Kristus

[ambassador]

Tam kde je Kristus mezi lidmi, tam je "něco" z Božího Království již zde na zemi.

[Viktorrealita]

Rozumný člověk nemůže nikdy přijmout Kristovo božství, protože žádným BOHEM není a nikdy se za Boha ani za část Boha neprohlásil, ...

Mikim, tak ako toto vysvetlíš?

Už som tu niekde tieto verše dával:

Prečítaj si Zach12 1Bremä slova Hospodinovho na Izraela. Hovorí Hospodin, ktorý roztiahol nebesia a založil zem a utvoril ducha človeka v jeho vnútornosti. 2Hľa, ja učiním Jeruzalem čašou potácania všetkým národom na okolo, a bude aj na Júdu v obležení, na Jeruzalem.

Z týchto veršov vieme jasne, že tu hovorí Boh s veľkým B – zvrchovaný Boh.

No a poďme ďalej a to, čo zvrchovaný Boh, ktorý roztiahol nebesia a založil zem a utvoril ducha človeka v jeho vnútornosti, tak čo hovorí o sebe v nasledujúcich veršoch a teda, že budú vzhliadať ku mne, k tomu, ktorého prebodli.

Dám ti tu aj niektoré preklady a aj v cudzojazyčných je to v tom istom význame:

Roháčkov preklad

Zach12 10A vylejem na dom Dávidov a na obyvateľa Jeruzalema Ducha milosti a pokorných prosieb, a obrátia svoj zreteľ ku mne, ku tomu, ktorého prebodli, a budú nariekať nad ním, ako niekto narieka nad svojím jediným, a budú horko žalostiť nad ním, ako niekto žalostí nad svojím prvorodeným.

Je tam: - „a obrátia svoj zreteľ ku mne, ku tomu, ktorého prebodli“ Je to tam!

Evanjelický preklad

Zach12 10Vylejem na dom Dávidov a na obyvateľov Jeruzalema ducha milosti a nástojčivých prosieb. Potom budú hľadieť na mňa, ktorého prebodli. Budú nad ním nariekať, ako sa narieka nad jedináčikom, a trpko nad ním žialiť, ako sa žiali nad prvorodeným.

Je tam : „Potom budú hľadieť na mňa, ktorého prebodli“? Je to tam!

Český Kralický

Zach12 10 A vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzalémské Ducha milosti a pokorných proseb. I obrátí zřetel ke mně, kteréhož jsou bodli...

Je tam „ke mně, kteréhož jsou bodli“? Je to tam!

Tí, ktorí Božstvo Ježiša Krista popierajú, tak to jednoducho nechcú vidieť, alebo dokonca pozmenia Písmo. Tu je dôkaz z prekladu Biblie Svedkov J.

preklad SJ
Zach 10 Vylejem na Dávidov dom a na obyvateľov Jeruzalema ducha priazne a úpenlivých prosieb a budú hľadieť na toho, ktorého prebodli...

Všimni si mikim, že preklad SJ vynecháva - „budú hľadieť ku mne, k tomu, ktorého prebodli“, a dali tam – „budú hľadieť na toho, ktorého prebodli...“

Vidíš to?

Jednoducho - „budú hľadieť na mňa, ktorého prebodli“ SJ vynechali a nahradili : „budú hľadieť na toho, ktorého prebodli“ aby to vyzeralo, že sa nejedná o Boha, ktorého prebodli.

Lenže v týchto veršoch to hovorí sám zvrchovaný Boh a ten istý Boh sa stotožňuje s Kristom a to popieračom Božstva Ježiša Krista prekáža. Predsa tu sám Boh hovorí, že budú vzhľadať k nemu - k Bohu, ktorého prebodli. SJ prešli celú Bibliu a pri preklade pozmenili všetko čo sa dalo, aby popreli Božstvo Ježiša Krista a to už vo svojej Biblii.

Je jasne vidieť, prečo to SJ vynechali, lebo to by znamenalo, že ak to hovorí Boh, čo u Zach12 sa nedá nijako poprieť, že teda “budú hľadieť na mňa, ktorého prebodli“, tak by to znamenalo, že to bol Boh, ktorý hovorí o sebe, že ho prebodli. Ak je to teda tak, potom by to znamenalo, že Ježiš je Boh, čo samozrejme SJ popierajú, ako aj ty Mikim, že. Potom je jasné, prečo SJ to pozmenili, aby to prispôsobili svojmu výkladu. Potom takto žonglujú popierači Božstva Ježiša Krista a neštítia sa ani pozmeniť Bibliu vo význame Božích výrokov.

[mikim]

Rozumný člověk nemůže nikdy přijmout Kristovo božství, protože žádným BOHEM není a nikdy se za Boha ani za část Boha neprohlásil, ...

Mikim, tak ako toto vysvetlíš?

Už som tu niekde tieto verše dával:

Prečítaj si Zach12 1Bremä slova Hospodinovho na Izraela. Hovorí Hospodin, ktorý roztiahol nebesia a založil zem a utvoril ducha človeka v jeho vnútornosti. 2Hľa, ja učiním Jeruzalem čašou potácania všetkým národom na okolo, a bude aj na Júdu v obležení, na Jeruzalem.

Z týchto veršov vieme jasne, že tu hovorí Boh s veľkým B – zvrchovaný Boh.

No a poďme ďalej a to, čo zvrchovaný Boh, ktorý roztiahol nebesia a založil zem a utvoril ducha človeka v jeho vnútornosti, tak čo hovorí o sebe v nasledujúcich veršoch a teda, že budú vzhliadať ku mne, k tomu, ktorého prebodli.

Dám ti tu aj niektoré preklady a aj v cudzojazyčných je to v tom istom význame:

Roháčkov preklad

Zach12 10A vylejem na dom Dávidov a na obyvateľa Jeruzalema Ducha milosti a pokorných prosieb, a obrátia svoj zreteľ ku mne, ku tomu, ktorého prebodli, a budú nariekať nad ním, ako niekto narieka nad svojím jediným, a budú horko žalostiť nad ním, ako niekto žalostí nad svojím prvorodeným.

Je tam: - „a obrátia svoj zreteľ ku mne, ku tomu, ktorého prebodli“ Je to tam!

Evanjelický preklad

Zach12 10Vylejem na dom Dávidov a na obyvateľov Jeruzalema ducha milosti a nástojčivých prosieb. Potom budú hľadieť na mňa, ktorého prebodli. Budú nad ním nariekať, ako sa narieka nad jedináčikom, a trpko nad ním žialiť, ako sa žiali nad prvorodeným.

Je tam : „Potom budú hľadieť na mňa, ktorého prebodli“? Je to tam!

Český Kralický

Zach12 10 A vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzalémské Ducha milosti a pokorných proseb. I obrátí zřetel ke mně, kteréhož jsou bodli...

Je tam „ke mně, kteréhož jsou bodli“? Je to tam!

Tí, ktorí Božstvo Ježiša Krista popierajú, tak to jednoducho nechcú vidieť, alebo dokonca pozmenia Písmo. Tu je dôkaz z prekladu Biblie Svedkov J.

preklad SJ
Zach 10 Vylejem na Dávidov dom a na obyvateľov Jeruzalema ducha priazne a úpenlivých prosieb a budú hľadieť na toho, ktorého prebodli...

Všimni si mikim, že preklad SJ vynecháva - „budú hľadieť ku mne, k tomu, ktorého prebodli“, a dali tam – „budú hľadieť na toho, ktorého prebodli...“

Vidíš to?

Jednoducho - „budú hľadieť na mňa, ktorého prebodli“ SJ vynechali a nahradili : „budú hľadieť na toho, ktorého prebodli“ aby to vyzeralo, že sa nejedná o Boha, ktorého prebodli.

Lenže v týchto veršoch to hovorí sám zvrchovaný Boh a ten istý Boh sa stotožňuje s Kristom a to popieračom Božstva Ježiša Krista prekáža. Predsa tu sám Boh hovorí, že budú vzhľadať k nemu - k Bohu, ktorého prebodli. SJ prešli celú Bibliu a pri preklade pozmenili všetko čo sa dalo, aby popreli Božstvo Ježiša Krista a to už vo svojej Biblii.

Je jasne vidieť, prečo to SJ vynechali, lebo to by znamenalo, že ak to hovorí Boh, čo u Zach12 sa nedá nijako poprieť, že teda “budú hľadieť na mňa, ktorého prebodli“, tak by to znamenalo, že to bol Boh, ktorý hovorí o sebe, že ho prebodli. Ak je to teda tak, potom by to znamenalo, že Ježiš je Boh, čo samozrejme SJ popierajú, ako aj ty Mikim, že. Potom je jasné, prečo SJ to pozmenili, aby to prispôsobili svojmu výkladu. Potom takto žonglujú popierači Božstva Ježiša Krista a neštítia sa ani pozmeniť Bibliu vo význame Božích výrokov.

No nevím jak to mají SJ v jejich Bibli, ale např. zde od mých milovaných Unitariánů to je vysvětleno takto:
https://www.biblicalunitarian.com/verse ... riah-12-10

Překlad Opera:
Zachariáš 12:10 (NIV)
A vylévám na dům Davidův a obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a prosby. Budou se na mě dívat, toho, kterého propíchli, a budou ho truchlit jako jeden truchlit nad jediným dítětem a truchlit za něj jako jeden truchlit za prvorozeného syna.

