A ČO S TÝM?

......ve víru života, postaven do různých okolností, nevěda jak to skončí,
jedině naděje a odevzdání zůstane. V důvěře Bohu, připraven přijmout
cokoli, jen a jen Bohu se však pokloní.

ambassador napísal: ↑26 Aug 2018, 18:19 ......ve víru života, postaven do různých okolností, nevěda jak to skončí,
jedině naděje a odevzdání zůstane. V důvěře Bohu, připraven přijmout
cokoli, jen a jen Bohu se však pokloní.

Viera a nadej je fajn. Su vsak dolezitejsie veci.

post9321.html#p9321

Akákoľvek láska pomáha k zdraviu. Laska k bohu láska ku kvetinam, alebo laska k cirkvi. Vasilovi Bilakovi a podobným pomahala láska k ideologii. Preto sa dožil 97 rokov. Musite niečo úprimne milovať.

V knize Daniel je popsán známý příběh víry v Boha v těžké situaci. Není to příběh věrouky.
Je to o uctívání Boha v podmínkách "nesvobody".

Komu věříš na prvním místě, toho uctíváš, tomu se klaníš.

Toto mě oslovuje z příběhu 3 mládenců:

".....Ó, Nebúkadnesare, na to my tobě nemusíme dávat žádnou odpověď. 17Je-li tomu tak, náš Bůh, jehož uctíváme, nás může vysvobodit z rozpálené ohnivé pece. I ze tvé ruky, králi, nás vysvobodí. 18Ale i kdyby ne, známo buď tobě, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a té zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se nebudeme klanět. "

Nadpis tohoto vlákna jsem si vypůjčil z knihy, která má právě tento název. Je v ni hodně příběhů prostých lidí, kteří ve svých životních situací důvěřovali Bohu "ať to stojí co to stojí".
Víra v Boha či Bohu se projevuje v běžném životě není to záležitost jednoho dne nebo doby bohoslužby. Víra Bohu nemůže být zaměňována s věroukou v niž jsou často vyjádřeny naše nedokonalé a někdy "úchylné" představy.

Víra v Boha je buď opravdová a nebo je to falzifikát. Jinými slovy je možné předstírat,
že Bohu důvěřuji, ale až ve víru a tlaku života se ukáže mě samotnému můj stav.
Falzifikáty víry rádi "manipulují" s Bohem a s Jeho Mocí, Sobecky si přivlastňují
Boží požehnání pro sebe a pro ostatní, kteří neodpovídají jejich šabloně, mají jen zatracení,
odsuzování a vytlačování z radosti evangelia.
Příběhy Ježíše Krista ukazují, že nikoho nepřehlíží a tak názorně představil Boha lidem.
Jen v jednom příběhu se povrchnímu čtenáři jeví, že Kristus měl stejný problém jako Židé.
Setkání s pohanskou ženou a zdánlivé odmítání je názorným a nádherným obrazem
praktického vyučování učedníků. Byla to praktická lekce v terénu pro učedníky : "Víra pak znamená!"
Pohanská žena možná nebyla očima Židů "pravověrná".přesto však prakticky věřila Ježíši.
Kristus nebyl jen nějaký teoretický učitel své doby. Dobrý učitel má propojenou
teorii s praxí.
Falzifikáty víry nejsou potrubím evangelia. Jsou to jen samy sebepotvrzující výluční lidé.
Je to fata morgána "přehřáté"nebo "podchlazené" mysli.
Bůh je všeobjímající, všichni mu patříme a je jedno jestli ho popíráme nebo mu věříme.
Na Bohu je co udělá se svým dílem.
Soběstřednost je nutné léčit, je to vážná diagnoza plíživé rakoviny.

Víra v Boha se projevuje nebo neprojevuje v praxi podle toho, jak HO představujeme a zařazujeme do "šablony".
Denominační bůh kastuje, preferuje a není milosrdný....
Pro ilustraci zkušenost:
Mladí manželé poznali adventisticky řečeno "pravdu" = věroučné body. Začátky společného života nejsou vždy jednoduché.
Ne všichni se narodí do záplavy peněz.
Sbor těmto mladým manželům pomáhal i různými věcnými dary. Po nějakém čase manželka toho bratra "zakolísala"
a přestala chodit do sboru. V tamější sboru se ozvala jedna "věrná" sestra vyjádřením:
"Ale to budete muset všechno vrátit...."
Vztah s Bohem proniká do našeho chování a projevuje se i na praktickém vztahu k jiným lidem.
I tato oblast může nastínit myšlenku: "Víra pak znamená nebo neznamená".
Pohnutky, které nás vedou k různým projevům k druhým lidem, nejsou zanedbatelné.

