Hosť napísal: ↑30 Nov 2017, 20:55
Kontex neříká ani neukazuje vůbec na nic co by podporovalo myšlenku, že Ježíš vešel ihned do svatyně svatých, stejně jako to neříká řecký překlad v žid. 6.19.
V ní jsme bezpečně a pevně zakotveni, jí pronikáme
až do nitra nebeské svatyně, Žid 6:19
Kde je tedy nitro nebeské svatyně? Není to náhodou velesvatyně?
Která opona se roztrhla? Opona chrámová. To může znamenat druhou i třetí oponu, ale 100% to tento verš neříká a nelze ho použít k verši Žid. 6.19.
Podle mne byly tři opony pouze v přenosném svatostánku, ale v kamenném chrámu byla pouze již pouze jedna.
Proto se píše v 2.Par 3:14:
Zhotovil také oponu z látky purpurově fialové, nachové a karmínové a z bělostného plátna a na ni dal udělat cheruby.
A dále 2.Par:22
Udělal i
vchod do domu;
vnitřní dveře do velesvatyně a
dveře hlavní lodi chrámové byly ze zlata.
Vypadá to, že v chrámu byla pouze jedna opona, která byla buď za vnitřními dveřmi a nebyla vidět, nebo byla před vnitřními dveřmi do velesvatyně a zakrývala dveře.
Tím pádem jsou úvahy o tom, která opona se roztrhla, celkem liché.
EGW píše navíc v Touze věků, že se jednalo o oponu mezi svatyněmi -viz. str.486 v novém vydání:"...Bůh tam nad slitovnicí zjevoval svou slávu.Oponu, která oddělovala toto místo od ostatních...směl odhrnout jen velekněz....opona se nyní rozthla na dva kusy. Nejsvětější místo přestalo být posvátné.
Sedm zlatých svícnů, které uviděl ap. Jan bylo v prvním oddělení nebeské svatyně, takže je zcela nezpochybnitelné, že byl Ježí Kristus v době ap. Jana nejdříve v 1 oddělení svatyně, což bylo cca v roce 96 n. l.
Je někde uvedeno, že Jan spatřil Ježíše v 1.oddělení svatyně? Já bych to se svatyní ani nespojoval, natož abych to spojoval s nezpochybnitelným tvrzením, že tam Kristus byl v roce 96 n.l.
To, že Ježíš vešel ihned do svatyně svatých je totální blud!
Ježíš se stal Přímluvcem a Vykupitelem v plnosti po nanebevstoupení, taky i Veleknězem a vstoupil za nás až do
nitra nebeské svatyně (Žid 6:19.20), nadějí tam pronikáme také.
Stará služba ve svatyni pominula, po Kristově nanebevstoupení je cesta do velesvatyně otevřena: ...Tím Duch svatý naznačuje, že ještě nebyla otevřena cesta do
nejsvětější svatyně, pokud stála přední část stánku. (Žid 9:8)
...V ní jsme bezpečně a pevně zakotveni, jí pronikáme
až do nitra nebeské svatyně, Žid 6:19
Kde je tedy nitro nebeské svatyně? Není to náhodou velesvatyně?
...Tím Duch svatý naznačuje, že ještě nebyla otevřena cesta do
nejsvětější svatyně, pokud stála přední část stánku. (Žid 9:8)
používáš ČEP a to je špatný překlad, používej řecký text nebo např. KB1613, která z něj vychází přesně:
[KB1613] Žd 6:19 Kterouž máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou,
a vcházející až do vnitřku za oponu,
Zde opravdu není jediná zmínka o nitru svatyně svatých a už vůbec ne v řečtině.
[PetruNZ] Žd 9.8 Tím Duch svatý naznačuje, že cesta vedoucí
do svatyně není ještě uvolněna, dokud trvá první stánek.
to samé platí i zde:
[KB1613] Žd 9:12 Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všed jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl.(αγια the holy places)
[NBK] Žd 9:24 Kristus přece nevstoupil
do svatyně udělané rukama (jež [je] zobrazením té pravé), ale do samotného nebe, aby se nyní objevil před Boží tváří za nás. (αγια the holy places)
[KB1613] Žd 9:25 Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz {biskup}
vcházel do svatyně každý rok se krví cizí (αγια the holy places)
αγια – Nominative, feminine, singular, form. Lit. holy (
referring to the first apt.
