leč dočasnou aproximaci. Stejně jako "stvořitel" této rovnice.

[ambassador]

Ale problém je, že náboženství často popisuje účel i technickou část věcí, které nejsou. Když je takových náboženství spousta, tak si člověk logicky položí otázku, jestli stvořil Bůh člověka nebo člověk Boha. A taky věda je jedna, náboženství je několik.
Problém je oboustranný, když věda chce popsat oblast víry. Tedy tu část života, která se nedá vyzkoumat fyzikou.

Když si k tomu přimyslíme relativní pohled na čas, tak dostane velkou trhlinu i svobodná vůle, která je nejspíš jen iluzí . Potom už pro náboženství nezbývá asi žádné místo. Je dost těžké domyslet si účel k náhodné iluzi.

Náboženství a osobní víra v Boha je něco, kde nemusí být rovnítko
Nejsem věřící ani nevěřící, já chápu věci jinak a tato otázka pro mě nemá smysl. Moc ani nevím, proč to lidé tolik řeší. Jestli chcete tak jsem pochybující, protože klást otázky je dobrá vlastnost. Ale beru všechno s rezervou, včetně kvantového světa, i když dosud popisuje přírodu nejlépe.[/color]

Jaká je třetí možnost? Otázky jsou velmi důležité pro život. Rezerva je důležitá, svědčí o naši neschopnosti jistoty dojet do cíle bez nehody. Pak, že věda nemá hranice. Ten s rezervou je realista, bez rezervy je najivista.

Ona Leibnitzova otázka: " Proč existuje něco spíše než nic?" je nesmírně vzrušující.

Musí existovat něco více než nic. Ale spíš se to nepodobá Bohu tak, jak ho líčí křesťanství.

V otázkách o Bohu není správné používat slovo "podoba".

Věřící lidé používají tu schopnost věřit nepodmíněně.

To je s prominutím jako střílet naslepo nebo hrát sportku. Vede to k bizarnostem jako věřit, že je Země stará 6 000 let. I věřit v Boha mezer je lepší než věřit jen tak - nepodmíněně. Myslím, že by každý měl mít nějaký důvod k věření – někdo důvěryhodný věří taky, něco si Bohem vysvětluji, nechci tu být sám, nechci, aby byla všechno náhoda, cokoliv, … Ale věřit jen tak? - to nedokážu pochopit.

Jedná věc je věřit domnělým údajům a druhá je věřit Bohu. Tam nemůže být rovnítko.

Víra nám pomáhá vstoupit do vlaku, který řídí neznámý strojvůdce.

Ze zkušenosti víme, že v každém vlaku sedí strojvůdce a že vlaky většinou dojedou do cíle. Věříme, že tomu tak bude i teď, protože to tak vždy bylo.
To je opravdu odpověď, kterou nelze prokázat vědou. Je to pouze víra v nastavený systém, který může selhat. "Strojvůdce dostal infarkt, selhal systém tlačítka obsluhy pro přítomnost strojvůdce a navíc ve stanicí x výhybku představili na kolej s plně obsazeným vlakem.

... vesmír je řízen.

Vše nasvědčuje tomu, že není.

Chceš snad tvrdit, že nastavením pravidel, zákonitosti, principů se vylučuje "Nastavitel"?

Ateista říká: ono to nějak funguje bez vašeho Boha, ale nevědí jak.

Naopak, věda dokáže výborně popsat makrosvět jedinou rovnicí. Náboženství k tomu není schopné něco říct. Ale zdá se mi, že v pozadí tam zase cpete Boha mezer.
Věda potřebuje víru v Boha a víra v Boha potřebuje vědu, aby člověk mohl naplňovat své poslání na zemi. Věda ukazuje naše selhávání v "řízení" života na zemi. Bůh není jen v mezerách, ON to má "pod palcem" i s tebou. Jen někteří lidé tomu nevěří. Je to dáno tím, že nemají vyřešenou bolest a zranění ve svem životě.

Může se nám jevit, že Bůh hraje kostky, to ale neznamená, že je to skutečně tak.

Tímto si je věda naprosto jistá. Jedno vysvětlení vede k náhodě a druhé k multivesmíru.

Věda si už byla hodně krát "jistá". Kde bereš tu jistotu své víry ve všemohoucnost vědy? Ano věda hodně pokročila, ale není na konci. Dokázané se někdy později zase vyvrací. Málokterý člověk na konci života vzývá Boha fyziky.

[Karel]

Hmota je "závoj" ...

Zastávám názor, že to co vidíme a vědou popisujeme je reálné. Teorie že něco nevidíme, protože to zastírá hřích, neuznávám. Jednu událost nevidíme - protože druhá událost. Takových teorií si pak můžu vysnít, kolik chci a všechny by byly teoreticky pravdivé.

... svobodná vůle je malinko zavádějící ...