Nejprve jsou problémy s přenosem hebrejského textu tak, že původní význam není jasný. Existují tedy verze jako výše uvedené NIV, díky nimž se věta vrací zpět k Bohu a tyto verze obvykle dodávají slovo „já“ nebo nějaký ekvivalent. Na druhou stranu,
existují i ​​další překladatelé, kteří vidí „toho, koho probodli“, jako odkazujícího na někoho jiného než Boha, a tyto verze obvykle dodávají slovo „jemu“. Příkladem je revidovaná standardní verze.

Zachariáš 12:10 (RSV)
A vylévám na Davidův dům a obyvatele Jeruzaléma ducha soucitu a poklony, takže když se podívají na toho, koho probodli, budou za něj truchlit, jako jeden truchlí nad jediným dítětem, a hořce nad ním plakal, jako když pláče nad prvorozeným.

Překladatelé a komentátoři, kteří se domnívají, že slovo „propíchnuté“ by mělo odkazovat zpět na zájmeno „on“, cituje textové varianty, které jasněji čte „ho“, stejně jako tok věty, který ve větě pokračuje slovem „ho“. „Budou za něj truchlit“ a „truchlit za něj.
„Židovské chápání tohoto verše bylo vždy to, že ten, kdo byl propíchnut, byl ten, kdo byl v důvěrném vztahu s Bohem, ale neexistuje žádný záznam o tom, že by jakýkoli raný židovský komentátor chápal Zachariáše 12:10, který by říkal, že sám Hospodin nějak vstoupil do těla a být propíchnut v doslovném smyslu slova.
Je nám zřejmé, že revidovaná standardní verze má dobrý překlad poezie a že Zachariáš 12:10 je proroctvím pronikání zaslíbeného Mesiáše.

Dalším důležitým bodem je, že Zachariáš 12:10 je citován v Janovi 19:37 poté, co římský voják strčil oštěp na Kristovu stranu. Jan 19:37 zní: „a jak říká další písmo:„ Budou se dívat na toho, kterého propíchli. “Verze Kinga Jamesa přeloží Johna 19:37 následovně:„ A další písmo říká: "Budou hledět na toho, koho probodli."

Různé verze mohou nesouhlasit s hebrejským textem Zachariáše 12:10, ale žádná z nich nesouhlasí s překladem tak, jak je citován v Novém zákoně. Žádná z verzí nemá slovo „já“ a většina z nich dodává slovo „ho“ stejně jako KJV, NASB a RSV.
Pokud původní čtení Zachariáše 12:10 bylo „já, koho propíchli, “nemůžeme pomyslet na to, že by to v Novém zákoně nebylo takto citováno. Na druhou stranu, je-li čtení Zachariáše 12:10 v RSV a dalších verzích správné, pak dává dokonalý smysl, aby byl verš citován v Novém zákoně tak, jak je.
Tvrdíme, že novozákonní citace Zachariáše 12:10 nám dává správnou interpretaci verše.

Nejenže je Zachariáš 12:10 citován v Janovi, ale také to je zmiňováno ve Zjevení. Ve Zjevení 1:7 se říká: „Podívej, přichází s oblaky, a každé oko ho uvidí, i ty, kdo ho probodli; a všechny národy země budou truchlit kvůli němu. Tak to bude! Amen.
„Komentátoři volně připouštějí, že tento verš zmiňuje zpět k Zachariášovi a používá slovo„ ho “, nikoli„ mě “. Docházíme tedy k závěru, že vnitřní důkaz Písma je přesvědčivý, že ten, kdo byl propíchnut v Zachariášovi, není Bůh, ale ten, který je v důvěrném vztahu s Bohem, Mesiášem.

Třetím bodem, který bych chtěl zdůraznit, je, že ačkoli nevěříme, že „já“ je v mnoha verzích Zachariáše 12:10 řádně dodáno, určitě je to tak, že Bůh byl „propíchnut“, když byl Mesiáš mučen a zabit. Když se Simeon setkal s Josephem a Marií v chrámu, když přišli zasvěcovat Ježíše, řekl Mary:
"Meč propíchne i tvou duši" (Lukáš 2:35). Komentátoři svobodně připouštějí, že toto tvrzení žádným způsobem nehovoří o fyzickém pronikání Marie, ale spíše o smutku, že Marie vydrží, když sledovala, jak je její syn mučen a zabit. Písmo nám tedy svědčí o tom, že pokud Zachariáš řekl:
"Budou se dívat na mě nebo na někoho, koho probodli," pak řekl, že probodne Boží srdce. Je-li „já“ skutečným čtením v Zachariášovi 12:10, pak nám Bible říká, že obě srdce Božího Otce Mesiáše a Marie Matky Mesiáše byla propíchnuta, když byl Ježíš jejich syn mučen a zabit.

[Viktorrealita]

No nevím jak to mají SJ v jejich Bibli, ale např. zde od mých milovaných Unitariánů to je vysvětleno takto:

Tu ani nejde o výklad, lebo v Zach12:10 hovorí jasne sám Boh a to o sebe samom a Boh sa stotožňuje s Kristom. Popierači Božstva Krista to pozmenili tak, aby to vyzeralo, že sa nejedná o Boha a že Boh nehovorí v tomto verši o sebe. Týmto to prekrútili a oddelili Otca od Syna. No Otec a Syn sú jedno. Ak teda hovorí v Zach12:10 Boh o sebe, že budú vzhľadať ku mne, ktorého prebodli a Boh sa stotožňuje s Kristom, tak všetko je v súlade aj s tým čo všetko o sebe svedčí Kristus, že sú jedno s Otcom. Kto mňa videl, videl Otca.

Budú hľadieť ku mne a budú hľadieť na toho, tak to je predsa rozdiel vo význame. Závisí to od toho, kto hovorí o tejto udalosti. Ak to hovorí sám Boh o sebe v Zach12:10, tak je jasné že, bolo použitým výraz budú hľadieť ku mne, lebo to sám Boh hovorí priamo o sebe. Ak v novom zákone Ján19:37 je - uvidia toho, ktorého prebodli, tak to hovorí Ján a odkazuje na proroctvo zo Zach 12:10 a teda že uvidia toho, ktorého prebodli, teda - Boha v Kristu. Ján 19: 37 37A zase iné písmo hovorí: Uvidia toho, ktorého prebodli!

Ináč by Ján nenapísal to, čo napísal: Ján1 1Na počiatku bolo Slovo a to Slovo bolo u Boha a to Slovo bol Bôh. Ján1 14A on, to Slovo sa stalo telom a stánilo medzi nami, a hľadeli sme na jeho slávu, na slávu jako jednorodeného od Otca a bol plný milosti a pravdy.
Takže Ján to nemá zo seba, ako to teda máme chápať a píše: Ján1 18 Boha nikto nikdy nevidel, ale jednorodený Syn, ktorý je v lone Otcovom, on nám vysvetlil.
Takže práve Syn - Ježiš nám to vysvetlil, ako to máme chápať a Ján to na základe toho vysvetľuje, ako túto podstatu jednoty Otca a Syna máme chápať. To Otcove Slovo je Bohom a to Slovo sa stalo telom – Kristom a takto v Kristu vidíme Otca. Táto neoddeliteľná jednota Otca – jeho Slova, čo sa stalo telom – Syna a Ducha Svätého sa volá jeden a ten istý Boh.

Ján1 17A keď som ho uvidel, padol som k jeho nohám ako mŕtvy, a položil na mňa svoju pravú ruku a povedal mi: Neboj sa! Ja som prvý a posledný 18a ten Živý. A bol som mŕtvy, ale hľa, som živý na veky vekov. Ameň. A mám kľúče pekla i smrti.

Vieme teda presne, že kto s ním hovorí - ten živý a ktorý bol mŕtvy a teda že sa jedná o nášho Pána Ježiša Krista. No a povedal aj toto - Ja som prvý a posledný, čo je synonymum vo vyznáme jediný Boh: Zj 22:13 Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec, prvý i posledný.

No a ako vieme, vždy sa jedná o jediného a toho istého Boha.

Zj21 5A ten ktorý sedel na tróne, povedal: Hľa, činím všetko nové. A riekol mi: Píš, pretože tieto slová sú verné a pravdivé. 6A riekol mi: Stalo sa. Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec. Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo. 7Kto víťazí, zdedí všetko, a budem mu Bohom, a on mi bude synom.

Budem mu Bohom? Áno Mikim, ten ktorý je Alfa a Omega, počiatok i koniec, prvý a posledný – Ježiš Kristus je nám Bohom!

Pozrime sa, čo hovorí o sebe Ježiš:
Ján7 37Potom v posledný, v ten veliký deň sviatku stál Ježiš a volal: Ak niekto žízní, nech prijde ku mne a pije! No a ten istý, ktorý je - Alfa i Omega, počiatok i koniec hovorí: ZJ21 6...Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo.

Takže sa jedná o jedného a toho istého Boha: Iz 44:6 Takto hovorí Hospodin, Kráľ Izraelov, a jeho vykupiteľ, Hospodin Zástupov: Ja som prvý a ja som i posledný, a krome mňa niet Boha
Zj 22:13 Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec, prvý i posledný. Ján1 17A ... Ja som prvý a posledný 18a ten Živý. A bol som mŕtvy, ale hľa, som živý na veky vekov. Ameň. A mám kľúče pekla i smrti.

Kto ešte je prvým a posledným, Alfou a Omegou. Preto je tam v Zach12:10 - budú vzhľadať ku mne, ktorého prebodli.

Překlad Opera:
Zachariáš 12:10 (NIV)
A vylévám na dům Davidův a obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a prosby. Budou se na mě dívat, toho, kterého propíchli, a budou ho truchlit jako jeden truchlit nad jediným dítětem a truchlit za něj jako jeden truchlit za prvorozeného syna.

