A ČO S TÝM?

V křesťanství se vede dlouhodobě zápas o správné slovní vyjádření Boha ve vztahu k třem metaforickým výrazům
- Otci, Synu a Duchu Svatém.

Mám zato, že emoce nejsou dobrým diskuzním přítelem - nepatří do odborné diskuze či polemiky.

Někdy máme snahu definitivně uzavřít přemýšlení o Bohu do nějaké konstanty.

Jsou-li tu tři výrazy projevu Boha, jaká je konstanta pro "výpočet" existence kdo je a není Bůh?

Už se vám podařilo vypočítat touto pomyslnou "rovnici" jsoucnost Boha?

Uz existuje tato tema:

vierouka-f4/doktrina-o-trojici-t621.html

Vlákno trojiční rovnice je založeno na jiné myšlence,

aneb když se setká nebe se snahou člověka pokusit se o pochopení nepochopitelného.

Jako v češtině, tak i v hlavě.

Slovo "trojiční" je přídavné jméno, určuje rozvinutí něčeho podstatného.
Slovo "rovnice" je podstatné jméno, je to základ myšlenky tohoto vlákna

Vypočitatelné rovnice. a zřejmě jsou i nevypočitatelné nebo se nedaří ve vztazích.

Kdo ke komu patří? Mám vůbec někoho ke komu patřím?

Otec + matka + dítě = rodina (ideál) (v případě oboustranné plodnosti) Známá rovnice, kterou nikdo nepočítá, ale v životě je to někdy tak, že se někdy hledá:

Matka + dítě ? otec x
Otec ? dítě x + matka x
Dítě ? otec x + matka x


Kombinací může být více......

Tím, že jsou v dnešní době možné genetické testy, je větší pravděpodobnost dopátrat se otce, matky a nebo dítěte ve všech kombinacích známých a neznámých.
Někdy to trvá dlouho, ale je to možné. Určitě jste zaregistrovali v médiích různé spory o tom, kdo ke komu patří.
Rovnice jsou jako příklad řešení a hledání vztahů.

Kdo je v té lidské "trojici" předcházejícího komentáře důležitější a kdo má nižší hodnotu?
Kdo je prvořadý a kdo je druhořadý nebo podřadný?
Má snad Otec větší hodnotu než matka a obráceně. Jsou děti méně hodnotné než jejich rodiče a obráceně.
Je pravdou, že v některých rodinách je to postaveno na nadřazenosti a pořadí důležitosti.
Naše lidské nadřazování v rodinách a ve společnosti může být příčinou nepochopení toho co přichází z "nebe"
a v samotném dopadu prožíváme rozkládající se vztahy ve společnosti.
Na povrchu to vypadá dobře, ta technika, vědomosti, poznání, vhled do makro a mikro,
možnosti rychlého cestování, televize, internet, atp. .....