Krušný život "vánočních" kaprů

[mikim]

Krušný život „vánočních“ kaprů
Právě v těchto dnech začal prodej živých kaprů v ulicích a zároveň probíhají po celé republice protestní akce pořádané organizací Svododa zvířat. Její členky a členové se snaží odradit širokou veřejnost od nákupu kapra pro štědrovečerní stůl. Někteří tyto aktivity hodnotí jako nesmyslné úsilí narušující vánoční tradici, jiní jako záslužnou snahu o zastavení zabíjení milionů živých tvorů, kteří každým rokem skončí na svátečním stole.
Krátký život „vánočního“ kapra začíná v líhni. Postupně je přemisťován na několik dalších míst, dokud nenastane období posledního výlovu. V této době končí relativně klidné období jeho života a začíná cesta na smrt – kaprovi jsou nyní tři až čtyři roky.
Pokud by byl v přirozeném prostředí, měl by šanci se dožít dvaceti až třiceti let. Namísto toho se kolem něj stáhla síť a byl spolu s dalšími kapry vyloven, všichni prošli třídícím strojem a dále dopravníkem do transportních nádob. Putovali do sádek, ve kterých byli drženi několik týdnů o hladu. Kapři by v tuto dobu normálně byli ve stadiu útlumu, ve fázi přečkávání zimy, kdy potravu v zásadě přijímají jen minimálně. Když jsou násilně probuzeni, je tento rytmus narušen. Následuje převážení k prodejním místům. Zde je nákladní auto vyklopí do připravených kádí. Celý postup znamená pro kapry velkou zátěž, během níž trpí hladem i nedostatkem vzduchu a často utrží nejedno zranění.
Prodejci často nedodržují základní zákonná nařízení, jako je například dostatečné provzdušňování vody, zákaz přítomnosti uhynulé ryby v kádi s živými a jiné. Ptáte se, co je na tom všem kromě výše vyjmenovaných nedostatků v nepořádku? Podívejme se na kulturu Vánoc, ve které můžeme najít odpověď.
O Vánocích každý z nás ví, že jsou to „svátky klidu, míru, lásky a pohody“. Pokud však této naší reklamní sváteční pohodě nahlédneme pod pokličku, spatříme nezřídka cosi zcela opačného – Vánoce se často projevují spíše jako svátky stresu, honby za co nejlepšími (a nejdražšími) dárky a také jako svátky nesmyslného zabíjení zvířat. Každým rokem totiž vinou „nepostradatelného“ vánočního zvyku zahynou přibližně dva miliony kaprů.
I letos tak budeme věznit z důvodu jakéhosi pocitu „neodmyslitelné“ tradice miliony kaprů v malých kádích a pak je zabíjet jen proto, abychom mohli oslavit svátky lásky a míru – necítíte ten rozpor? Pojídání „vánočního“ kapra u nás přitom nemá příliš dlouhou tradici, naši předkové často slavili Vánoce jinými, opravdu tradičními jídly (např. houbovým kubu) a jejich oslavy rozhodně nebyly méně důstojné než naše.
Zkusme se o Vánocích raději přiblížit k jejich pravému smyslu namísto zbytečného zabíjení s odvoláváním se na tradici. Zvířata mají stejné právo na život jako my. Není přece tak těžké otočit se zády k mýtu nepostradatelnosti masa na štědrovečerním stole, stejně jako jsme se v historii uměli vzdát i jiných zvyklostí, pokud přinášely utrpení jiným. Rozhodnutí je na nás: budeme zabíjet, nebo dáme přednost úctě k životu? Má volba je jasná.
Petr Schmied, autor je členem organizace Svoboda zvířat., MF Dnes 21. 12. 2004

[Tomáš Plechatýý]

