Viktorrealita napísal: ↑16 Nov 2020, 08:53
Mikim napísal: Viktor vidím, že jsi stále mimo a stále plácáš stejné nesmysly, používáš verš z Jeremiáše, který se týká starého zákona ve kterém se Ježíš jako člověk nenarodil ani jinak nepůsobil.
Ak by Ježiš Kristus bol iba človekom, tak ktorý človek by takéto niečo o sebe povedal?
Ján8 58Ježiš im povedal: Ameň, ameň vám hovorím, že prv než bol Abrahám, som ja.
Ježíš před Abrahámem
V Janovi 8:58 si Ježíš činí nároky na nadřazenost nad Abrahámem. Jeho svrchované postavení ale závisí na Otci, který Svého Syna oslavuje (Jan 8:54). Prohlásil, že Abrahám “zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se” (Jan 8:56) – to znamená, že Abrahám vírou předem uviděl Mesiášův příchod. Mesiášův den tak řečeno “předexistoval” v Abrahámově mysli.79 Židé nepochopili, co Ježíš řekl. Mysleli si, že se prohlašuje za Abrahámova současníka (Jan 8:57). Ježíš pak potvrdil svůj absolutní primát v Božím plánu tímto úžasným tvrzením: “Dříve než byl Abrahám, já jsem (on)” (Jan 8:58).
Abychom pochopili, co ta fráze “já jsem” v tomto textu znamená, je nezbytné ji srovnat s Janovým častým užíváním té samé fráze. V některých z těch případů je spojena s Ježíšovým mesiášstvím: Jan 18:5 “(Ježíš) jim řekl: ‘Já jsem (on)’” (ztotožnil se s tím, koho hledali). Jan 6:20 “On (Ježíš kráčející na vodě) však jim řekl: ‘Já jsem’” (doslovný řecký text) Jan 9:9 “On (muž uzdraven ze slepoty) sám řekl: ‘Já jsem‘” (t.j. “já jsem on, ten muž“). Jan 4:26 “Ježíš ji (ženě u studny) řekl: ‘Já jsem, ten k tobě mluvící’” (t.j. “já jsem on, ten Mesiáš“, viz verš 25). Jan 8:24 “Jestliže neuvěříte, že já jsem, zemřete ve svých hříších” (t.j. “já jsem on, Mesiáš) Jan 8:28 “Teprve až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem” (on, Mesiáš) Jan 13:19 “Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem” (on, Mesiáš) . Jan 9:35-37 “Věříš v Syna člověka?... ten kdo s tebou mluví, ten je” (on, t.j. Syn člověka). Srv. Jan 10:24, 25 “’Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!’ Ježíš jim odpověděl: ‘Řekl jsem vám to, a nevěříte‘” . Jan 8:58 “Dříve než byl Abrahám, já jsem” (on, Mesiáš) .
Na tomto místě nesmíme zapomenout Janův výslovně prohlášený záměr, proč celé evangelium vůbec napsal. Jeho cílem bylo, abychom “věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží” (Jan 20:31). Fakt, že ve Starém zákoně Bůh o Sobě mluví jako “Já jsem (On)” nás nevede, jak se často myslí, k závěru, že “já jsem (on)” v Ježíšových ústech znamená “já jsem Bůh” v trinitářském smyslu. Ježíšova “já jsem” prohlášení v Janovi lze uspokojivě vysvětlit jako jeho ztotožnění s Mesiášem. Ježíš se představuje jako Mesiáš, unikátní zástupce Jednoho Boha, který ho obdařil mocí, aby jednal v Jeho zastoupení.