[KB1613] Žd 9:3 Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých, αγια αγιων – hagia hagion
αγια αγιων (hagia hagiôn) – the first word is nominative, feminine, singular followed by a second form of the same word in the Genitive, feminine, plural. (a greek translation of the Hebrew superlative). Lit. holy of holies (this is the only time this expression
is used in Hebrews.
This is also the only time in Hebrews where it mentions second veil. This is the only time Paul is actually speaking of the second apartment specifically. This is where he describes the tabernacle and its furnishings.
Tady je to celé opravdu dobře a správně vysvětleno anglicky, opakuji odkaz:
http://seventhdayhomechurchfellowships. ... d_Sims.pdf
...Je někde uvedeno, že Jan spatřil Ježíše v 1.oddělení svatyně? Já bych to se svatyní ani nespojoval, natož abych to spojoval s nezpochybnitelným tvrzením, že tam Kristus byl v roce 96 n.l.
Aha, tak ty bys to nespojoval se svatyní, tak potom s čím asi?
Je to zcela zřejmé podle Zj. Jana, že Jan viděl Krista v 1. oddělení svatyně mezi sedmi svícny...
zopakuji komentář z 18.3.2017 u EGW, nevím jak bych zde zkopíroval jen odkaz na jeden můj komentář, zkopírovat lze jen celá strana s komentáři:
Trocha faktů zase odjinud, které jsou ale stejné (podobně) jak jsem uvedl v článku 2300 večerů a jiter, z knihy Smíření ve světle svatyně W. H. Branson:
Židům 8:1 Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích.
U příležitosti služby ve svatyni byl postaven trůn Boží v prvním oddělení svatyně, aby Kristus mohl sloužit před trůnem a společně jej sdílel se svým Otcem.
[KB1613] Zj 1:9 Já Jan, i bratr váš, i spoluúčastník v ssoužení, i v království, i v trpělivosti Ježíše Krista, byl jsem na ostrově, kterýž slove Patmos, pro slovo Boží a pro svědectví Ježíše Krista.
[KB1613] Zj 1:12 I obrátil jsem se, abych viděl ten hlas, kterýž mluvil se mnou, a obrátiv se, uzřel jsem sedm svícnů zlatých,
[KB1613] Zj 1:13 A u prostřed těch sedmi svícnů podobného Synu člověka, oblečeného v dlouhé roucho, a přepásaného na prsech pasem zlatým.
nebo
Zjevení Janovo 4:2 A hned byl jsem u vytržení ducha, a aj, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu jeden seděl.
3 A ten, jenž seděl, podoben byl obličejem kameni jaspidu a sardiovi; a vůkol toho trůnu byla duha, na pohledění podobná smaragdu.
4 A okolo toho trůnu bylo stolic čtyřmecítma, a na těch stolicích viděl jsem čtyřmecítma starců sedících, oblečených v roucha bílá. A měli na hlavách svých koruny zlaté.
5 A z toho trůnu pocházelo blýskání, a hromobití, a hlasové. A sedm lamp ohnivých hořících před trůnem, jenž jsou sedm Duchů Božích.
Sedm svícnů zlatých či sedm lamp ohnivých v nebeské svatyni odpovídá sedmiramennému svícnu v pozemské svatyni.
Protože Kristus stál na počátku své kněžské služby před Otcem a před trůnem, může se někdo domnívat, že to je dostatečným důkazem, že vešel ihned do svatyně svatých neboli do druhého oddělení. Tento názor se opírá o domněnku, že trůn Boží tam má trvalé sídlo a že se kryje s truhlou smlouvy v pozemské svatyni. Ale Písmo nám neříká, že truhla smlouvy se nazývá trůnem Božím. Ve Zj. 11.19 nám Jan podává zprávu:
Zjevení Janovo 11:19 I otevřín jest chrám Boží na nebi, a vidína jest truhla smlouvy jeho v chrámě jeho. I stalo se blýskání, a hlasové, a hromobití, a země třesení, i krupobití veliké.
Avšak to nenaznačuje, že by byla Božím trůnem.
Co je trůnem Božím?
