Role a pravomoce žen v církvi.

[log]

log napsal:

Vesmirna lod, laboratorium, Eva naklonovana z Adama, vysadeni na neobyvanu planetu. Mohlo by byt ?

Mám za to se v logově podání jedná o sci-fi popis stvoření lidí spíše než o sondu do situace u stromu poznání.

Tu "sondu" sme uz davnejsie rozobrali v inom vlakne na clanky-f9/problem-fyzickeho-zla-t484-40.html#p6151

Vo vlakne o zenach riesime uplne inu temu - nie to, co sa stalo v raji, ale to, ako to Pavol interpretoval. Pavol prinasa nove "informacie" z raja aby tak zalozil hierarchiu toho, kto rozkazuje a kto poslucha - Kristus Otca, muz Krista, zena muza.

[Lída Rohalová]

Nepracuji s biblickým textem systémem doslovnosti. To bych pak musela provádět třeba toto:

8 Dcero babylonská, budeš zničena- blahoslavený, kdo ti odplatí za to, cos nám způsobila.
9 Blahoslavený, kdo vezme tvé děti a roztříští je o skálu.

To je prave velka chyba ze nepracujes s textom doslovne. Tomu, kto nechce rozumiet obsahom slov, unika potom cely vyznam. Vyssie uvedeny text treba chapat absolutne doslovne.

Pytam sa sam seba, ako by si mohla dospiet k tomu, ze vyssie uvedene verse, chapane doslovne, su navodom na jednanie ? Ja tam nevidim ziaden prikaz, ziadnu prosbu ani ziaden navod. Ani jedno slovo nie je v rozkazovacom sposobe. Ako by to mohol byt navod, ked Babylon uz 2500 rokov neexistuje ?

Doslovne chapanie nas vedie k spravnemu zaveru, ze sa nejedna o prikaz, ale o proroctvo o tom, ze babylonske deti budu povrazdene, co sa aj presne stalo v 6. st pnl a o com svedcia skoro vsetky proroctva SZ. Cudujem sa, ze si taky cas stravila v CASD a zabudla na Danielove proroctva ? A co Izaias ? Nehovori navlas to iste co Zalm 137 ? Isteze ano - a to doslovne (!) Kto je ten blahoslaveny, kto vykonal pomstu na Babylone ? Predsa Boh zastupov, Svaty Izraela.

Izaias hovori rovnako:

1 Zostúp a sadni si do prachu, panna, dcéra Bábela. Sadni si na zem, bez trónu, dcéra Chaldejov. Lebo nebudú ťa viac volať nežná a jemná. 2 Vezmi mlynské kamene a meľ múku. Odhaľ si závoj, vyhrň si sukňu, obnaž lýtka a prebroď rieky. 3 Odhalí sa tvoja nahota a ukáže sa aj tvoja hanba. Vykonám pomstu a nik sa nepostaví proti mne4 Meno nášho vykupiteľa je: Hospodin zástupov, Svätý Izraela. 5 Seď ticho a uchýľ sa do tmy, dcéra Chaldejov, lebo ťa viac nebudú volať: Pani kráľovstiev. 6 Hneval som sa na tvoj ľud, znesvätil som svoje dedičstvo a dal som ti ich do rúk, nezmilovala si sa nad nimi, aj starcov si veľmi zaťažila svojím jarmom. 7 Ty si povedala: Stále budem paňou. Nevzala si si to k srdcu, nepamätala si na budúcnosť. 8 Teraz počuj toto: Ó nežná, ty, čo tróniš v bezpečí, čo si myslíš: Ja a nik iný. Nezostanem vdovou a nespoznám stratu detí. 9 Oboje ťa postihne v okamihu, v jeden deň: strata detí aj vdovstvo ťa úplne zasiahnu napriek mnohým tvojim čarom a pri veľkej sile tvojich kúzel.

Preco boli povrazdrne deti Babylonu ? Pretoze Babylon a Edom predtym povrazdil deti Judu a znicil Jeruzalem:

7 Pripomeň, Hospodin, synom Edómu deň Jeruzalema, keď volali: Zbúrajte, zbúrajte ho do základov! 8 Dcéra Babylonu, ty ničiteľka, blažený, kto ti primerane odplatí, čo si nám spôsobila! 9 Blažený, kto tvoje deti pochytá a roztrieska o skalu.

