A ČO S TÝM?

Luk 6, 6-11:
„V inú sobotu vošiel Ježiš do synagógy a učil. Bol tam istý človek s vyschnutou pravou rukou. Zákonníci a farizeji striehli na Ježiša, či bude aj v sobotu uzdravovať. Hľadali, z čoho by ho mohli obžalovať. On vedel o ich zmýšľaní a preto človeku s vyschnutou rukou povedal: Vstaň a postav sa do stredu. On vstal a postavil sa. Ježiš im povedal: Pýtam sa vás, je dovolené v sobotu robiť dobre, alebo zle, zachrániť život, alebo ho zničiť? Poobzeral sa po všetkých a tomu človeku povedal: Vystri ruku. Keď tak urobil, ruka mu ozdravela. Zmocnila sa ich zlosť a radili sa, čo urobiť s Ježišom.“

Ježiš bol v soboru v synagóge, kde bol chorý človek. Zákonníci a farizeji „striehli“, či ho uzdraví. Z ich postoja je zrejmé, že jeho uzdravenie budú považovať za porušenie soboty. Asi boli zvedaví, ako to prípadne dokáže obhájiť, keďže zákon v tomto smere považovali za jednoznačný, t.j. uzdravovať sa nemá. (Príklad ich názoru na sobotné uzdravovanie - Lk 13,14: „Ale predstavený synagógy, pobúrený nad tým, že ju Ježiš uzdravil v sobotu, povedal zástupu: Je šesť dní, keď treba pracovať. V týchto dňoch prichádzajte a dávajte sa uzdravovať, a nie v sobotný deň!“)

Ježiš ale postihnutého uzdraviť chcel, napriek tomu, že vedel, čo si o tom myslia ostatní. Bola to pre neho výzva, aby ich niečo naučil, aby im vysvetlil, ako to vníma, hodnotí on. A toto svoje vysvetlenie podal, ako inak, otázkou: „Je dovolené v sobotu robiť dobre, alebo zle?“

Význam Ježišovej otázky je v tom, že sa pýta na niečo, čo Starý zákon nerieši.
Ježiš sa pýta na niečo, o čom Mojžišov zákon nehovorí. Preto na jeho otázku neexistuje „biblická“ odpoveď. To je asi aj dôvod, prečo Ježišovi nik neodpovedal.
Všeobecne síce môžeme z Mojžišovho zákona (Tóry) povedať, že zle nie je dovolené robiť nikdy, ale žiadne prikázanie o sobote výslovne nehovorí o tom, či sa v sobotu môže alebo nemôže robiť dobre, alebo zle. Poctivý študent starozákonných kníh teda na Ježišovu otázku odpovedať nevie. Nevie uviesť žiadny text, kde by sa riešila táto otázka. Farizeji a zákonníci poznali Tóru naspamäť, a boli schopní diskutovať na akúkoľvek tému z Tóry. Toto ale bola otázka mimo Tóry. Na tú odpovedať nevedeli.
Ak by sme predsa len chceli silou-mocou nejakú odpoveď nájsť, prišli by sme k tomu, že podľa prikázania nie je dovolená žiadna práca, a teda ani tá dobrá, aj keď to neznie veľmi dobre.
Podobne nezodpovedateľná je aj jeho druhá, veľmi podobná otázka: „Je dovolené v sobotu zachrániť život, alebo ho zničiť?“ Všeobecne síce môžeme z Tóry povedať, že zničiť život nie je dovolené robiť nikdy, ale žiadne prikázanie o sobote tieto výrazy nepoužíva a túto dilemu nerieši.

Z Ježišovej reakcie je vidieť, že on odpovede na svoje otázky má a znejú takto: „V sobotu je dovolené dobre robiť. V sobotu je dovolené život zachrániť.“
Preto sa cíti oprávnený chorého uzdraviť a aj ho uzdraví. A vôbec sa nezaoberá tým, aby odôvodňoval súlad alebo nesúlad svojich vlastných odpovedí s existujúcou starozákonnou legislatívou, o ktorú sa plánovali opierať jeho protivníci.

Zákonníci a farizeji sa s Ježišovými názormi a výsledkom očividne nestotožnili. Čítame, že sa ich „zmocnila zlosť a radili sa, čo urobiť s Ježišom.“ Ich nezaujíma to, čo sa v zákone nepíše. Zaujíma ich to, čo sa tam píše. A píše sa tam, že žiadna práca v sobotu. Tak načo tie reči o dobrej a zlej. Preto svoj hnev voči Ježišovi považovali za spravodlivý a opodstatnený.

Čo sa ale mohli Ježišovi poslucháči z Ježišových otázok (a nevyslovených, ale zrejmých odpovedí) naučiť? Čo sa môžeme naučiť my?

Že Ježiš považuje zákony zaznamenané v Mojžišových knihách (teda Tóru) za nedostatočné. Nedávajú odpovede na nové situácie. Kým tu on nebol, takýto problém nevznikol. Ale prišiel on, Kráľ a Pán, a vznikajú nové, nečakané situácie. Z týchto nových situácií vyplývajú nové otázky, a na tie Tóra odpovedať nevie. Jej príkazy situáciu riešiť nepomáhajú, naopak, sú skôr na prekážku.
Ježiš sa ale očividne Tórou neriadi, riadi sa niečím iným. Má iný zdroj informácií, iný zdroj odpovedí na svoje otázky. A tento zdroj mu poskytuje odpovede, ktoré sú odlišné než tie, ktoré by sme našli v Tóre.

Aj Ježišov učeník sa v nových situáciách stretáva s otázkami, ktoré Tóra nerieši. Odpovede preto musí hľadať inde, nie v Tóre. A keď ich nájde, má sa podľa nich zariadiť, a to aj v prípade, že nie sú v súlade s Tórou.