V Písmě nenalézáme také vůbec důkaz pro názor, že by byl trůn Boží trvale na jednom místě a že by byl vždy jen ve svatyni svatých. Právě naopak se v Písmě jasně ukazuje, že trůn Boží je pohyblivý a že tu a tam mění své místo. Neskládá se z velké židle, zhotovené z kamene, ze zlata nebo ze dřeva, nýbrž z živých bytostí, které se mohou pohybovat rychlostí blesku viz Ez. 1.12-14, 19, 24-25. T těchto veršů vyplývá, že tento živý trůn jde všude s sebou, kam se pohne majestát nebes. Tak není vladařské křeslo omezeno jen na jedno místo, ale je vždy tam, kdekoli je král. Jan nám dále líčí tento živý trůn ve Zj. 4.6-9.
Z Danielova proroctví vyplývá, že trůn nebyl dříve postaven v druhém oddělení neboli ve svatyni svatých, dokud nenadešel čas soudu. Prorok líčí přípravy soudu, když říká:
Daniel 7:9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.
[Pavlik_CZ]Hleděl jsem, až než byly přistaveny trůny a usedl Pradávný dní; jeho oblečení bylo bílé jako sníh a vlas jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn - plameny ohně, a jeho kola - hořící oheň,
10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.
To ukazuje, že se trůn dal do pohybu a zaujal nové místo, když nadešel čas k zahájení vyšetřovacího soudu. Byl v prvním oddělení svatyně od té doby, co Ježíš započal svou kněžskou službu, až do započetí soudu (na konci 2300 dní z Dan. 8.14, což se stalo v roce 1844) a pak byl přemístěn do druhého oddělení (svatyně svatých). To přesně odpovídá stínové službě v pozemské svatyni, kde kněz sloužil 359 dní židovského roku v prvním oddělení a na konci roku pouze jeden den ve svatyni svatých.
Co dělal Ježíš Kristus v prvním oddělení svatyně?
Přimlouval se pro zásluhy své spravedlnosti a své prolité krve za hříšníky, kteří ho chtěli přijmout. Prolitím své krve je mohl vykoupit.
Matouš 10:32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích.
1 Janův 2:1 Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.
Římanům 8:34 Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás.
Zjevení Janovo 8:3 A jiný anděl (pozn. Ježíš) přišel a postavil se před oltářem, maje kadidlnici zlatou. I dáni jsou jemu zápalové mnozí, aby je obětoval s modlitbami všechněch svatých na oltáři zlatém, kterýž jest před trůnem.
Jeho dílo v prvním oddělení probíhalo takto: Když hledali hříšníci u Boha odpuštění a dovolávali se prolité krve Ježíšovy, stal se Ježíš jejich zástupcem a přimlouval se za ně u Boha. Nechal vystupovat jejich modlitby s vonným kadidlem k Otci a vyprošoval odpuštění pro ty, za které prolil svou krev a kteří ho přijali jako svou oběť smíření. Ba ještě více: nabídl se, že vezme jejich dluh hříchu na sebe a že jim přičte svůj spravedlivý život. Když přijali Ježíše jako svého zástupce a svou oběť, byly hříchy hříšníků přeneseny na Něho a protože sloužil v nebeské svatyni, nahromadili se tam. Tak sloužil Ježíš ve svatyni, až nadešel čas, aby započal své dílo ve svatyni svatých. Prostřednická služba Kristova za člověka nahoře ve svatyni je právě tak podstatná pro plán vykoupení jako jeho smrt na kříži. Svou smrti dílo započal a vstoupil po svém vzkříšení na nebesa, aby je dokonal. (Velký spor. s. 580).
Židům 9:11 Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,
12 Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všel jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl.
13 Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poskvrněných, posvěcuje jich k očištění těla,
14 Čím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému?
Tak sloužil Kristus jako Velekněz ve svatyni a vzal na sebe hříchy těch, kteří přišli k Bohu skrze něho. Tím byla nebeská svatyně poskvrněna hříchy lidí. Od tohoto poskvrnění musela být očištěna při ukončení kněžské služby.
atd. atd.
Ta knížka Smíření ve světle svatyně od W. H. Bransona je výborná, škoda, že už dlouho nevyšla, a celou knihu se mi nechce ručně přepisovat, ale určitě doporučuji přečíst všem, pokud ji máte.
