Posadil se před pokladnicí.....

[ambassador]

Jsem docela rád, že před tou pokladnicí se posadil Kristus. Když se někde "posadí" lidé, stává se někdy, že to hodně ujíždí.
Uvěřil jsem v Krista a dále věřím, protože tam, kde se On "posadí, sedí, kraluje, panuje, vede...", tam se to dá "vydržet".
Nějak nechápu, jestli je možné dát doslovně všechno Bohu. Někdy mě to připadá, jako náboženská fráze.
Z toho důvodu mě zajímá, jak to chápete v praxi? Co to znamená dát všechno?

To co jsem napsal není kritikou na nějaký komentář. Je to jen podnět k vzájemnému sdílení.

[Milan]

"Dát vše Bohu" je volně citovaný výrok Krista o chudé vdově: Luk 21:4_Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.
Podobně se ptají učedníci - vše co měli, opustili a svůj životní příběh svěřili Kristu (Mar 10:30).
Dát vše Bohu podle mne znamená spojit s ním svou budoucnost a svou osobnost, svou vůli, své schopnosti, tomu podřídit. Může to znamenat i vzdání se majetku, obětování času, sociálních vazeb, opuštění zaměstnání...
Chce po nás Bůh vše?

[Lída Rohalová]

Nějak nechápu, jestli je možné dát doslovně všechno Bohu. Někdy mě to připadá, jako náboženská fráze.
Z toho důvodu mě zajímá, jak to chápete v praxi? Co to znamená dát všechno?

Na příběhu s vdovou je krásné to, že ji vůbec nikdo nenutil dávat celé své živobytí. Ona to chtěla dát. Tam vidím tu ochotu srdce, vděčnost. Ona chce dát. Ona je ta "potřebná", ale sama dává. Ježíš tento skutek oceňuje, protože to není jenom póza.

Ještě než jsi napsal příspěvek s pokladnicí, několikrát jsem přemýšlela o tom, jak zpíváme v písních "dám ti vše na oltář" a jaká je realita.

K náboženským frázím: těch známe dostatek. V jedněch ústech to může být náboženská fráze, v jiných ústech to může být myšleno vážně. Záleží, kdo to říká. Opravdovému křesťanovi např. v Číně bych tuto větu věřila. Proč? Protože mluví činy, ne slova. Tím nechci říct, že opravdoví křesťané žijí jen v Číně.
Tuto větu věřím každému křesťanovi, který mluví činy. Činy člověka jsou neklamné znamení, jak to kdo myslí. Nádherné luxusní domy, drahá auta, nedostatek času na "Boží věci" - mám pak věřit, že je zde člověk na zemi jen "poutníkem" a že se zde nezabydluje? Nemám nic proti luxusu, jen chci vyjádřit princip. Nebo "dám ti vše na oltář" a nemám čas na modlitební skupinku? Nevím... Vše, co píšu, tak píšu s vědomím nevyčleňování se do pozice "dobrého člověka, lepšího než jiní". Jsme všichni na jedné lodi a všichni bojujeme se sebou samým.

V praxi chápu obrat "dát všechno Bohu" žít se zaměřením na Něj a ptát se Ho na svá rozhodnutí. Pane, co na to říkáš? Přeješ si to, nebo to je jen mé "zbožné" přání? Pane, jaký máš na toto názor? Znamená to, že Boha nechám promlouvat do svého života. A to je odvaha, protože člověk se pak musí některých svých model vzdát. Někdy je jednodušší, když si člověk plánuje život sám. Ne však smysluplnější. Dát všechno pro mě znamená vsadit vše na jednu kartu. Dále to pro mne znamená mít dobrý vztah s druhými (ale ne za každou cenu). Vztah k lidem je neomylným znamením, jak jsme na tom ve vztahu k Bohu. Vztah k lidem je indikátor vztahu k Bohu. Ten indikátor má vysokou míru spolehlivosti.

[ambassador]

Mám za to, že chudá vdova vyjádřila vděčnost Bohu za to, že nařízením o desátcích na ni nezapomněl. Tím, že mohla být živa z desátků, který dali jiní, vnímala Boha milosrdně a laskavě.
Nevíme co v té době dostávali ti potřební z desátků, zda to bylo v naturáliích, v penězích nebo oboji. Nevíme, jak vdova ušetřila v tísni svého života. Příběh to neřeší, neřeší ani dávání desátku. Ten starý příběh o chudé vdově mě uvádí do setkání s Bohem v osobě Ježíše Krista. Zdánlivě nedůležitá vdova, mizivá finanční částka se stává předmětem Ježíšova zájmu.
Možná jsi v očích některých lidí nedůležitý, nepotřebný svým přínosem, ale tento příběh mě přesvědčil, že u Boha je to jinak. Nezapomeň, že jsi pro Boha důležitý, vždyť se pro tebe v Kristu obětoval.