Nejprve jsou problémy s přenosem hebrejského textu tak, že původní význam není jasný. Existují tedy verze jako výše uvedené NIV, díky nimž se věta vrací zpět k Bohu a tyto verze obvykle dodávají slovo „já“ nebo nějaký ekvivalent. Na druhou stranu, existují i další překladatelé, kteří vidí „toho, koho probodli“, jako odkazujícího na někoho jiného než Boha, a tyto verze obvykle dodávají slovo „jemu“. Příkladem je revidovaná standardní verze.

Pôvodný význam nie je jasný? To snáď nie. Ak to hovorí Boh, tak to hovorí o sebe. Tak čo je na tom nejasné?

Zachariáš 12:10 (RSV)
A vylévám na Davidův dům a obyvatele Jeruzaléma ducha soucitu a poklony, takže když se podívají na toho, koho probodli, budou za něj truchlit, jako jeden truchlí nad jediným dítětem, a hořce nad ním plakal, jako když pláče nad prvorozeným.

Překladatelé a komentátoři, kteří se domnívají, že slovo „propíchnuté“ by mělo odkazovat zpět na zájmeno „on“, cituje textové varianty, které jasněji čte „ho“, stejně jako tok věty, který ve větě pokračuje slovem „ho“. „Budou za něj truchlit“ a „truchlit za něj.

„Židovské chápání tohoto verše bylo vždy to, že ten, kdo byl propíchnut, byl ten, kdo byl v důvěrném vztahu s Bohem, ale neexistuje žádný záznam o tom, že by jakýkoli raný židovský komentátor chápal Zachariáše 12:10, který by říkal, že sám Hospodin nějak vstoupil do těla a být propíchnut v doslovném smyslu slova.
Je nám zřejmé, že revidovaná standardní verze má dobrý překlad poezie a že Zachariáš 12:10 je proroctvím pronikání zaslíbeného Mesiáše.

Kresťania zo Židov to chápu aj keď sa to vzťahuje priamo na Boha.

Dalším důležitým bodem je, že Zachariáš 12:10 je citován v Janovi 19:37 poté, co římský voják strčil oštěp na Kristovu stranu. Jan 19:37 zní: „a jak říká další písmo:„ Budou se dívat na toho, kterého propíchli. “Verze Kinga Jamesa přeloží Johna 19:37 následovně:„ A další písmo říká: "Budou hledět na toho, koho probodli."


Různé verze mohou nesouhlasit s hebrejským textem Zachariáše 12:10, ale žádná z nich nesouhlasí s překladem tak, jak je citován v Novém zákoně. Žádná z verzí nemá slovo „já“ a většina z nich dodává slovo „ho“ stejně jako KJV, NASB a RSV.
Pokud původní čtení Zachariáše 12:10 bylo „já, koho propíchli, “nemůžeme pomyslet na to, že by to v Novém zákoně nebylo takto citováno. Na druhou stranu, je-li čtení Zachariáše 12:10 v RSV a dalších verzích správné, pak dává dokonalý smysl, aby byl verš citován v Novém zákoně tak, jak je.
Tvrdíme, že novozákonní citace Zachariáše 12:10 nám dává správnou interpretaci verše.

Nejenže je Zachariáš 12:10 citován v Janovi, ale také to je zmiňováno ve Zjevení. Ve Zjevení 1:7 se říká: „Podívej, přichází s oblaky, a každé oko ho uvidí, i ty, kdo ho probodli; a všechny národy země budou truchlit kvůli němu. Tak to bude! Amen.
„Komentátoři volně připouštějí, že tento verš zmiňuje zpět k Zachariášovi a používá slovo„ ho “, nikoli„ mě “. Docházíme tedy k závěru, že vnitřní důkaz Písma je přesvědčivý, že ten, kdo byl propíchnut v Zachariášovi, není Bůh, ale ten, který je v důvěrném vztahu s Bohem, Mesiášem.

Význam slov z Ján 19:37, tak týmto v žiadnom prípade sa nemôže korigovať význam výrokov Božích v Zach12:10 . Predsa to hovorí priamo sám Boh a preto tam je, že budú hľadieť na mňa, teda na Boha - Krista, ktorého prebodli. Preto nemôžeme uplatniť odkaz z nového zákona na to, čo hovorí sám Boh v zach12:10 a takto prepísať slová.

Príklad: Ak hovorím o sebe, že ma niekto napadol a bodol nožom, tak niekto iný o tom istom hovorí, že niekto – jeho – teda mňa bodol nožom. Lenže ak to, čo povedal niekto iný sa doslovne podá namiesto mojich slov, tak z toho vyjde to, že nie mňa niekto bodol nožom, ale niekoho iného niekto bodol nožom, že. A takto sa s tým manipuluje Mikim.

Třetím bodem, který bych chtěl zdůraznit, je, že ačkoli nevěříme, že „já“ je v mnoha verzích Zachariáše 12:10 řádně dodáno, určitě je to tak, že Bůh byl „propíchnut“, když byl Mesiáš mučen a zabit. Když se Simeon setkal s Josephem a Marií v chrámu, když přišli zasvěcovat Ježíše, řekl Mary:
"Meč propíchne i tvou duši" (Lukáš 2:35). Komentátoři svobodně připouštějí, že toto tvrzení žádným způsobem nehovoří o fyzickém pronikání Marie, ale spíše o smutku, že Marie vydrží, když sledovala, jak je její syn mučen a zabit. Písmo nám tedy svědčí o tom, že pokud Zachariáš řekl:
"Budou se dívat na mě nebo na někoho, koho probodli," pak řekl, že probodne Boží srdce. Je-li „já“ skutečným čtením v Zachariášovi 12:10, pak nám Bible říká, že obě srdce Božího Otce Mesiáše a Marie Matky Mesiáše byla propíchnuta, když byl Ježíš jejich syn mučen a zabit.

Simeon hovorí k Márii a Jozefovi o dieťati - o Kristu a nie, že aj Mária bude prepichnutá mečom? Ako sa toto dá nevidieť?
Luk2 34A Simeon ich požehnal a povedal Márii, jeho matke: Hľa, tento je položený na pád a na povstanie mnohých v Izraelovi a na znamenie, ktorému budú protirečiť - 35aj tvoju vlastnú dušu prenikne meč -, aby boli zjavené myšlienky z mnohých sŕdc.
Prorokuje hovorí o dieťati a nie o Márii

[mikim]

No nevím jak to mají SJ v jejich Bibli, ale např. zde od mých milovaných Unitariánů to je vysvětleno takto:

Tu ani nejde o výklad, lebo v Zach12:10 hovorí jasne sám Boh a to o sebe samom a Boh sa stotožňuje s Kristom. Popierači Božstva Krista to pozmenili tak, aby to vyzeralo, že sa nejedná o Boha a že Boh nehovorí v tomto verši o sebe. Týmto to prekrútili a oddelili Otca od Syna. No Otec a Syn sú jedno. Ak teda hovorí v Zach12:10 Boh o sebe, že budú vzhľadať ku mne, ktorého prebodli a Boh sa stotožňuje s Kristom, tak všetko je v súlade aj s tým čo všetko o sebe svedčí Kristus, že sú jedno s Otcom. Kto mňa videl, videl Otca.

Budú hľadieť ku mne a budú hľadieť na toho, tak to je predsa rozdiel vo význame. Závisí to od toho, kto hovorí o tejto udalosti. Ak to hovorí sám Boh o sebe v Zach12:10, tak je jasné že, bolo použitým výraz budú hľadieť ku mne, lebo to sám Boh hovorí priamo o sebe. Ak v novom zákone Ján19:37 je - uvidia toho, ktorého prebodli, tak to hovorí Ján a odkazuje na proroctvo zo Zach 12:10 a teda že uvidia toho, ktorého prebodli, teda - Boha v Kristu. Ján 19: 37 37A zase iné písmo hovorí: Uvidia toho, ktorého prebodli!

Ináč by Ján nenapísal to, čo napísal: Ján1 1Na počiatku bolo Slovo a to Slovo bolo u Boha a to Slovo bol Bôh. Ján1 14A on, to Slovo sa stalo telom a stánilo medzi nami, a hľadeli sme na jeho slávu, na slávu jako jednorodeného od Otca a bol plný milosti a pravdy.
Takže Ján to nemá zo seba, ako to teda máme chápať a píše: Ján1 18 Boha nikto nikdy nevidel, ale jednorodený Syn, ktorý je v lone Otcovom, on nám vysvetlil.
Takže práve Syn - Ježiš nám to vysvetlil, ako to máme chápať a Ján to na základe toho vysvetľuje, ako túto podstatu jednoty Otca a Syna máme chápať. To Otcove Slovo je Bohom a to Slovo sa stalo telom – Kristom a takto v Kristu vidíme Otca. Táto neoddeliteľná jednota Otca – jeho Slova, čo sa stalo telom – Syna a Ducha Svätého sa volá jeden a ten istý Boh.

Ján1 17A keď som ho uvidel, padol som k jeho nohám ako mŕtvy, a položil na mňa svoju pravú ruku a povedal mi: Neboj sa! Ja som prvý a posledný 18a ten Živý. A bol som mŕtvy, ale hľa, som živý na veky vekov. Ameň. A mám kľúče pekla i smrti.

Vieme teda presne, že kto s ním hovorí - ten živý a ktorý bol mŕtvy a teda že sa jedná o nášho Pána Ježiša Krista. No a povedal aj toto - Ja som prvý a posledný, čo je synonymum vo vyznáme jediný Boh: Zj 22:13 Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec, prvý i posledný.

