Nesplněné proroctví

[Neregistrovaný]

Tzv. Biblické proroctvá nemajú žiadnu výpovednú hodnotu. Z histórie vieme, že hocikto si ich interpretoval po svojom. Je to vďačná téma pre rôznych sektárov a konšpirátorov.

[Viktorrealita]

Každé proroctvo, ktoré je od Boha sa splní. Proroctvá falošných prorokov sa nesplnia, lebo sú od človeka. Taktiež sú rôzné výklady Biblických proroctiev. To ale neznamená, že Biblické proroctvá nenesú v sebe pravý význam. Slovo Božie sa vždy stane, lebo to činí zvrchovaný Boh, aby sa to stalo.

[Neregistrovaný]

Každé proroctvo, ktoré je od Boha sa splní. Proroctvá falošných prorokov sa nesplnia, lebo sú od človeka. Taktiež sú rôzné výklady Biblických proroctiev. To ale neznamená, že Biblické proroctvá nenesú v sebe pravý význam. Slovo Božie sa vždy stane, lebo to činí zvrchovaný Boh, aby sa to stalo.

To se nevylučuje - tzv. biblická proroctví zkrátka nejsou od Boha.

[Viktorrealita]

Mnohí Židia stále čakajú na Mesiáša, lebo veria, že to proroctvo sa splní. No súčasne nevedia, že to proroctvo o príchode Mesiáša, sa už splnilo a to príchodom Krista. Takže sú v tom slepí, aby to videli a hluchí, aby počuli slovo evanjelia.

Takže proroctva od Boha sa vždy splnili a splnia, ale mnohí sú v tom slepí, aby to videli. Následne tvrdia, že sa nesplnili, alebo, že sa ani nesplnia.

[Neregistrovaný]

Mnohí Židia stále čakajú na Mesiáša, lebo veria, že to proroctvo sa splní. No súčasne nevedia, že to proroctvo o príchode Mesiáša, sa už splnilo a to príchodom Krista. Takže sú v tom slepí, aby to videli a hluchí, aby počuli slovo evanjelia.

Takže proroctva od Boha sa vždy splnili a splnia, ale mnohí sú v tom slepí, aby to videli. Následne tvrdia, že sa nesplnili, alebo, že sa ani nesplnia.

Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus Kristus

[Neregistrovaný]

Mnohí Židia stále čakajú na Mesiáša, lebo veria, že to proroctvo sa splní. No súčasne nevedia, že to proroctvo o príchode Mesiáša, sa už splnilo a to príchodom Krista. Takže sú v tom slepí, aby to videli a hluchí, aby počuli slovo evanjelia.

Takže proroctva od Boha sa vždy splnili a splnia, ale mnohí sú v tom slepí, aby to videli. Následne tvrdia, že sa nesplnili, alebo, že sa ani nesplnia.

Žiaden Mesiáš nepríde ani nebol. To je len odpradávna túžba ľudí hľadať v niekom záchrancu, hrdinu, nádej na lepší život alebo večný život. Aj celá história Izraela bola o nenapĺňaných očakávaniach. Prišiel jeden prorok, druhý, tretí, stopäťdesiaty a nič sa nezmenilo. Náboženskí fanatici stále snívajú o postavení tretieho chrámu. Ako sa v dvadsiatom storočí Židia sťahovali do štátu Izrael, tak teraz je trend opačný. Kto by tam chcel žiť v neustálom ohrození života, že?

[Viktorrealita]

Žiaden Mesiáš nepríde ani nebol. To je len odpradávna túžba ľudí hľadať v niekom záchrancu, hrdinu, nádej na lepší život alebo večný život.

Kto chce žiť bez nádeje, bez zmyslu svojho života? Beznádejný existencializmus, ponúka človeku len smrť, tmu, a prázdnotu. To je to, čo vedie k depresiám a sebevraždám. Presýtenosť dočasnými vecami nedáva človeku zmysel života, lebo nádej v dočasné veci, končí tam, kde končia dočasné veci. No Božie zasľúbenie dáva večný život a v tom je aj zmysel života a teda, vo večnosti oslavovať svojho Boha v spoločenstve s ním. Čo je viac, ako toto zasľúbenie zvrchovaného Boha? Život je v tom, čo dáva večný život a nie dočasný. No a večný život dáva jedine Božie zasľúbenie a to jedine z milosti skrze vieru v Krista – je to dar od Boha.

Ak niekto povie, že Mesiáš nebol na Zemi, tak si musí úprimne odpovedať na otázku, ktorá je viditeľnou realitou a nedá sa to nevidieť iba poprieť. Ako to, že po celom svete a teda u predtým pohanských národov, tak ako to, že milióny a milióny ľudí uctievajú Krista a skrze Krista Boha Abraháma, Boha Izáka, Boha Jakoba a volajú z nemu - Otec? Bol pre nich predtým neznámym Bohom a uctievali démonom a svojím vymysleným kamenných a drevených bôžikov.