Krušný život „vánočních“ kaprů
Právě v těchto dnech začal prodej živých kaprů v ulicích a zároveň probíhají po celé republice protestní akce pořádané organizací Svododa zvířat. Její členky a členové se snaží odradit širokou veřejnost od nákupu kapra pro štědrovečerní stůl. Někteří tyto aktivity hodnotí jako nesmyslné úsilí narušující vánoční tradici, jiní jako záslužnou snahu o zastavení zabíjení milionů živých tvorů, kteří každým rokem skončí na svátečním stole.
Krátký život „vánočního“ kapra začíná v líhni. Postupně je přemisťován na několik dalších míst, dokud nenastane období posledního výlovu. V této době končí relativně klidné období jeho života a začíná cesta na smrt – kaprovi jsou nyní tři až čtyři roky.
Pokud by byl v přirozeném prostředí, měl by šanci se dožít dvaceti až třiceti let. Namísto toho se kolem něj stáhla síť a byl spolu s dalšími kapry vyloven, všichni prošli třídícím strojem a dále dopravníkem do transportních nádob. Putovali do sádek, ve kterých byli drženi několik týdnů o hladu. Kapři by v tuto dobu normálně byli ve stadiu útlumu, ve fázi přečkávání zimy, kdy potravu v zásadě přijímají jen minimálně. Když jsou násilně probuzeni, je tento rytmus narušen. Následuje převážení k prodejním místům. Zde je nákladní auto vyklopí do připravených kádí. Celý postup znamená pro kapry velkou zátěž, během níž trpí hladem i nedostatkem vzduchu a často utrží nejedno zranění.
Prodejci často nedodržují základní zákonná nařízení, jako je například dostatečné provzdušňování vody, zákaz přítomnosti uhynulé ryby v kádi s živými a jiné. Ptáte se, co je na tom všem kromě výše vyjmenovaných nedostatků v nepořádku? Podívejme se na kulturu Vánoc, ve které můžeme najít odpověď.
O Vánocích každý z nás ví, že jsou to „svátky klidu, míru, lásky a pohody“. Pokud však této naší reklamní sváteční pohodě nahlédneme pod pokličku, spatříme nezřídka cosi zcela opačného – Vánoce se často projevují spíše jako svátky stresu, honby za co nejlepšími (a nejdražšími) dárky a také jako svátky nesmyslného zabíjení zvířat. Každým rokem totiž vinou „nepostradatelného“ vánočního zvyku zahynou přibližně dva miliony kaprů.
I letos tak budeme věznit z důvodu jakéhosi pocitu „neodmyslitelné“ tradice miliony kaprů v malých kádích a pak je zabíjet jen proto, abychom mohli oslavit svátky lásky a míru – necítíte ten rozpor? Pojídání „vánočního“ kapra u nás přitom nemá příliš dlouhou tradici, naši předkové často slavili Vánoce jinými, opravdu tradičními jídly (např. houbovým kubu) a jejich oslavy rozhodně nebyly méně důstojné než naše.
Zkusme se o Vánocích raději přiblížit k jejich pravému smyslu namísto zbytečného zabíjení s odvoláváním se na tradici. Zvířata mají stejné právo na život jako my. Není přece tak těžké otočit se zády k mýtu nepostradatelnosti masa na štědrovečerním stole, stejně jako jsme se v historii uměli vzdát i jiných zvyklostí, pokud přinášely utrpení jiným. Rozhodnutí je na nás: budeme zabíjet, nebo dáme přednost úctě k životu? Má volba je jasná.
Petr Schmied, autor je členem organizace Svoboda zvířat., MF Dnes 21. 12. 2004

Já dávám přednost kuřízku s bram. salátem ale stejně si myslím:

Pokud je autor nejí jen o vánocích, ale jinak si kapra dá je podle mne pokrytec.
Pokud kapra nejí vůbec ale jí jiné ryby je také pokrytec.
Pokud nejí žádné ryby, ale jí něco z masa jako je hovězí/vepřové/kuřecí/skopové/jehněčí/zvěřinu/kuřecí/krůtí/ králík atd.
Tak je podle mne zase pokrytec.

Takže pokud má mít jeho apel nějakou váhu musel by to být etický vegetarián nebo možná i vegan.

Plus moralizování o stresu a shonu, aby mohl odsuzovat. Lidi mohou být ve stresu i bez kapra a mohou mít pohodu v klidu s kaprem.

