Katolická církev

[Lída Rohalová]

Jedna taková zajímavost: Moje skutečná podoba jména je slovenská: jsem Rohaľová. To je jen taková perlička, přít se nehodlám.

Pokoj všem.

[mikim]

Jedna taková zajímavost: Moje skutečná podoba jména je slovenská: jsem Rohaľová. To je jen taková perlička, přít se nehodlám.

Pokoj všem.

Takže jen takové to změkčené "l, tak to asi budeš taková "menší hodnější čertice"

[Neregistrovaný]

Přátelé omlouvám se vám za našeho ctěného bratra mikima.
V Severní Korei je sága rodů Kimu, je to taková "posvátná trojice"
diktátorů, kteří mohou všechno.
No a my v Česku máme tvořící se ságu severomoravského rodu Kimů.
Povšimněte si té náhodnosti - mikim - a podobnosti.
Je to forma vyjádření vznešenosti a jedinečnosti osobnosti:
mikim podoba Mi(y) Kim. Množné číslo má v sobě pluralis majestatis
No, jsme přece vyzýváni modlit se za všelijaké lid. Je tedy možné zařadit
mikima mezi všelijaké lidi.

[Neregistrovaný]

Jsou jedinci, kteří si dovolí mluvit i za Boha. My Kimové to můžeme.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Majest%C3 ... lur%C3%A1l

[Martin Lejsal]

Každá církev má svoje do puntíku pravověrné, díky kterým se máme možnost učit lásce a trpělivosti. My bychom naopak měli být pro ně příležitostí učit se totéž. Snad Bůh dá. I u nás v ŘKC takoví jsou a věřte, kdyby v ŘKC převzali moc, nebylo by to dobré. Jejich nabídkou je pouze - přijmi jak to je a nepřemýšlej o tom. Pokud se ale někdo rozhlédne po jiných "klubech", zjistí, že zelená tráva je ve větší, či menší míře v každém z nich. A taky kupy hnoje a uschlé kvítí. Na druhou stranu má každá církev svoje liberály, ultraliberály a zdánlivě tak není střední cesty. Kdo přemýšlí a zjišťuje, že ve svém svědomí není schopen vzít do puntíku vše z jednoho klubu, je vlastně doma všude a přitom úplně nikde. Z hlediska věrouky. Z hlediska na Krista zaměřených křesťanů, nachází domov kdekoli oni jsou.

Po mnoha letech hledání a zkoumání pravdy, jsem nějaká stanoviska samozřejmě zaujal, ta většinou střední. ALe co po tolika letech zjišťuji je, že jestli něco potřebuji, je to osoba Pravdy, které se v mnoha ohledech tolik nepodobám. Kristus.

Víte, možná - a já to připouštím, nezavrhuji to - někdy v budoucnu dojde k tomu, že bude prubířským kamenem - jako bylo ovoce poznání dobrého a zlého v ráji - sobota. Má to ale háček. Adam s Evou selhali ne proto, že by o Božím varování nevěděli, ale proto, že Bohu nedůvěřovali. Někdy v budoucnu zvítězí v jakémkoli prubířském kameni - i sobotě - ne ten, kdo o tom dopředu ví, ale ten, kdo Bohu důvěřuje a každý den nese svůj kříž a následuje ho. Kdo stejně jako Kristus nelpí na svém životě, ale stává se otrokem - služebníkem všech. Kdo nemiluje svůj život natolik, že by se zalekl smrti - jednou snad fyzické a násilné, je to možné - ale dnes, každý den smrti své duše plynoucí právě z té nesobecké služby druhým a z toho, že druhé pokládá za důležitější, než sám sebe.

A v tom mám takové mezery přátelé. Pořád se točím někde ve druhé lekci pro začátečníky.

CO mě osobně nejvíce v teologii pomohlo u ŘKC, je trinitární teologie. Vnitrotrojiční vztahy. Pro mne to bylo zjevení.