Ak by sme Ježišovu nevyslovenú, ale zrejmú odpoveď „V sobotu je dovolené robiť dobre“ akceptovali v plnom význame vo všetkých jej dôsledkoch, tak by sme prišli k záveru, že „dobrá“ práca (t.j. práca s dobrým, užitočným, prospešným výsledkom) je v sobotu dovolená. Ale, veď prakticky každá práca je dobrá a prospešná. Tým pádom by bola dovolená vlastne každá práca. A tento záver je v jednoznačnom rozpore s Tórou!
Ježiš to vie, a napriek tomu postupuje takto. Toto chce ľudí naučiť. Nepýtaj sa, čo hovorí zákon. Pýtaj sa, ako riešiť konkrétnu situáciu. A odpovede hľadaj tam, kde sú, nie tam, kde nie sú.
Končí obdobie Tóry. Začína nové obdobie.

Máš v súvislosti so sobotou v dnešnej dobe nejaké otázky? Starý zákon ti nevie pomôcť. Musíš začať hľadať odpovede tam, kde ich hľadal Ježiš. Keď ich nájdeš, riaď sa nimi. A je jedno, čo si o tom myslia zástancovia Starého zákona. Nebudú ti rozumieť, budú sa hnevať, budú ťa obviňovať z porušovania Božích zákonov.
Ale ty budeš vedieť, že to robíš správne. Ježiš ťa to naučil. Aj týmto príbehom.

Dačo napísal:Luk 6, 6-11:
„V inú sobotu vošiel Ježiš do synagógy a učil. Bol tam istý človek s vyschnutou pravou rukou. Zákonníci a farizeji striehli na Ježiša, či bude aj v sobotu uzdravovať. Hľadali, z čoho by ho mohli obžalovať. On vedel o ich zmýšľaní a preto človeku s vyschnutou rukou povedal: Vstaň a postav sa do stredu. On vstal a postavil sa. Ježiš im povedal: Pýtam sa vás, je dovolené v sobotu robiť dobre, alebo zle, zachrániť život, alebo ho zničiť? Poobzeral sa po všetkých a tomu človeku povedal: Vystri ruku. Keď tak urobil, ruka mu ozdravela. Zmocnila sa ich zlosť a radili sa, čo urobiť s Ježišom.“

Ježiš bol v soboru v synagóge, kde bol chorý človek. Zákonníci a farizeji „striehli“, či ho uzdraví. Z ich postoja je zrejmé, že jeho uzdravenie budú považovať za porušenie soboty. Asi boli zvedaví, ako to prípadne dokáže obhájiť, keďže zákon v tomto smere považovali za jednoznačný, t.j. uzdravovať sa nemá. (Príklad ich názoru na sobotné uzdravovanie - Lk 13,14: „Ale predstavený synagógy, pobúrený nad tým, že ju Ježiš uzdravil v sobotu, povedal zástupu: Je šesť dní, keď treba pracovať. V týchto dňoch prichádzajte a dávajte sa uzdravovať, a nie v sobotný deň!“)

Ježiš ale postihnutého uzdraviť chcel, napriek tomu, že vedel, čo si o tom myslia ostatní. Bola to pre neho výzva, aby ich niečo naučil, aby im vysvetlil, ako to vníma, hodnotí on. A toto svoje vysvetlenie podal, ako inak, otázkou: „Je dovolené v sobotu robiť dobre, alebo zle?“

Význam Ježišovej otázky je v tom, že sa pýta na niečo, čo Starý zákon nerieši.
Ježiš sa pýta na niečo, o čom Mojžišov zákon nehovorí. Preto na jeho otázku neexistuje „biblická“ odpoveď. To je asi aj dôvod, prečo Ježišovi nik neodpovedal.
Všeobecne síce môžeme z Mojžišovho zákona (Tóry) povedať, že zle nie je dovolené robiť nikdy, ale žiadne prikázanie o sobote výslovne nehovorí o tom, či sa v sobotu môže alebo nemôže robiť dobre, alebo zle. Poctivý študent starozákonných kníh teda na Ježišovu otázku odpovedať nevie. Nevie uviesť žiadny text, kde by sa riešila táto otázka. Farizeji a zákonníci poznali Tóru naspamäť, a boli schopní diskutovať na akúkoľvek tému z Tóry. Toto ale bola otázka mimo Tóry. Na tú odpovedať nevedeli.
Ak by sme predsa len chceli silou-mocou nejakú odpoveď nájsť, prišli by sme k tomu, že podľa prikázania nie je dovolená žiadna práca, a teda ani tá dobrá, aj keď to neznie veľmi dobre.
Podobne nezodpovedateľná je aj jeho druhá, veľmi podobná otázka: „Je dovolené v sobotu zachrániť život, alebo ho zničiť?“ Všeobecne síce môžeme z Tóry povedať, že zničiť život nie je dovolené robiť nikdy, ale žiadne prikázanie o sobote tieto výrazy nepoužíva a túto dilemu nerieši.

Z Ježišovej reakcie je vidieť, že on odpovede na svoje otázky má a znejú takto: „V sobotu je dovolené dobre robiť. V sobotu je dovolené život zachrániť.“
Preto sa cíti oprávnený chorého uzdraviť a aj ho uzdraví. A vôbec sa nezaoberá tým, aby odôvodňoval súlad alebo nesúlad svojich vlastných odpovedí s existujúcou starozákonnou legislatívou, o ktorú sa plánovali opierať jeho protivníci.

