John 3:16 napísal:uz to tu bolo povedane, sobota neexistovala pred Sinajom. Mojzisov zakon bola zmluva urcena v danom priestore a obdobi platna pre Izraelsky lud a podmienkou spravneho zachovavania bola obriezka. Tato zmluva alebo Mojzisov zakon stratil platnost na krizi. Preto ak chcete sa vratit pod Zakon, mali by ste byt aj obrezani.
...uz to tu bolo povedane, sobota neexistovala pred Sinajom
[KB1613] Gn 2:2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal;
a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.
[KB1613] Gn 2:3
I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
Když něčemu Bůh požehná a prohlásí za svaté, je to snad jen tak pro nic za nic? Požehnal a hlavně posvětil tento den jen pro sebe? Nechtěl tím něco důležitého lidem sdělit? Oddělil 24 obyčejných hodin a vložil na ně zvláštní požehnání. Když se s ním právě tehdy setkáme, udělí nám zvláštní požehnání, posílí nás, dá do srdce pokoj a budeme i nadále prožívat, že je nám blízko. Posvěcení má význam pouze ve spojitosti s lidmi, posvětit často znamená veřejně ohlásit (Ex 19x22), proto se sedmý den po stvoření týká i lidí. Slovo „posvětit“ znamená oddělit ke svatému použití. Vztahuje se k něčemu, co je svaté, nevšední. Bůh je jediný, kdo může něco posvětit. Nikde Bible nehovoří o tom, že Bůh odpočinul, požehnal a posvětil den první, třetí nebo pátý den týdne. Jediný den, který kdy oddělil a posvětil, byl sedmý den! A ten, i když byl na chvíli změněn je až dodnes dnem (a nejen) v židovském kalendáři, kterým se nazývá sobota.
Od té doby Bůh stále pracuje (např. vytváří nové světy, přijímá přímluvné prosby za nás pro odpuštění našich vyznaných hříchů od Ježíše u Trůnu ve svatyni svatých, ) i odpočívá od chvíle, kdy stvořil svět:
Zde je zcela nepřesný ekum. překlad:
Ekumenický překlad: Jan 5:17 On však jim odpověděl: "Můj Otec pracuje
bez přestání, proto i já pracuji."
KB1613: Jan 5:17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj
až dosavad dělá, i jáť dělám.
KMS: Jan 5:17 Ježíš jim však odpověděl: "Můj Otec
až dosud pracuje, i já pracuji."
KJV: Jan 5:17 But Jesus answered them, My Father worketh
hitherto, and I work.
Bez přestání se nerovná až dosud!!!
Židům 4:3 Neboť do odpočinutí vcházíme jen my, kdo jsme uvěřili, jak bylo řečeno: `Přísahal jsem ve svém hněvu: Do mého odpočinutí nevejdou!´
To řekl Bůh, ač jeho odpočinutí trvá od chvíle, kdy stvořil svět.
sobota naopak existovala už pred Sinajom:
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. . (…shabaton shabat-kodesh…).
Tento další verš potvrzuje, že Bůh odpočívá „v sobotu“ (v svátek – šabat Hospodinův) i v době vyjití židů z Egypta a mnoho dalšího lidu, kteří šli s nimi, neustále v sobotu, a upřesňuje jim, kdy mají odpočívat a který je to onen den, kdy On má svátek odpočinutí.
[KB1613] Ex 16:25 I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli. (…shabat…).
A zde upřesňuje, že šabat (svátek) je stále v sedmý den:
[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…).
[KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.
Pracovali Adama a Eva v ráji?
[NBK] Gn 2:15 Hospodin Bůh tedy vzal člověka a usadil ho do zahrady Eden,
aby ji obdělával a střežil.
Ráj byl na zemi, 7 denní týden byl na zemi od stvoření země, myslí si snad někdo, že Adama a Eva pracovali neustále bez pravidelného odpočinku? Tomu by nevěřilo ani dítě! A jediný den, který Bůh požehnal a posvětil byl šabat v sedmý den, proto je zcela jasné, že odpočívali v sedmý den v sobotu.
[KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
Sobotu (šabat) si Bůh nevytvořil jen pro sebe, ale i pro člověka!!! (nikoliv žida).
...Tato zmluva alebo Mojzisov zakon stratil platnost na krizi. Preto ak chcete sa vratit pod Zakon, mali by ste byt aj obrezani.
Dokaž mi jeden jediný verš z Písma, že celý Mojžíšův zákon stratil platnost na kříži! Ani omylem!!! Na kříži Ježíš přibil pouze obětní zákon a ustanovení o obřízce, což byla jen malá část Mojžíšova zákona, zbytek platil i po ukřižování, jinak by ho apoštolové nevyučovali v synagogách i jinde včetně přikázání Desatera a s tím, že konec zákona je Kristus!
[NBK] Ef 2:15 Svým tělem zrušil nepřátelství, [totiž] Zákon přikázání [spočívající]
v ustanoveních, aby z těch dvou stvořil sám v sobě jednoho nového člověka. [Tak] způsobil pokoj.
