Vina, hanba, strach.

[log]

I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.
Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.
Řekl: „Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil.“

Ptal ses jestli nějaká bibl. kniha říkala, že jsme jako lidstvo zlí a zasloužíme trest smrt atd. a já odpověděl.

Detaily a další teologii těchto knih to tím samozřejmě neruší.

Ano niektore pribehy hovoria o tom, ze niekori ludia boli tak skazeni, ze si zasluzili smrt. Ale hovori sa to niekde pausalne o vsetkom ludstve ? Zatial co skoro kazda cirkev ci kazatel tvrdi, ze kazdy clovek zhresil a kazdy clovek si zasluzi smrt, taketo extremne ucenie stale v Biblii nenachadzam. Osobne si myslim, ze ja si smrt nezasluzim. A co Ty ?

Ano viz výše.

Potopa bola iba epizodka v historii. Nejake smerodatne zavery by som z toho nevyvodzoval. Sam Hospodin to neskor olutoval a priznal, ze mu iba "praskli nervy".

[log]

Ale já nevěřím že smrt v tomto světě je konec, ani že Bůh trestá lidí smrtí. To mi nedává smysl.

Potom teda ani neveris v teoriu zastupnej smrti? Ta uci, ze ten trest, smrt, odpyka Jezis namiesto nas.

[Realista]

Smrt není otázka zásluhy, ale nutnosti. Umírají rostliny, zvířata, lidé, planety, hvězdy a nakonec i celý Vesmír se pravděpodobně "vypaří". Vše hmotné je dočasným jevem, proto je pošetilé se s hmotou identifikovat a zaměřit svůj život na budování hmotných pokladů. Co je nezávislé na hmotě, neměnné, nepodléhající proměnám v čase? Jen s tím je třeba se identifikovat.

[log]

Podarilo sa mi najst jedneho biblickeho autora, ktory pise o tom, ze Kristus trpel za nase hriechy. Je to v epistole Petra. O "zastupnej smrti" sa tu vsak nepise, iba o prevzati trestu a to preto, aby nas priviedol k Bohu, teda nie preto, aby sme nezomreli.

Veď aj Kristus raz navždy trpel za hriechy, spravodlivý za nespravodlivých, aby vás priviedol k Bohu. Bol usmrtený v tele, ale Duchom oživený. V ňom odišiel a kázal uväzneným duchom. Oni kedysi veriť odopreli, keď Božia trpezlivosť za Noemových dní vyčkávala, kým sa stavala archa, v ktorej sa zachránili z vody len niekoľkí, celkom osem duší.

Autor nas zasvacuje do pikantnej nauky o tom, ze Jezis po zmrtvychvstani navstivil uvaznenych duchov utopenych, aby aj im kazal.

No naspat k teme. Aj dalsia pasaz hovori o tom ze Kristus niesol nase hriechynie preto, aby umrel zastupnou smrtou ale prosto preto, aby upriamil nasu pozornost na nase hriechy a my sa polepsili.

On sám vyniesol naše hriechy na svojom tele na drevo, aby sme zomreli hriechu a žili pre spravodlivosť. Jeho rany vás uzdravili. Lebo ste zablúdili ako ovce, ale teraz ste sa vrátili k pastierovi a strážcovi svojich duší.

Teda Peter hovori o tom, ze Jezis sa rozhodol trpiet za nase hriechy, ale netvrdi nic ani o tom, ze by si ludstvo zasluhovalo smrt ani nic o tom, ze on smrtou vybavil ci vyuctoval u Boha, aby sme nezomreli. Ucinil tak preto, aby sa otvorili nase oci a my cinili pokanie a napravu.

[flanker]

Vina, hanba, strach. To sú emócie ktoré sa ťahajú celou Bibliou. Nemám z toho dobrý pocit. Adam z Evou napriek Božiemu zákazu zjedli ovocie zo stromu poznania dobrého a začal prvý pocit viny. Chyby a zlyhania z pocitom viny hanby a následného strachu čítam až do konca biblie. Viem že Ježiš Kristus zomrel za naše hriechy preto sa nemusím báť. Aj tak sa bojím.

Z Boha je třeba mít respekt, to je jasné , ale strach nepotřebuješ. Strachu tě "zbaví" víra a znovuzrození skrze Božího ducha. Nejde o naprostou dokonalost, ale jde o budování DUchem svatým napříš tvým životem. A nejde ani o to se provnávat s ostatními, i když k tomu jako lidi máme tendecne. Duch dělá dobré věci z etbe přirozeně, aniž si je uvědomuješ či nad nima hluboce přemýšlíš. Proto je popisován jak vítr, o kterým nevíme odkud příchází a kam dále jde
Doporučuji ani Bibli nečíst jako historický příběh, ale jako jednotlivé příběhy, které mohou mít obraznou praxi i v dnešní době a v našem životě (naše selhání, naše světlejší chvilky, naději, radosti, těžký chvíle)

[Ro ert]

Presne tak, to su ti psychopati, co sa narodili bez pocitov strachu, viny a hanby. Potom sa stavaju vrahmi, mafianmi, pravnikmi, lekarmi, politikmi a nabozenskymi vodcami. Napriklad taky Mojzis a Jozue boli asi dost velki psychopati, po nich zostavali vsade lezat mrtvoly, ale zase dostali Zidov do zaslubenej zeme.

Prírodné národy nepoznajú pojem vina.
https://dennikn.sk/3538448/rok-a-pol-zi ... y/?ref=tit