[Martin Lejsal]

Prosím, nechci dělat nějakou propagaci na EGW, ale jednou řekla, napsala, že v posledním sporu na konci, půjde o dvě témata, která byla Bohem člověku dána v ráji. O manželství a sobotu. Pokud trochu sledujete, co se děje v celém západním světě ohledně manželství - například pro všechny - je jasné, že jedna z těchto věcí je tu.

Zatím si to nedovedu představit, ale je zcela možné, že se naplní i to druhé téma. Asi je divné, když o tom píše katolík a jáhen v jedné osobě. No, to je tím, že tak nějak přemýšlím a sleduji široko záběrově.

Nedávno papež František podepsal v Abu Dhabí dokument, společné prohlášení s hlavním islámským imámem univerzity Al - Azhar. V něm oba podepsali, že různost náboženství, plyne z Boží moudrosti. To je myslím pro tábory obou stran nepřijatelné. ALe zřetelně dochází k jakémusi sjednocování náboženských vůdců na nejvyšších postech. Minulý týden se setkal se šéfem mormonů a celkem si notovali v tom, že se sice liší dogmaticky, ale ve věcech spolupráce pro dobro celé planety jsou jednotní.

Sleduji co se děje i v CASD, ohledně poslední GK. Podle mne je to více méně snaha vytvořit model vládnutí, který není až tak odlišný od toho, který v ŘKC byl uplatňován dlouhá období v minulosti. Je to zajímavé, protože současný papež usiluje všemi silami naopak o decentralizaci moci a nejen ve věcech disciplinárních,ale i v oblasti interpretace věrouky.

Je třeba sledovat co se děje. Babylon není otázka stranické příslušnosti, ale stylu myšlení a způsobů jak uplatňuji vliv a působení na lidi. Nátlak, nebo láska, milosrdenství a trpělivost - jako Bůh.

[Lída Rohalová]

Kdo přemýšlí a zjišťuje, že ve svém svědomí není schopen vzít do puntíku vše z jednoho klubu, je vlastně doma všude a přitom úplně nikde. Z hlediska věrouky. Z hlediska na Krista zaměřených křesťanů, nachází domov kdekoli oni jsou.

Takový člověk je ve svém nitru svobodný, protože má nadhled v každé denominaci/sboru/kostele, prostě kdekoliv se nachází. Zeptá-li se ho někdo "Kdo jsi?", nedokáže se sám zařadit, a tudíž ani odpovědět na dotaz. Přesto pravda osvobozuje. Ten člověk je svobodný, ale pro druhé se stává nečitelným. My lidé máme rádi určitou předvídatelnost osobnosti, postojů, tužeb, myšlenek...atd. Vidím to i zde na webu, když zde přijde někdo nový, jaké se rozběhne "pátrání" po tom, kdo to je a co vyznává. Nejistota není příjemná.

Na druhou stranu i svobodný člověk touží po "zázemí". Není-li nikde členem, to jest člověkem se závazkem k nějakému společenství, nebývá logicky připuštěn k poradám, nemůže vykonávat služebnosti, jeho aktivita ve sboru nemusí dosáhnout plného rozsahu. Členství ve sboru svobodu neumenšuje, ale naopak rozvíjí. Přesto nikoho nenutím, aby byl někde členem, dokud si ten člověk není 100 % jistý, že to opravdu chce. Dnes se hodně mluví o členství, píše se o něm, ale nikdo nemusí dělat ukvapená rozhodnutí a podléhat emocionálnímu nátlaku, pokud se takový vyskytne. Já osobně se nacházím momentálně ve stadiu rozhodování, které ještě nějakou dobu potrvá, protože je to závažné životní rozhodnutí a už nechci dělat žádné odchody ani konverze někam jinam. Na druhou stranu pokud to rozhodování trvá dlouho, je pak ještě těžší, protože člověk si udělá přátele na všech stranách, z nichž si pak jednu vybere jako své pravidelné společenství, a do druhých přestane docházet. V srdcích lidí, kde přestal docházet, vznikne prázdnota, neboť už si na toho člověka zvykli. Jsem vděčná za to, že mám 1 sbor, kde je moje místo, ale jsem ráda, když občas mohu vyrazit i na návštěvu v rámci ekumenických rozhovorů.