Zákonníci a farizeji sa s Ježišovými názormi a výsledkom očividne nestotožnili. Čítame, že sa ich „zmocnila zlosť a radili sa, čo urobiť s Ježišom.“ Ich nezaujíma to, čo sa v zákone nepíše. Zaujíma ich to, čo sa tam píše. A píše sa tam, že žiadna práca v sobotu. Tak načo tie reči o dobrej a zlej. Preto svoj hnev voči Ježišovi považovali za spravodlivý a opodstatnený.

Čo sa ale mohli Ježišovi poslucháči z Ježišových otázok (a nevyslovených, ale zrejmých odpovedí) naučiť? Čo sa môžeme naučiť my?

Že Ježiš považuje zákony zaznamenané v Mojžišových knihách (teda Tóru) za nedostatočné. Nedávajú odpovede na nové situácie. Kým tu on nebol, takýto problém nevznikol. Ale prišiel on, Kráľ a Pán, a vznikajú nové, nečakané situácie. Z týchto nových situácií vyplývajú nové otázky, a na tie Tóra odpovedať nevie. Jej príkazy situáciu riešiť nepomáhajú, naopak, sú skôr na prekážku.
Ježiš sa ale očividne Tórou neriadi, riadi sa niečím iným. Má iný zdroj informácií, iný zdroj odpovedí na svoje otázky. A tento zdroj mu poskytuje odpovede, ktoré sú odlišné než tie, ktoré by sme našli v Tóre.

Aj Ježišov učeník sa v nových situáciách stretáva s otázkami, ktoré Tóra nerieši. Odpovede preto musí hľadať inde, nie v Tóre. A keď ich nájde, má sa podľa nich zariadiť, a to aj v prípade, že nie sú v súlade s Tórou.

Ak by sme Ježišovu nevyslovenú, ale zrejmú odpoveď „V sobotu je dovolené robiť dobre“ akceptovali v plnom význame vo všetkých jej dôsledkoch, tak by sme prišli k záveru, že „dobrá“ práca (t.j. práca s dobrým, užitočným, prospešným výsledkom) je v sobotu dovolená. Ale, veď prakticky každá práca je dobrá a prospešná. Tým pádom by bola dovolená vlastne každá práca. A tento záver je v jednoznačnom rozpore s Tórou!
Ježiš to vie, a napriek tomu postupuje takto. Toto chce ľudí naučiť. Nepýtaj sa, čo hovorí zákon. Pýtaj sa, ako riešiť konkrétnu situáciu. A odpovede hľadaj tam, kde sú, nie tam, kde nie sú.
Končí obdobie Tóry. Začína nové obdobie.

Máš v súvislosti so sobotou v dnešnej dobe nejaké otázky? Starý zákon ti nevie pomôcť. Musíš začať hľadať odpovede tam, kde ich hľadal Ježiš. Keď ich nájdeš, riaď sa nimi. A je jedno, čo si o tom myslia zástancovia Starého zákona. Nebudú ti rozumieť, budú sa hnevať, budú ťa obviňovať z porušovania Božích zákonov.
Ale ty budeš vedieť, že to robíš správne. Ježiš ťa to naučil. Aj týmto príbehom.

...Z Ježišovej reakcie je vidieť, že on odpovede na svoje otázky má a znejú takto: „V sobotu je dovolené dobre robiť. V sobotu je dovolené život zachrániť.“

Správně!

...Ak by sme Ježišovu nevyslovenú, ale zrejmú odpoveď „V sobotu je dovolené robiť dobre“ akceptovali v plnom význame vo všetkých jej dôsledkoch, tak by sme prišli k záveru, že „dobrá“ práca (t.j. práca s dobrým, užitočným, prospešným výsledkom) je v sobotu dovolená. Ale, veď prakticky každá práca je dobrá a prospešná. Tým pádom by bola dovolená vlastne každá práca. A tento záver je v jednoznačnom rozpore s Tórou!

...Ježiš to vie, a napriek tomu postupuje takto. Toto chce ľudí naučiť. Nepýtaj sa, čo hovorí zákon. Pýtaj sa, ako riešiť konkrétnu situáciu. A odpovede hľadaj tam, kde sú, nie tam, kde nie sú.

Špatně!

Ježíš sám vždy dodržel Desatero (Boží zákon) svého Otce a nikdy v sobotu fyzicky po celou sobotu nepracoval a ani to nikdy nikoho neučil. Vše co v sobotu Ježíš vykonal nebyla běžná fyzická práce, např. jedení obilných klasů s učedníky nebyla běžná fyzická práce, jeho uzdravování nebyla běžná fyzická práce. Byla to vždy většinou neodkladná pomoc v nouzi, kterou učil konat a běžná starost o zvířata, které bylo nutno v sobotu napojit vodou:

[KB1613] L 13:14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sobotní uzdravoval Ježíš, řekl zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.

[KB1613] L 13:15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v sobotu neodvazuje vola svého neb osla od jeslí, a nevodí napájeti?

[KB1613] L 13:16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan, aj, již osmnácte let, což neměla býti rozvázána z svazku tohoto v den sobotní?

[KB1613] L 14:3 I odpověděv Ježíš, dí zákonníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

[KB1613] L 14:5 A odpověděv jim, řekl: Čí z vás osel aneb vůl upadl by do studnice, a ne i hned by ho vytáhl v den sobotní?

A pokud někoho v sobotu uzdravil dělal to jen On, a to ještě mocí svého Otce, protože sám tu moc k uzdravování jako člověk neměl, a nedělali to učedníci. O tom, že by někoho učedníci v sobotu uzdravovali nebo dokonce vzkřísili z mrtvých není v Písmu jediná zmínka.