No a ako vieme, vždy sa jedná o jediného a toho istého Boha.

Zj21 5A ten ktorý sedel na tróne, povedal: Hľa, činím všetko nové. A riekol mi: Píš, pretože tieto slová sú verné a pravdivé. 6A riekol mi: Stalo sa. Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec. Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo. 7Kto víťazí, zdedí všetko, a budem mu Bohom, a on mi bude synom.

Budem mu Bohom? Áno Mikim, ten ktorý je Alfa a Omega, počiatok i koniec, prvý a posledný – Ježiš Kristus je nám Bohom!

Pozrime sa, čo hovorí o sebe Ježiš:
Ján7 37Potom v posledný, v ten veliký deň sviatku stál Ježiš a volal: Ak niekto žízní, nech prijde ku mne a pije! No a ten istý, ktorý je - Alfa i Omega, počiatok i koniec hovorí: ZJ21 6...Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo.

Takže sa jedná o jedného a toho istého Boha: Iz 44:6 Takto hovorí Hospodin, Kráľ Izraelov, a jeho vykupiteľ, Hospodin Zástupov: Ja som prvý a ja som i posledný, a krome mňa niet Boha
Zj 22:13 Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec, prvý i posledný. Ján1 17A ... Ja som prvý a posledný 18a ten Živý. A bol som mŕtvy, ale hľa, som živý na veky vekov. Ameň. A mám kľúče pekla i smrti.

Kto ešte je prvým a posledným, Alfou a Omegou. Preto je tam v Zach12:10 - budú vzhľadať ku mne, ktorého prebodli.

Překlad Opera:
Zachariáš 12:10 (NIV)
A vylévám na dům Davidův a obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a prosby. Budou se na mě dívat, toho, kterého propíchli, a budou ho truchlit jako jeden truchlit nad jediným dítětem a truchlit za něj jako jeden truchlit za prvorozeného syna.

Nejprve jsou problémy s přenosem hebrejského textu tak, že původní význam není jasný. Existují tedy verze jako výše uvedené NIV, díky nimž se věta vrací zpět k Bohu a tyto verze obvykle dodávají slovo „já“ nebo nějaký ekvivalent. Na druhou stranu, existují i další překladatelé, kteří vidí „toho, koho probodli“, jako odkazujícího na někoho jiného než Boha, a tyto verze obvykle dodávají slovo „jemu“. Příkladem je revidovaná standardní verze.

Pôvodný význam nie je jasný? To snáď nie. Ak to hovorí Boh, tak to hovorí o sebe. Tak čo je na tom nejasné?

Zachariáš 12:10 (RSV)
A vylévám na Davidův dům a obyvatele Jeruzaléma ducha soucitu a poklony, takže když se podívají na toho, koho probodli, budou za něj truchlit, jako jeden truchlí nad jediným dítětem, a hořce nad ním plakal, jako když pláče nad prvorozeným.

Překladatelé a komentátoři, kteří se domnívají, že slovo „propíchnuté“ by mělo odkazovat zpět na zájmeno „on“, cituje textové varianty, které jasněji čte „ho“, stejně jako tok věty, který ve větě pokračuje slovem „ho“. „Budou za něj truchlit“ a „truchlit za něj.

„Židovské chápání tohoto verše bylo vždy to, že ten, kdo byl propíchnut, byl ten, kdo byl v důvěrném vztahu s Bohem, ale neexistuje žádný záznam o tom, že by jakýkoli raný židovský komentátor chápal Zachariáše 12:10, který by říkal, že sám Hospodin nějak vstoupil do těla a být propíchnut v doslovném smyslu slova.
Je nám zřejmé, že revidovaná standardní verze má dobrý překlad poezie a že Zachariáš 12:10 je proroctvím pronikání zaslíbeného Mesiáše.

Kresťania zo Židov to chápu aj keď sa to vzťahuje priamo na Boha.

Dalším důležitým bodem je, že Zachariáš 12:10 je citován v Janovi 19:37 poté, co římský voják strčil oštěp na Kristovu stranu. Jan 19:37 zní: „a jak říká další písmo:„ Budou se dívat na toho, kterého propíchli. “Verze Kinga Jamesa přeloží Johna 19:37 následovně:„ A další písmo říká: "Budou hledět na toho, koho probodli."

Různé verze mohou nesouhlasit s hebrejským textem Zachariáše 12:10, ale žádná z nich nesouhlasí s překladem tak, jak je citován v Novém zákoně. Žádná z verzí nemá slovo „já“ a většina z nich dodává slovo „ho“ stejně jako KJV, NASB a RSV.
Pokud původní čtení Zachariáše 12:10 bylo „já, koho propíchli, “nemůžeme pomyslet na to, že by to v Novém zákoně nebylo takto citováno. Na druhou stranu, je-li čtení Zachariáše 12:10 v RSV a dalších verzích správné, pak dává dokonalý smysl, aby byl verš citován v Novém zákoně tak, jak je.
Tvrdíme, že novozákonní citace Zachariáše 12:10 nám dává správnou interpretaci verše.

Nejenže je Zachariáš 12:10 citován v Janovi, ale také to je zmiňováno ve Zjevení. Ve Zjevení 1:7 se říká: „Podívej, přichází s oblaky, a každé oko ho uvidí, i ty, kdo ho probodli; a všechny národy země budou truchlit kvůli němu. Tak to bude! Amen.
„Komentátoři volně připouštějí, že tento verš zmiňuje zpět k Zachariášovi a používá slovo„ ho “, nikoli„ mě “. Docházíme tedy k závěru, že vnitřní důkaz Písma je přesvědčivý, že ten, kdo byl propíchnut v Zachariášovi, není Bůh, ale ten, který je v důvěrném vztahu s Bohem, Mesiášem.

Význam slov z Ján 19:37, tak týmto v žiadnom prípade sa nemôže korigovať význam výrokov Božích v Zach12:10 . Predsa to hovorí priamo sám Boh a preto tam je, že budú hľadieť na mňa, teda na Boha - Krista, ktorého prebodli. Preto nemôžeme uplatniť odkaz z nového zákona na to, čo hovorí sám Boh v zach12:10 a takto prepísať slová.

Príklad: Ak hovorím o sebe, že ma niekto napadol a bodol nožom, tak niekto iný o tom istom hovorí, že niekto – jeho – teda mňa bodol nožom. Lenže ak to, čo povedal niekto iný sa doslovne podá namiesto mojich slov, tak z toho vyjde to, že nie mňa niekto bodol nožom, ale niekoho iného niekto bodol nožom, že. A takto sa s tým manipuluje Mikim.

Třetím bodem, který bych chtěl zdůraznit, je, že ačkoli nevěříme, že „já“ je v mnoha verzích Zachariáše 12:10 řádně dodáno, určitě je to tak, že Bůh byl „propíchnut“, když byl Mesiáš mučen a zabit. Když se Simeon setkal s Josephem a Marií v chrámu, když přišli zasvěcovat Ježíše, řekl Mary:
"Meč propíchne i tvou duši" (Lukáš 2:35). Komentátoři svobodně připouštějí, že toto tvrzení žádným způsobem nehovoří o fyzickém pronikání Marie, ale spíše o smutku, že Marie vydrží, když sledovala, jak je její syn mučen a zabit. Písmo nám tedy svědčí o tom, že pokud Zachariáš řekl:
"Budou se dívat na mě nebo na někoho, koho probodli," pak řekl, že probodne Boží srdce. Je-li „já“ skutečným čtením v Zachariášovi 12:10, pak nám Bible říká, že obě srdce Božího Otce Mesiáše a Marie Matky Mesiáše byla propíchnuta, když byl Ježíš jejich syn mučen a zabit.

Simeon hovorí k Márii a Jozefovi o dieťati - o Kristu a nie, že aj Mária bude prepichnutá mečom? Ako sa toto dá nevidieť?
Luk2 34A Simeon ich požehnal a povedal Márii, jeho matke: Hľa, tento je položený na pád a na povstanie mnohých v Izraelovi a na znamenie, ktorému budú protirečiť - 35aj tvoju vlastnú dušu prenikne meč -, aby boli zjavené myšlienky z mnohých sŕdc.
Prorokuje hovorí o dieťati a nie o Márii

...Tu ani nejde o výklad, lebo v Zach12:10 hovorí jasne sám Boh a to o sebe samom a Boh sa stotožňuje s Kristom. Popierači Božstva Krista to pozmenili tak, aby to vyzeralo, že sa nejedná o Boha a že Boh nehovorí v tomto verši o sebe. Týmto to prekrútili a oddelili Otca od Syna. No Otec a Syn sú jedno. Ak teda hovorí v Zach12:10 Boh o sebe, že budú vzhľadať ku mne, ktorého prebodli a Boh sa stotožňuje s Kristom, tak všetko je v súlade aj s tým čo všetko o sebe svedčí Kristus, že sú jedno s Otcom. Kto mňa videl, videl Otca.

V Zach. 12.10 mluví opravdu Bůh Otec, ale nijak se nestotožňuje s Kristem, jako by jim měl být přímo snad Bůh Otec, to v žádném případě Bible neříká, to je jen Tvůj mimorealitní výmysl. Jestli někdo chtěl oddělit Otce od Krista je to jeho názor, já si stojím spolu s Unitariány za názorem, který jsem ti napsal minule. Bůh Otec byl v jeho synu a v člověku Pánu Ježíši přítomen zde na zemi až do jeho smrti, takže v něm byl ještě v době, kdy Ježíše probodli a cítil to také resp. týká se to i jeho skrze Ježíše Krista, avšak hned potom již v Ježíšovi Bůh Otec nebyl a Bohem Otcem opuštěný Ježíš zemřel za nás za všechny jen jako 100% bezhříšný člověk a proto Ježíš zvolal:
Marek 15:34  A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?

