Vezmi svůj kříž
Napísané: 13 Sep 2020, 13:39
Vezmi svůj kříž
Mat 16,24 Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“
„Zapři sám sebe“? Máme svůj běžný život a máme zapřít svůj způsob života, své radosti, koníčky, zábavy? Není to trochu tvrdé? Neřekl, to jen svým učedníkům, aby ho následovali? Zklamu vás. Řekl to všem. (Luk 9,23). Možná to chtěl říci jinak? Možná kdyby to řekl dnešní zaměstnané ženě, která má děti a manžela, tak by odpověděla, že stejně nemá čas ani pro sebe, natož na nějaké koníčky nebo zábavy. Co asi bylo záměrem výroku Pána Ježíše? Opravdu jen život věnovaný Bibli a šíření evangelia? Cožpak se Židé neradovali ze svých potomků, z příležitostí k dobrému jídlu a slavností? Dovedu pochopit, že mnohý moderní muž k tomu řekne, že nemá čas na nějaké nábožné texty, myšlenky a modlitby. Pokud má opustit sledování hokeje, fotbal, povídačky s přáteli v hospodě u piva, tak raději nebude chodit do nějakého shromáždění, církve, kostela. Otázkou není, proč máme zapřít sama sebe. Otázkou je, co chceme získat.
Pokud člověk pochopil, že život je přestupní stanicí, školou života, jehož cílem je příprava na život v novém světě, pak smyslem života daný Stvořitelem, je naučit se životu v lásce, radosti a pokoji ve vztahu k Bohu a k lidem. Ke splnění tohoto cíle poslal Bůh i svého Syna, který všem nabízí odpuštění hříchů, pokud jeho oběť přijmou. To by bylo málo, protože je třeba, abychom se zbavili činností a myšlenek, které nejsou v souladu s Boží vůli, s Božími přikázáními tj. se vztahy lásky k Bohu a k lidem. Lidé zpravidla slyší jen na tu první část úkolu Pána Ježíše tj. milosti, což je odpuštění hříchů. Ta druhá část, je příprava na věčný život pod vedením Duchem Ježíše Krista. On nás zbaví všech sklonů k hříchům, zbytečným zábavám, mrhání času a prostředků na činnosti, které nikomu, zejména v rodině nic nepřinášejí. K tomu nám Bůh v Ježíši Kristu nabízí jedinečnou pomoc. „Modlitba“. Ve staroslověnštině znamenalo „mole, molit“ „prosba“. Jsou to naše prosby k Bohu ve jménu Ježíše Krista, které nám zpět přinášejí moc a sílu ke změně naší povahy. Tak chápu „zapři sám sebe“.
„Vezmi svůj kříž“. Ani toto slovo nemáme mnohdy v oblibě. Opravdu máme si vyrobit kříž a vzít jej na svá bedra a denně jej tahat, aby lidé viděli, jak to myslíme vážně? Každý by se nám vysmál. Pán Ježíš opět použil přenesený význam a označil tím, náš každodenní život, naše každodenní vztahy. To je přece jednoduché? Ne tak docela. „Kříž svůj“ jsou naše starosti, naše péče o naše bližní, o lidi kolem sebe, o snášenlivosti a trpělivosti, o poctivé každodenní lopotě v našem životě.
Pán Ježíš nechtěl, abychom se stali poustevníky, askety, lidmi, kteří myslí jen na sebe. Naopak on chce, aby jeho následovníci byli vzorem péče o svou rodinu, o své milé, o své okolí, o přírodu. Stali se lidmi, jeho následovníky, kteří by byli solí Země, světlem světa, důstojným obrazem svého Mistra, Pána, krále a bratra Ježíše Krista. AMEN
Kurt Müller
Mat 16,24 Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“
„Zapři sám sebe“? Máme svůj běžný život a máme zapřít svůj způsob života, své radosti, koníčky, zábavy? Není to trochu tvrdé? Neřekl, to jen svým učedníkům, aby ho následovali? Zklamu vás. Řekl to všem. (Luk 9,23). Možná to chtěl říci jinak? Možná kdyby to řekl dnešní zaměstnané ženě, která má děti a manžela, tak by odpověděla, že stejně nemá čas ani pro sebe, natož na nějaké koníčky nebo zábavy. Co asi bylo záměrem výroku Pána Ježíše? Opravdu jen život věnovaný Bibli a šíření evangelia? Cožpak se Židé neradovali ze svých potomků, z příležitostí k dobrému jídlu a slavností? Dovedu pochopit, že mnohý moderní muž k tomu řekne, že nemá čas na nějaké nábožné texty, myšlenky a modlitby. Pokud má opustit sledování hokeje, fotbal, povídačky s přáteli v hospodě u piva, tak raději nebude chodit do nějakého shromáždění, církve, kostela. Otázkou není, proč máme zapřít sama sebe. Otázkou je, co chceme získat.
Pokud člověk pochopil, že život je přestupní stanicí, školou života, jehož cílem je příprava na život v novém světě, pak smyslem života daný Stvořitelem, je naučit se životu v lásce, radosti a pokoji ve vztahu k Bohu a k lidem. Ke splnění tohoto cíle poslal Bůh i svého Syna, který všem nabízí odpuštění hříchů, pokud jeho oběť přijmou. To by bylo málo, protože je třeba, abychom se zbavili činností a myšlenek, které nejsou v souladu s Boží vůli, s Božími přikázáními tj. se vztahy lásky k Bohu a k lidem. Lidé zpravidla slyší jen na tu první část úkolu Pána Ježíše tj. milosti, což je odpuštění hříchů. Ta druhá část, je příprava na věčný život pod vedením Duchem Ježíše Krista. On nás zbaví všech sklonů k hříchům, zbytečným zábavám, mrhání času a prostředků na činnosti, které nikomu, zejména v rodině nic nepřinášejí. K tomu nám Bůh v Ježíši Kristu nabízí jedinečnou pomoc. „Modlitba“. Ve staroslověnštině znamenalo „mole, molit“ „prosba“. Jsou to naše prosby k Bohu ve jménu Ježíše Krista, které nám zpět přinášejí moc a sílu ke změně naší povahy. Tak chápu „zapři sám sebe“.
„Vezmi svůj kříž“. Ani toto slovo nemáme mnohdy v oblibě. Opravdu máme si vyrobit kříž a vzít jej na svá bedra a denně jej tahat, aby lidé viděli, jak to myslíme vážně? Každý by se nám vysmál. Pán Ježíš opět použil přenesený význam a označil tím, náš každodenní život, naše každodenní vztahy. To je přece jednoduché? Ne tak docela. „Kříž svůj“ jsou naše starosti, naše péče o naše bližní, o lidi kolem sebe, o snášenlivosti a trpělivosti, o poctivé každodenní lopotě v našem životě.
Pán Ježíš nechtěl, abychom se stali poustevníky, askety, lidmi, kteří myslí jen na sebe. Naopak on chce, aby jeho následovníci byli vzorem péče o svou rodinu, o své milé, o své okolí, o přírodu. Stali se lidmi, jeho následovníky, kteří by byli solí Země, světlem světa, důstojným obrazem svého Mistra, Pána, krále a bratra Ježíše Krista. AMEN
Kurt Müller