Aj celá história Izraela bola o nenapĺňaných očakávaniach. Prišiel jeden prorok, druhý, tretí, stopäťdesiaty a nič sa nezmenilo. Náboženskí fanatici stále snívajú o postavení tretieho chrámu. Ako sa v dvadsiatom storočí Židia sťahovali do štátu Izrael, tak teraz je trend opačný. Kto by tam chcel žiť v neustálom ohrození života, že?

Na celej histórii Izraela je vidieť Boží plán spásy a to sa týka aj záchrany celého sveta. To sú Božie časy a Božie cesty a nie ľudské.

Všetko sa zmenilo a preto sme došli do doby, v ktorej žijeme, ktorá je úplne iná, ako bola predtým. Je umožnené, aby podľa proroctva bolo Evanjelium zvestované všetkým národom. Súčasne vidíme splnenie proroctva a Izraelský národ, ktorý bol Bohom rozohnaný a po čase skoro 2000 rokov znova zhromaždený a to na to isté miesto. Aj pre neho je pripravovaný čas, ak sa teda naplní počet, ktorí majú uveriť v Krista z pohanov, tak príde aj čas, keď mnohí uveria v Mesiáša – Krista, aj zo Židov. Všetci vykúpení a to z pohanov a zo Židov tvoria jeden a ten istý Boží ľud, lebo v Kristu sa to všetko sa vykúpené sa zjednocuje v jedno telo a teda s jednou hlavou - Kristom.

[Neregistrovaný]

Neviem či boh má nejaký plán, ale pokiaľ sú výsledkom plánovania milióny mŕtvych, tak niečo tu nie je v poriadku. Stačí sa pozrieť do histórie ľudstva.
Štát Izrael ako umelý projekt ma v podstate nezaujíma. Je to len ďalší neuralgický bod na Zemi. Bolo od začiatku jasné, že obyvatelia tam nebudú žiť v mieri.

[Neregistrovaný]

Říci, že žádný mesiáš nepřišel a nepřijde neznamená žít život bez naděje.
Naději na lepší život po životě a setkání s Bohem může mít každý a nepotřebuje k tomu věřit v konkrétního mesiáše.

Víra v příchod Mesiáše (jedno jestli 1. nebo 2.), který vše vyřeší naopak vedla u mnohých ke zklamání a k zahození svého života i života svých dětí a možností zde na zemi, protože přece nemá smysl zde již pro sebe a ostatní dále něco budovat, když se blíží konec. Ano mnozí díky té víře v počátcích pomohli šířit křesťanství, ale není jisté zda by to nedělali i bez víry v to že ještě oni se dožijí návratu Ježíše.

Naopak, aby poselství o Mesiáši padlo na úrodnou půdu, nejprve musí přijít křesťanství s vírou v hřích, dědičný hřích a s odplatou věčné smrti za hřích, aby lidem nejprve sebrala možnost se po smrti setkat s dobrým Bohem. Ten by je přijal, protože je Láska, ale podle křesťanství se na ně musí nejprve věčně hněvat, leda by vyznali víru ve jméno týpka, co žil na nějakém místě planety před 2000 lety.

Proti týpkovi nic nemám, ale učení o Mesiáši ve skutečnosti nejprve vytváří problém a překážku lidem k Bohu, aby jim pak z toho jakoby nabízelo jediné řešení.

S učením o Mesiáši a nutnosti hlásat evangelium do celého světa se přímo pojí víra, jakoby bez toho evangelia všichni lidé na světě nedokázali mít v sobě dobro a lásku hledat cesty jak se k sobě chovat lépe.

Ale to je iluze!

Určitě najdeme křiklavé příklady vykořisťujích ideologií, ale to i v Evropě a i v křesťanství a v židovství i v ostatních pohanských a jiných náboženstvích a ateismu.
Ale najdeme i obrácené příklady, kdy se ateisté ,humanisté, pohané či jinověrci chovají nesobecky a s láskou či sebeobětováním a nepotřebují k tomu evangelium ani mesiáše.
Samozřejmě k tomu může křesťan mít plnou pusu nálepek, že to stejně je působením Ducha Svatého/Ducha Kristova tedy vlastně Ducha evangelia, ale to jsou jen kecy. (= nedokazuje to že, je nutné věřit v Mesiáše)
Zkrátka to dobré lze na zemi poznávat a projevovat i bez evangelia o mesiáši.

Například na Havajských ostrovech existuje staré učení Huna a například technika jak si dát život do pořádku - hoponopono

Ve vztahu se ostatními s Bohem či vesmírem i sám se sebou se opakují a prožívají 4 věty -
Miluji tě
Omlouvám se
Prosím, odpusť mi
Děkuji ti

Za mne je to výtažek a jádro dobrého učení které najde člověk i v evangeliu ale i v konfucianismu nebo jiných učeních.

