Falešná milost - Kornelius Novak

[mikim]

Falešná milost - kap. 17

Boží milost v evangeliu neposkytuje omilostněným žádný „volný prostor“ pro světský život v hříchu a neposlušnosti. Bůh ve
svém Slově varuje před lidmi, kteří evangeliu takto rozumí a takto jej zvěstují.
„Vloudili se totiž mezi vás někteří bezbožní lidé, zapsaní už dávno k odsouzení, kteří zaměňují milost našeho Boha v nezřízenost“ (Ju 1, 4)
Potkal jsem ve sborech velmi mnoho lidí, kteří jsou dokonce pastory, ale nejsou zapsáni v knize života, nýbrž k odsouzení! Kolik
lidí dnes učí, že můžeme pod milostí klidně hřešit!
Boží milost nemůže být v žádném případě pojímána tak, že to Bůh s hříchem již nevidí tak úzkoprse. Hřích v Nové smlouvě neztratil na své krutosti, ohavnosti, brutalitě a nepřijatelnosti! Již v první generaci církve se do sborů vplížili tací, kteří říkali: „Ach, Bůh je milostivý, s tímto hříchem to jistě nebude vidět tak přísně!“
Takoví nestojí zapsáni v knize života, nýbrž jsou zapsáni k odsouzení. A dnes? Dnes je každá sexuální nečistota teology odklepnuta jako „normální“ a postavena pod Boží požehnání. Hamižnost, touha po uplatnění, uznání a moci, manipulace a lži ve jménu Ježíše, to vše dnes existuje… Ale žádná církevní okázalost nezmění nic na Božím výroku skrze Judu. Takoví lidé jsou zapsáni k soudu a ne v knize života. Zde stojí, co je cílem pravé milosti:
„Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista. On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích. Tak mluv, napomínej a přesvědčuj se vším důrazem.“ (Tt 2, 11–15) Boží slovo je v tomto bodě velice zřetelné, ale lidé bohužel raději papouškují to, co někde o milosti zaslechli, místo toho, aby se podívali do Bible. Většina nechce těmto skutečnostem věřit a myslí si, že mohou pod milostí tu a tam klidně dále hřešit. Satan udělá vše pro to, abychom žili s křesťanskou iluzí o milosti a nadále hřešili. K tomu je mu každý prostředek dobrý – dokonce i biblické pravdy zneužívá k tomu, abychom pokračovali v hříchu.
Lidé s „křesťanskou iluzí o milosti“ rádi říkají: „Ach, díky Bohu, že je Bůh láska a že je milostivý, určitě to s těmito malými hříšky nebude brát tak vážně, takže v nich klidně mohu pokračovat…“ Ale nepozorují, že je to ďábelská teologie, která je ponechává v samospravedlnosti a nekajícnosti. V tomto případě používá satan tři pravdy, totiž, že existuje Bůh, že je láska a že je milostivý – a satan tyto pravdy využívá k tomu, aby nás svedl k hříchu – to je na jeho teologii tím ďábelským!
Nespočetní lidé si v dnešních sborech myslí, že jsou omilostněnými křesťany a namísto toho žijí v satanském náboženském
zaslepení! Mnozí lidé velebí milost, pod kterou si představují, že mohou žít v hříchu. Tím velebí satanovu milost. Co mě nejvíce děsí, když čtu Bibli, jsou některé Ježíšovy výroky, např. ten následující: „Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale
ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?
A tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.“ (Mt 7, 21)
Není to děsivé? Ježíš mluví o tom, že existují lidé, kteří věří na duchovní realitu a dokonce ještě víc! Nazývají Ježíše svým Pánem a vykonávají také „duchovní službu“ v Jeho jménu – a Ježíš je bude přesto muset poslat přímo do věčného trestu (!), protože neuznávali Jeho zákon a tím ignorovali Boží vůli, totiž zanechat každého hříchu a žít svatě! Ježíš to tak řekl, a již proto z toho musíme vyvodit, že dnes žije mnoho lidí v náboženské iluzi o „Ježíši“, „Boží lásce“, „milosti“ a „duchovní službě“ a tím jdou do věčného zatracení, pokud se neprobudí a upřímně neobrátí k poslušnosti z víry! Není to děsivé, když musíme zjistit, jak velký prostor tento ďábelský náboženský svod získal? Není to hrůzné, když si uvědomíme, že zřejmě tisíce lidí žijí v satanském zaslepení a namlouvají sobě i druhým, že jsou věřícími křesťany? ůh nám říká jasně a zřetelně, že do nebe přijdou pouze ti, kteří usilují o svatost! „Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.“ (Žd 12, 14)
Znovuzrozeného křesťana nepozná člověk v prvé řadě podle jeho „duchovních znalostí“ ani v prvé řadě podle „duchovní služby“,
„akčnosti“ nebo používání duchovních darů, nýbrž: „A tak je poznáte po jejich ovoci. Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“ (Mt 7, 20)
Bůh chce, abychom žili v harmonii s Jeho vůlí – jen tak může v našem životě zrát ovoce Ducha! „Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.“ (Gal 5, 22)
S bezbožnou morálkou a špatným svědomím nemůže nikdo toto ovoce nést, respektive si je užívat. Bůh chce neustále uskutečňovat své svaté bytí v nás a skrze nás. Ovoce Ducha můžeme shrnout do jednoho slova: posvěcení!
„Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek (něm. ovoce, pozn. překl.), totiž posvěcení, a čeká vás život věčný.“ (Řím 6, 22)
V dnešním moderním křesťanství existuje všechno možné i nemožné, ale toto pravé, zralé ovoce svatého života abys pohledal!
Ale pouze ten, kdo přináší ovoce v posvěcení, obdrží nakonec věčný život. Kdo se nechce nechat posvěcovat, toho Ježíš ze společenství vyvrhne a musí shořet.
„Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce… Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí.“ (J 15, 2;5–6) Ježíšovi jde o pročištění našeho života, aby ovoce Ducha ještě více dozrálo, to zde stojí jasně a zřetelně. Kdo to nechce, ten bude vhozen do ohně. (J 15, 2;5–6)
Od té doby, co je zvěstováno evangelium, snaží se je satan překroutit – to je přece jasné! Jen tak pasivně neposlouchá, když
se zvěstuje pravé biblické evangelium, nýbrž je od počátku u posluchačů překrucuje a pokud to jde, tak dokonce i u kazatelů! Výsledek můžeš vidět všude! Ve své službě jsem navštívil několik stovek sborů v různých zemích a mohu ti říci, že existuje více bludů, než si kdokoliv dokáže představit! Pro stromy již nevidíme les! Pro křesťany již nevidíme našeho Pána Ježíše Krista! Pro sbory již nevidíme Boží království! Pro teologii již neznáme pravé evangelium! Pro „křesťanské aktivity“ již neznáme posvěcení!
Ale kdo si dnes ještě čte v Bibli?! Dokonce i na biblických školách a teologických institutech se to dělá již jen zřídka!
Podíváme se proto do Bible, abychom přišli na to, jak skutečně můžeme být zachráněni. Bylo by totiž fatální, kdybychom s našimi „křesťanskými iluzemi“ šli do věčného zatracení! Ber to, co Ježíš řekl, vážně!