Církev

[log]

Tak i naše casd za svou dobu kratšího trvání má nějaké ty ˇšpíny".

No ked uz to chces vytahovat, tak povedz konkretne ake? Alebo nas zase krmis svojimi "polopravdami"?

Nikdo tě to nenutí jíst..

Přesto ti to mohu vysvětlit osobně: Navrhni přijatelné místo pro oba, kde by jsme se mohli sejít a domluvíme se na čase.

Ak to napises sem, bude to ferovejsie. Dotknuti sa budu moct branit.Mam vsak podozrenie ze len strielas slepymi nabojmi.

[ambassador]

Tak i naše casd za svou dobu kratšího trvání má nějaké ty ˇšpíny".

No ked uz to chces vytahovat, tak povedz konkretne ake? Alebo nas zase krmis svojimi "polopravdami"?

Nikdo tě to nenutí jíst..

Přesto ti to mohu vysvětlit osobně: Navrhni přijatelné místo pro oba, kde by jsme se mohli sejít a domluvíme se na čase.

Ak to napises sem, bude to ferovejsie. Dotknuti sa budu moct branit.Mam vsak podozrenie ze len strielas slepymi nabojmi.

Férovější je osobní setkání, při něm nebudeš mít možnost trollovat. Trollovaní je tvůj svět, tam se cítíš jako ryba ve vodě.

Můj komentář měl jednu hlavní myšlenku k té také cílil. Jako učitel by jsi tomu měl rozumět, ale jako troll zneužíváš věty, částí vět a nebo jen slova.

[log]

Tak i naše casd za svou dobu kratšího trvání má nějaké ty ˇšpíny".

No ked uz to chces vytahovat, tak povedz konkretne ake? Alebo nas zase krmis svojimi "polopravdami"?

Nikdo tě to nenutí jíst..

Přesto ti to mohu vysvětlit osobně: Navrhni přijatelné místo pro oba, kde by jsme se mohli sejít a domluvíme se na čase.

Ak to napises sem, bude to ferovejsie. Dotknuti sa budu moct branit.Mam vsak podozrenie ze len strielas slepymi nabojmi.

Férovější je osobní setkání, při něm nebudeš mít možnost trollovat. Trollovaní je tvůj svět, tam se cítíš jako ryba ve vodě.

Troll je ten, kto casto a rad ohovara, naznacuje, oznacuje, znamkuje, konspiruje a zivi sa negativnymi emociami, ktore taketo jednanie vyvolava. Nevie vsak argumentovat, nema dokazy, nevazi si fakty, realita a pravda ho nezaujima. Vedie diskusiu osobne a nie fakticky, utoci na diskutujucich a nie na temy, ktore prinasaju. Na tomto fore je nastastie iba jeden taky a vystupuje pod menom ambassador.

[Lída Rohalová]

Na každé církvi se najde nějaká "špína". Čím déle nějaká církev existuje a působí nějakým vlivem, tím více "špíny" se na ni najde. Kratší doba existence církve je neporovnatelná s církví s delší dobou trvání.
Tak i naše casd za svou dobu kratšího trvání má nějaké ty ˇšpíny". Porovnávání církví navzájem je tragédií v křesťanství.

"Kdo nic nedělá nic nepokazí."

Ano, souhlas.
Pokud se církve (či jednotlivci v nich) vzájemně očerňují, myslím, že se satan dobře baví.
Dnes je již situace lepší než před 20. lety, ale ještě není úplně ideální.
Na mnoha místech již křesťané vzájemně spolupracují, na jiných místech jsou stále uzavřeni ve svých denominačních bublinách.
Je to o lidech jako všechno.
Někteří již pochopili, že učednictví není (jen) o tom sedět ve sborové lavici, poslechnout si kázání a čekat, až budou lidé klepat na dveře modlitebny. Je to o tom vytvářet příležitosti ke svědectví, ke sdílení evangelia a jít mezi lidi tam, kde jsou. Prostě žít v tomto světě, ale ze světa nebýt a šířit vůni Kristovu.

[ambassador]

Církev - církve budou do konce své existence prostředím ve kterém jako jednotlivci "zrajeme nebo hnijeme". Tento proces je průběžný, proto mohou být konkrétní závěry o tom kdo je kdo předčasné.
Zrajeme i mimo církve. Samotné zrání je oslovujícím a přesvědčivým projevem ve vztazích ke všem lidem, nejen k vybrané společnosti.
Proces zrání se projevuje více ve službě než ve znalostech.

[ambassador]

Církev která se "zarámuje" přestává citlivě reagovat na hlas Ducha Svatého.