Klíč ke šťastnému životu - Láska, ochota omluvit se, pokora, vděčnost (v lásce je i ochota odpouštět)

Za mne je to ještě jednodušší než desatero

Nepotřebuji tam slyšet o trestání vin otců na synech do 3. i 4. pokolení, ani o tom že Bůh nenechá bez trestu toho, kdo by bral jeho jméno nadarmo, ani o tom ne nemám dychtit po otrokyni a oslu.

Zase Ježíšovo Miluj Boha a miluj bližního jako sám sebe - tam podle mne často lidem chybí pochopení že je potřeba milovat i sám sebe neboli nejprve sám sebe a pak podle toho i ostatní.
Když totiž vezmu kontext křesťanství, tak silně a často tam je princip ,,umírání sobě sama" nebo spíš něco jako ,,zapři sám sebe pak jdi a následuj mne".

Potom ale nemůže fungovat to miluj bližního jako sám sebe. Protože věřící lidé se často snaží být Bohu vděční za vše, co pro ně mesiáš udělal (i když to neviděli ale věří) a snaží se tou vděčností sloužit ostatním ale i si nechávají ubližovat a nechávají se pronásledovat, zase protože si přečetli ,že to patří ke zbožnosti, a protože nemilují sami sebe tak, aby se za sebe postavili. Za ostatní, to by se obětovali, ale na sobě nechávají dříví štípat. Když pak pod tím vším mluví jejich vlastní já, které by také chtělo zde na zemi zažívat něco krásného a plnit si sny a je nespokojené s vírou že by Bůh chtěl po něm jen poslušnost a odevzdání, tak začnou bojovat sami proti sobě, jakoby tento hlas byl svůdce , hříšné tělo. ,,Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani nemůže podřídit Božímu zákonu." řekne jim bible.

V praxi pak vidím absurdní scény, kdy si 2 přátelé nebo rodina navzájem přehazují dar o který by vlastně možná měli oba zájem, ale každý má pocit, že zbožnější je dát přednost tomu druhému.
Nebo to vidím u rodičů, kteří zkusí obětovat svůj čas a život aby zajistili svým dětem něco lepšího než mají oni sami, aby alespoň jejich děti byly šťastné. Jen na tom pro ně záleží, ale to je také iluze.
Pak se rodiče diví, že ty děti nejsou šťastné. 1) Nežijí se šťastnými rodiči a tedy nemohou se radovat společně i z jejich radosti. 2) Tento model sami plně přejmou a začnou si také odpírat a to zase ve prospěch svých dětí.
Takže nakonec každá generace se vzdá svého štěstí pro tu další která se jí ale vzdá taky. Nikdo nebude šťastný, ale všichni si to budou omlouvat tím, že to přece je zbožné a dobré pro ty druhé.

Takže jaképak milování sebe sama. Je to obětování se za ostatní. Ti pokud se ale obrátí tak se také začnou chovat tak že se budou obětovat.

A pak přichází ještě ta frustrace, když náhodou ti pro které jsem se obětoval si toho neváží a stejně to promarní. Protože se takto věřící obětuje pro jiného vytváří tím na něj tlak dluhu, že kvůli jeho oběti musí ten druhý mít dobrý život. Ten pak cítí tlak na to, že sice ještě vše ve svém životě nevyřešil, ale přece musí nějak ukázat vděčnost, když za něj tolik zaplatili.

Takže i když je evangelium ve své podstatě změna k lepšímu, protože do té doby lidé věřili v přísného a krutého Boha, kde po přestupku bez vlastní nápravy na kterou neměli sílu už neměli šanci, tak to není ideál top. Totiž v SZ i NZ je mišmaš myšlenek a teologií. Na jednu stranu je fajn, že si tam každý najde to svoje a díky tomu asi křesťanství dokázalo absorbovat veliký objem různě smýšlejících lidí, ale na druhou stranu to umožňuje spoustě lidem zůstávat zaseknutých na úrovni vědomí, kde v různých oblastech stále srdce a lásku blokuje strach a pravidla (víra) a přitom se to stále tváří, že to je tak od Boha a tím nutné.

Proto i v bibli velice silní jedinci, kteří ,,žili s Bohem" se vymykali pravidlům a nařízením a nechovali se podle nich ani nešli se stádem a byli samotáři. Nenechali si od ostatních diktovat jak mají věřit a jak se mají chovat ale jednali jak nejlépe uměli.

(Henoch, Eliáš, Pavel, ale i Ježíš)

[Neregistrovaný]

Dobre zhrnuté. Prečo mám mať celý život pocit viny a zároveň nekonečnej vďačnosti k čomu ma núti kresťanstvo? Každý má svoje ego, ktoré je prirodzenou súčasťou ľudskej bytosti. Prečo si mám celý život hovoriť, že nie som hoden večného života, ale že je to vďaka Mesiášovi a milosti? Len preto, lebo som sa narodil na tomto svete?