V poslední době potkávám mnoho lidí, kteří jsou "bezprizorní". U těch, kteří si zachovali víru v Krista, vnímám, že jejich víra roste a přechází do hluboké důvěry Bohu. Těmto lidem většinou nikdo nerozumí, jen ten, kdo chodil nebo chodí ve stejných mokasínách. Tyto lidi neoslovují náboženské fráze ani poučky o "nerozumnosti" jejich života. A protože těmto lidem nikdo nerozumí, nezbývá jim, než se spoléhat na Toho, kdo rozumí a kdo nikdy nenechá na holičkách. Myslím, že se nemusíme nábožensky znepokojovat, vidíme-li někoho, kdo hledá, kdo je nepředvídatelný, kdo možná sám neví, jakou má identitu. Možná právě my budeme těmi, kdo mu tu identitu pomůže najít a pomůže mu pochopit, že jeho identita je v Bohu Otci v prvé řadě, a až v druhé řadě v náboženské společnosti s vlastní věroukou.

[Josef]

Každá církev má svoje do puntíku pravověrné, díky kterým se máme možnost učit lásce a trpělivosti. My bychom naopak měli být pro ně příležitostí učit se totéž. Snad Bůh dá. I u nás v ŘKC takoví jsou a věřte, kdyby v ŘKC převzali moc, nebylo by to dobré. Jejich nabídkou je pouze - přijmi jak to je a nepřemýšlej o tom. Pokud se ale někdo rozhlédne po jiných "klubech", zjistí, že zelená tráva je ve větší, či menší míře v každém z nich. A taky kupy hnoje a uschlé kvítí. Na druhou stranu má každá církev svoje liberály, ultraliberály a zdánlivě tak není střední cesty. Kdo přemýšlí a zjišťuje, že ve svém svědomí není schopen vzít do puntíku vše z jednoho klubu, je vlastně doma všude a přitom úplně nikde. Z hlediska věrouky. Z hlediska na Krista zaměřených křesťanů, nachází domov kdekoli oni jsou.

Po mnoha letech hledání a zkoumání pravdy, jsem nějaká stanoviska samozřejmě zaujal, ta většinou střední. ALe co po tolika letech zjišťuji je, že jestli něco potřebuji, je to osoba Pravdy, které se v mnoha ohledech tolik nepodobám. Kristus.

Víte, možná - a já to připouštím, nezavrhuji to - někdy v budoucnu dojde k tomu, že bude prubířským kamenem - jako bylo ovoce poznání dobrého a zlého v ráji - sobota. Má to ale háček. Adam s Evou selhali ne proto, že by o Božím varování nevěděli, ale proto, že Bohu nedůvěřovali. Někdy v budoucnu zvítězí v jakémkoli prubířském kameni - i sobotě - ne ten, kdo o tom dopředu ví, ale ten, kdo Bohu důvěřuje a každý den nese svůj kříž a následuje ho. Kdo stejně jako Kristus nelpí na svém životě, ale stává se otrokem - služebníkem všech. Kdo nemiluje svůj život natolik, že by se zalekl smrti - jednou snad fyzické a násilné, je to možné - ale dnes, každý den smrti své duše plynoucí právě z té nesobecké služby druhým a z toho, že druhé pokládá za důležitější, než sám sebe.

A v tom mám takové mezery přátelé. Pořád se točím někde ve druhé lekci pro začátečníky.

Martine, kvůli tomuto tvému postoji jsi vůbec nemusel utíkat od adventistů ke katolikům. Já jako adventista vůbec nemám problém souhlasit se vším, co jsi v citovaném příspěvku napsal.
Nevím, jestli jsi byl adventistou nějakých 30 let zpátky. Pokud ne, tak tě možná překvapí, že čtvrtlením tématem biblického studia v sobotní škole bylo: církev viditelná a neviditelná. Kdybych to téma vyjádřil matematicky: církev neviditelná (Boží) má průnik s mnoha církvemi viditelnými, ale žádná viditelná církev není celá podmnožinou církve neviditelné (Boží). Ano, ani církev adventistů tam není celá. Je to přirozené a nic nové - již Pán Ježíš Kristus vyprávěl, že koukol roste spolu s pšenicí.