Svobodnou vůlí rozumím to, že se na křižovatce můžu rozhodnout, jestli zabočím doleva nebo doprava. Samozřejmě musím mít tu křižovatku – nějaký vstup. Neaproximujeme donekonečna, vysvětlení pro náhodnost leží v multivesmíru. Když můžu odbočit doleva i doprava, zrealizují se obě možnosti. V jedné verzi vesmíru jsem odbočil doleva v druhé doprava. V kvantové mechanice se zrealizují všechny možnosti, které se zrealizovat mohou. Vše, co je dovolené, se stane. A je to jen teorie, i když velmi silná, dosud se ji nepodařilo potvrdit.
Vrací nás to na začátek této úvahy k Laplaceově démonu. To je ta bytost, o které se mluví v úvodním videu, a která zná polohu a pohyb každé částice ve vesmíru a ví, jak se částice chovají. Z toho dokáže dopočítat minulost i budoucnost. Tím pádem by žádná svobodná vůle nebyla, protože je vše dané. To není možné právě díky kvantové mechanice, kde není nic dopředu dané podle žádného mechanismu – náhoda. Nicméně zajímavý je Laplaceův démon 2.0 - multivesmír. Když dojdeme ke křižovatce, tak jednou odbočíme doleva a podruhé doprava. Tomu se říká entropie – počet možností, které se mohou stát. A ano, počet možností je dopředu daný. Svobodná vůle tak dostává knockout. My vidíme jen, že jsme odbočili doprava a myslíme si, že jsme si to vybrali, ale je to iluze. Taky jsme odbočili doleva, ale to nevidíme.
Svobodnou vůli také popírá nelineární koncept času. Už jste patrně slyšeli, že čas plyne různě rychle v závislosti na rychlosti – pro každého jinak. Něčí budoucnost je pro někoho už minulost. Minulost, přítomnost i budoucnost jsou totiž stejně „stanuté“. Rodíme se, jsme i umíráme současně. Všechno je najednou. Těžko se tak můžeme rozhodnout kam odbočit. Nezbláznil jsem se, tohle je předmětem dnešní vědy a převzal jsem to od jiných .
Zpátky k náboženství. Mám za to, že náboženství se odehrává v naší mysli. Jestli od nás chce nějakou interakci – věřit / nevěřit - tak to nedává smysl, jelikož svobodná vůle je nejspíš iluzí.

Musí existovat něco více než nic. No dobře, ale proč? Že by přece jen prostor pro náboženství?

Jen další level fyziky. Je to popsáno tady.

Věda dokáže výborně popsat makrosvět jedinou rovnicí. Kterou? ... bádání u konce?

Einsteinovou gravitační rovnicí. Ještě máme mikrosvět. A pak je velká neznámá jak spojit mikro a makro. A patrně se pak opět vynoří milion otázek. Ano věda popisuje svět, stále detailněji.

Jestli se vám doteď zdálo, že reálný je jenom 3D svět ve kterém žijeme a že si věda vymýšlí, můžete si udělat výlet do jiných dimenzí a zkusit si složit 4D, 5D až 7D rubikovu kostku, nebo aspoň přemýšlet co to vidíte .
Jelikož je to už jenom věda a téma se začíná zacyklovat a odklánět od náboženství tak je načase v nejlepším přestat. Děkuji všem zúčastněným .

[Realista]

Je to popsáno tady

Třeba tady

"Nothing is something"

-----------------

Zastávám názor, že to co vidíme a vědou popisujeme je reálné.

V pořádku. Člověku, který se narodil ve vězení, se bude jevit vnější svět jako neskutečný. Zároveň bude mít pravdu v tom, že to co vidí a popisuje v žaláři je skutečné. Ale unikne mu celkový obraz skutečnosti, dokud se nedostane ven. My všichni jsme se narodili do "vězení" hmoty. To je můj názor, který vědě nijak neodporuje( neboť nemá vědecké ambice). Naopak dobře vysvětluje některé paradoxy, se kterými se v našem životě setkáváme. Je fajn, že můžeme diskutovat svobodně a k věci bez osobních útoků a to hodnotím jako nejlepší výsledek této diskuze. Díky.

[Laco]

Základná otázka znela Hraje Bůh kostky?
E.G.W. hovorí.
Keď ľudia idú za svojou prácou, alebo keď sa modlia, keď si večer líhajú alebo ráno vstávajú, keď boháč hoduje v paláci, či keď si chudák sadá k skromnému stolu ,nebeský Otec to všetko pozoruje. Keby sme tomu neochvejne verili všetky zbytočné starosti by sa rozplynuli. V našom živote by nebolo toľko sklamania, koľko ho je teraz Všetko totiž malé aj veľké je v rukách Boha, ktorého nepomýlia ani mnohonásobné starosti a nepredesí ho ani ich závažnosť. E.G.W.

[ambassador]

Základná otázka znela Hraje Bůh kostky?
E.G.W. hovorí.
Keď ľudia idú za svojou prácou, alebo keď sa modlia, keď si večer líhajú alebo ráno vstávajú, keď boháč hoduje v paláci, či keď si chudák sadá k skromnému stolu ,nebeský Otec to všetko pozoruje. Keby sme tomu neochvejne verili všetky zbytočné starosti by sa rozplynuli. V našom živote by nebolo toľko sklamania, koľko ho je teraz Všetko totiž malé aj veľké je v rukách Boha, ktorého nepomýlia ani mnohonásobné starosti a nepredesí ho ani ich závažnosť. E.G.W.

Laco mám dojem, že toto vlákno má trochu jinou náplň.