Důležité je v sobotu podle Ježíše tak jak žil On i neodkladně pomáhat někomu v nouzi, ale pouze v rámci dodržování Desatera a 4. přikázání, tak, abychom zároveň neporušili sobotní odpočinek. V opačném případě sobotní odpočinek nemá žádný význam, když si někdo neodkladnou pomoc splete s celodenní šichtou byť zadarmo, a bude to všelijak možně omlouvat jen, aby nemusel zachovávat sobotu podle 4. přikázání. Ježíš za svého života v tesařské dílně v sobotu nikdy fyzicky po celý den ani po část dne nepracoval.

Ruku na srdce, kolikrát do roka se Vám podaří zrovna v sobotu někomu neodkladně pomoct? Jednou, dvakrát...?!?

mikim napísal:Ježíš sám vždy dodržel Desatero (Boží zákon) svého Otce a nikdy v sobotu fyzicky po celou sobotu nepracoval a ani to nikdy nikoho neučil. Vše co v sobotu Ježíš vykonal nebyla běžná fyzická práce, např. jedení obilných klasů s učedníky nebyla běžná fyzická práce, jeho uzdravování nebyla běžná fyzická práce.

Definuj pojmy "pracovať fyzicky" a "bežná fyzická práca". Čo je a čo nie je fyzická práca? Môže sa počas šabatu pracovať duševne? Môže počas šabatu pracovať kazateľ? Môže počas šabatu prenášať uctievač šabatu hudobný nástroj do zboru? Môže sa počas šabatu vykladať auto s nákladom hudobnej aparatúry?

mikim napísal:A pokud někoho v sobotu uzdravil dělal to jen On, a to ještě mocí svého Otce, protože sám tu moc k uzdravování jako člověk neměl, a nedělali to učedníci. O tom, že by někoho učedníci v sobotu uzdravovali nebo dokonce vzkřísili z mrtvých není v Písmu jediná zmínka.

No, to je možné ale istotne sú v Biblii zmienky o tom, že učeníci uzdravovali a kriesili po iné dni. Nie? To, už príklad pre adventistu nie je? Robíš to cez týždeň?

mikim napísal:Ježíš za svého života v tesařské dílně v sobotu nikdy fyzicky po celý den ani po část dne nepracoval.

Odkiaľ to vieš?

mikim napísal:Ruku na srdce, kolikrát do roka se Vám podaří zrovna v sobotu někomu neodkladně pomoct? Jednou, dvakrát...?!?

Nezabudni, že aj malé porušenie je porušenie šabatu tak, ako porušenie akéhokoľvek iného prikázania, pretože Pán Ježiš nezrušil ani jedno jediné ani to najmenšie prikázanie. No a sám si písal, že sobota je podmienka spasenia, tak opatrne.

mikim napísal:[KB1613] L 14:3 I odpověděv Ježíš, dí zákonníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

Všimni si, komu odpovedal Ježiš:
"... zákonníkům a farizeům,..."

A všimni si, s kým mal Pán Ježiš neustále rozpory. So zákonníkmi a farizejmi, s takými akých reprezentuješ.

Member napísal:

mikim napísal:Ježíš sám vždy dodržel Desatero (Boží zákon) svého Otce a nikdy v sobotu fyzicky po celou sobotu nepracoval a ani to nikdy nikoho neučil. Vše co v sobotu Ježíš vykonal nebyla běžná fyzická práce, např. jedení obilných klasů s učedníky nebyla běžná fyzická práce, jeho uzdravování nebyla běžná fyzická práce.

Definuj pojmy "pracovať fyzicky" a "bežná fyzická práca". Čo je a čo nie je fyzická práca? Môže sa počas šabatu pracovať duševne? Môže počas šabatu pracovať kazateľ? Môže počas šabatu prenášať uctievač šabatu hudobný nástroj do zboru? Môže sa počas šabatu vykladať auto s nákladom hudobnej aparatúry?

mikim napísal:A pokud někoho v sobotu uzdravil dělal to jen On, a to ještě mocí svého Otce, protože sám tu moc k uzdravování jako člověk neměl, a nedělali to učedníci. O tom, že by někoho učedníci v sobotu uzdravovali nebo dokonce vzkřísili z mrtvých není v Písmu jediná zmínka.

No, to je možné ale istotne sú v Biblii zmienky o tom, že učeníci uzdravovali a kriesili po iné dni. Nie? To, už príklad pre adventistu nie je? Robíš to cez týždeň?

mikim napísal:Ježíš za svého života v tesařské dílně v sobotu nikdy fyzicky po celý den ani po část dne nepracoval.

Odkiaľ to vieš?

mikim napísal:Ruku na srdce, kolikrát do roka se Vám podaří zrovna v sobotu někomu neodkladně pomoct? Jednou, dvakrát...?!?

Nezabudni, že aj malé porušenie je porušenie šabatu tak, ako porušenie akéhokoľvek iného prikázania, pretože Pán Ježiš nezrušil ani jedno jediné ani to najmenšie prikázanie. No a sám si písal, že sobota je podmienka spasenia, tak opatrne.

...Definuj pojmy "pracovať fyzicky" a "bežná fyzická práca". Čo je a čo nie je fyzická práca? Môže sa počas šabatu pracovať duševne? Môže počas šabatu pracovať kazateľ? Môže počas šabatu prenášať uctievač šabatu hudobný nástroj do zboru? Môže sa počas šabatu vykladať auto s nákladom hudobnej aparatúry?