[ambassador]

Stará "garda" se snaží v naši církvi udržet vykladačskou "dědičnou moc" podřízenou konstantnímu věroučnému systému. Termín garda není náhodný, je dán množstvím zkušeností v zápasu posouvání církve. Termín stará se nevztahuje na věkově starší, ale zahrnuje spíše starý způsob myšlení. V poslední době jsem se setkal s tím, že kazatelé v důchodu svým režírováním táhly adventní lid do bezvýhradného SZ systému desátků, aniž by rozlišili o co kdy jde. Není náhoda, že používají stejnou otázku: "Z čeho by žili kazatelé?"
Stará myšlenková garda zpochybňuje přínos nových mladších teologů.
Na druhé straně je potřeba přiznat, že i někteří starší teologové se posunují v pohledu a výkladu třeba na naše prorocké výklady.
Snaha udržet celou církev pod jednou pokličkou přináší stoupající tlak. Přidáváním závaží na pokličku se jen zvýší tlak uvnitř církevního hrnce.
Závažím se stávají universální celosvětová nařízení, komise, duchovní direktiva a šíření strachu, která omezují svobodu adventistického křesťanství v rozdílných krajinách.

[Neregistrovaný]

Stará "garda" se snaží v naši církvi udržet vykladačskou "dědičnou moc" podřízenou konstantnímu věroučnému systému. Termín garda není náhodný, je dán množstvím zkušeností v zápasu posouvání církve. Termín stará se nevztahuje na věkově starší, ale zahrnuje spíše starý způsob myšlení. V poslední době jsem se setkal s tím, že kazatelé v důchodu svým režírováním táhly adventní lid do bezvýhradného SZ systému desátků, aniž by rozlišili o co kdy jde. Není náhoda, že používají stejnou otázku: "Z čeho by žili kazatelé?"
Stará myšlenková garda zpochybňuje přínos nových mladších teologů.
Na druhé straně je potřeba přiznat, že i někteří starší teologové se posunují v pohledu a výkladu třeba na naše prorocké výklady.

Ambassadore, safra, Ty ale vstáváš vrzy ráno! Ilustrační obrázek je skvělý.
Co se týče výkladů-myslím, že je zde již dost teologů, kteří "staré" výklady nezastávají. Těžké rány starým výkladům přinesli D.Duda a J.Beneš, doporučuji např. poslední BT s Dudou, kdy férově (a není to poprvé), přiznává chybné pojetí a výklad v minulosti v církvi.
Pod jejich vlivem a vlivem svobody změnili své postoje i další kazatelé, předrevoluční generace ale již dosluhuje. Nezměnili je ale, žel, všichni, takže důrazy na zákonictví a spravedlnost ze zákona mají v rétorice stále, těch je mi líto.Sebereflexi po 30-ti letech neprovedli.
Co se týče desátků je zde řešena na fóru na speciálním vláknu, v NZ není jediný pokyn o jejich závaznosti pro křesťany a argument "z mlčení", tedy že v NZ není nic o jejich zrušení, je trapný.Stejně jako argument, že by kazatelé neměli z čeho žít. Neexistují totiž žádní kněží, žádný chrám, kam by se měly posílat, kazatelé židovské kněze nenahrazují. Princip desátků se použít může, ale jako celek-tj.dobrovolnost, nezávaznost, ne jako podmínka křtu a členství, ale podporovat chudé,sociálně slabé, použít na hlásání evangelia (nedělá se to pouze prostřednictvím kazatelů) a pouze část z ročních příjmů (ve starém Izraeli taky neměli úrodu plodin,případně zvířat, z kterých se desátek dával,každý měsíc), prakticky asi z jedné třetiny příjmů. NZ mluví o darech, ty mohou být dle možnosti a ochoty srdce třeba daleko vyšší, než původní desátky.

[ambassador]

Stará "garda" se snaží v naši církvi udržet vykladačskou "dědičnou moc" podřízenou konstantnímu věroučnému systému. Termín garda není náhodný, je dán množstvím zkušeností v zápasu posouvání církve. Termín stará se nevztahuje na věkově starší, ale zahrnuje spíše starý způsob myšlení. V poslední době jsem se setkal s tím, že kazatelé v důchodu svým režírováním táhly adventní lid do bezvýhradného SZ systému desátků, aniž by rozlišili o co kdy jde. Není náhoda, že používají stejnou otázku: "Z čeho by žili kazatelé?"
Stará myšlenková garda zpochybňuje přínos nových mladších teologů.
Na druhé straně je potřeba přiznat, že i někteří starší teologové se posunují v pohledu a výkladu třeba na naše prorocké výklady.