Mnohi diskuteri tu zdoraznuju vieru a vieru a vieru, dokonca niektori ako jedinu podmienku vecneho zivota. Viera bola velkou temou mnohych autorov biblickych knih. Viera je zakladnym bodom krestanstva. Kreda zacinaju “Verime, ze...“. Je to jednou z najvacsich ak nie najvacsia hodnota krestanskych ideologii.

Pojem viera v jeho najcastejsom vyzname znamena - “verit napriek...“. Pretoze ak sa nieco ukazuje racionalne, prijimame to a nie je potrebna ziadna viera. Ta nastupuje az vtedy, ked ide o presvedcenie o neracionalnom, nelogickom, nepoznanom, neprezitom.

Casto to byva tak, ze cim viac nas niekto presviedca o potrebe verit, tym slabsi a pochybnejsi je zaklad tvrdenia, ktoremu mame uverit. Je to technika manipulacie a sebemanipulacie.

Tym, ze krestanstvo postavilo vieru na piedestal ako zasadnu hodnotu a stale ju zdoraznuje, ziskalo moc nad mnohymi ludmi. Ucinilo z premyslania, skusenosti, prezitku a logiky podradne veci. Je to velky zacarovany kruh. Kto veri, menej dava na premyslanie. A kto menej premysla, tomu menej dochadza, aka je viera manipulativna. Krasne je to zhrnute vo vete “Boh ucinil mudrost tohto sveta blaznostvom“. Teza, ktora tvrdi, ze cim ste mudrejsi, tym ste vlastne hlupejsi. Je to genialne tlacitko na vypnutie racia. A kto programovo vypne racio, nedokaze si uz uvedomit, v akej klamlivej situacii sa nachadza a cim viac dalej prepada viere, ktora ho zase podporuje v tom potlacit racio.

To je princip, preco je a bude viera stale tak zdoraznovana. Preto sa objavili i obzvlast nelogicke nauky o viere ako podmienky spasenia, tym sa viere dala maximalna hodnota a bol dosiahnuty maximalny manipulacny efekt.

Mnohi diskuteri tu zdoraznuju vieru a vieru a vieru, dokonca niektori ako jedinu podmienku vecneho zivota. Viera bola velkou temou mnohych autorov biblickych knih. Viera je zakladnym bodom krestanstva. Kreda zacinaju “Verime, ze...“. Je to jednou z najvacsich ak nie najvacsia hodnota krestanskych ideologii.
Pojem viera v jeho najcastejsom vyzname znamena - “verit napriek...“. Pretoze ak sa nieco ukazuje racionalne, prijimame to a nie je potrebna ziadna viera. Ta nastupuje az vtedy, ked ide o presvedcenie o neracionalnom, nelogickom, nepoznanom, neprezitom.
Casto to byva tak, ze cim viac nas niekto presviedca o potrebe verit, tym slabsi a pochybnejsi je zaklad tvrdenia, ktoremu mame uverit. Je to technika manipulacie a sebemanipulacie.
Tym, ze krestanstvo postavilo vieru na piedestal ako zasadnu hodnotu a stale ju zdoraznuje, ziskalo moc nad mnohymi ludmi. Ucinilo z premyslania, skusenosti, prezitku a logiky podradne veci. Je to velky zacarovany kruh. Kto veri, menej dava na premyslanie. A kto menej premysla, tomu menej dochadza, aka je viera manipulativna. Krasne je to zhrnute vo vete “Boh ucinil mudrost tohto sveta blaznostvom“. Teza, ktora tvrdi, ze cim ste mudrejsi, tym ste vlastne hlupejsi. Je to genialne tlacitko na vypnutie racia. A kto programovo vypne racio, nedokaze si uz uvedomit, v akej klamlivej situacii sa nachadza a cim viac dalej prepada viere, ktora ho zase podporuje v tom potlacit racio. To je princip, preco je a bude viera stale tak zdoraznovana. Preto sa objavili i obzvlast nelogicke nauky o viere ako podmienky spasenia, tym sa viere dala maximalna hodnota a bol dosiahnuty maximalny manipulacny efekt.