Např. Dělník, horník, dřevorubař, práce u pasu, práce v obchodě doplňování regálů, řízení kamionu, atd. atd. , musel bych jich zde vypsat stovky, to vše jsou fyzické práce.
V sobotu pracuje duševně jen kazatel či kněz, ti v sobotu mohou takto pracovat, takto to určil Hospodin.
Proč by v sobotu nemohl ten kdo hraje na nějaký nástroj si tento nástroj přinést do sboru k chvále Boží? Bůh to někde zakazuje?
V sobotu by se neměla nosit a stavět hudební aparatura (větší množství nebo třeba i podium apod.) to už je fyzická práce, která se může připravit den předem a uklidit den potom. Pokud ale někdo ponese 2 repráky vč. stojanů, mix a nějaké to kombo + nástroje, to nepovažuji za těžkou fyzickou práci. To není celodenní nošení a skládání čehokoliv, ale třeba jen půlhodina a navíc nikdo to nikdy nenosí sám, ale pomůže celá "kapela" i zpěváci, takže žádná námaha!

...No, to je možné ale istotne sú v Biblii zmienky o tom, že učeníci uzdravovali a kriesili po iné dni. Nie? To, už príklad pre adventistu nie je? Robíš to cez týždeň?

O tom jsem nenašel ani jednu zmínku, že by někoho učedníci vzkřísili z mrtvých ani v sobotu ani v jiný den týdne. Moc vzkřísit z mrtvých má jen Bůh a ten svou moc nikomu nepředal. A byla by to blbost, protože ke vzkříšení mrtvých svatých dojde teprve při 2PJK.

...

mikim napísal:Ježíš za svého života v tesařské dílně v sobotu nikdy fyzicky po celý den ani po část dne nepracoval.

Odkiaľ to vieš?

Z Písma, není tam o tom jediná zmínka!

Dačo napísal: ↑19 Feb 2017, 22:05 Z Ježišovej reakcie je vidieť, že on odpovede na svoje otázky má a znejú takto: „V sobotu je dovolené dobre robiť. V sobotu je dovolené život zachrániť.“
Preto sa cíti oprávnený chorého uzdraviť a aj ho uzdraví. A vôbec sa nezaoberá tým, aby odôvodňoval súlad alebo nesúlad svojich vlastných odpovedí s existujúcou starozákonnou legislatívou, o ktorú sa plánovali opierať jeho protivníci.

Praveze sa tym zaobera, ved kladie otazku "ci je dovolene", co je odkaz na Toru. A Tora hovori "nebudes konat pracu". Tora nehovori "nebudes uzdravovat". Tym dokazuje, ze jeho uzdravovanie nijako neporusuje Zakon.

Dačo napísal: ↑19 Feb 2017, 22:05 Ak by sme Ježišovu nevyslovenú, ale zrejmú odpoveď „V sobotu je dovolené robiť dobre“ akceptovali v plnom význame vo všetkých jej dôsledkoch, tak by sme prišli k záveru, že „dobrá“ práca (t.j. práca s dobrým, užitočným, prospešným výsledkom) je v sobotu dovolená. Ale, veď prakticky každá práca je dobrá a prospešná. Tým pádom by bola dovolená vlastne každá práca. A tento záver je v jednoznačnom rozpore s Tórou!
Ježiš to vie, a napriek tomu postupuje takto. Toto chce ľudí naučiť. Nepýtaj sa, čo hovorí zákon. Pýtaj sa, ako riešiť konkrétnu situáciu.

Zaujimava uvaha, ze kazda praca je dobra a teda dovolena. To by bol paradox Tory. Podla mojho nazoru tu treba povedat zakladnu charakteristiku prace - je to cinnost za odplatu. Praca je cinnost veduca k penaznemu ci majetkovemu obohateniu. Kto pracuje, bud ziskava ako vysledok priamo urodu alebo ulovok alebo obydlie atd..., alebo vykonava nejaku sluzbu ci vytvara produkt, ktory potom zameni za peniaze alebo inu hodnotu. Samozrejme, ze z urciteho hladiska je "kazda praca prospesna", ale ked Jezis hovori "je dovolene cinit dobro", hovori o veciach, za ktore nie je mozne ocakavat odplatu. Jeho "dobre cinit" je motivovane lutostou a empatiou k trpiacemu cloveku alebo zvieratu a nie snahou o zveladenie majetku ci plat.

Za uzdravovanie Jezis nepoberal poplatok ani neziskaval ziadne materialne hodnoty a teda sa nejednalo o pracu. Jeho motiv bol spolucit k trpiacemu a nie zveladenie jeho majetku.

Jezis hovori - pytaj sa co hovori zakon a rozumej mu spravne !

Samozrejme, rozdelenie medzi tym, co clovek vykonava za uplatu a tym, co vykonava ako prejav sucitu je v urcitych specifickych pripadoch nejasny (nemusime si tu davat priklady), ale dufam, ze sa mi aspon trochu podarilo poukazat na to, aky je rozdiel medzi pracou za uplatu ci vynos (ktoru Tora zakazuje) a dobrym skutkom, ktory druheho zbavuje utrpenia, bez naroku na odmenu (ktory Tora umoznuje)

...No, to je možné ale istotne sú v Biblii zmienky o tom, že učeníci uzdravovali a kriesili po iné dni. Nie? To, už príklad pre adventistu nie je? Robíš to cez týždeň?

Mikim:

O tom jsem nenašel ani jednu zmínku, že by někoho učedníci vzkřísili z mrtvých ani v sobotu ani v jiný den týdne. Moc vzkřísit z mrtvých má jen Bůh a ten svou moc nikomu nepředal. A byla by to blbost, protože ke vzkříšení mrtvých svatých dojde teprve při 2PJK.