Pokud by byl můj text zacitován takto (níže), byl by srozumitelnější pro pochopení, co chtěl básník říci příkladem verše z Žalmu? (Klíčová slova jsem v mé citaci zvýraznila).
A pokud to opravdu není srozumitelné, ráda vysvětlím.

Nevyjadřuji se k tuně poslaných veršů, protože to, co ty nazýváš slovíčkařením, já nazývám poctivou prací s biblickým textem. Je to dobrodružství. Pokud nalezený výsledek nezapadá do naší teologické konstrukce, pak je třeba špatnou teologickou konstrukci opustit.

Nepracuji s biblickým textem systémem doslovnosti. To bych pak musela provádět třeba toto:

8 Dcero babylonská, budeš zničena-- blahoslavený, kdo ti odplatí za to, cos nám způsobila.
9 Blahoslavený, kdo vezme tvé děti a roztříští je o skálu.
(Ps. 137:8-9 CSP)

Je to v Bibli? Je. Kontext? U "přebíjení veršíky" není potřeba.

......
Při práci s biblickým textem mě zajímá původní znění, kontext a dobové pozadí. V prvé řadě mě zajímá to, co to znamenalo v té době, protože Bible nebyla psána v prvé řadě pro nás, ale pro původní adresáty. My si pak to biblické svědectví aplikujeme a vztahujeme do dnešního praktického života.

[Lída Rohalová]

Mna tato diskusia bavi, lebo nasi hlavni prispievatelia, ktori svoju teologiu zalozili z 99% na Pavlovych listoch a s pomocou Pavla rusia Jezisa I Mojzisa sa teraz tvaria znechutene, ked sme im naordinovali Pavlovu "medicinu". Uz im nie je pochuti, krutia ustami, ale nechajme ich vypit ju celu

Neplánovala jsem odpovídat, ale opakuje se tu jeden scénář, na který bych ráda zareagovala.
Ten scénář jsou opakující se "nefér argumenty".
V příspěvku je sděleno, že "nasi hlavni prispievatelia" založili svoji teologii z 99 % na Pavlových listech.

Obecně platí, že se v diskusi používají procenta pro zvýšení důvěryhodnosti pisatele. Chci se zeptat, logu, zda toto procento - 99 % - dokážeš něčím podložit, nebo to je jen tak plácnuto? Jeden člověk s Tebou souhlasí, tak dejme tomu, že už z 49,5 % máš pravdu za předpokladu, že "hlavní přispěvatelé" jsou dva. Pokud jich myslíš vícero, procento bude jiné. Jestli se mýlím, oprav mne, matematika není moje silná stránka. Dokážeš seriózně doložit zbývající procenta?

Dále se tam píše toto:

a s pomocou Pavla rusia Jezisa I Mojzisa sa teraz tvaria znechutene, ked sme im naordinovali Pavlovu "medicinu". Uz im nie je pochuti, krutia ustami, ale nechajme ich vypit ju celu

Kde se tito "přispěvatelé" tváří znechuceně?
Kde jim "Pavlova medicína" není po chuti?
Kde kroutí ústy?

Co je záměrem těchto řádek, které stavějí pisatele do pozice, kterou jim připisuješ?

[Lída Rohalová]

Ponuknem aj elaborat Martina Luthera:

"Kto rozpovie vsetky tie lahkomyselne a povercive veci, ktorym sa zeny venuju...To ze sa lahko nechavaju oklamat a zviest zdedily od Evy..."

A o roli zeny:

"Zeny by mali sediet doma - to vyplyva uz z ich fyziognomie. Maju velke zadky a siroke boky, aby mohli v klude sediet".

Ten elaborát jsem neznala.

Jen dodávám, že velký zadek je vhodný i pro jízdu na koni, také se na něm sedí. Moje cvičitelka mi ho vždycky asi záviděla. Někdy volala: "Seď na tom koni pořádně!" A s "jistým tónem hlasu" dodávala: "Vždyť máš na čem sedět!"

To kdyby Martin Luther věděl!