Adventisté neučí, že zachovávání nějakých nařízení je cestou ke spasení, ani že pouze příslušnost k jejich církvi je cestou ke spasení.
Katolici to učí, jak jistě sám víš. (Neplatí to pro ty, "kdo Krista a církev neznají bez vlastního zavinění", abych byl přesný).

Když to shrnu:
- podle učení ŘKC pro tebe již není jiná cesta ke spasení, než zůstat členem ŘKC a účastnit se předepsaných svátostí, protože již znáš "Krista a církev". A nikde ve světě, kde je ŘKC známá také nikdo, kdo není jejím členem nemůže být spasen.
- podle učení CASD klidně můžeš být spasen i jako člen ŘKC, protože spasení není podmíněno členstvím v té či oné církvi.
Zdá se, že jsi odešel ze svobody do nesvobody, nebo ne?

Na druhou stranu jsem si s politováním přečetl tvoji bakalářskou práci coby studenta Katolické teologické fakulty UK, kde podsouváš adventistům legalismus, "chytání do pasti" apod. Učení CASD hodnotíš ne z pohledu bible, ale z pohledu učení a tradice ŘKC...
Nejsi jediný, kdo odešel z CASD a pak vypracoval studentskou práci, kde "hodnotil" CASD a její historii. Četl jsem již několik takových pracíi a ani při nich, ani při té tvoji se nemohu ubránit dojmu, že jste dělali "užitečné idioty" pro někoho jiného.

O to větší radost mám z toho, že v dnešních společenských "turbulencích" vnímáš posuny ohledně manželství a rodiny. Přeji ti, aby, když dojde i na sobotu, kterou zmiňuješ, byl jsi stále otevřený Boží (ne adventistické) pravdě a včas rozpoznal, kde je tvoje místo.

[Tomáš Plechatýý]

Martine, kvůli tomuto tvému postoji jsi vůbec nemusel utíkat od adventistů ke katolikům. Já jako adventista vůbec nemám problém souhlasit se vším, co jsi v citovaném příspěvku napsal.
Nevím, jestli jsi byl adventistou nějakých 30 let zpátky. Pokud ne, tak tě možná překvapí, že čtvrtlením tématem biblického studia v sobotní škole bylo: církev viditelná a neviditelná. Kdybych to téma vyjádřil matematicky: církev neviditelná (Boží) má průnik s mnoha církvemi viditelnými, ale žádná viditelná církev není celá podmnožinou církve neviditelné (Boží). Ano, ani církev adventistů tam není celá. Je to přirozené a nic nové - již Pán Ježíš Kristus vyprávěl, že koukol roste spolu s pšenicí.

Adventisté neučí, že zachovávání nějakých nařízení je cestou ke spasení, ani že pouze příslušnost k jejich církvi je cestou ke spasení.
Katolici to učí, jak jistě sám víš. (Neplatí to pro ty, "kdo Krista a církev neznají bez vlastního zavinění", abych byl přesný).

Když to shrnu:
- podle učení ŘKC pro tebe již není jiná cesta ke spasení, než zůstat členem ŘKC a účastnit se předepsaných svátostí, protože již znáš "Krista a církev". A nikde ve světě, kde je ŘKC známá také nikdo, kdo není jejím členem nemůže být spasen.
- podle učení CASD klidně můžeš být spasen i jako člen ŘKC, protože spasení není podmíněno členstvím v té či oné církvi.
Zdá se, že jsi odešel ze svobody do nesvobody, nebo ne?

Na druhou stranu jsem si s politováním přečetl tvoji bakalářskou práci coby studenta Katolické teologické fakulty UK, kde podsouváš adventistům legalismus, "chytání do pasti" apod. Učení CASD hodnotíš ne z pohledu bible, ale z pohledu učení a tradice ŘKC...
Nejsi jediný, kdo odešel z CASD a pak vypracoval studentskou práci, kde "hodnotil" CASD a její historii. Četl jsem již několik takových pracíi a ani při nich, ani při té tvoji se nemohu ubránit dojmu, že jste dělali "užitečné idioty" pro někoho jiného.