Tak to asi bibli tolik neznáš

Tady máš 4 případy vzkříšení z mrtvých od jiných lidí, než je Ježíš:
Eliáš
Elíša
Petr
Pavel

1 Královská 17,21-24

Třikrát se nad dítětem sklonil a volal k Hospodinu: „Hospodine, můj Bože, ať se prosím vrátí do tohoto dítěte život!“
Hospodin Elijášův hlas vyslyšel, do dítěte se navrátil život a ožilo.
Elijáš dítě vzal, snesl je z pokojíka na střeše do domu, dal je jeho matce a řekl: „Pohleď, tvůj syn je živ.“
Žena Elijášovi odpověděla: „Nyní jsem poznala, že jsi muž Boží a že slovo Hospodinovo v tvých ústech je pravdivé.“

2 Královská 4,32-36

Elíša vešel do domu, a hle, mrtvý chlapec byl uložen na jeho lůžku.
Vstoupil, zavřel dveře, aby byli sami, a modlil se k Hospodinu.
Pak se zdvihl, položil se na dítě, vložil svá ústa na jeho ústa, své oči na jeho oči a své dlaně na jeho dlaně; byl nad ním skloněn, dokud se tělo dítěte nezahřálo.
Potom se obrátil a prošel se domem sem a tam. Vrátil se a sklonil se nad chlapcem; ten sedmkrát kýchl a otevřel oči.
Elíša zavolal Géchazího a řekl: „Zavolej tu Šúnemanku!“ Zavolal ji. Když k němu přišla, řekl: „Vezmi si svého syna.“

Skutky 9,36-41

V Joppe žila učednice jménem Tabita, řecky Dorkas. Konala mnoho dobrých skutků a štědře rozdávala almužny.
Ale právě tehdy onemocněla a zemřela. Umyli ji a položili do horního pokoje.
Poněvadž Lydda je blízko Joppe, dověděli se učedníci, že je tam Petr, a poslali k němu dva muže s naléhavou prosbou: „Přijď rychle k nám!“
Petr se hned s nimi vydal na cestu. Když přišli do Joppe, zavedli jej do horního pokoje, kde ho s pláčem obklopily všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které jim Tabita šila, dokud byla naživu.
Petr poslal všechny z místnosti; pak poklekl, pomodlil se, obrátil se k mrtvé a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, a když spatřila Petra, zvedla se na lůžku.
Podal jí ruku a pomohl jí vstát. Pak všechny zavolal, i vdovy, a vrátil jim ji živou

Skutky 20,8-12
Byli jsme shromážděni v horní místnosti, kde bylo mnoho lamp.
Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně, a protože Pavel mluvil dlouho, přemáhal ho spánek. Usnul a spadl z třetího poschodí, a když ho zvedli, byl mrtvý.
Pavel sešel dolů, sklonil se nad ním, objal ho a řekl: „Upokojte se, je v něm život.“
Pak se vrátil nahoru, lámal a jedl chléb, dlouho do rána s nimi rozmlouval a potom odešel.
Chlapce přivedli živého a to je velice povzbudilo.

A navíc Ježíš, který křísil řekl, že:
,,Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci." (Jan 14,12)

A přímo učedníkům přikázal:
Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte. (Mt 10,8)

Moc vzkřísit z mrtvých má jen Bůh a ten svou moc nikomu nepředal.

Řekl bych, že svou teologii opíráš často o své představy, které nejsou biblí podložené, ale vydáváš to za, počkej, jak ty to často říkáš: ,,100% pravdu".

Mimochodem, v CASD je znám příběh, kdy jednoho malého chlapce vzkřísil Bratr Moskala v Bangladéši. Ten kluk byl utopený a nedýchal předtím už více než 1-2 hodiny. Myslím, že to bylo i v nějakém čísle v adventu.

Ahoj,

...Tady máš 4 případy vzkříšení z mrtvých od jiných lidí, než je Ježíš:
Eliáš
Elíša
Petr
Pavel
Máš pravdu Písmo celé 100% neznám, je toho tam moc.

Ale ani jeden z nich nevzkřísil z mrtvých kohokoliv svou vlastní silou. Bylo to vždy Jehova kdo vzkřísil z mrtvých a jsou to jen 4 případy, z toho jen dva z NZ. Ne vždy navíc dotyční museli být 100% mrtví, i když to je v Písmo tak napsáno. Tehd to nemuseli poznat se svými znalostmi. K vzkříšení z mrtvých musel mít jistě Bůh důvod, jednou to byl malý kluk, takže je jasné, že je zde růstový potenciál a celý život před sebou, kdy mohl ještě něco dokázat, podruhé je tady Tabita, který druhým šila a pomáhala, takže také důvod, apod.
Modlitba Eliáše, Elíšy, Petra ani Pavla neměla žádnou moc kohokoliv vzkřísit, musel to udělat vždy Jehova, pokud uznal za vhodné, že to má ještě nějaký smysl. Neznám ani jeden případ, kdyby nějaký apoštol se pomodlil a vzkřísil z mrtvých někoho třeba staršího.
Znáš od dob apoštolů někoho kdo křísil druhé z mrtvých svou vlastní silou třeba i v dnešní době?
Já ne!
Vzkřísit může z mrtvých jedině Bůh. Žádný člověk to nikdy nedokázal. A za tím si stojím.
Ani bratr Moskala nevzřísil toho malého kluka svou vlastní silou, ale udělal to Bůh. Bratr Moskala se jen mohl pomodlit, nic víc udělat nemohl.

,,Svou vlastní silou"

A žijeme svou vlastní silou nebo také díky ,,Jehovově" síle?

,,Beze mne nemůžete činit nic"

A dýcháme vlastní silou, nebo díky Bohu?

A hýbeme rukama a nohama vlastní silou, nebo z Boží síly?

A co takhle toto Petrovo sebevědomí:

Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: „Pohleď na nás!“
Obrátil se k nim a čekal, že od nich něco dostane.
Petr však řekl: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“

Petr neřekl pohleď na Ježíše, ani se nešel modlit, ani neprosil o sílu.