Ambassadore, safra, Ty ale vstáváš vrzy ráno! Ilustrační obrázek je skvělý.
Co se týče výkladů-myslím, že je zde již dost teologů, kteří "staré" výklady nezastávají. Těžké rány starým výkladům přinesli D.Duda a J.Beneš, doporučuji např. poslední BT s Dudou, kdy férově (a není to poprvé), přiznává chybné pojetí a výklad v minulosti v církvi.
Pod jejich vlivem a vlivem svobody změnili své postoje i další kazatelé, předrevoluční generace ale již dosluhuje. Nezměnili je ale, žel, všichni, takže důrazy na zákonictví a spravedlnost ze zákona mají v rétorice stále, těch je mi líto.Sebereflexi po 30-ti letech neprovedli.
Co se týče desátků je zde řešena na fóru na speciálním vláknu, v NZ není jediný pokyn o jejich závaznosti pro křesťany a argument "z mlčení", tedy že v NZ není nic o jejich zrušení, je trapný.Stejně jako argument, že by kazatelé neměli z čeho žít. Neexistují totiž žádní kněží, žádný chrám, kam by se měly posílat, kazatelé židovské kněze nenahrazují. Princip desátků se použít může, ale jako celek-tj.dobrovolnost, nezávaznost, ne jako podmínka křtu a členství, ale podporovat chudé,sociálně slabé, použít na hlásání evangelia (nedělá se to pouze prostřednictvím kazatelů) a pouze část z ročních příjmů (ve starém Izraeli taky neměli úrodu plodin,případně zvířat, z kterých se desátek dával,každý měsíc), prakticky asi z jedné třetiny příjmů. NZ mluví o darech, ty mohou být dle možnosti a ochoty srdce třeba daleko vyšší, než původní desátky.

Vstávám brzy, ráno jsem čilejší, mozek je odpočinutý a lépe naslouchá Bohu. Jsem si vědom toho, že jsou i kazatelé a členové, kteří se posouvají vlivem nových vhledů do Bible. Je tu však podstatný vliv neměnných věroučných článků a náš pyramidový systém řízení církve. Desátky jsem uvedl jen, jako konkrétní příklad. Je to takové citové vydírání. Slyšel jsem to na vlastní uši. V desátkovém vlákně jsem se také vyjadřoval. Pokud se týká prorockých výkladů, pak zářným příkladem je brožura ke studiu Bible na 1 čtvrtletí ke knize Daniel. Že by se ke mě nedostalo to, že výklad 23oo roků je nahrazen zcela novým vhledem do prorocké knihy? Rok 1844 stále trvá v naši věrouce i když první vykladač W.M. měl dost matematických pokusů o výklad. Výklad působí Duch Svatý a mám za to, že to nejsou matematické rozumové pokusy, aby to nějak zapadlo do dějin. Někdy máme "divokou" snahu vykládat proroctví tendenčně.

[Lída Rohalová]

Jeden člověk chtěl dělat misii mezi bezdomovci. S nadšením se mezi ně vypravil a zvěstoval jim evangelium. Nějakou dobu to takto dělal, ale bez úspěchu. Pak tomu člověku někdo poradil, ať mezi těmi bezdomovci nejprve žije a zkoumá, jakým způsobem mezi sebou mluví. Tak se tam opět vypravil, nějakým způsobem s nimi trávil více času, a pečlivě si zapisoval slova, která u nich slyšel. Zapisoval si každé slovo, které bezdomovci promluvili. Zhruba za 2 roky vyhodnotil to, co zapsal. Zjistil, že tito lidé alespoň na tom místě kde byl, znají zhruba jen 300 slov. Začal k nim tedy mluvit "jejich slovníkem" a zaznamenal, že tito bezdomovci se začali obracet k Ježíši Kristu. O tom "misionáři" se pak říkalo, že byl nadmíru úspěšný. Slovo "úspěch" v souvislosti se zvěstováním evangelia může být zavádějící, ale chci vyjádřit, že ten člověk začal mluvit "srozumitelnou" řečí a vynaložil určité úsilí na to, aby porozuměl světu, který chtěl "evangelizovat".

A tak je to i dnes. Zvěst o Ježíši Kristu zůstává stejná, ale formy zvěstování se v průběhu času mění. Církev musí být srozumitelná. A pokud není, nebudou jí za chvíli rozumět ani ti, co v ní ještě jsou.