O to větší radost mám z toho, že v dnešních společenských "turbulencích" vnímáš posuny ohledně manželství a rodiny. Přeji ti, aby, když dojde i na sobotu, kterou zmiňuješ, byl jsi stále otevřený Boží (ne adventistické) pravdě a včas rozpoznal, kde je tvoje místo.

Josefe
Reaguji na to tučné co jsi napsal.
Protože to není úplné. Napsal jsi teď jen to co se ti hodí když píšeš srovnání CASD a ŘKC.

CASD sice učí to co jsi psal - ,,církev neviditelná (Boží) má průnik s mnoha církvemi viditelnými, ale žádná viditelná církev není celá podmnožinou církve neviditelné (Boží)." - Ale zároveň učí i další věci.

CASD učí, že CASD je jediná viditelná Boží církev ostatku. CASD prorokyně učí, že Nakonec dějin světa bude CASD jakožto věrný ostatek pronásledovaná a všichni lidé se buď přidají na stranu šelmy a zahynou, nebo na stranu Boží a přidají se k ostatku- CASD.
http://adventismus.cz/?p=627

CASD také v knize velký spor věků učí, že všichni, kdo zavrhují CASD ,,poznání(učení)" o roku 1844 a nebeské svatyni svatých, tak nemají od roku 1844 žádný užitek z Ježíšovy služby tedy usmíření za jejich hříchy a tedy vlastně spásu. CASD učí, že dne 22.10.1844 se zavřely dveře naděje a milosti, jimiž lidé po osmnáct staletí přicházeli k Bohu!!!
http://adventismus.cz/?p=452

Tedy ikdyž to ostatní křesťané neví, tak od vzniku CASD a jejího poznání už nemohou přicházet k Bohu jinak, než přes CASD.

Takže CASD neříká, že stačí být v CASD, abys byl spasen. CASD říká, že abys byl spasen musíš přijít k Bohu přes učení o svatyni, které vyučuje pouze CASD + musíš být věrný v době pronásledování, posvěcený a nesmíš mít ani jediný nevyznaný hřích ve chvíli, kdy na tebe přijde řada ve vyšetřujícím soudu, což může být kdykoliv.
V CASD (věrouce) si vlastně nikdy nemůžeš být jistý svou spásou.
http://adventismus.cz/?p=455

Také píšeš, že:

,,Adventisté neučí, že zachovávání nějakých nařízení je cestou ke spasení,..."

No jestli trochu čteš fórum, tak bych ti doporučil, aby sis tohle zkusil obhájit před Mikimem , který zde horlí za adventní ,,čistotu nauky a učení".
Ale vážně. Adventisté přece učí, že Bůh vyžaduje poslušnost všech deseti přikázání.

Já vím, že CASD do toho ještě přidává spasení z milosti skrze víru, ale ty nauky nejdou dát dohromady a tak je z toho guláš, kde poctiví v církvi se snaží dodržovat přikázání aby byli zachránění, ale zároveň se když tak hájí, že je to Jedině díky Ježíšově oběti na kříži.

Takže si myslím, že tvé srovnání není fér.
Řekl bych ale, že jak Ty Josefe, tak Martin, který byl Kazatelem u adventistů oba víte jak to v CASD chodí.
Takže to píšu spíš jako veřejnou opravu nebo doplnění tvého stanoviska.

