Vinná réva
Napísané: 27 Jún 2020, 05:49
Vinná réva
Každý rok přichází toužebně očekávaný čas úrody, kterou poskytuje vinná réva. Vzpomněl jsem si na příběh vinné révy na našem dvorku. Je to již dávno co jsem ji zasadil. Pěkně vyrostla a zmohutněla. Po delším čase se stalo, že z nějakého důvodu syn vinnou révu uřezal. Jaké bylo pro mě překvapení, když réva znovu vyrašila. Znovu a znovu ji odstraňuje a ona znovu a znovu raší. Zvláštní - jaký vydatný zdroj životní síly? Každá ta ratolest odstraněná, oddělená od kmene, však vždy usychá.
To mi připomenulo myšlenky z Janova evangelia v 15. kapitole, kde se Ježíš přirovnává k vinné révě a své následovníky k ratolestem. "Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti....." Mít možnost přímo v praxi pozorovat myšlenku vyjádřenou v daném připodobnění, pro mě bylo oslovující. Přímo mě to vtahovalo do příběhu evangelia. Srdce se mi rozechvělo zvláštní melodií vděčnosti. Patřím Ježíši, je to On, který naplňuje můj život. Každý rok, znova a znova vyrůstají nové výhonky. Někdy se ptám: "Kdy to ten vinný kořen vzdá a "omrzí" ho tu mízu dodávat"?
Jak životně důležité pro ratolest je to spojení s kmenem. Možná jsme spojení s církví, ale jsme spojeni s Ježíšem nebo jinak řečeno napojeni na Krista, jsme živi z Krista? Nebo jsme napojeni na smrtelného člověka, přes kterého se nám dostává již jen ochuzená životní, duchovní míza? V takovém spojení „přes mezičlánek“ dochází jen k namlouvání si jistoty, která jinak pramení jen z přímého spojení s Kristem. Přemýšlel jsi, odkud ty osobně přijímáš mízu, od člověka nebo přímo od Boha? "Dnes" už nemusíš dostávat tuto životadárnou láskyplnou sílu ze secondhandu. Jsi Kristovou ratolestí, která může přijímat život přímo od Něho.
Je docela možné fyzicky likvidovat Kristovce, ale není možné zastavit ten přísun "mízy" od Krista, která znovu a znovu vytváří nové ratolesti. Dějiny křesťanství ukazují v praxi, že čím více byli pronásledováni, vyhlazováni, vyháněni z domovů, atd., tím více se zvyšoval počet následovníků Krista. Dokonce i tam, kde by to nikdo nečekal. Zvláštní je, že i uvnitř církve docházelo k násilnému odstraňování ratolestí kvůli věrouce. Někdy se můžeme domnívat, že jsme to my, kdo vytváříme ty nové křesťanské ratolesti. Pravdou je opak, je to zásluha nevysychajícího zdroje Boží Lásky. Všichni jsme ratolesti, nemáme se čím chlubit, právě jen tím vydatným "Zdrojem" z něhož žijeme. "Kdo tě odloučí nebo odloučil od Boží Lásky, .....?"
Zdeno
Každý rok přichází toužebně očekávaný čas úrody, kterou poskytuje vinná réva. Vzpomněl jsem si na příběh vinné révy na našem dvorku. Je to již dávno co jsem ji zasadil. Pěkně vyrostla a zmohutněla. Po delším čase se stalo, že z nějakého důvodu syn vinnou révu uřezal. Jaké bylo pro mě překvapení, když réva znovu vyrašila. Znovu a znovu ji odstraňuje a ona znovu a znovu raší. Zvláštní - jaký vydatný zdroj životní síly? Každá ta ratolest odstraněná, oddělená od kmene, však vždy usychá.
To mi připomenulo myšlenky z Janova evangelia v 15. kapitole, kde se Ježíš přirovnává k vinné révě a své následovníky k ratolestem. "Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti....." Mít možnost přímo v praxi pozorovat myšlenku vyjádřenou v daném připodobnění, pro mě bylo oslovující. Přímo mě to vtahovalo do příběhu evangelia. Srdce se mi rozechvělo zvláštní melodií vděčnosti. Patřím Ježíši, je to On, který naplňuje můj život. Každý rok, znova a znova vyrůstají nové výhonky. Někdy se ptám: "Kdy to ten vinný kořen vzdá a "omrzí" ho tu mízu dodávat"?
Jak životně důležité pro ratolest je to spojení s kmenem. Možná jsme spojení s církví, ale jsme spojeni s Ježíšem nebo jinak řečeno napojeni na Krista, jsme živi z Krista? Nebo jsme napojeni na smrtelného člověka, přes kterého se nám dostává již jen ochuzená životní, duchovní míza? V takovém spojení „přes mezičlánek“ dochází jen k namlouvání si jistoty, která jinak pramení jen z přímého spojení s Kristem. Přemýšlel jsi, odkud ty osobně přijímáš mízu, od člověka nebo přímo od Boha? "Dnes" už nemusíš dostávat tuto životadárnou láskyplnou sílu ze secondhandu. Jsi Kristovou ratolestí, která může přijímat život přímo od Něho.
Je docela možné fyzicky likvidovat Kristovce, ale není možné zastavit ten přísun "mízy" od Krista, která znovu a znovu vytváří nové ratolesti. Dějiny křesťanství ukazují v praxi, že čím více byli pronásledováni, vyhlazováni, vyháněni z domovů, atd., tím více se zvyšoval počet následovníků Krista. Dokonce i tam, kde by to nikdo nečekal. Zvláštní je, že i uvnitř církve docházelo k násilnému odstraňování ratolestí kvůli věrouce. Někdy se můžeme domnívat, že jsme to my, kdo vytváříme ty nové křesťanské ratolesti. Pravdou je opak, je to zásluha nevysychajícího zdroje Boží Lásky. Všichni jsme ratolesti, nemáme se čím chlubit, právě jen tím vydatným "Zdrojem" z něhož žijeme. "Kdo tě odloučí nebo odloučil od Boží Lásky, .....?"
Zdeno