...Simeon hovorí k Márii a Jozefovi o dieťati - o Kristu a nie, že aj Mária bude prepichnutá mečom? Ako sa toto dá nevidieť?
Luk2 34A Simeon ich požehnal a povedal Márii, jeho matke: Hľa, tento je položený na pád a na povstanie mnohých v Izraelovi a na znamenie, ktorému budú protirečiť - 35aj tvoju vlastnú dušu prenikne meč -, aby boli zjavené myšlienky z mnohých sŕdc.
Prorokuje hovorí o dieťati a nie o Márii.

Viktor zase píšeš nesmysly:
Lukáš 2:34  I požehnal jim Simeon, a řekl k Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
35  (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

Vždyť to máš ve verši úplně jasně napsáno...A tvou vlastní duši pronikne meč..., a je snad úplně každému z verše 34 komu to Simenon říká: MARII!!! , myslet si, že to říká ve verši 35 o Ježíši by bylo totálně naivní a naprosto hloupé nemyslíš? Takže je to stejný princip jako když Bůh Otec řekne, že ho probodli (i když to bylo nepřímo, cítil to, stejně tak to jistě cítila i Marie smutek v srdci, pokud to nechápeš je to jednoduché, nech svého Syna, pokud nějakého máš probodnout a pak to jistě ve svém srdci pocítíš také ,(neber úplně vážně).
Je to stejný princip jako zde ,,Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.‘“ (Mt 25:40)
Akorát v obraceném gardu, co Kristu učinili jako by Bohu Otci učinili...

...Týmto to prekrútili a oddelili Otca od Syna. No Otec a Syn sú jedno.

Víš vůbec co znamená být jedno s Bohem Otcem?
Bohu buď Sláva 3 kapitola:
http://files.1buh.webnode.cz/200000053- ... 0Sláva.pdf
Jan 10:30  Já a Otec jedno jsme.

JEŽÍŠ POPÍRAL, ŽE BY ON SÁM BYL BŮH.
Ježíš řekl, „Ne že by někdo Otce viděl“ (Jan 6:46). Teď se podívejme na kapitolu 10. „Ježíš se procházel v chrámě, v Šalomounově sloupoví. Tu ho obklopili Židé a říkali mu: „Jak dlouho chceš naši duši držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně.“ (Jan 10:23-24). Židé, kteří proti Ježíši hledali záminku se ho neptali jestli je Bůh, protože on i oni věděli že žádný člověk nemůže být Bůh. Otázka byla „Jsi Mesiáš?“ „Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které já činím ve jménu svého Otce, ty o mně svědčí. Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.... Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže vytrhnout z ruky mého Otce. Já a Otec jsme jedno“ (25-26, 29-30) Ježíš ani jednou netvrdil, že je Bůh nebo Bůh Otec nebo že on a Otec jsou jedna bytost. Oni jsou jedno, tak jako touží aby i Křestané byli jedno: jedno v lásce, jednotě, cíli, a obecenství, („aby byli jedno, jako jsme jedno my“ Jan 17:11). „Židé se opět chopili kamenů, aby jej ukamenovali. Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od svého Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?“ Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání, že ty, člověk, děláš ze sebe Boha.“ (Jan 10:31-33)
Ježíš odpověděl: „ Proč mně, kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: ‚Rouháš se,‘ protože jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘?“ (Jan 10:36) Židé se snažili překroutit Ježíšova slova a usvědčit ho z rouhání, ale on je usadil slovy „řekl jsem: Jsem Boží Syn,“ a také že je. Co by řekl Ježíš dnes těm, kteří tvrdí že je samotný Bůh? Ježíšovo odmítnutí tohoto nařčení bylo tak rozhodné, že už nikde v Bibli nečteme, že by ho znovu takto obvinili. Ani při jeho soudu a ukřižování nebyl nařčen z toho, že by říkal, že je Bůh (což také nikdy neříkal), ale byl obviněn z toho, že se označoval jako Mesiáš (Kristus), Syn Boha (což říkal). „Ježíš však mlčel. Velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Mesiáš, Syn Boží!“ Ježíš mu říká: „Tys to řekl. Avšak pravím vám, od nynějška spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího na nebeských oblacích.“ Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání. Co si o tom myslíte?“ Oni odpověděli: „Je hoden smrti.“ (Mt.26:63-66) „Když ho velekněží a strážci uviděli, zvolali: „Ukřižuj! Ukřižuj!“ Pilát jim řekl: „Vezměte ho vy a ukřižujte, neboť já na něm vinu nenalézám.“ Židé mu odpověděli: „My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za Syna Božího.“ (Jan 19:6-7) Mesiáš (Kristus) nejsou synonymy pro Boha ale znamenají „ten pomazaný,“ zaslíbený vykupitel Izraele a náš Spasitel, „Boží Syn.“ „Já budu jeho otcem a on bude mým synem“ (2.Sam.7:14).

Kdo je Ježíš? str. 7
http://www.focusonthekingdom.org/Who_Is_Jesus-cz.pdf
Ježíš prohlašoval, že NENÍ Bůh
V Janově evangeliu je Ježíšova totožnost hlavním tématem. Jan psal, jak nám říká, kvůli jedinému základnímu záměru: přesvědčit své čtenáře, že Ježíš je "Mesiáš, Boží Syn" (20:31). Podle Jana se Ježíš pečlivě odlišoval od Otce, který je "jediným pravým Bohem" (17:3, srv. 5:44; 6:27). Máme-li najít v Janově zprávě důkaz, že Ježíš je "rovný" Bohu, v trojičním smyslu, budeme objevovat něco, co Jan nezamýšlel; kvůli svému židovskému dědictví by to nechápal! Případně bychom museli připustit, že Jan představil zcela nový obraz mesiášství, který je v rozporu se Starým zákonem a převrací Janovo vlastní (a Ježíšovo) naléhání na to, že jen Otec je opravdu Bůh (Jan 5:44; 17:3). Takové křiklavé odporování sobě samému je sotva pravděpodobné.
Je nejvyšší čas dovolit Ježíši, aby uvedl zprávu na pravou míru. V Matoušově, Markově a Lukášově svědectví je nám řečeno, že Ježíš výslovně souhlasil s přísným monoteismem Starého zákona (Marek 12:28-34). Zmátl tedy, podle Jana, problém tím, že nakonec tvrdil, že je Bůh? Odpověď je jasně uvedena v Janovi 10:34-36, kde Ježíš definoval svůj status ve smyslu lidských představitelů Boha ve Starém zákoně. Ježíš podal tuto zprávu o sobě, co znamená být "zajedno s Otcem" (10:30). Je to jednota v poslání, kterým Syn
dokonale reprezentuje Otce. Přesně toto je starozákonní ideál synovství, který byl nedokonale realizován ve vládcích Izraele, ale najde dokonalé naplnění v Mesiášovi, Božím vyvoleným Králi.
Argument v Janovi 10:29-38 je následující: Ježíš začal tvrzením, že on a Otec jsou "jedno". Jednalo se o jednotu přátelství a poslání, kterou při jiné příležitosti žádal také pro vztah svých učedníků se sebou a s Otcem (Jan 17:11, 22). Židé ho chápali tak, že si nárokuje rovnost s Bohem. To dalo Ježíši příležitost vysvětlit, kým je. To, co vlastně prohlašoval, co řekl, mělo být, že je "Božím Synem" (v. 36), tedy uznávané synonymum pro Mesiáše. Nárok na synovství nebyl nerozumný, tvrdil Ježíš, s ohledem na dobře známý fakt, že dokonce i nedokonalí představitelé Boha byli ve Starém zákoně osloveni jako "bohové" (Ž 82:6) Vůbec neuplatňoval nárok na věčné synovství, přirovnal svůj úřad a funkci s tímtéž u soudců. Považoval se za Božího zástupce par excellence, protože byl jedinečně Božím Synem, jediným Mesiášem, nadpřirozeně počatým, záměrem celého starozákonního proroctví. V Ježíšově sebe popisu neexistuje však absolutně nic, co zasahuje do starozákonního monoteismu nebo co vyžaduje přepsání svatého textu v Deuteronomiu 6:4. Ježíšovo chápání sebe je přísně v mezích stanovených Božím autoritativním zjevením v Písmu. Jinak by jeho nárok na to, že je Mesiášem, byl neplatný. Písmo by bylo porušeno.

...Ináč by Ján nenapísal to, čo napísal: Ján1 1Na počiatku bolo Slovo a to Slovo bolo u Boha a to Slovo bol Bôh. Ján1 14A on, to Slovo sa stalo telom a stánilo medzi nami, a hľadeli sme na jeho slávu, na slávu jako jednorodeného od Otca a bol plný milosti a pravdy.
Takže Ján to nemá zo seba, ako to teda máme chápať a píše: Ján1 18 Boha nikto nikdy nevidel, ale jednorodený Syn, ktorý je v lone Otcovom, on nám vysvetlil.
Takže práve Syn - Ježiš nám to vysvetlil, ako to máme chápať a Ján to na základe toho vysvetľuje, ako túto podstatu jednoty Otca a Syna máme chápať. To Otcove Slovo je Bohom a to Slovo sa stalo telom – Kristom a takto v Kristu vidíme Otca. Táto neoddeliteľná jednota Otca – jeho Slova, čo sa stalo telom – Syna a Ducha Svätého sa volá jeden a ten istý Boh.