Logu,Tvůj nick naznačuje, že jsi zaměření na "racio", na logiku, tedy na to, co lze ověřit, ohmatat, prozkoumat. Je to zřejmé z Tvých komentářů, kdy z křesťanství zpochybňuješ vše, co se dá a považuješ náboženství za manipulativní a církve jako prostředníka manipulace. Jsi asi nejpilnější přispěvovatel a stále je to o jednom - tvrdíš, že bible byla napsána pro účel manipulace, děje v ní se nestaly nebo staly jinak, že snad ani Kristus neexistoval a vše je vlastně omyl. To je, abychom si vyjasnili, na jaké pozici stojíš, nemá cenu se schovávat za to, že Ti jde o to nějak víru vylepšit, ozřejmit, jde Ti o to, aby se lidé víry v Boha vzdali a dali se na Tvou (tedy nevěřící) stranu. Věnuješ tedy hodně úsilí rozbití důvěry lidí v Boha, biblicky řečeno, jsi na straně ďábla, který má naprosto stejné cíle-aby lidé nevěřili v Boha, nevěřili příběhům bible a aby spoléhali na vlastní rozum a smysly.
Překrucuješ smysl biblických textů, používáš, podle mne manipulativně, příklady, aby dosvědčily Tvoje úvahy.
Mohl bych rozebrat to, co jsi napsal a okomentoval o víře - tedy třeba tvrzení, že jde o to, aby lidé "vypnuli rozum" nebo to, že biblický text chce v 1.Kor 1:20 chce říci, že ten, kdo je "moudřejší" (myšleno dle Tebe asi vzdělanější), tak je "hloupější" pro Boha a křesťany.Chci ale napsat něco jiného.
Před asi 200 lety, když začala průmyslová revoluce a církev začala ztrácet svou moc a taky, když se zrodily filosofie, které s Bohem nepočítali, hodně ho s lidmi zamávalo. Mnoho, oprávněně, cítilo svobodu od církve, která zotročovala, chceš li-od víry, která svazovala a přijali jiný pohled na svět. Dále se rozvinuly vědy, které pak, jak se zpočátku zdálo, zasadily náboženství smrtelné rány - vždyť vše šlo vysvětlit, logicky Logu pochopit a na co pak věřit v nějakého Boha ? Jenže uplynul nějaký čas a ukazuje se, že věci jsou složitější, než se na první pohled zdálo.Ukazuje se, že atom je daleko složitější, že Vesmír je uspořádaný, bez vysvětlení pojmů jako čas, prostor a vznik hmoty a že pokrok vědy není schopen udělat lidstvo šťastnějším, nemluvě o tom, že nejničivější války se udály právě v období věděckého rozmachu.
Ty s Bohem nepočítáš a věřícím lidem a Bohu se vysmíváš, proč to děláš nevím, ale věřím, že to ví Bůh. Jistě víš, že bezděky naplňuješ proroctví o tom, že na konci věků budou lidé zpochybňovat třeba stvoření, budou se snažit druhé svést, aby nevěřili v Spasitele.
Je mi Tě trochu líto, že vyvíjíš obrovskou snahu podkopat křesťanskou víru a pro toto jednou možná zahyneš navěky s úžasem, že Bůh opravdu existuje a že jsi sloužil věrně jeho nepříteli.

http://www.krestanskarevue.cz/Co-je-to- ... danek.html

výňatek :

Víra má v těchto situacích zásadní význam jako „skutečnost“ (třeba pro uzdravení), ale v některých případech nějaké „uvěření“ nebo vyznání „víry“ v Ježíšovo mesiášství nelze dokonce vůbec předpokládat. Z toho lze oprávněně soudit, že Ježíš sám (a jeho okolí) asi užíval slov „věřiti“ a „víra“ absolutně, tj. bez pevné vazby na nějakou osobu nebo předmět, tedy aniž by šlo o „víru, že …“, ale ani o „víru v někoho“ nebo „v něco“. Lze proto, jak se domnívám, právem usoudit, že už v první církvi došlo ke změně samotného chápání „víry“, a to pod vlivem řeckého (v té době sice již upadajícího a upadlého, ale tím spíš velmi rozšířeného „předmětně“ orientovaného resp. zpředmětňujícího) myšlení helenistické kultury

...

Ta změna v porozumění tomu, oč jde ve „víře“, tedy ten podivný přesun od chápání víry jako darované a darem svěřené moci k nápravě, a tedy např. i k uzdravování všeho nemocného a chorého, na pouhý subjektivní, ba dokonce jen intelektuální souhlas s nějakými dogmatickými formulemi, eventuálně na jakési domněnky a hypotézy, které se možná nakonec ukážou jako pouhé iluze, protože všechno „je jinak“, měla fatální důsledky teoretické i praktické, protože se až donedávna zdála naprosto vítězit nad pochopením, jaké shledáváme u samého Ježíše.