Krušný život "vánočních" kaprů
Napísané: 24 Dec 2017, 16:18
Krušný život „vánočních“ kaprů
Právě v těchto dnech začal prodej živých kaprů v ulicích a zároveň probíhají po celé republice protestní akce pořádané organizací Svododa zvířat. Její členky a členové se snaží odradit širokou veřejnost od nákupu kapra pro štědrovečerní stůl. Někteří tyto aktivity hodnotí jako nesmyslné úsilí narušující vánoční tradici, jiní jako záslužnou snahu o zastavení zabíjení milionů živých tvorů, kteří každým rokem skončí na svátečním stole.
Krátký život „vánočního“ kapra začíná v líhni. Postupně je přemisťován na několik dalších míst, dokud nenastane období posledního výlovu. V této době končí relativně klidné období jeho života a začíná cesta na smrt – kaprovi jsou nyní tři až čtyři roky.
Pokud by byl v přirozeném prostředí, měl by šanci se dožít dvaceti až třiceti let. Namísto toho se kolem něj stáhla síť a byl spolu s dalšími kapry vyloven, všichni prošli třídícím strojem a dále dopravníkem do transportních nádob. Putovali do sádek, ve kterých byli drženi několik týdnů o hladu. Kapři by v tuto dobu normálně byli ve stadiu útlumu, ve fázi přečkávání zimy, kdy potravu v zásadě přijímají jen minimálně. Když jsou násilně probuzeni, je tento rytmus narušen. Následuje převážení k prodejním místům. Zde je nákladní auto vyklopí do připravených kádí. Celý postup znamená pro kapry velkou zátěž, během níž trpí hladem i nedostatkem vzduchu a často utrží nejedno zranění.
Prodejci často nedodržují základní zákonná nařízení, jako je například dostatečné provzdušňování vody, zákaz přítomnosti uhynulé ryby v kádi s živými a jiné. Ptáte se, co je na tom všem kromě výše vyjmenovaných nedostatků v nepořádku? Podívejme se na kulturu Vánoc, ve které můžeme najít odpověď.
O Vánocích každý z nás ví, že jsou to „svátky klidu, míru, lásky a pohody“. Pokud však této naší reklamní sváteční pohodě nahlédneme pod pokličku, spatříme nezřídka cosi zcela opačného – Vánoce se často projevují spíše jako svátky stresu, honby za co nejlepšími (a nejdražšími) dárky a také jako svátky nesmyslného zabíjení zvířat. Každým rokem totiž vinou „nepostradatelného“ vánočního zvyku zahynou přibližně dva miliony kaprů.
I letos tak budeme věznit z důvodu jakéhosi pocitu „neodmyslitelné“ tradice miliony kaprů v malých kádích a pak je zabíjet jen proto, abychom mohli oslavit svátky lásky a míru – necítíte ten rozpor? Pojídání „vánočního“ kapra u nás přitom nemá příliš dlouhou tradici, naši předkové často slavili Vánoce jinými, opravdu tradičními jídly (např. houbovým kubu) a jejich oslavy rozhodně nebyly méně důstojné než naše.
Zkusme se o Vánocích raději přiblížit k jejich pravému smyslu namísto zbytečného zabíjení s odvoláváním se na tradici. Zvířata mají stejné právo na život jako my. Není přece tak těžké otočit se zády k mýtu nepostradatelnosti masa na štědrovečerním stole, stejně jako jsme se v historii uměli vzdát i jiných zvyklostí, pokud přinášely utrpení jiným. Rozhodnutí je na nás: budeme zabíjet, nebo dáme přednost úctě k životu? Má volba je jasná.
Petr Schmied, autor je členem organizace Svoboda zvířat., MF Dnes 21. 12. 2004
Právě v těchto dnech začal prodej živých kaprů v ulicích a zároveň probíhají po celé republice protestní akce pořádané organizací Svododa zvířat. Její členky a členové se snaží odradit širokou veřejnost od nákupu kapra pro štědrovečerní stůl. Někteří tyto aktivity hodnotí jako nesmyslné úsilí narušující vánoční tradici, jiní jako záslužnou snahu o zastavení zabíjení milionů živých tvorů, kteří každým rokem skončí na svátečním stole.
Krátký život „vánočního“ kapra začíná v líhni. Postupně je přemisťován na několik dalších míst, dokud nenastane období posledního výlovu. V této době končí relativně klidné období jeho života a začíná cesta na smrt – kaprovi jsou nyní tři až čtyři roky.
Pokud by byl v přirozeném prostředí, měl by šanci se dožít dvaceti až třiceti let. Namísto toho se kolem něj stáhla síť a byl spolu s dalšími kapry vyloven, všichni prošli třídícím strojem a dále dopravníkem do transportních nádob. Putovali do sádek, ve kterých byli drženi několik týdnů o hladu. Kapři by v tuto dobu normálně byli ve stadiu útlumu, ve fázi přečkávání zimy, kdy potravu v zásadě přijímají jen minimálně. Když jsou násilně probuzeni, je tento rytmus narušen. Následuje převážení k prodejním místům. Zde je nákladní auto vyklopí do připravených kádí. Celý postup znamená pro kapry velkou zátěž, během níž trpí hladem i nedostatkem vzduchu a často utrží nejedno zranění.
Prodejci často nedodržují základní zákonná nařízení, jako je například dostatečné provzdušňování vody, zákaz přítomnosti uhynulé ryby v kádi s živými a jiné. Ptáte se, co je na tom všem kromě výše vyjmenovaných nedostatků v nepořádku? Podívejme se na kulturu Vánoc, ve které můžeme najít odpověď.
O Vánocích každý z nás ví, že jsou to „svátky klidu, míru, lásky a pohody“. Pokud však této naší reklamní sváteční pohodě nahlédneme pod pokličku, spatříme nezřídka cosi zcela opačného – Vánoce se často projevují spíše jako svátky stresu, honby za co nejlepšími (a nejdražšími) dárky a také jako svátky nesmyslného zabíjení zvířat. Každým rokem totiž vinou „nepostradatelného“ vánočního zvyku zahynou přibližně dva miliony kaprů.
I letos tak budeme věznit z důvodu jakéhosi pocitu „neodmyslitelné“ tradice miliony kaprů v malých kádích a pak je zabíjet jen proto, abychom mohli oslavit svátky lásky a míru – necítíte ten rozpor? Pojídání „vánočního“ kapra u nás přitom nemá příliš dlouhou tradici, naši předkové často slavili Vánoce jinými, opravdu tradičními jídly (např. houbovým kubu) a jejich oslavy rozhodně nebyly méně důstojné než naše.
Zkusme se o Vánocích raději přiblížit k jejich pravému smyslu namísto zbytečného zabíjení s odvoláváním se na tradici. Zvířata mají stejné právo na život jako my. Není přece tak těžké otočit se zády k mýtu nepostradatelnosti masa na štědrovečerním stole, stejně jako jsme se v historii uměli vzdát i jiných zvyklostí, pokud přinášely utrpení jiným. Rozhodnutí je na nás: budeme zabíjet, nebo dáme přednost úctě k životu? Má volba je jasná.
Petr Schmied, autor je členem organizace Svoboda zvířat., MF Dnes 21. 12. 2004