Bohu buď Sláva,kap. 3 Bůh má Syna...
http://files.1buh.webnode.cz/200000053- ... 0Sláva.pdf

„Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“ Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone Bar-Jona, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec, který je v nebesích“. (Mt.16:16-17).
Pokud Písmo chápeme správně, tak na základě některých jeho částí vidíme, že již před založením světa bylo vždy Boží kreativní myšlenkou, že bude mít syna. Jakmile Bůh tuto myšlenku vyslovil, začal jednorozený Boží Syn - Kristus reálně existovat jako hlavní Boží záměr a plán (Slovo/řecky: Logos). A to proto, že Boží slovo je realita; ve skutečnosti je to jediná existující realita. Žádná moc ho nemůže změnit – je to realita! Vše ostatní je dočasné; Jeho slovo je věčné. To je proč apoštol Jan
říká v Janovi 1:1: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.“
V mnoha překladech Bible je na tomto místě výraz „slovo“ napsán s velkým S, jakoby mělo jít o jméno osoby existující už na počátku. To je ale pouze rozhodnutí překladatele. Původní překlady, vzniklé daleko před „King James Bible“ nebo „Biblí Kralickou“, velké S ve výrazu „slovo“ neměly. V předchozí kapitole jsme si říkali, že Bůh je jeden a na mnohých místech Písma se uvádí, že stvořil vše sám. Podle Joba 38:7 u toho byli andělé a jásali radostí. Ve Zjevení 3:14 Ježíš říká: „Toto praví Amen, ten věrný a pravý svědek, počátek Božího stvoření“ Pavel říká v Koloským 1:15, že Ježíš je „prvorozený všeho stvoření.“ Zjevení 19:13 o Ježíši říká, že „jeho jméno je Slovo Boží“. Bůh Otec promluvil Ježíše před časem, ale on se zjevil v čase. V Galatským 4:4 čteme, „Když však přišla plnost času, vyslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem.“ 1.Petrův 1:20 říká, „On byl předem poznán (předzvěděn) před založením světa a byl na konci časů zjeven pro vás.“ Pisatel Hebrejům je s tím v souladu, když říká v kapitole 9, verši 26: „Nyní však je zjeven jednou při dokonání věků ke zrušení hříchu skrze svou oběť.“ Podívejme se, co říká anděl Marii v Lukášovi 1:35: „A anděl jí odpověděl: „Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno Syn Boží.“ Podívejme se pořádně na tento verš, protože je velice důležitý pro pochopení, kdo je Ježíš. Anděl neřekl, že Ježíš „bude nazván synem Božím“ protože je „Bůh Syn,“ „věčný Syn,“ že je „Pán Bůh,“ nebo že je „Bůh vtělený,“ ale protože „Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní.“ Ježíš byl počat Duchem Svatým v lůně Marie. (Co Bůh řekl, se stalo tělem, Jan 1:14). Inkarnace, tak jak je vyučována v moderní teologii, je lidským výmyslem, bájí, která není nikde v Bibli vyučována. Ježíš jako vědomá osoba neexistoval dříve než jeho matka a není stejně starý jako jeho Otec. Taková věc se nikdy od stvoření nestala a nestala se ani v Ježíši. Pavel napsal, že věci Boží můžeme vidět jasně. Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět.“ (Ř.1:20). Příroda společně s Písmem nás o narození Ježíše učí, že byl počat z ženy (v Řeckém originále je použito slovo ginomai, které znamená generován – způsobit začátek existence)

Kdo je Ježíš, str.9
http://www.focusonthekingdom.org/Who_Is_Jesus-cz.pdf
Slovo v Janovi 1:1

Neexistuje žádný důvod, jiný než síla zvyku, chápat "slovo" u Jana 1:1 tak, že znamená druhou božskou
osobu před Ježíšovým narozením.
13 Podobná personifikace moudrosti v Přísloví 8:22, 30 a v Lukáši 11:49
neznamená, že "ona" je druhá osoba. Neexistuje žádný možný způsob, jak umístit "druhou božskou osobu"
do zjeveného Božstva, jak je chápali Jan a Ježíš. Otec zůstává, jak On vždy byl, "jediným pravým Bohem"
(17:3), "tím jediným, kdo je Bůh" (5:44).
Když čteme termín logos ("slovo") ze starozákonní perspektivy, pochopíme, že je Boží aktivitou při stvoření, Jeho mocným životodárným příkazem, kterým vše vstoupilo do existence (Ž 33:6-12). Boží slovo je

c KB, Sýkora, Český studijní překlad, pozn.p.č. jako varianta překladu (pozn.překl.)

moc, kterou jsou prosazovány Jeho záměry (Iz 55:11). Pokud čerpáme odjinud z Nového zákona, položíme rovnítko mezi slovo a tvořivé záchranné poselství, evangelium. To je význam v celém Novém zákoně (Mat 13:19; Gal 6:6, atd.).
Právě tento komplex myšlenek vystihuje význam logu, "slova". "Jeho prostřednictvím bylo uděláno vše a bez něj nebylo uděláno nic" (Jan 1:3). V Janovi 1:14 se toto slovo zhmotňuje ve skutečné lidské bytosti, která má božský původ v jejím nadpřirozeném početí.
14 Od tohoto okamžiku, v "plnosti času" (Gal 4:4), ten jediný Bůh vyjadřuje sebe v novém stvoření, protějšku původního stvoření v Adamovi. Ježíšovo početí a narození znamenají novou bezprecedentní fázi Božího záměru v dějinách. Ježíš, jako druhý Adam, vytváří
scénu pro celý program záchrany. Razí cestu k nesmrtelnosti. V něm, v lidské bytosti, je konečně odhalen Boží záměr (Heb 1:1).
To vše však neznamená, že se Ježíš vzdal jednoho života kvůli dalšímu. To by vážně narušilo paralelu s Adamem, který byl také "Synem Božím" díky přímému stvoření (Luk 3:38). To by také překáželo čistému monoteismu zjevenému v celém textu Písma, které "nemůže být zrušeno" (Jan 10:35). Spíše Bůh s námi začíná v prvním století n.l. mluvit v novém Synovi, v Jeho posledním slovu světu (Heb 1:1). Právě pojem věčně existujícího Syna tak násilně narušuje biblický plán, zpochybňuje monoteismus a ohrožuje skutečnou
lidskost Ježíše (1 Jan 4:2; 2 Jan 7).
Toto chápání Ježíše v Janově evangeliu přivádí Jana v soulad s jeho spoluapoštoly a monoteismus Starého zákona se uchová neporušený. Fakta o historii církve ukazují, že neomezený monoteismus hebrejských spisů Písma byl brzy po době Nového zákona opuštěn vlivem cizích řeckých myšlenek. Zároveň byl zapomenut předurčený rámec mesiášství a spolu s tím skutečnost budoucího mesiášského Království. Výsledkem byla léta sporu, dosud nevyřešeného, ohledně toho, jak by mohla být již existující druhá božská Osoba spojena s plně lidskou bytostí v jediném jednotlivci. Pojem doslovné předexistence pro Mesiáše je vtíravým nápadem, částí kristologické hádanky, která není k ničemu dobrá. Bez ní se vynořuje jasný obraz Ježíše v rámci hebrejského zjevení a učení apoštolů. Bůh, Otec, zůstává vskutku jako jediný pravý Bůh, jediný, kdo je sám Bůh (Jan 17:3; 5:44) a jednota Ježíše s Otcem se nalézá v jednotě poslání vykonávaného tím, kdo je skutečně Syn, jak Bible všude jinde tomuto termínu rozumí (Jan 10:36). Má-li být křesťanství oživeno a sjednoceno, musí se to stát na základě víry v Ježíše, Mesiáše Bible, nezkaženého klamnými spekulacemi
Řeků, kteří projevili velmi málo sympatií pro hebrejský svět, v němž se křesťanství zrodilo.

Tak doufám Viktor, že sis početl, studuj studuj, máš v tom ještě velké mezery...

[Viktorrealita]

Viktor zase píšeš nesmysly:
Lukáš 2:34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
35 (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

Jasné je, že Simeon prorokuje o Kristu. Je nezmysel vidieť to ináč!

JEŽÍŠ POPÍRAL, ŽE BY ON SÁM BYL BŮH.

Nepopieral, ale naopak nepriamo o tom Židom naznačil, čo aj chytili kamene, aby ho ukameňovali. Je jasné, že spoznali čo o sebe Ježiš nepriamo naznačil a povedali: Ján 10:33 Židia mu odpovedali: Za dobrý skutok ťa nekameňujeme, ale za rúhanie sa a preto, že ty súc človek robíš sa Bohom.

Takže na rozdiel od teba, Židia v jeho slovách to jasne rozpoznali, že Mikim. No jedno s tebou mali spoločné, keďže tak, ako títo Židia, tak aj ty Ježiša pokladáš len za človeka. Teda v ich očiach bol to len človek, ktorý sa robil Bohom a preto aj povedali, prečo ho chcú kameňovať. Židia by nekameňovali človeka len tak: “a preto, že ty súc človek robíš sa Bohom.“
No a teraz si predstav seba na mieste zákonníkov a farizejov, ktorí tak dbali na dodržiavanie zákona.

„Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“ Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone Bar-Jona, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec, který je v nebesích“. (Mt.16:16-17).
Pokud Písmo chápeme správně, tak na základě některých jeho částí vidíme, že již před založením světa bylo vždy Boží kreativní myšlenkou, že bude mít syna. Jakmile Bůh tuto myšlenku vyslovil, začal jednorozený Boží Syn - Kristus reálně existovat jako hlavní Boží záměr a plán (Slovo/řecky: Logos). A to proto, že Boží slovo je realita; ve skutečnosti je to jediná existující realita. Žádná moc ho nemůže změnit – je to realita! Vše ostatní je dočasné; Jeho slovo je věčné. To je proč apoštol Jan
říká v Janovi 1:1: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.“
V mnoha překladech Bible je na tomto místě výraz „slovo“ napsán s velkým S, jakoby mělo jít o jméno osoby existující už na počátku. To je ale pouze rozhodnutí překladatele. Původní překlady, vzniklé daleko před „King James Bible“ nebo „Biblí Kralickou“, velké S ve výrazu „slovo“ neměly.

A čo povieš na to, že sa tu priamo hovorí o mene a vieme o koho ide:

Zj 19:13 A bol oblečený v rúchu, pokropenom krvou, a jeho meno sa zovie: Slovo Božie.

Takže jeho meno je – Slovo Božie. Teda je to krásne v súlade s tým, že to Otcove Slovo, čo sa stalo telom , je Kristom. To Slovo bolo u Boha a to Slovo bol Boh.

Ak by si aj tak mal problém s identifikáciou, kto je Kráľ kráľov a Pán pánov, tak neasledujúce verše hovoria: „16A na svojom rúchu a na svojich bedrách má napísané meno: Kráľ kráľov a Pán pánov.

Zj 17:14 Tí budú bojovať s Baránkom, a Baránok zvíťazí nad nimi, pretože je Pánom pánov a Kráľom kráľov, aj tí, ktorí sú s ním, povolaní, vyvolení a verní.

Ak teda pod menom Baránok identifikujeme Krista , aj pod menom Verný a Pravdivý, tak je jasné aj to, kto ide na tom bielom koni a ma rúcho pokropené krvou a jeho meno je – Slovo Božie.

No a kto pasie národy železným prútom: Zj 12:5 A porodila syna, chlapca, ktorý bude pásť všetky národy železným prútom, a jej dieťa bolo vytrhnuté k Bohu a k jeho trónu.

Čo to znamená, že Ježiš Kristus sedí so svojím Otcom na Otcovom tróne, ak nie to, že je Bohom.

Zj3 21Tomu, kto víťazí, dám sedieť so sebou na svojom tróne, jako som i ja zvíťazil a sedím so svojím Otcom na jeho tróne.

No a práve ten, ktorý to má meno - Slovo Božie, Pán pánov a Kráľ kráľov, Verný a Pravdivý, Alfou a Omegou, prvým a posledným, počiatkom a koncom, tak práve on pasie národy železným prútom a je to Ježiš Kristus.

No a ešte jedná vec. Môžeš si odôvodňovať dookola to isté, ale ak berieš Písmo ako jedinú autoritu a nepovieš, kto tu hovorí a to už priamo, tak tvoje dôvody vychádzajú naprázdno:

Tak ešte raz. Povedz mi Mikim, kto tu hovorí, teda kto je ešte Alfou a Omegou, prvým a posledným, počiatkom a koncom.
cit:
Ján1 17A keď som ho uvidel, padol som k jeho nohám ako mŕtvy, a položil na mňa svoju pravú ruku a povedal mi: Neboj sa! Ja som prvý a posledný 18a ten Živý. A bol som mŕtvy, ale hľa, som živý na veky vekov. Ameň. A mám kľúče pekla i smrti.

Vieme teda presne, že kto s ním hovorí - ten živý a ktorý bol mŕtvy a teda že sa jedná o nášho Pána Ježiša Krista. No a povedal aj toto - Ja som prvý a posledný, čo je synonymum vo vyznáme jediný Boh: Zj 22:13 Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec, prvý i posledný.

No a ako vieme, vždy sa jedná o jediného a toho istého Boha.

Zj21 5A ten ktorý sedel na tróne, povedal: Hľa, činím všetko nové. A riekol mi: Píš, pretože tieto slová sú verné a pravdivé. 6A riekol mi: Stalo sa. Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec. Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo. 7Kto víťazí, zdedí všetko, a budem mu Bohom, a on mi bude synom.

Budem mu Bohom? Áno Mikim, ten ktorý je Alfa a Omega, počiatok i koniec, prvý a posledný – Ježiš Kristus je nám Bohom!

Pozrime sa, čo hovorí o sebe Ježiš:
Ján7 37Potom v posledný, v ten veliký deň sviatku stál Ježiš a volal: Ak niekto žízní, nech prijde ku mne a pije! No a ten istý, ktorý je - Alfa i Omega, počiatok i koniec hovorí: ZJ21 6...Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo.

Takže sa jedná o jedného a toho istého Boha: Iz 44:6 Takto hovorí Hospodin, Kráľ Izraelov, a jeho vykupiteľ, Hospodin Zástupov: Ja som prvý a ja som i posledný, a krome mňa niet Boha
Zj 22:13 Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec, prvý i posledný. Ján1 17A ... Ja som prvý a posledný 18a ten Živý. A bol som mŕtvy, ale hľa, som živý na veky vekov. Ameň. A mám kľúče pekla i smrti.

Kto ešte je prvým a posledným, Alfou a Omegou. Preto je tam v Zach12:10 - budú vzhľadať ku mne, ktorého prebodli.

[Viktorrealita]

Mikim

Čo to teda znamená, že Ježiš Kristus sedí so svojím Otcom na Otcovom tróne, ak nie to, že je Bohom.

Zj3 21Tomu, kto víťazí, dám sedieť so sebou na svojom tróne, jako som i ja zvíťazil a sedím so svojím Otcom na jeho tróne.

Sedieť s Kristom na jeho tróne je byť dieťaťom Božím : Ján 1:12 Ale tým, ktorí ho prijali, dal moc stať sa Božími deťmi: tým, čo uverili v jeho meno, 13 čo sa nenarodili ani z krvi, ani z vôle tela, ani z vôle muža, ale z Boha.

Ježiš sedí aj na Otcovom tróne spolu s Otcom, tak je pre nás Bohom. Nič iného ti z toho nevyjde, pretože Ježiš jasne hovorí, že sedí so svojím Otcom na Otcovom tróne. Preto sa mu skloní každé koleno, lebo je Bohom. Máme sa klaňať jedine Bohu, že. Tak mi teda povedz, čo je na tom odsúdeniahodné a kto ma za to odsúdi, ak poviem, že to Otcove Slovo, ktoré sa stalo telom - Kristom je pre mňa v mojom srdci Bohom?

[mikim]

Mikim

Čo to teda znamená, že Ježiš Kristus sedí so svojím Otcom na Otcovom tróne, ak nie to, že je Bohom.

Zj3 21Tomu, kto víťazí, dám sedieť so sebou na svojom tróne, jako som i ja zvíťazil a sedím so svojím Otcom na jeho tróne.

Sedieť s Kristom na jeho tróne je byť dieťaťom Božím : Ján 1:12 Ale tým, ktorí ho prijali, dal moc stať sa Božími deťmi: tým, čo uverili v jeho meno, 13 čo sa nenarodili ani z krvi, ani z vôle tela, ani z vôle muža, ale z Boha.

Ježiš sedí aj na Otcovom tróne spolu s Otcom, tak je pre nás Bohom. Nič iného ti z toho nevyjde, pretože Ježiš jasne hovorí, že sedí so svojím Otcom na Otcovom tróne. Preto sa mu skloní každé koleno, lebo je Bohom. Máme sa klaňať jedine Bohu, že. Tak mi teda povedz, čo je na tom odsúdeniahodné a kto ma za to odsúdi, ak poviem, že to Otcove Slovo, ktoré sa stalo telom - Kristom je pre mňa v mojom srdci Bohom?

...Máme sa klaňať jedine Bohu, že.
Ne budeme klekat před jediným Bohem Otcem i před vysoce vyvýšeným (i nad anděly) Synem člověka a Synem Božím Pánem Ježíšem Kristem a všichni společně s Pánem Ježíšem Kristem budeme vyznávat Boha Otce.
Římanům 14:11  Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
nebo budeme klekat ve jménu Ježíše, kterého BůH Otec vyvýšil(kdyby byl Ježíš Bůh, nemusel by ho Bůh Otec vyvyšovat, ale i tak dal Bůh Otec příkaz vyvýšovat Ježíše jako Pána v slávě Boha Otce a nikoliv jako Boha!!!:
Filipským 2:9  Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,
10  Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
11  A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.

[Viktorrealita]

Mikim
Ak sedí Syn na Otcovom tróne a to spolu s Otcom, tak ak sa klaniam Synu, tak sa klaniam aj Otcu. Oddeliť sa to nedá Mikim - sú jedno Otec a Syn. Skrz Syna sa klaniam Otcu. Je to jeden a ten istý Boh.

Ak tvrdíš, že Kristus je len človek, tak ako môže len človek sedieť na tróne spolu s Otcom? Taktiež človeku, ani anjelu sa nemáme čo klaňať, ani sa k ním modliť.

Ak ku Kristu sa kresťania modlia, tak ako aj k Otcu, tak to znamená len jedno a to, že Kristus nie je len človek. On je to Otcove Slovo - Slovo Božie - Boh.

Potom tieto verše musíš ignorovať?