Výkřik do tmy. Jestli se mu něco nelíbí ať se obrátí na českou obchodní inspekci, nebo hygienickou stanici, nebo lobuje u příslušných senátorů a poslanců na změnu zákona, aby to neumožňoval. Nebo ať kupuje domácí nebo si je sám uloví.

A nebo prostě ať si to nejí ale necpe svůj postoj ostatním.

Zkusme se o Vánocích raději přiblížit k jejich pravému smyslu namísto zbytečného zabíjení s odvoláváním se na tradici. Zvířata mají stejné právo na život jako my. Není přece tak těžké otočit se zády k mýtu nepostradatelnosti masa na štědrovečerním stole, stejně jako jsme se v historii uměli vzdát i jiných zvyklostí, pokud přinášely utrpení jiným. Rozhodnutí je na nás: budeme zabíjet, nebo dáme přednost úctě k životu? Má volba je jasná.

Tenhle odstavec v sobě obsahuje úplně jinou filosofii než bible.

Podle Genesis, Bůh lidem vydal po potopě všechna zvířata za pokrm stejně jako rostliny. Oproti tomu život člověka vždy bránil (už u Kaina a Ábela se vražda řeší).

Napříč celou biblí jde jasná filosofie, že ačkoliv lidi jsou stejně jako zvířata a rostliny stvořeni Bohem, který dává všemu život, tak lidé a jejich život má větší cenu, než život zvířat a rostlin!!!!!!!!! Zástupné oběti. Povolené jídlo vlastně i jedinná strava. Člověk není stvořen aby jedl neživou hmotu.

Přímo Ježíš mnohokrát bez uzardění říká že lidé mají větší hodnotu než mnoho vrabců. Že rostliny byť jsou Bohem královsky oděny tak jsou pomíjivé zatímco člověk a jeho život má pro Boha neskutečnou hodnotu.

Moderní východní filosofické směry se snaží ochraňovat všechno živé a neubližovat tak ani zvířatům a rostlinám ale je to ovlivněno učením o reinkarnaci a také učením o posvátnosti některých zvířat.

V praxi to pak vede k pokrytectví a převrácenému chování, kdy se lidé starají o psy, kočky, ale na sebe jsou hnusní a žijí raději sami.

Za mě:

Zvířata nemají stejné právo na život jako my (a ani zákony ČR to takto nevidí)!
A stromy a další organismy už vůbec nemají stejné právo na život jako my!

Zní to sobecky, ale domyslete důsledky.
Nikdo nechce volit mezi smrtí jednoho člověka a smrtí druhého člověka.
Často lékaři rozhodují podle šance na přežití, nebo podle pořadníku.
Představte si ,že by tam přidali mezi lidi i psa a dostal by operaci místo vašeho člena rodiny který by zemřel.

Nebo myslivci by vás nechali roztrhat medvědem, který na vás útočí protože přece kvůli vašemu životu nezabijí medvěda.

Až sem může tato ideologie rovnosti zajít.

Ano lidi nemusí jíst kapra. Ale lidi něco jíst musí. A lidi mají jinou(vyšší) hodnotu než zvířata a zvířata jinou( většinou vyšší) hodnotu než rostliny. (ještě je tu hmyz, houby a další organismy, ale obecně je člověk správce tvorstva).

[mikim]

