Ježíš volá i tebe
Napísané: 05 Okt 2020, 09:22
Ježíš volá i tebe
Koloským 1:13 Který vytrhl nás z moci temnosti a přenesl do království milého Syna svého, 14 V němž máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů,
Náš nebeský Otec, který ještě před stvořením světa viděl celé dějiny člověka a lidstva, rozhodl, že na konci dějin vyvoleného lidu, pošle na svět svého Syna, aby zachránil člověka pro Boží království. Pán Ježíš také ve svých promluvách často hovořil o Božím království. Jak rozumět úvodnímu verši?
Bůh poslal svého Syna, člověka bez hříchu, aby se za nás stal smírčí obětí, která zruší zákon hříchu a smrti platný už od Adama. „Za hřích je smrt“ . Pán Ježíš toužil splnit vůli svého Otce. A stal se tím vyvoleným Beránkem Božím, který snímá hříchy světa. A každý, kdo přijme tuto oběť, každý kdo se rozhodne svůj život odevzdat Kristu, který se rozhodne jít Ježíšovou cestou se stává občanem Božího království, jehož jméno je zapsané v knize života Beránka. Vítězstvím lásky byla splněna první část Božího záměru. Odpuštění hříchů, přijmout Ježíše a žít novým životem. Vzkříšením Ježíše a vybavení veškerou nebeskou mocí se Ježíš stal králem svého lidu, Božího lidu, v němž jsme se stali Božími syny a dcerami. Tím nás Bůh vytrhl z moc temnosti a máme vykoupení, totiž odpuštění hříchů.
Často zní „jsme ospravedlněni vírou“. Ano, bezesporu, ale to neznamená, že po křtu je každý z nás dokonalý následovník Krista. A to je ta druhá část úkolu, který dostal Ježíš, připravit svůj lid na jeho slavný druhý příchod. Obnovit obraz Boží, který byl v Adamu a Evě před pádem do hříchu ve svých následovnících. Pod dojmem tisícileté tradice pokřivené Boží pravdy a částečně také z pohodl-nosti se mnozí křesťané domnívají, že ospravedlnění je jednorázový akt víry po němž už jen stačí čekat, až budou vzati do Božího království. A v tom je hrubý omyl. Znovu připomínám dvě podobenství u Mat 25 – deset družiček a rozdělení křesťanů na dvě části – jedni uslyší pozvání do Božího království a druzí odsouzení. Domníváte se někdo, že Ježíš svá podobenství nemyslel doopravdy? Přečtěte si, co řekl kazatelům, učitelům Božího slova. (Mat 7,21). Chcete být mezi nimi nebo vezmete varování Božího slova vážně? (Jan 3,36; Řím 1,18; Kol 3,5.6)
Mnohdy se ozývá volání, že zákon je přibit na kříž, že byl naplněn a tím se stal neúčinným, stejně je nikdo nemůže dokonale plnit? Neuvědomují si, že v Ježíši Kristu má každý následovník obrovskou pomoc v plnění zákona. Ne nadarmo Pán Ježíš v kázání na hoře zmiňuje vlastnosti, které v Desateru nenajdete a lze je odvodit jen ze zákona lásky. (Mat 22,38-40). V Mojžíšových knihách je Desatero shrnuto do zákona lásky, který platí po všechny doby a bude základem vztahů také v Božím království. Pod dojmem umných konstrukcí teologů, kteří se snaží obhajovat tisíciletou tradici obecné církve, se pak šíří domněnky, že v Kristu Ježíši mají křesťané trvalý odpočinek a čtvrté přikázání už není pro ně závazné. Skutečností je, že toto přikázání dodržoval i Ježíš, prohlásil se Pánem nad sobotou, sobota je učiněná pro člověka. Sobotní odpočinek dodržovali i apoštolové. Není jediné z pouhých deseti přikázání, které by křesťané neporušili.
Tak milují Boha a své bližní a pak ještě tvrdí, že v Kristu Ježíši mají nekončící milost a už nic nepotřebují.
Překvapivou skutečností je jakmile člověk vyjádří Bohu svou ochotu a víru následovat Krista, dá se do pohybu obrovská síla milosti, která člověka přímo vede k Písmu, k rozhodnutí žít podle vzoru Pána Ježíše a sloužit v tomto smyslu jako Boží nástroj pro záchranu člověka. Duch Ježíše Krista dává člověku příležitosti, jak sloužit.