I kdyby člověk spojil Ježíšovo prohlášení ego eimi (“já jsem”) se slovy Boha ve Starém zákoně, stále by to neospravedlnilo ztotožnění Ježíše s Bohem v trinitářském smyslu. Ježíš jako Mesiáš může být označen božským titulem, aniž by byl Bůh. Jakmile počítáme s židovským principem “zastoupení”, pak se hned uvidí, že Ježíš reprezentuje svého Otce. Jako zastupitel jedná a mluví za svého Otce, takže v Ježíšovi se projevují Boží skutky. To ale nedělá z Ježíše doslova Boha. Zůstává lidský, v Písmu slíbený Mesiáš. Trinitářská teologie často projevuje antimesiášské zaujetí. “Přehání” některá Janova svědectví a zároveň ignoruje jeho jasné monoteistické výroky, které určují Otce za jediného pravého Boha, odlišného od Jeho Syna (Jan 17:3; 5:44). Tato procedura staví Jana proti Matoušovi, Markovi, Lukášovi a Skutkům. Také zakrývá stěžejní bod Nového zákona, což je prohlásit Ježíše za Mesiáše. Shora uvedené svědectví ukazuje, že proslulá fráze ego eimi znamená “Já jsem ten zaslíbený”, “ten, o kterého jde”. Slepec se identifikoval slovy “já jsem” a mínil tím “já jsem on”; “já jsem ten, o kterém mluvíte”. V souvislostech, kde se diskutuje o Synu člověka nebo o Kristu, Ježíš slovy “já jsem” míní “já jsem on”, t.j. Syn člověka, Kristus. V každém případě je náležité přidat k “já jsem” slovo “on” (jak mnoho překladatelů rozpoznává). Jsou dobré důvody k tomu, abychom byli důslední a dodali “on” také v Janovi 8:58. Tudíž v Janovi 4:26 “Já jsem” = “Já jsem (on, ten Mesiáš)”. Podobně v Janovi 8:58 Ježíš prohlašuje: “Dříve než byl Abrahám, já jsem (on, ten jmenovaný Mesiáš)”.
Je důležité si všimnout, že Ježíš nepoužil fráze zjevující Boží jméno Mojžíšovi. Z hořícího keře ten Jeden Bůh prohlásil své jméno jako “Já jsem, který jsem”, nebo “Já jsem ten samoexistující” (Exod. 3:14). Ta fráze v řecké verzi Starého zákona je ego eimi ho hown, což je jiné než Ježíšovo “Já jsem on”. Pokud tím Ježíš vskutku mínil, že je Bůh, bylo by docela neobvyklé, aby v pozdějším střetnutí s nepřátelskými Židy tvrdil, že není Bůh, ale unikátní zástupce Boha, jemuž patří titul “Syn Boží” (Jan 10:34-36). Je na místě se zeptat, jak někdo může “být” dříve, než je? Tradiční doktrína o vtělení druhé božské osoby není tím jediným způsobem, jak si poradit s Janovými předexistenčními výroky. Vzor předurčení, nacházející se v Janově evangeliu, nepotřebuje doslovnou předexistenci Syna. Abrahám se těšil na Mesiášův příchod. Mesiášův den byl pro Abraháma realitou skrze oči víry. Podobně Mesiáš “existoval” jako svrchovaný předmět Božího plánu dlouho před narozením Abraháma.
“Dříve než byl Abrahám, já jsem (on)” je hluboký výrok o původním Božím plánu pro svět, soustředěném v Ježíšovi. A tak Jan může popsat Ježíše také jako “zabitého před stvořením světa” (Zjev. 13:8). To chápeme: Ježíš, jako svrchovaný prostředník Božího plánu, byl určen na smrt dlouho před Abrahámem. Když byl Ježíš “zabit před Abrahámem”, může se říct, že on sám “existoval” před Abrahámem, ve věčném Božím plánu. Byl vskutku ustanoven jako Spasitel světa před narozením Abraháma. Na podporu tohoto výkladu opět citujeme Gilberta. O Janovi 8:58 říká: Ježíš zdůrazňoval svůj mesiášský nárok. Neřekl, že před narozením Abraháma existovalo logos; říká “já jsem”. Říká to Ježíš Mesiáš, člověk Ježíš, kterého Otec posvětil pro mesiášské dílo. Právě před tím mluvil o “mém dni”, který Abrahám spatřil (Jan 8:56), čímž musíme rozumět objevení se Ježíše jako Mesiáše v historii. Abrahám je téměř viděl v Božím slibu semene (Gen. 12:3; 15:4, 5) a zdálky je pozdravil (Žid. 11:13). A nyní ten, kdo si je vědom Abrahámova vzdáleného vidění, říká: “Dříve než se Abrahám narodil, já jsem”. Ježíš se tudíž zdá potvrzovat, že jeho historická mesiášská osobnost existovala dříve, než se Abrahám narodil. Pokud tomu tak je, pak existence té osobnosti před Abrahámem se musí chápat jako existence v představě.
Doktrína o trojici
http://www.focusonthekingdom.org/Trinity-cz.pdf
, což je totální nesmysl. Ježíš se se nestal v nebi nově Bohem jako je jediný Bůh Otec, ale pořád je jako člověk prostředníkem mezi Bohem Otcem lidmi.¨