V uvedeném textu se Pavel zabývá tím, že nařízení a ustanovení, která dal Bůh Izraeli, aby byla poznávacím znamením ukazujícím na příchod Mesiáše, se začala stávat překážkou pro uskutečnění církevní misie. Tato nařízení, jako například obřízka, obřadní umývání, výroční svátky a obětní systém, Bůh použil proto, aby připravil Židy na příchod Mesiáše. Mnozí Židé překroutili význam těchto symbolů a zvláštní zásluhy přisuzovali symbolu samotnému. Místo toho, aby se zaměřili na jeho význam, zdůrazňovali vnější provádění obřadů. Následkem toho se tato nařízení stala překážkou ve vztazích mezi Židy a pohany, kteří se obřadů nezúčastňovali. Když přišel Kristus, obětní systém, který byl předobrazem jeho příchodu, se naplnil. Pohané, kteří byli „bez Krista“, „odloučeni od společenství Izraele“ a „bez účasti na smlouvách Božího zaslíbení“ „stali se blízkými pro Kristovu prolitou krev“(Ef. 2x12-13). „Zeď, která rozděluje,“(Ef 2x14-15, neboli soustava pravidel a předpisů daná výhradně Izraeli k tomu, aby poukazovala na příchod Mesiáše, byla stržena dolů. Kristus přišel! Všechny obětní služby a ustanovení ukazovaly ke kříži. A na kříži našli Židé i pohané milost a odpuštění. V Kristu nalézají všichni lidé odpuštění hříchů minulosti a sílu žít správně v přítomnosti. Takže, co bylo odstraněno na kříži? Samozřejmě, že ne Boží věčné, nezměnitelné měřítko morálky, jeho zákon – jeho deset přikázání. S křížem byly odstraněny zákony, které spočívaly v ustanoveních daných výhradně Židům. Tato nařízení se dokonale naplnila v Ježíši Kristu. /Mark A. Finley, Téměř zapomenutý den/.
[NBK] 1 K 7:19 Obřízka nic není a neobřízka nic není. [Záleží] přece [na] zachovávání Božích přikázání.
Mojžíšův „ceremoniální“ zákon už nemusíme zachovávat. Jeho platnost byla ukončena na kříži. Desatero Božích přikázání je však ustanoveno jako nepohnutelný a neměnitelný Boží zákon. Mějme to na paměti a snažme se žít v souladu s ním. Přinese nám to jen dobré.
[CSP] Ko 2:14 a vymazal (
rukou psaný záznam),t13 který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; podstranil jej z našeho středu stím, sže jej spřibil na kříž.a t13 ř.: rukopis; v pozdější ř. se používalo ve významu ‚dlužní úpis‘ a
Ve verši 14 výraz: „vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám” pochází z řeckého výrazu, který má význam “závazek zadluženosti”. Odpovídá tedy našemu “dlužnímu úpisu”. A stejně tak dlužíme dluh dokonalé spravedlnosti Božímu zákonu. Naše neschopnost žít podle Božího zákona znamená smrt (Řím 6x23). Ale Ježíš žil dokonalým životem – životem, jakým bychom měli žít my. Zemřel take hroznou smrtí – smrtí, kterou jsme si zasloužili zemřít my. Jinými slovy splatil náš dluh. Vyplatil náš dlužní úpis. Tímto způsobem jsme osvobozeni od rozsudku zákona, který jsme přestoupili (Řím. 8x1). Obětní systém Starého zákona s obětmi beránka byl viditelným znázorněním tohoto dlužního úpisu – cesta přes svatyni potříštěná krví (Žid 9x22, 3 Moj. 17x11). Pavel však píše, že “v Kristu” došel obětní systém svého naplnění (Kol 2x16-17). Všechna obětní nařízení ukazující na příchod Krista pominula. Pavel zdůrazňuje: „To všechno je jen stín budoucích věcí…“(verš 17). Takže soboty, o kterých Pavel píše ve verši 16, se vztahují k tomu, co je stínem věcí, které mají přijít. Logická otázka potom tedy zní: O jakých sobotách mluví Pavel? Existují dva druhy sobot? Je určitá sobota nějakým zvláštním předobrazem? Jak jsme již odhalili dříve, sobota, sedmý den Božího zákona, není stínem něčeho, co má teprve přijít. Naopak – je památníkem něčeho, co již proběhlo – stvoření (2Moj. 20x8-11). Sedmý den, sobota, je stálou připomínkou pravdy o stvoření. Připomíná nám, že jsme nevznikli evolucí. Stvořil nás Bůh. Zaslouží si naší úctu proto, že On je stvořitel, a my jsme stvoření. /Mark A. Finley, Téměř zapomenutý den/
Po ukřižování JK už na obřízce opravdu nezáleželo:
[NBK] 1 K 7:19 Obřízka nic není a neobřízka nic není. [Záleží] přece [na] zachovávání Božích přikázání.