O ospravedlnění víry jsem nejednou psal. Tajemství tohoto ospravedlnění je v opravdovosti víry jako naprosté odevzdání, důvěra, spolehnutí na Krista a závislost na Bohu, vedle nezbytného zpřítomnění Boha v našich životech modlitbou ve jménu našeho Pána, krále a bratra Ježíše Krista. „Beze mě nemůžete učinit nic.“
To je poselství pro každého jeho následovníka, pro každého z nás, kdo jsme svůj život spojili s Pánem Ježíšem. AMEN
Kurt Müller
Koloským 1:13 Který vytrhl nás z moci temnosti a přenesl do království milého Syna svého, 14 V němž máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů,
Náš nebeský Otec, který ještě před stvořením světa viděl celé dějiny člověka a lidstva, rozhodl, že na konci dějin vyvoleného lidu, pošle na svět svého Syna, aby zachránil člověka pro Boží království. Pán Ježíš také ve svých promluvách často hovořil o Božím království. Jak rozumět úvodnímu verši?
Bůh poslal svého Syna, člověka bez hříchu, aby se za nás stal smírčí obětí, která zruší zákon hříchu a smrti platný už od Adama. „Za hřích je smrt“ . Pán Ježíš toužil splnit vůli svého Otce. A stal se tím vyvoleným Beránkem Božím, který snímá hříchy světa. A každý, kdo přijme tuto oběť, každý kdo se rozhodne svůj život odevzdat Kristu, který se rozhodne jít Ježíšovou cestou se stává občanem Božího království, jehož jméno je zapsané v knize života Beránka. Vítězstvím lásky byla splněna první část Božího záměru. Odpuštění hříchů, přijmout Ježíše a žít novým životem. Vzkříšením Ježíše a vybavení veškerou nebeskou mocí se Ježíš stal králem svého lidu, Božího lidu, v němž jsme se stali Božími syny a dcerami. Tím nás Bůh vytrhl z moc temnosti a máme vykoupení, totiž odpuštění hříchů.
Často zní „jsme ospravedlněni vírou“. Ano, bezesporu, ale to neznamená, že po křtu je každý z nás dokonalý následovník Krista. A to je ta druhá část úkolu, který dostal Ježíš, připravit svůj lid na jeho slavný druhý příchod. Obnovit obraz Boží, který byl v Adamu a Evě před pádem do hříchu ve svých následovnících. Pod dojmem tisícileté tradice pokřivené Boží pravdy a částečně také z pohodl-nosti se mnozí křesťané domnívají, že ospravedlnění je jednorázový akt víry po němž už jen stačí čekat, až budou vzati do Božího království. A v tom je hrubý omyl. Znovu připomínám dvě podobenství u Mat 25 – deset družiček a rozdělení křesťanů na dvě části – jedni uslyší pozvání do Božího království a druzí odsouzení. Domníváte se někdo, že Ježíš svá podobenství nemyslel doopravdy? Přečtěte si, co řekl kazatelům, učitelům Božího slova. (Mat 7,21). Chcete být mezi nimi nebo vezmete varování Božího slova vážně? (Jan 3,36; Řím 1,18; Kol 3,5.6)
Mnohdy se ozývá volání, že zákon je přibit na kříž, že byl naplněn a tím se stal neúčinným, stejně je nikdo nemůže dokonale plnit? Neuvědomují si, že v Ježíši Kristu má každý následovník obrovskou pomoc v plnění zákona. Ne nadarmo Pán Ježíš v kázání na hoře zmiňuje vlastnosti, které v Desateru nenajdete a lze je odvodit jen ze zákona lásky. (Mat 22,38-40). V Mojžíšových knihách je Desatero shrnuto do zákona lásky, který platí po všechny doby a bude základem vztahů také v Božím království. Pod dojmem umných konstrukcí teologů, kteří se snaží obhajovat tisíciletou tradici obecné církve, se pak šíří domněnky, že v Kristu Ježíši mají křesťané trvalý odpočinek a čtvrté přikázání už není pro ně závazné. Skutečností je, že toto přikázání dodržoval i Ježíš, prohlásil se Pánem nad sobotou, sobota je učiněná pro člověka. Sobotní odpočinek dodržovali i apoštolové. Není jediné z pouhých deseti přikázání, které by křesťané neporušili.
Tak milují Boha a své bližní a pak ještě tvrdí, že v Kristu Ježíši mají nekončící milost a už nic nepotřebují.
Překvapivou skutečností je jakmile člověk vyjádří Bohu svou ochotu a víru následovat Krista, dá se do pohybu obrovská síla milosti, která člověka přímo vede k Písmu, k rozhodnutí žít podle vzoru Pána Ježíše a sloužit v tomto smyslu jako Boží nástroj pro záchranu člověka. Duch Ježíše Krista dává člověku příležitosti, jak sloužit.
O ospravedlnění víry jsem nejednou psal. Tajemství tohoto ospravedlnění je v opravdovosti víry jako naprosté odevzdání, důvěra, spolehnutí na Krista a závislost na Bohu, vedle nezbytného zpřítomnění Boha v našich životech modlitbou ve jménu našeho Pána, krále a bratra Ježíše Krista. „Beze mě nemůžete učinit nic.“
To je poselství pro každého jeho následovníka, pro každého z nás, kdo jsme svůj život spojili s Pánem Ježíšem. AMEN
Kurt Müller