[mikim]

...CASD učí, že CASD je jediná viditelná Boží církev ostatku. CASD prorokyně učí, že Nakonec dějin světa bude CASD jakožto věrný ostatek pronásledovaná a všichni lidé se buď přidají na stranu šelmy a zahynou, nebo na stranu Boží a přidají se k ostatku- CASD.

no spíše jen ostatek z ostatku bude pronásledován, protože se nepřidá na stranu šelmy, kam se přidá většina církví, ale nejspíše i většina adventistů, z nichž už dnes jsou někteří říťolezové do řkc a ekumeny jak vyšití:)

...CASD také v knize velký spor věků učí, že všichni, kdo zavrhují CASD ,,poznání(učení)" o roku 1844 a nebeské svatyni svatých, tak nemají od roku 1844 žádný užitek z Ježíšovy služby tedy usmíření za jejich hříchy a tedy vlastně spásu. CASD učí, že dne 22.10.1844 se zavřely dveře naděje a milosti, jimiž lidé po osmnáct staletí přicházeli k Bohu!!!

Pochybuji že CASD (pořád si ji pletu s ČSAD:)) někde dnes ještě učí že dne 22.10.1844 se zavřely dveře naděje a milosti, jimiž lidé po osmnáct staletí přicházeli k Bohu!!!
To učili ještě před vznikem církve jen někteří její zakladatelé několik roků, ale po vzniku církve až to správně pochopili už nic takového neučili a dodnes neučí.

...Takže CASD neříká, že stačí být v CASD, abys byl spasen. CASD říká, že abys byl spasen musíš přijít k Bohu přes učení o svatyni, které vyučuje pouze CASD + musíš být věrný v době pronásledování, posvěcený a nesmíš mít ani jediný nevyznaný hřích ve chvíli, kdy na tebe přijde řada ve vyšetřujícím soudu, což může být kdykoliv.
V CASD (věrouce) si vlastně nikdy nemůžeš být jistý svou spásou.

Však jo a je to Biblické a logické, bez svatyně svatých ve které dodnes Pán Ježíš Kristus působí a"předkládá svoji prolitou krev" před Otcem, kterou očišťuje naše vyznané hříchy (tedy za předpokladu, že je dnes ještě někdo vyznává), a v době kdy ukončí tuto činnost tak je zcela logické, že už v té době musí být všichni kdo chtějí být spasení bez hříchu. Žádný hříšník přece do nebe nemůže vstoupit a být spasený, to by byl úplný nesmysl. Ne tedy když na Tebe přijde řada při vyšetřujícím soudu musíš být nutně 100% bez hříchu, ale až v době kdy bude tento soud ukončen.

Jistý spásou v CASD ani v ŘKC ale ani nikde jinde až do 2PJK si nemůže nikdo. Pokud někdo tvrdí, že už dnes je 100% spasený a o spásu už nemůže nikdy přijít tak to musí být fakt frajer:), který ale nečetl důkladně Písmo všech, kteří o tom píšou.

...No jestli trochu čteš fórum, tak bych ti doporučil, aby sis tohle zkusil obhájit před Mikimem , který zde horlí za adventní ,,čistotu nauky a učení".
Ale vážně. Adventisté přece učí, že Bůh vyžaduje poslušnost všech deseti přikázání.

Praštit tě polstrovanou palicí
Bez poslušnosti všech deseti přikázání nemůže být nikdo spasen, to by v tom nebi byl pak pěkný bordel

...Já vím, že CASD do toho ještě přidává spasení z milosti skrze víru, ale ty nauky nejdou dát dohromady a tak je z toho guláš, kde poctiví v církvi se snaží dodržovat přikázání aby byli zachránění, ale zároveň se když tak hájí, že je to Jedině díky Ježíšově oběti na kříži.

Co nejde, jak nejde, všechno jde když se chce, klidně si namíchej koktejl z milosti o které učí jen ap. Pavel (Ježíš o ni jako podmínce spasení nic neučil a z ost. ap. snad se o ni zmínil jen 1x Petr), poslušnosti dodržování Desatera, dělání dobrých skutků když je můžeš dělat (v tom případě pokud je neděláš nebudeš spasen a půjdeš jako kozel do píp viz Ježíš Mt. 25 kap.) a samozřejmě musíš mít i Ježíšovu víru (tedy nejen věřit v Ježíše) věřit tak jak věřil On a dělat to co dělal On (tedy co zmůžeš s pomocí Boží na kterou se i Ježíš spoléhal) a pak bude každý mít šanci na spasení při 2PJK.