Zj21 5A ten ktorý sedel na tróne, povedal: Hľa, činím všetko nové. A riekol mi: Píš, pretože tieto slová sú verné a pravdivé. 6A riekol mi: Stalo sa. Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec. Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo. 7Kto víťazí, zdedí všetko, a budem mu Bohom, a on mi bude synom.

Tak prečo tu hovorí - budem mu Bohom, ak by Otec nebol v Synovi? A hovorí - on mi bude synom. Ten ktorý je Alfa a Omega, počiatok i koniec, prvý a posledný, ktorý bol mŕtvy a hĺa, je živý na veky vekov – Ježiš Kristus je nám Bohom!

[mikim]

Mikim
Ak sedí Syn na Otcovom tróne a to spolu s Otcom, tak ak sa klaniam Synu, tak sa klaniam aj Otcu. Oddeliť sa to nedá Mikim - sú jedno Otec a Syn. Skrz Syna sa klaniam Otcu. Je to jeden a ten istý Boh.

Ak tvrdíš, že Kristus je len človek, tak ako môže len človek sedieť na tróne spolu s Otcom? Taktiež človeku, ani anjelu sa nemáme čo klaňať, ani sa k ním modliť.

Ak ku Kristu sa kresťania modlia, tak ako aj k Otcu, tak to znamená len jedno a to, že Kristus nie je len človek. On je to Otcove Slovo - Slovo Božie - Boh.

Potom tieto verše musíš ignorovať?

Zj21 5A ten ktorý sedel na tróne, povedal: Hľa, činím všetko nové. A riekol mi: Píš, pretože tieto slová sú verné a pravdivé. 6A riekol mi: Stalo sa. Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec. Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo. 7Kto víťazí, zdedí všetko, a budem mu Bohom, a on mi bude synom.

Tak prečo tu hovorí - budem mu Bohom, ak by Otec nebol v Synovi? A hovorí - on mi bude synom. Ten ktorý je Alfa a Omega, počiatok i koniec, prvý a posledný, ktorý bol mŕtvy a hĺa, je živý na veky vekov – Ježiš Kristus je nám Bohom!

...Mikim
Ak sedí Syn na Otcovom tróne a to spolu s Otcom, tak ak sa klaniam Synu, tak sa klaniam aj Otcu. Oddeliť sa to nedá Mikim - sú jedno Otec a Syn. Skrz Syna sa klaniam Otcu. Je to jeden a ten istý Boh.

Ak tvrdíš, že Kristus je len človek, tak ako môže len človek sedieť na tróne spolu s Otcom? Taktiež človeku, ani anjelu sa nemáme čo klaňať, ani sa k ním modliť.

Viktor ty si opravdu myslíš, že když zrovna sedí člověk Pán Ježíš Kristus se svým Bohem Otcem tak to znamená, že jsou jedním Bohem či že jsou jedno a proto je Ježíš Bůh? Opravdu si myslím, že nic hloupějšího jsem ještě neslyšel
Proč by ses měl klanět skrz Syna? Bible někde popisuje, že se musíme klanět k Bohu skrze Syna? Já se naopak mohu svobodně klanět k Bohu Otci kdykoliv i bez toho aniž by byl Syn přítomen ty snad ne?
Já se na rozdíl od Tebe mohu svobodně klanět odděleně Bohu Otci a poté třeba jindy Pánu Ježíši Kristu, protože ti dva nemusí být pokaždé spolu. Bůh Otec je někdo jiný a Syn je někdo jiný, každý má svůj život v sobě:
Jan 5:26: Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě.

Dokonce Pán Ježíš i jako nejvýznamnější člověk a Syn Boží v jednom, který je cestou, pravdou a životem na cestě k Bohu Otci ani nemůže nerozhodovat kdo bude sedět po jeho pravici či levici společně na trůnu, to může jen určit ten kdo je Bůh a to je jen Otec:
Matouš 20:23:  Praví jim: "Můj kalich budete pít, ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž je připravil můj Otec."

Pán Ježíš i jako nejvýznamnější člověk, druhý Adam z nebe a prostředník mezi člověkem a Bohem by nesměl sedět se svým vlastním Otcem na trůnu jen proto, že je člověk? Absurdní představa!

...Ak ku Kristu sa kresťania modlia, tak ako aj k Otcu, tak to znamená len jedno a to, že Kristus nie je len človek. On je to Otcove Slovo - Slovo Božie - Boh.

A mají se křesťané modlit k Pánu Ježíši Kristu nebo spíše k Otci skrze Pána Ježíše Krista?
O tom, že bychom se měli modlit jen k Pánu Ježíši Kristu v Písmu není jediná zmínka, jediný příkaz.
Ano ctít Ježíše jako Boha Otce máme úplně stejně, ale děláme to dnes takto? Ne, všichni ctí jen Ježíše a na jediného Boha Otce při to ctění úplně kašlou.
Jan 5:23  Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
Je to ale spíše "přání" jen ap. Jana, proto, že Punu Ježíši Bůh dal soud (v.22), sám Pán Ježíš by s ním nejspíše nesouhlasil, protože jasně předtím řekl:
Matouš 4:10  Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: `Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.´
Lukáš 4:8  Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat."
Jan 4:23  Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.
Tady máš 3x potvrzené, abychom ctili pouze Boha Otce jako JEDINÉHO samotným člověkem Pánem Ježíšem Kristem!

Potom tieto verše musíš ignorovať?

Zj21 5A ten ktorý sedel na tróne, povedal: Hľa, činím všetko nové. A riekol mi: Píš, pretože tieto slová sú verné a pravdivé. 6A riekol mi: Stalo sa. Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec. Ja dám tomu, kto žízni, z prameňa vody života zadarmo. 7Kto víťazí, zdedí všetko, a budem mu Bohom, a on mi bude synom.

Tak prečo tu hovorí - budem mu Bohom, ak by Otec nebol v Synovi? A hovorí - on mi bude synom. Ten ktorý je Alfa a Omega, počiatok i koniec, prvý a posledný, ktorý bol mŕtvy a hĺa, je živý na veky vekov – Ježiš Kristus je nám Bohom!
[/quote]

Toto kdo je v Bibli popsán jako Alafa a Omega jsme tady probírali už v dubnu 2019 a že je to jen a pouze Bůh Otec:
Pro připomenutí:

Díky za SJ oni v tomto výkladu ale mají 100% pravdu a vidí to podobně jako já (prvním i posledním může být myšlen Bůh Otec Jehovah stejně tak v určitém případě i Ježíš Kristus, toto vysvětlení dává větší smysl.:
https://www.jw.org/cs/co-rika-bible/otazky/alfa-omega/
Kdo nebo co je „Alfa a Omega“?

Co říká Bible
Výraz „Alfa a Omega“ se vztahuje na všemohoucího Boha Jehovu. V Bibli se vyskytuje na třech místech. (Zjevení 1:8; 21:6; 22:13) *

Proč Jehova sám sebe nazývá „Alfa a Omega“?
Alfa a omega jsou první a poslední písmena řecké abecedy. Řecky byla napsána část Bible, které se běžně říká Nový zákon a která obsahuje i knihu Zjevení. Umístění těchto písmen v řecké abecedě ukazuje, že jedině Jehova je začátek a konec. (Zjevení 21:6) Všemohoucím Bohem vždycky byl a navždy bude. Jedině on je „od neurčitého času na neurčitý čas“. (Žalm 90:2)

Kdo je „ten první a ten poslední“?
Tento výraz se v Bibli vztahuje jak na Boha Jehovu, tak na jeho Syna Ježíše, ale v každém z těchto případů má jiný význam. Uveďme si dva příklady.

V Izajášovi 44:6 Jehova říká: „Jsem první a jsem poslední a mimo mne není žádný Bůh.“ Jehova zde zdůrazňuje, že je věčný pravý Bůh a kromě něj není žádný jiný. (5. Mojžíšova 4:35, 39) V tomto případě má tedy výraz „ten první a ten poslední“ stejný význam jako „Alfa a Omega“.

Kromě toho se výraz „ten První [protos, ne alfa] a ten Poslední [eskhatos, ne omega]“ objevuje ve Zjevení 1:17, 18 a 2:8. Kontext ukazuje, že se v těchto verších mluví o někom, kdo zemřel a později ožil. Tyto verše se tedy nemůžou vztahovat na Boha, protože ten nikdy neumřel. (Habakuk 1:12) Nicméně Ježíš zemřel a byl vzkříšen. (Skutky 3:13–15) Byl prvním člověkem, který byl vzkříšený k nesmrtelnému životu v nebi, kde teď žije a bude žít „po celou věčnost“. (Zjevení 1:18; Kolosanům 1:18) Právě prostřednictvím Ježíše došlo ke všem dalším vzkříšením. (Jan 6:40, 44) Byl tedy posledním, koho vzkřísil přímo Jehova. (Skutky 10:40) V tomto smyslu je správné, že je nazván „ten První a ten Poslední“.

Dokazuje Zjevení 22:13, že „Alfa a Omega“ je Ježíš?
Ne. V tomto verši není jasně řečeno, kdo mluví, a ve 22. kapitole Zjevení je mluvčích víc. Profesor William Barclay komentoval tuto část knihy Zjevení slovy: „Věci jsou napsány bez zřejmého pořadí ... a často je velmi obtížné s jistotou říct, kdo je právě mluvčí.“ (The Revelation of John, svazek 2, revidované vydání, strana 223) A tak můžeme dojít k závěru, že „Alfa a Omega“ ve Zjevení 22:13 je totožná s osobou, která nese tento titul na ostatních místech ve Zjevení – s Bohem Jehovou.