Jeden prostředník
Napísané: 01 Aug 2020, 12:22
Jeden
prostředník
1 Tim 2:5 Jeden je
zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš.
Nikdo nepopírá pravdivost výroku ap. Pavla v dopise Timoteovi. Je s podivem, že přesto se vyskytují lidé a
celé církve, které budou tvrdit, že Pán Ježíš je bůh nebo bohočlověk.
Nevím, jak si to představují? Někdo říká 100% bůh a 100% člověk. Tento slovní
obrat nikde nenajdeme. Když je něco 100% tak je to úplné a nemůže být ještě
něco jiného 100%.
Je naprosto nemožné, aby Ježíš byl bohem a současně člověkem.
Takovou možnost v Bibli nenajdeme a je proto nebiblická. Ježíš se narodil jako člověk
z ženy (Gal 4.4). Nikde v Bibli nenajdeme, že bůh se může zrodit.
Mnoho zmatků vzniklo chybným výkladem evangelia Jana, kde jsou tři texty, které by svědčily o
soupodstatnosti Pána Ježíše se svým Otcem. Jan 10,30 Já a Otec jedno jsme; Jan 14,9.10 Kdo vidí mne,
vidí Otce, já jsem v Otci a otec ve mně. Kdybychom z těchto veršů usoudili na totožnost Ježíše se svým Otcem, tak by bylo nutné připustit, že Syn může být svým otcem. To je nesmyslné. Proto je třeba verše chápat jako duchovní jednotu.
Spor o soupodstatnostj. božství Ježíše Krista vedený ne vždy křesťanskými způsoby (viz rané dějiny křesťanství) vyústil
pod nátlakem císaře Konstantina v Atanášovo vyznání víry (Nikajský koncil 325), které potvrdilo božství Ježíše Krista, ale v Bibli to
není. Jak vyplývá z našeho úvodního verše, ani apoštolové takovou možnost nepřipustili.
V izraelské kultuře bylo obvyklé, že synové byli naprosto poslušní svým otcům. Způsob jakým uvažoval a myslel otec
bylo synům naprosto vlastní. Tak lze ony verše pochopit. Naproti tomu máme mnoho veršů, z kterých je patrné, že Bůh, otec Pána Ježíše a Ježíš sám jsou dvě rozdílné osobnosti. Např. Mat 10,32;11,25.27; 20,23; 23,9; Jan 6,57;8,41;14,28.
Někteří myslitelé a teologové chtěli vyřešit problém Ježíšova božství inkarnací tj. vtělením Syna Božího, který měl
preexistenci v nebi a vtělil se do své matky. Myšlenka inkarnace je pohanského původu a nikde v Bibli nemáme zmínku o tom, že by taková možnost existovala. Není rovněž známé v jaké podobě Pán Ježíš měl mít preexistenci v nebi před svým narozením.
Jiní opět chtěli vyřešit problém tvrzením, že Pán Ježíš byl od narození dokonalý a nemohl hřešit. Nezdědil Adamovu přirozenost.
To sice souhlasí, ale jen zčásti, protože se narodil jako člověk z Marie a z ní také získal podobu a přirozenost člověka zároveň se svobodnou vůli. Kdyby nemohl zhřešit, tak by ho satan nemohl pokoušet. A nebyla to jediné pokušení na poušti. Přečtěte si urážky přihlížejících ukřižování. Pán Ježíš si byl vědom toho, že by mohl podlehnout a proto se v předvečer své mučednické smrti
úpěnlivě modlil k svému Otci, aby mu dal sílu, aby nepodlehl výsměchu satana a pokušení vyhnout se nebo zkrátit své utrpení. Byl si
vědom, že kdyby podlehl, celý plán záchrany člověka by byl vniveč. Z lásky k svému Otci a k lidem trpěl za nás, abychom my mohli v jeho síle, moci a lásce zvítězit.
Je třeba znovu všem připomenout, že Ježíš se narodil jako člověk, žil jako člověk, modlil se k svému nebeskému Otci, podstoupil mučivou smrt jako člověk. Za svůj čin a ke splnění Božího slibu záchrany člověka byl vzkříšen a jeho Otec mu dal veškerou moc na
nebi a na Zemi, aby k vítězství dovedl všechny, kteří mu odevzdají svůj život.
Jako bůh by to nebyl mohl splnit a jako bůh by moc, kterou dostal po svém vzkříšení v OSLAVENÉM LIDSKÉM TĚLE nebyl potřeboval.
Prostřednická služba Pána Ježíše spočívá jednak v úloze velekněze, který prosí o milost Boha za svůj lid, jednak v péči, kterou Duchem Božím a svým Duchem (kdo nemá Ducha Otcova a Ducha Kristova není jeho (Řím 8,9) věnuje svým věrným, aby je připravil na svůj slavný návrat.
Pán Ježíš nám otevřel cestu do Božího království a každý, kdo ho přijme jako svůj vzor, svého učitele, Mistra, Pána a krále a svého bratra uslyší jeho pozvání. Milí přátelé, z celého srdce přeji každému z nás, abychom z jeho úst slyšeli: Pojďte požehnaní Otce
mého, přijměte v dědictví království připravené pro vás od ustanovení světa.
Kurt Müller
Svatá pravda Kurte M., kéž by si to uvědomila většina adventistů věřících na řk. či adv. nebiblickou trojici a také většina jiných křestanů, který blud o trojici přijali a učí také.
prostředník
1 Tim 2:5 Jeden je
zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš.