Krušný život „vánočních“ kaprů
Právě v těchto dnech začal prodej živých kaprů v ulicích a zároveň probíhají po celé republice protestní akce pořádané organizací Svododa zvířat. Její členky a členové se snaží odradit širokou veřejnost od nákupu kapra pro štědrovečerní stůl. Někteří tyto aktivity hodnotí jako nesmyslné úsilí narušující vánoční tradici, jiní jako záslužnou snahu o zastavení zabíjení milionů živých tvorů, kteří každým rokem skončí na svátečním stole.
Krátký život „vánočního“ kapra začíná v líhni. Postupně je přemisťován na několik dalších míst, dokud nenastane období posledního výlovu. V této době končí relativně klidné období jeho života a začíná cesta na smrt – kaprovi jsou nyní tři až čtyři roky.
Pokud by byl v přirozeném prostředí, měl by šanci se dožít dvaceti až třiceti let. Namísto toho se kolem něj stáhla síť a byl spolu s dalšími kapry vyloven, všichni prošli třídícím strojem a dále dopravníkem do transportních nádob. Putovali do sádek, ve kterých byli drženi několik týdnů o hladu. Kapři by v tuto dobu normálně byli ve stadiu útlumu, ve fázi přečkávání zimy, kdy potravu v zásadě přijímají jen minimálně. Když jsou násilně probuzeni, je tento rytmus narušen. Následuje převážení k prodejním místům. Zde je nákladní auto vyklopí do připravených kádí. Celý postup znamená pro kapry velkou zátěž, během níž trpí hladem i nedostatkem vzduchu a často utrží nejedno zranění.
Prodejci často nedodržují základní zákonná nařízení, jako je například dostatečné provzdušňování vody, zákaz přítomnosti uhynulé ryby v kádi s živými a jiné. Ptáte se, co je na tom všem kromě výše vyjmenovaných nedostatků v nepořádku? Podívejme se na kulturu Vánoc, ve které můžeme najít odpověď.
O Vánocích každý z nás ví, že jsou to „svátky klidu, míru, lásky a pohody“. Pokud však této naší reklamní sváteční pohodě nahlédneme pod pokličku, spatříme nezřídka cosi zcela opačného – Vánoce se často projevují spíše jako svátky stresu, honby za co nejlepšími (a nejdražšími) dárky a také jako svátky nesmyslného zabíjení zvířat. Každým rokem totiž vinou „nepostradatelného“ vánočního zvyku zahynou přibližně dva miliony kaprů.
I letos tak budeme věznit z důvodu jakéhosi pocitu „neodmyslitelné“ tradice miliony kaprů v malých kádích a pak je zabíjet jen proto, abychom mohli oslavit svátky lásky a míru – necítíte ten rozpor? Pojídání „vánočního“ kapra u nás přitom nemá příliš dlouhou tradici, naši předkové často slavili Vánoce jinými, opravdu tradičními jídly (např. houbovým kubu) a jejich oslavy rozhodně nebyly méně důstojné než naše.
Zkusme se o Vánocích raději přiblížit k jejich pravému smyslu namísto zbytečného zabíjení s odvoláváním se na tradici. Zvířata mají stejné právo na život jako my. Není přece tak těžké otočit se zády k mýtu nepostradatelnosti masa na štědrovečerním stole, stejně jako jsme se v historii uměli vzdát i jiných zvyklostí, pokud přinášely utrpení jiným. Rozhodnutí je na nás: budeme zabíjet, nebo dáme přednost úctě k životu? Má volba je jasná.
Petr Schmied, autor je členem organizace Svoboda zvířat., MF Dnes 21. 12. 2004

Já dávám přednost kuřízku s bram. salátem ale stejně si myslím:

Pokud je autor nejí jen o vánocích, ale jinak si kapra dá je podle mne pokrytec.
Pokud kapra nejí vůbec ale jí jiné ryby je také pokrytec.
Pokud nejí žádné ryby, ale jí něco z masa jako je hovězí/vepřové/kuřecí/skopové/jehněčí/zvěřinu/kuřecí/krůtí/ králík atd.
Tak je podle mne zase pokrytec.

Takže pokud má mít jeho apel nějakou váhu musel by to být etický vegetarián nebo možná i vegan.

Plus moralizování o stresu a shonu, aby mohl odsuzovat. Lidi mohou být ve stresu i bez kapra a mohou mít pohodu v klidu s kaprem.

Výkřik do tmy. Jestli se mu něco nelíbí ať se obrátí na českou obchodní inspekci, nebo hygienickou stanici, nebo lobuje u příslušných senátorů a poslanců na změnu zákona, aby to neumožňoval. Nebo ať kupuje domácí nebo si je sám uloví.

A nebo prostě ať si to nejí ale necpe svůj postoj ostatním.