[Lída Rohalová]

Věděli jste, že vyšla jakási Bible žen?
https://www.krestandnes.cz/afp-protesta ... bibli-zen/

Já jsem to nevěděla, ani neznám ten odkaz z roku 1898, neboť jsem problematiku nepokládala za důležitou. Tento názor mám i teď. Mě už se to netýká, v mém domovském společenství se ženy neordinují, ani se k tomu, myslím, neschyluje. V jiných sekundárních společenstvích s námi počítají . Přesto bych se ráda k problematice vyjádřila ze svého pohledu, ač ho nepokládám za nějak extra důležitý ani za směrodatný

[Lída Rohalová]

Dávám sem první část mé úvahy o "ordinaci žen".

V církvi adventistů sedmého dne v současné době kulminuje debata o „ordinaci žen". Jedna část věřících je přesvědčena, že žena může být „ordinována" jako kazatelka, druhá část je přesvědčena, že nikoli, a třetí část touto otázkou zůstává nedotčena, protože ji to nezajímá.

Pod pojmem „ordinace žen" si představuji církev, která dá srozumitelně a veřejně najevo, že žena „kazatelka" může vykonávat všechny činnosti, které vykonává muž kazatel, je za to placena stejným platem, a dělá to proto, že ona i církev věří, že k tomu byla povolána Bohem.

Pracovala jsem jako kazatelka v nástupní praxi pod vedením zodpovědného kazatele. Ta praxe trvala v mém případě 10 měsíců, pak jsem pracovní poměr ze své vůle ukončila kvůli vdavkám a následnému stěhování. Nabídku Českého sdružení CASD v pokračování nástupní praxe jsem na novém místě nepřijala. Dnes již členkou CASD nejsem, ale co se týče tématiky, vím, o čem mluvím. Studium na teologickém semináři a 10. měsíční praxe je dostatečně dlouhá doba na to, aby si člověk vyzkoušel „kazatelské mokasíny" a nahlédl „pod pokličku".

Můj postoj k tématu je čistě subjektivní, svůj názor nevnímám jako normu pro všechny ani jako neomylný. Věřím však, že tento úhel pohledu může být pro některé čtenáře přínosný – víra v Boha přesahuje všechny denominace. A protože nechci psát pojednání o deseti stranách (chci se věnovat jiným věcem), pokusím se být maximálně stručná. Můj článek nemá být podrobným výkladem či biblickým rozborem o službě žen v církvi, to nechám církevním teologům či horlivým apologetům. Dotknu se několika biblických textů, které jsou nejčastěji citovány proti „ordinaci žen" a pouvažuji nad způsobem, jakým se s nimi pracuje.

Četla jsem desítky výkladů textů, které mluví o ženách v církvi. Některé byly diametrálně odlišné. Inu, každý člověk má své brýle, kterými se na biblické texty dívá. Dokonce ani kvalitní exegeze není vždy 100 % nezaujatá, vždy se tam objevuje více nebo méně pohled toho, kdo se na text dívá. Čtenář si s sebou vždy nese určité předporozumění, které se do jeho výkladu textu promítne. Dobrým základem však je, pokud čtenář hledá skutečně to, co text říká. Takový základ je k nezaplacení a sbor, který získá takového kazatele (či kazatelku?), získal poklad cennější perel. S takovým člověkem se pod Božím vedením sbor může posunout dále.

V žádném případě nechci říct, že kvůli existenci různých výkladů se Bibli nedá porozumět. Bible je kniha (či soubor knih, chcete-li), která je psána v různých dobách, v různých kulturách a různými lidmi. To ale není pro věřícího člověka překážkou. Bible je zde, aby nás skrze ni mohl Duch Svatý oslovit osobně.

A tak bych se chtěla sdílet s tím, co oslovilo mne v souvislosti s „ordinací žen". Čerpám nejen z vlastního studia, ale i ze studia těch, kteří se věnovali "ženám" přede mnou, a jejichž výklad považuji za kvalitní.

[Lída Rohalová]

Za pár týdnů nás čeká na skupince tento text. Jedná se o vztah mezi Kristem a církví, o vztah mezi mužem a ženou. Důkladné rozbory textů už byly učiněny, lze si přečíst v každém komentáři (doporučuji např. Ekumenický komentář Listu Efezským, Petr Pokorný), ale já bych se ráda sdílela s pár myšlenkami z textu, které mne oslovily.