,,A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví – a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima."

Stejně tak Eliáš když se ,,modlil za déšť" se vlastně nemodlil, protože věděl čím vládne:

Elijáš Tišbejský z přistěhovalců gileádských řekl Achabovi: „Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, v jehož jsem službách, v těchto letech nebude rosa ani déšť, leč na mé slovo.“

(A to je podle Jakuba modlitba víry)
A Ježíš říká:

Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.

Takže ano, všechno je z Boží síly, ale neznamená to, že všechno ,,nadpřirozené" musí být od Boha ,,osobně schváleno".

viz žena z krvácením:

A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení a nikdo ji nemohl uzdravit.
Přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo.
Ježíš řekl: „Kdo se mne to dotkl?“ Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kteří byli s ním: „Mistře, kolem tebe jsou zástupy a tlačí se na tebe!“
Ale Ježíš řekl: „Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ze mne vyšla síla.“
Když žena viděla, že se to neutají, přišla chvějíc se, padla mu k nohám a přede všemi lidmi vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.
A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji.“

Ježíš nevěděl kdo se ho dotkl, ale věděl, že z NĚJ vyšla síla a ženě řekl, že jí zachránila její VÍRA. Žena si řekla, že když se dotkne, bude zachráněna a dotkla se a byla zachráněna.

Lidé byli uzdravováni jenom stínem který na ně padl, když Petr procházel okolo.


Jinak ptal ses mne, jestli znám někoho takového.
Ano znám, ale ne osobně.
Ale od tebe čekám, že budeš stále přesvědčený, že to nejde a jen hledat důkaz, že je to podvodník.

kdo hledá najde a kdo chce psa bít najde taky (ale hůl)

stačí zkusit zadat ,,street healing" na youtube a jsou tam videa, kde jednají křesťané podobně jako ti ve skutcích apoštolů.

a na videa to natáčí a zveřejňují ne kvůli své slávě, ale právě kvůli nevěřícím Tomášům (křesťanům) jako my abychom byli povzbuzeni, že to jde a že Bůh je silnější než svět i ďábel.

Tomáš Plechatýý napísal: ↑17 Nov 2017, 19:02 ,,Svou vlastní silou"

A žijeme svou vlastní silou nebo také díky ,,Jehovově" síle?

,,Beze mne nemůžete činit nic"

A dýcháme vlastní silou, nebo díky Bohu?

A hýbeme rukama a nohama vlastní silou, nebo z Boží síly?

A co takhle toto Petrovo sebevědomí:

Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: „Pohleď na nás!“
Obrátil se k nim a čekal, že od nich něco dostane.
Petr však řekl: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“

Petr neřekl pohleď na Ježíše, ani se nešel modlit, ani neprosil o sílu.

,,A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví – a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima."

Stejně tak Eliáš když se ,,modlil za déšť" se vlastně nemodlil, protože věděl čím vládne:

Elijáš Tišbejský z přistěhovalců gileádských řekl Achabovi: „Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, v jehož jsem službách, v těchto letech nebude rosa ani déšť, leč na mé slovo.“

(A to je podle Jakuba modlitba víry)
A Ježíš říká:

Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.

Takže ano, všechno je z Boží síly, ale neznamená to, že všechno ,,nadpřirozené" musí být od Boha ,,osobně schváleno".

viz žena z krvácením:

A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení a nikdo ji nemohl uzdravit.
Přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo.
Ježíš řekl: „Kdo se mne to dotkl?“ Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kteří byli s ním: „Mistře, kolem tebe jsou zástupy a tlačí se na tebe!“
Ale Ježíš řekl: „Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ze mne vyšla síla.“
Když žena viděla, že se to neutají, přišla chvějíc se, padla mu k nohám a přede všemi lidmi vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.
A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji.“

Ježíš nevěděl kdo se ho dotkl, ale věděl, že z NĚJ vyšla síla a ženě řekl, že jí zachránila její VÍRA. Žena si řekla, že když se dotkne, bude zachráněna a dotkla se a byla zachráněna.

Lidé byli uzdravováni jenom stínem který na ně padl, když Petr procházel okolo.


Jinak ptal ses mne, jestli znám někoho takového.
Ano znám, ale ne osobně.
Ale od tebe čekám, že budeš stále přesvědčený, že to nejde a jen hledat důkaz, že je to podvodník.

kdo hledá najde a kdo chce psa bít najde taky (ale hůl)

stačí zkusit zadat ,,street healing" na youtube a jsou tam videa, kde jednají křesťané podobně jako ti ve skutcích apoštolů.

a na videa to natáčí a zveřejňují ne kvůli své slávě, ale právě kvůli nevěřícím Tomášům (křesťanům) jako my abychom byli povzbuzeni, že to jde a že Bůh je silnější než svět i ďábel.

Vidím, že jsi přešel od vzkříšení z mrtvých k uzdravování...

...(A to je podle Jakuba modlitba víry)
A Ježíš říká:
Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.
Takže ano, všechno je z Boží síly, ale neznamená to, že všechno ,,nadpřirozené" musí být od Boha ,,osobně schváleno".

Řekl bych, že to co neschválí Jahve nebude Jahvem nikdy uzdraveno!