Nikdo nepopírá pravdivost výroku ap. Pavla v dopise Timoteovi. Je s podivem, že přesto se vyskytují lidé a
celé církve, které budou tvrdit, že Pán Ježíš je bůh nebo bohočlověk.
Nevím, jak si to představují? Někdo říká 100% bůh a 100% člověk. Tento slovní
obrat nikde nenajdeme. Když je něco 100% tak je to úplné a nemůže být ještě
něco jiného 100%.
Je naprosto nemožné, aby Ježíš byl bohem a současně člověkem.
Takovou možnost v Bibli nenajdeme a je proto nebiblická. Ježíš se narodil jako člověk
z ženy (Gal 4.4). Nikde v Bibli nenajdeme, že bůh se může zrodit.
Mnoho zmatků vzniklo chybným výkladem evangelia Jana, kde jsou tři texty, které by svědčily o
soupodstatnosti Pána Ježíše se svým Otcem. Jan 10,30 Já a Otec jedno jsme; Jan 14,9.10 Kdo vidí mne,
vidí Otce, já jsem v Otci a otec ve mně. Kdybychom z těchto veršů usoudili na totožnost Ježíše se svým Otcem, tak by bylo nutné připustit, že Syn může být svým otcem. To je nesmyslné. Proto je třeba verše chápat jako duchovní jednotu.
Spor o soupodstatnostj. božství Ježíše Krista vedený ne vždy křesťanskými způsoby (viz rané dějiny křesťanství) vyústil
pod nátlakem císaře Konstantina v Atanášovo vyznání víry (Nikajský koncil 325), které potvrdilo božství Ježíše Krista, ale v Bibli to
není. Jak vyplývá z našeho úvodního verše, ani apoštolové takovou možnost nepřipustili.
V izraelské kultuře bylo obvyklé, že synové byli naprosto poslušní svým otcům. Způsob jakým uvažoval a myslel otec
bylo synům naprosto vlastní. Tak lze ony verše pochopit. Naproti tomu máme mnoho veršů, z kterých je patrné, že Bůh, otec Pána Ježíše a Ježíš sám jsou dvě rozdílné osobnosti. Např. Mat 10,32;11,25.27; 20,23; 23,9; Jan 6,57;8,41;14,28.
Někteří myslitelé a teologové chtěli vyřešit problém Ježíšova božství inkarnací tj. vtělením Syna Božího, který měl
preexistenci v nebi a vtělil se do své matky. Myšlenka inkarnace je pohanského původu a nikde v Bibli nemáme zmínku o tom, že by taková možnost existovala. Není rovněž známé v jaké podobě Pán Ježíš měl mít preexistenci v nebi před svým narozením.
Jiní opět chtěli vyřešit problém tvrzením, že Pán Ježíš byl od narození dokonalý a nemohl hřešit. Nezdědil Adamovu přirozenost.
To sice souhlasí, ale jen zčásti, protože se narodil jako člověk z Marie a z ní také získal podobu a přirozenost člověka zároveň se svobodnou vůli. Kdyby nemohl zhřešit, tak by ho satan nemohl pokoušet. A nebyla to jediné pokušení na poušti. Přečtěte si urážky přihlížejících ukřižování. Pán Ježíš si byl vědom toho, že by mohl podlehnout a proto se v předvečer své mučednické smrti
úpěnlivě modlil k svému Otci, aby mu dal sílu, aby nepodlehl výsměchu satana a pokušení vyhnout se nebo zkrátit své utrpení. Byl si
vědom, že kdyby podlehl, celý plán záchrany člověka by byl vniveč. Z lásky k svému Otci a k lidem trpěl za nás, abychom my mohli v jeho síle, moci a lásce zvítězit.
Je třeba znovu všem připomenout, že Ježíš se narodil jako člověk, žil jako člověk, modlil se k svému nebeskému Otci, podstoupil mučivou smrt jako člověk. Za svůj čin a ke splnění Božího slibu záchrany člověka byl vzkříšen a jeho Otec mu dal veškerou moc na
nebi a na Zemi, aby k vítězství dovedl všechny, kteří mu odevzdají svůj život.
Jako bůh by to nebyl mohl splnit a jako bůh by moc, kterou dostal po svém vzkříšení v OSLAVENÉM LIDSKÉM TĚLE nebyl potřeboval.
Prostřednická služba Pána Ježíše spočívá jednak v úloze velekněze, který prosí o milost Boha za svůj lid, jednak v péči, kterou Duchem Božím a svým Duchem (kdo nemá Ducha Otcova a Ducha Kristova není jeho (Řím 8,9) věnuje svým věrným, aby je připravil na svůj slavný návrat.
Pán Ježíš nám otevřel cestu do Božího království a každý, kdo ho přijme jako svůj vzor, svého učitele, Mistra, Pána a krále a svého bratra uslyší jeho pozvání. Milí přátelé, z celého srdce přeji každému z nás, abychom z jeho úst slyšeli: Pojďte požehnaní Otce
mého, přijměte v dědictví království připravené pro vás od ustanovení světa.
Kurt Müller
Svatá pravda Kurte M., kéž by si to uvědomila většina adventistů věřících na řk. či adv. nebiblickou trojici a také většina jiných křestanů, který blud o trojici přijali a učí také.