Setkala jsem se v létě s jedněmi evangelisty, kteří pořádají i školení na to, jakým způsobem zvěstovat evangelium, jakým způsobem začít hovor atd. Nejčastější námitkou proti jejich práci je námitka ohledně Ducha Svatého. Že na co je nějaké školení a připravená poučka, když mě přece povede Duch Svatý. Tak "školitelé" řekli OK a ptali se dotyčného: "Tak jak Tě Duch Svatý vedl v minulém týdnu? Komu jsi řekl evangelium?" Dotyčný se zamyslel a neodpověděl. Tak se "školitelé" ptali dál: "Dobře. Tak jak Tě Duch Svatý vedl v minulém roce? Komu jsi řekl evangelium?" Dotyčný opět neodpovídal, tak se ještě zeptali, jak ho vedl Duch Svatý v minulých pěti letech a odpovědí bylo mlčení. Myslím, že takové otázky si můžeme pokládat i my sami. Odpovědi více sdělí nám než těm druhým. Zajímavostí je, že člověk, který se zabýval tím, jak oslovit své nevěřící přátele, jich ke Kristu přivedl 10. Dnes to číslo může být ještě vyšší, ale to není o číslech. To je o upřímném zájmu o druhé. A pochopitelně každý z nás nebude evangelista, ale každý nějakým způsobem o Kristu svědčí. V některých sborech můžeme sledovat takové evangelijní "hurá akce". No proč ne, Duch Svatý si může použít ledasco, ale mám za to, že "hurá" motivace lidem vydrží jen chvíli. Pak přichází vyčerpání a zápal není jako dřív. Kdežto když motivuje sám Bůh, protože se chceme rozdělit o Jeho lásku, to je něco jiného. I tak můžeme prožít třeba zklamání z reakcí lidí, ale ten zápal je vytrvalejší a časem může přinést ovoce, kdy vidíme, jak nový člověk poznává Krista.

Zde se nejedná o zpochybňování práce Ducha Svatého, On je tím základem, bez kterého nic nejde. Nejde ani o zpochybňování toho člověka, který neměl co odpovědět, protože předpokládám, že by nebyl sám. Článek má jen ukázat, že i nějaká ta příprava nemusí být marná a že se tím nejedná o "vzdor" Bohu a nedůvěru Jeho vedení. Právě naopak. Když jsme jako evangelisté vyráželi do ulic, předtím jsme procházeli mnohými školeními úplně praktického rázu - co říkat, jak se oblékat, bylo to natrénované. Jednomu knižnímu evangelistovi to moc nešlo, dost se trápil, ale v práci vytrval a po čase se mu začalo dařit. Já jsem se nepovažovala za nějakého úžasného evangelistu, ale měla jsem radost z toho, že jsem mohla prodat knihu o Kristu jeho tetě a ten evangelista z toho měl taky velkou radost. Protože co si budeme povídat, není prorok vítán ve své vlasti. Navíc já i mí kolegové při té práci rozpoznali moje jiné obdarování, které se v současné době s pomocí Ducha Svatého snažím ještě více rozvíjet.

Setkávám se s lidmi, kteří prožívají zklamání z církve, určitou stagnaci v duchovním životě (to už nemá souvislost s tím obdarováním o čem píšu výše). Příčiny mohou být a jsou různé. Sama jsem si tím prošla a pokud je člověk živ, možná se ty otázky budou čas od času vynořovat. Těmto lidem nedávám rady, ale vedu je ke Kristu, protože jen On zná hloubku lidského zranění a jen On může ránu obvázat. Když člověk přijde ke Kristu, může být sám sebou. Nemusí se uměle usmívat a tvářit se, že se všechno daří a je mu fajn. Nemusí vypadat jako ten, kdo má všechny věci v životě vyřešené. Tam u Krista dochází k "uzdravení". To se pak projeví i na vztazích mezi lidmi. Je to proces. Církev tu není od toho, aby do ní přicházeli lidé, kteří mají všechno vyřešené. Spíš do ní budou přicházet lidé, kteří jsou problémoví, jsou na okraji společnosti a možná ani nemají vhodné oblečení do shromáždění. (Pravděpodobně budou mít i tetování a náušnice v uchu ). Takoví lidé bývají duchovně hladoví a dobře (i když netradičně) se s nimi pracuje. Ale jednu věc tito lidé nenávidí - vyumělkovanost a pokrytectví. Proto se někdy ve sborovém společenství necítí dobře. Lidé jim jednoduše nerozumí. To není kritika sborů, to je pouhé konstatování toho, co je odpozorováno životem. Navíc venkovní pozorovatel často odhalí daleko víc, než člověk, který ve sboru žije už léta.

Jen Kristus dává církvi život. Soustředíme-li se na Krista, bude církev živá. Nemusí být velká, ale bude v ní to, co svět okolo nás hledá, ale nemůže nalézt.