Ef 5,21-33
21 Podřizujte se jeden druhému v bázni před Kristem:
22 Ženy, podřizujte se svým mužům jako Pánu,
23 neboť muž je hlavou ženy, jako je Kristus hlavou církve; on je zachráncem těla.
24 Ale jako církev je podřízena Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům.
25 Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal,
26 aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu,
27 aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá a bezúhonná.
28 Takto jsou povinni muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí je a pečuje o ně, jako i Kristus o církev.
30 Vždyť jsme údy jeho těla, z jeho masa a z jeho kostí.
31 ‚Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo.‘
32 Toto tajemství je veliké; vztahuji je však na Krista a na církev.
33 Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.

Text navazuje na předchozí oddíl, kde se mluví o naplňování Duchem a praktickém způsobu, jak se to děje. A pak přichází na řadu příkaz o „podřizování". Nutno říci, že v praxi někdy vůči ženám dochází ke zneužívání toho textu jako příkaz plnit každý mužův požadavek, kdy je žena brána něco jako služka. Žel, někdy k tomu dochází, ale to je jen nepochopení kontextu. Někdy je tento text také používán k tomu, že žena nemá být kazatelka. Písmo o kazatelkách 21. století nic neříká, ale obsahuje některé texty, které jsou z hlediska dnešní pozice žen ve světě i v církvi problematické.

Zde je ustanoven tzv. domácí řád. Jedni se mají podřizovat druhým, a ženám je zde určena výzva/příkaz podřizovat se svým mužům jako Pánu, neboť muž je hlavou ženy, jako je Kristus hlavou církve. Mne zaujal obrat „jako Pánu".

Zde je muž v rodině ustanoven něco jako „zástupce Kristův". Kristus je hlavou církve a církev je mu podřízena. Zajímavostí je, že slovo „kefalé" (hlava) se dá též přeložit jako původ, zdroj. To je zajímavá varianta, ale řekla bych, že zde je slovo použito jako princip autority.

Tento text nemají někteří rádi, protože dnes žijeme v době nezávislosti žen, nebo se této době začínáme přibližovat. Nesmíme ale zapomínat na to, že autor listu Efezským stejně jako každý autor píše především do své doby a reaguje na věci, které se děly na místě, do kterého píše.

Platí ten text ještě dnes? Myslím si, že si z něho můžeme vzít principy i do dnešní doby.

Kristus je stále hlavou církve a muž je stále hlavou ženy. To je můj názor a domnívám se, že rodina, která si tyto principy uchová, bude mít šťastné manželství. Dále si ukážeme, proč. Muž a žena jsou naprosto rovnocenní. Dnes se rovnocennost zdůrazňuje, a je to dobře, že se pro ochrany ženy něco dělá, protože svět je světem složitým a vztahy vždy ideálně nefungují.

Mužům je určen příkaz, aby milovali své ženy jako Kristus miloval církev a sám se za ni vydal. Shodou okolností jsem se s několika muži na to téma bavila, a všichni říkali, že to je nesplnitelný příkaz a že by se raději podřídili. Řekli to všichni do jednoho. Protože Kristova láska je sebeobětující a nemá žádné limity. Žena je v takovém vztahu v naprostém bezpečí.

Že to tak někdy není, je jiný případ, kdy muž selhává ve své roli a žena možná též. Žena je stále slabším tvorem a nemůže se fyzicky měřit s mužem. Doufám, že se o to ani nikdo nepokouší. Žena je v podstatě silná osobnost a musí zvládnou ledacos, ale fyzicky předhánět muže je nesmysl. Ženy jsou dnes v podstatě tlačeny do mužských rolí, protože jsou potlačovány genderové stereotypy. Dnes je tak složitá doba, že mnoho mužů a žen nezná svou identitu. To neznamená, že by muž nemohl uvařit nebo žena opravit poličku, ale spíše to znamená, že neznají svou identitu v Kristu, což se projeví právě „krizí vlastní identity", kdy si ženy stěžují, že nejsou k sehnání pořádní muži a muži nemohou najít „křehké" ženy.