Zkusme se o Vánocích raději přiblížit k jejich pravému smyslu namísto zbytečného zabíjení s odvoláváním se na tradici. Zvířata mají stejné právo na život jako my. Není přece tak těžké otočit se zády k mýtu nepostradatelnosti masa na štědrovečerním stole, stejně jako jsme se v historii uměli vzdát i jiných zvyklostí, pokud přinášely utrpení jiným. Rozhodnutí je na nás: budeme zabíjet, nebo dáme přednost úctě k životu? Má volba je jasná.

Tenhle odstavec v sobě obsahuje úplně jinou filosofii než bible.

Podle Genesis, Bůh lidem vydal po potopě všechna zvířata za pokrm stejně jako rostliny. Oproti tomu život člověka vždy bránil (už u Kaina a Ábela se vražda řeší).

Napříč celou biblí jde jasná filosofie, že ačkoliv lidi jsou stejně jako zvířata a rostliny stvořeni Bohem, který dává všemu život, tak lidé a jejich život má větší cenu, než život zvířat a rostlin!!!!!!!!! Zástupné oběti. Povolené jídlo vlastně i jedinná strava. Člověk není stvořen aby jedl neživou hmotu.

Přímo Ježíš mnohokrát bez uzardění říká že lidé mají větší hodnotu než mnoho vrabců. Že rostliny byť jsou Bohem královsky oděny tak jsou pomíjivé zatímco člověk a jeho život má pro Boha neskutečnou hodnotu.

Moderní východní filosofické směry se snaží ochraňovat všechno živé a neubližovat tak ani zvířatům a rostlinám ale je to ovlivněno učením o reinkarnaci a také učením o posvátnosti některých zvířat.

V praxi to pak vede k pokrytectví a převrácenému chování, kdy se lidé starají o psy, kočky, ale na sebe jsou hnusní a žijí raději sami.

Za mě:

Zvířata nemají stejné právo na život jako my (a ani zákony ČR to takto nevidí)!
A stromy a další organismy už vůbec nemají stejné právo na život jako my!

Zní to sobecky, ale domyslete důsledky.
Nikdo nechce volit mezi smrtí jednoho člověka a smrtí druhého člověka.
Často lékaři rozhodují podle šance na přežití, nebo podle pořadníku.
Představte si ,že by tam přidali mezi lidi i psa a dostal by operaci místo vašeho člena rodiny který by zemřel.

Nebo myslivci by vás nechali roztrhat medvědem, který na vás útočí protože přece kvůli vašemu životu nezabijí medvěda.

Až sem může tato ideologie rovnosti zajít.

Ano lidi nemusí jíst kapra. Ale lidi něco jíst musí. A lidi mají jinou(vyšší) hodnotu než zvířata a zvířata jinou( většinou vyšší) hodnotu než rostliny. (ještě je tu hmyz, houby a další organismy, ale obecně je člověk správce tvorstva).

Autor bude určitě vegan nebo vegetarian, tak mu nepodsouvej co nejspíše není, tak jako všichni na uvedených stránkách Svoboda zvířat a o těch kaprech i letos mluví krátce podobně:

http://www.svobodazvirat.cz/novinky/jak ... utosti.htm

Pravidlo číslo 3: Kapři patří do řeky.
Kdo by neznal tradici vánočního kapra s bramborovým salátem. Je ale opravdu nutné, aby kvůli takové tradici, která navíc není starší než několik desítek let, trpěla zvířata? Kapři zabíjeni na ulicích trpí stejně jako jiná zvířata. Navíc „krvavá pouliční jatka“ nejsou zrovna vhodným výchovným příkladem pro děti, od nichž chceme, aby se v dospělosti ke zvířatům chovaly ohleduplně a bez krutosti. Zásobte se raději veganskými či vegetariánskými produkty a na vánoční tabuli si vytvořte svůj vlastní originální štědrovečerní pokrm.
Recepty na veganská vánoční jídla i cukroví najdete např. zde:
http://soucitne.cz/ingredience/vanoce
www.vegan-fighter.com/vyziva/veganske-v ... krovi.html
www.veganka.cz/tip-vanoce-bez-krutosti/

[log]

Ako vieme, Jezis a ucenici boli riadne "namoceni" v rybarstve, tak dat si kapra na Vianoce je priam idealne.
Samozrejme, podporujem eticke zachadzanie so zvieratmi.