Už jsi někdy sám řekl: "horo pohni se" a ona se pohla? Aniž bys pochyboval, protože tomu silně věříš?
Moc, kterou byli kdysi zmocněni apoštolové k uzdravování apod. a která byla stejnou mocí, kterou uzdravoval Ježíš ale dnes již nikdo nemá. Oni tím uzdravováním také budovali "církev", zasáhli tím jistě srdce mnoha dalších, kteří, když uviděli zázrak se k nim přidali. Poté ale Bůh tuto moc k uzdravování podle např. SJ odňal:

https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/2008887

Po smrti Ježíše, apoštolů a těch, kterým dary ducha předali, tyto mocné skutky skončily. Apoštol Pavel napsal: „Jsou-li dary prorokování, budou odstraněny; jsou-li [zázračně získané] jazyky, přestanou; je-li [božsky zjevené] poznání, bude odstraněno.“ (1. Korinťanům 13:8) Proč? Tyto dary už splnily svůj účel — ukázaly, že Ježíš Kristus je slíbený Mesiáš a že křesťanský sbor má Boží přízeň. Mocné skutky včetně uzdravování již nejsou zapotřebí, a proto byly ‚odstraněny‘.

...Jinak ptal ses mne, jestli znám někoho takového.
Ano znám, ale ne osobně.
Ale od tebe čekám, že budeš stále přesvědčený, že to nejde a jen hledat důkaz, že je to podvodník.

Mluvíš přímo o vzkříšení z mrtvých nebo o uzdravování v současné době?
Ano obojí se může i dnes vyplnit, pokud Bůh někoho vzkřísí nebo uzdraví. Ale také nemusí.

My se můžeme jedině pomodlit, případně použít jiný způsob jako je pomazání olejem, vkládání rukou a věřit, že dotyčného Bůh uzdraví. Víc udělat nemůžeme. Náš stín, když kolem někoho projdeme rozhodně dnes nikoho neuzdraví. Ani ten Petrův stín zřejmě nikdy nikoho neuzdravil, to bylo podle mne jen přání nemocných kdysi:
Skutky apoštolské 5:14  A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
15  Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich.
Podle toho verše nelze z určitostí říct, že je uzdravil jen Petrův stín. Pokud je něco uzdravilo pak jedině Jahveho moc a síla, která z apoštolů stejně jako předtím z Ježíše vycházela.

Trošku jsem zagooglil:

Co k tomu píše např. D. Drápal:
http://dan-drapal.cz/index.php/cz/ducho ... -uzdraveni
Co tedy navrhuji? Mé řešení je velice jednoduché a umožňuje nám modlit se za uzdravení prakticky s kýmkoli a kdykoli, aniž bychom komukoli ublížili. Prostě nabídnu modlitbu a řeknu: „Uvidíme, co pro nás dnes Hospodin udělá.“ S podobnou nadějí se vypravil Jónatan se svým zbrojnošem proti pelištejské přesile (1. Samuelova 14,6).
S jistotou všem lidem tvrdím, že Bůh uzdravuje. Ale současně jim přiznávám, že nedokážu vysvětlit, proč je někdo uzdraven a jiný ne. Ano, znám i ty případy, kdy nám Bůh skrze Ducha svatého dá určitý vhled do situace konkrétního člověka. Někdy skrze dar poznání víme, že daný člověk nebude uzdraven, dokud neodpustí. (Pokud nám to Duch svatý takto ukáže, rozhodně z toho neplyne, že to máme člověku takto říci. Možná potřebuje slyšet nejprve něco jiného, aby vůbec odpustit mohl.) Kdykoli se modlíme za uzdravení, můžeme prosit Boha, aby nám dal potřebný vhled do situace jednotlivých lidí. Někdy pak zakoušíme konkrétní vedení, jak se modlit, co říci, co udělat.
Nikdy ale nejsme povinni dělat Pánu Bohu advokáta nebo ho nějak vysvětlovat. Nikdy bychom v lidech neměli vzbuzovat dojem, že to dokážeme. A pokud je nám nějaké „poznání navíc“ skrze duchovní dary darováno, buďme za něj vděčni. Netvařme se, že to dokážeme vždycky. My nedokážeme nic. Můžeme jen pokorně Boha prosit a pokorně na Něj čekat.
Co když ale člověk není uzdraven? Pokud jsem nic nesliboval, neblamuji se ani já, a rozhodně se neblamuje ani Bůh. Co mám tedy dělat? Odpověď je jednoduchá: Modlit se dále!
Kdykoli uvidíš nějaké zázračné uzdravení, děkuj za něj Bohu. A kdykoli někoho slyšíš říkat, že tomu všemu rozumí a že ti ukáže zaručenou cestu k uzdravení, dej si na něj dobrý pozor. V tom lepším případě neví, o čem mluví, v tom horším je to podvodník.
Někdo má problém s tím, že zázračné uzdravení někdy přijde skrze člověka, jehož teologie je krajně podezřelá. Někteří lidé jsou tím zmateni. Zbytečně. Boží zázračné uzdravení je vždy potvrzení Boží moci a Boží dobroty. Není nikdy potvrzením správnosti teologie člověka, skrze nějž uzdravení přišlo. Mnozí, kteří uzdravovali, uslyší od Pána při posledním soudu: „Neznám vás, činitelé nepravosti!“ (srov. Mt 7,23). Ježíš přitom nijak nezpochybňuje, že v jeho jménu skutečně prorokovali, vymítali démony, nebo … uzdravovali.

Uzdravování v NZ (ano důležitá je víra toho, který chce být uzdraven):
http://www.obohu.cz/biblicke-rozbory/uz ... -bozi-moci

ONLINE kniha – Boží způsoby uzdravení. Dr. Steve Ryder
http://www.rofc.cz/?p=311

Ale pozor na falešná uzdravování a falešné zázraky viz MUDr. Štěpán Rucki, CSc., Nemocnice Třinec p.o.
http://www.skzcr.cz/files/06_Rucki-uzdr ... i_moci.pdf

http://platformaks.blogspot.cz/2015/04/ ... citel.html

http://www.sdarm.cz/lekce-4-falesne-ideje-v-dobe-konce/