Mužova role nese ve své podstatě více zodpovědnosti a ukazuje se, že být „mužem Bible" není až tak jednoduché. Ženina role je mnohem jednodušší, protože ženy mají podřizování v genech. Že dnes chtějí ženy v domácnosti vládnout je jim spíše ke škodě. Když tak koukám po rodinách, tak největší spokojenost vládne v tzv. tradičních rodinách, kde se muž zhostil v nejlepším svědomí správně své úlohy.

Kdysi jsem poslouchala jakousi přednášku o intimních vztazích, a tam řečník říkal (byl to Američan), že v Americe existuje mnoho románků mezi kazateli a jejich posluchačkami. Podle řečníka je to z toho důvodu, že ženy chtějí být vedeny a v muži kazateli vidí duchovního člověka, který by to mohl splnit. Nelze, než souhlasit. Pokud muž plní svou úlohu v rodině, je v podstatě neodolatelný.

Církev je přirovnána k manželství, kdy muž opustí otce i matku a „přilepí se" ke své ženě. Takový vztah má Kristus a církev.

Muži je pak znova dán příkaz, že má milovat svou ženu jako sám sebe. To je příkaz, který muž, zdá se, potřebuje stále znovu slyšet, neboť je mu žena svěřena do péče.

A ženě je přikázáno, aby se bála svého muže. To slovo znamená bázeň jako respekt, úctu. Domnívám se, že manželství jsou dnes též nešťastná, protože žena ztratila před mužem úctu. Ženy toto slovo potřebují slyšet, protože pro ženu je přirozené pohrdat mužem. A tam, kde se to děje, to nemůže fungovat.

Tento text se často zneužívá, ale zneužít lze ledacos. Ale už tak je to dlouhé, tak o tom stručně možná příště. Chtěla bych taky napsat svou zkušenost, přišel čas.

[Lída Rohalová]

Stalo se to kdysi dávno. Je to z necírkevního prostředí, avšak tento zážitek se mi zapsal hluboko do mysli a dá se symbolicky přenést na církev.

Už přesně nevím, kolik mi bylo let, ale asi tak nějak mezi 14-16 lety. Měla jsem fajn kamaráda, patřili jsme oba do klubu, který jsem založila a v jehož čele jsem stála. Byl to klub na způsob Rychlých šípů, jejichž horlivou vyznavačkou jsem byla a tuto ideologii jsem přenášela do našeho spolku. Jednoho dne jsem si řekla, proč bychom měli o tak vynikajících dobrodružstvích pouze číst v knihách, proč to též rovnou neprožívat? Obešla jsem pár lidí a klub byl na světě. Skládal se ze třech dívek a dvou chlapců, avšak později se ukázalo, že kluky ten klub přitahoval jako magnet a ani jim nevadilo, že ho vedu já. Bylo nás 5, z toho 1 člověk křesťanského (katolického) vyznání, zbytek ateisté, nebo papíroví katolíci.

S trochou nadsázky říkám, že kdybych byla ve fundamentalistickém církevním prostředí, možná bych byla napomenuta, že nelze býti autoritou mužům .

Jednoho dne večer jsme s kamarádem řešili nějaké věci + klubové záležitosti, plánovali jsme další akce, výpravy. Z toho důvodu jsme se neustále odprovázeli domů, protože jsme měli pořád o čem povídat. Já jsem ho odprovodila, pak zase on mne a pořád dokola, asi 4x, až se úplně setmělo a byla hluboká tma. Pro kontext, kamarád bydlel na samotě, takže cesta od něj vedla kolem osamělého domu, ve kterém se začaly scházet zajímavé existence. Na zdech toho domu se objevovaly nápisy „zabiju tě" sprejované červenou barvou jako symbol krve. Pod tím domem byl les a na druhé straně lesní cestičky též. Na tomto místě se nenacházely lampy, a my jsme se ocitli v hluboké tmě. Slyšeli jsme jen houkání sov, praskání větví od lesní zvěře a šumění stromů. V kombinaci s tím barákem to bylo strašidelné.

Náhle jsme zahlédli postavu, která se schovávala za stromy, abychom ji neviděli. Postava se k nám rychle přibližovala. Najednou se kamarád zastavil (byl mladší než já), chytil mne kolem ramen, zpříma se mi podíval do očí – to jsem cítila i v té tmě – a důrazně povídá: „Počkej tady, ani se nehni, já jenom něco vyřídím." Prudce se otočil, rozběhl se a já mohla vidět, že osoba schovávající se za stromy začala prchat a že můj kamarád se za ní žene rychlostí blesku. Když ji kamarád dostihl, ostře na ni uhodil, co má za lubem a přešlo to do šarvátky. Moje zvědavost byla silnější než strach, asi jako Eva kdysi u stromu, a šla jsem se podívat, s kým se tam kamarád mydlí. Osobu jsme poznali, chtěla nás jen pořádně vystrašit, ale s výpraskem nepočítala.

Toho dne se stal můj kamarád „mým hrdinou". On nemohl vědět, že to není třeba ten feťák, který sprejoval nápisy po domě. Nemohl vědět, že to není někdo, komu možná přeskočilo a v náhlém rozpoložení mysli nemá třeba nůž. Nemohl vůbec vědět, kdo to je. Avšak zachoval se statečně, mužský instinkt zavelel; vnímal za mě zodpovědnost a jednal podle toho. Myslím, že jsem mu pak nabízela velení klubu, ale on mi řekl, že jsou takhle spokojení, a když jsem si to založila, tak ať si to vedu.

Muž a žena byli nějak stvořeni, oběma pohlavím je něco vlastní. Jsem vděčná za různé akce, které jsou v církvích pořádány jen pro muže, nebo jen pro ženy. Dnes spousta dětí v církvi pochází z rozvrácených rodin a nemají mužský vzor, většinou je má na starosti jen matka. Proto je fajn, když se jim někdo věnuje, vezme kluky na kolo, na hory, a posilní trochu mužskou identitu. Dnes je to potřeba, protože ženy jsou silné, zvládnou ledacos samy, někdy i vydělávají více peněz než muži. Někteří muži se v dnešním světě cítí tak trochu nepotřební, ale to je jen zdání. Jejich mužská a otcovská role je klíčová a nenahraditelná. Doposud nebyla vymyšlena lepší instituce než tradiční rodina. A matka potřebuje ke svému fungování otce, i když někdy tvrdí opak a je dnes moderní rčení – co si neuděláš sama, holka, to nemáš.

Kdysi se v porodnici říkalo: „Maminko, máte chlapečka!" Za chvíli se možná bude říkat: „Rodiči 1, máte tvora, který se později rozhodne, zda bude chlapec nebo dívka!" Načež rodič 2 začne žárlit, protože být dvojkou přece jen zní diskriminačně. O pár let později možná dítě podá na rodiče žalobu, poněvadž se vůbec nechtělo narodit, a co je horší, při současném směřování možná ještě něco vysoudí.

Muž potřebuje ženu a žena potřebuje muže. Oba si musí navzájem odpouštět, protože nikdo z nich není dokonalý. Ale asi není úplně nutné předělávat jejich přirozenost, to nechme bláznivým ideologiím. My se připojme ke Kristu, který umí pracovat s ženskostí i s mužským potenciálem. On je ten, který uzdravuje naše zranění.

[Lída Rohalová]

Proběhla konference. Neví někdo, jestli se tam řešila i otázka ordinace žen a případně jak bude CASD v Čechách k této otázce přistupovat?

[Tomáš Plechatýý]

Proběhla konference. Neví někdo, jestli se tam řešila i otázka ordinace žen a případně jak bude CASD v Čechách k této otázce přistupovat?

Pokud já vím, tak konference má probíhat ode dneška do neděle.

,,Církev adventistů sedmého dne v České a Slovenské republice se po pěti letech připravuje na řádnou konferenci své Česko-Slovenské unie. Více než dvě stovky účastníků z Českého, Moravskoslezského a Slovenského sdružení sborů naplní na čtyři dny od 21. do 24. března hotel Petr Bezruč v Malenovicích u Frýdlantu nad Ostravicí."
http://www.adialog.eu/

Myslím, že v 10:30 ještě není probrané celé jedno téma. Můžeme se modlit za moudrost a odvahu delegátů.