A ČO S TÝM?

Stvořitelský týden a sobota byla, je a bude velké dilema v křesťanství.
Jedni věří, že lidstvo je tu jen asi 6000 let a jiní věří, že to může být daleko více.
Používat Bibli, jako datovací kalendář je dost ošidné. Jistě něco je možné z Bible
v dějinách ověřit, ale data stvoření - ani náhodou.
Zvláštností tohoto záznamu je, že zde není vzpomenuta sobota, ale jen sedmý den.
Židovský pisatel zakomponoval sedmý den do stvoření a tak uzavřel stvoření do celku.
Z celkového hymnu razantně zní, kdo že to stojí za tím co zde vidíme.
Je zvláštní, že pisatel se nesnažil zapsat do Stvořitelského týdne přímo termín soboty,
ale jen číslovku den sedmý.
Hymnus používá k oslavě Hospodina 7 not (dnů), je to jednoduchá a přesto gradující kombinace
v notové osnově stvoření, která posloužila k oslavě Boha. Hymnus graduje v posledním dnu - dílo je skončeno,
uzavřeno a tím Hospodin ukončil na naši Zemi akt tvoření, na zemi je klid, již žádný "stavební hluk", všechno funguje tak, jak to má být.

Židovský pisatel začíná pracovat se sobotou v době v niž Hospodin
začíná vyvedením z Egypta formovat a učit izraelský národ.
Při padání many se objevuje
první zmínka o sobotě v souvislosti s důvěrou Hospodinu.
My adventisté se snažíme přesvědčit ostatní, že sobota se světila od ráje.
Otázkou je tedy, kdy se začala světit neděle nebo pátek a také co znamenalo v době před vznikem židovského národa světit nějaký den?
Rozhodně není na škodu 7denní cyklus - spíše je pro člověka přínosem.
I když v současné době funguje cyklus 5 + 2.
Krátká zmínka v příběhu Noe a konce potopy - objevuje se zde číslo 7
a my adventisté se chytáme každého stébla, aby se nám sobota neutopila.
Na tom, že jsme zvolili sobotní den, který mají i Židé nemusí být nic špatně.

Problematika se týká spíše dokazování, přesvědčování odsuzování a podmiňování spasení.

Stvořitelský týden a sobota byla, je a bude velké dilema v křesťanství. ..Je zvláštní, že pisatel se nesnažil zapsat do Stvořitelského týdne přímo termín soboty,
ale jen číslovku den sedmý.

Zatím je to téma spíše pro zasvěcené a teology. Sami Židé chápou, že stvořitelský týden skutečně končil sobotou.

Jedni věří, že lidstvo je tu jen asi 6000 let a jiní věří, že to může být daleko více.

Zastánců krátké chronologie je málo, ale obecně odklon od krátké doby lidstva začal teprve před 150 lety. Optimistické názory o stáří lidstva několik set tisíc let nesdílím, prokazatelné záznamy o nejstarších kulturách jsou skutečně z asi 33.století př.n.l.

Židovský pisatel začíná pracovat se sobotou v době v niž Hospodin začíná vyvedením z Egypta formovat a učit izraelský národ. Při padání many se objevuje
první zmínka o sobotě v souvislosti s důvěrou Hospodinu. My adventisté se snažíme přesvědčit ostatní, že sobota se světila od ráje.

Zdá se, že sobota se stala důležitou teprve v době Exodu, o svěcení od ráje není zmínka v Písmu, EGW ale o tom píše, samozřejmě, jako světitelé sedmého dne chceme dokázat, že svěcení platí o ráje.

Otázkou je tedy, kdy se začala světit neděle nebo pátek a také co znamenalo v době před vznikem židovského národa světit nějaký den?

To je dobře doloženo-neděle v římské říši a posléze v prvních sborech, pátek zavedl Mohamed, napodobil Židy a křesťany.
Neděle i pátek ale není v těchto případech ani tak dnem odpočinku, ale důraz je spíše na dni bohoslužby.

Na tom, že jsme zvolili sobotní den, který mají i Židé nemusí být nic špatně.
Problematika se týká spíše dokazování, přesvědčování odsuzování a podmiňování spasení.

Ambassadore, na tom je ale založena adventistická teologie, že sobota bude (a je) znamení Božího lidu a neděle znamení šelmy. Z toho nelze uhnout, protože to píše EGW. Myslím, že zachovávání špatně není, ale je to skutečně (podle asd) v centru pozornosti. Zatím se předpovědi o konfliktu se sobotou nenaplňují, uvidíme.

Neregistrovaný napísal: ↑09 Jún 2021, 14:47

Stvořitelský týden a sobota byla, je a bude velké dilema v křesťanství. ..Je zvláštní, že pisatel se nesnažil zapsat do Stvořitelského týdne přímo termín soboty,
ale jen číslovku den sedmý.

Zatím je to téma spíše pro zasvěcené a teology. Sami Židé chápou, že stvořitelský týden skutečně končil sobotou.

Jedni věří, že lidstvo je tu jen asi 6000 let a jiní věří, že to může být daleko více.

Zastánců krátké chronologie je málo, ale obecně odklon od krátké doby lidstva začal teprve před 150 lety. Optimistické názory o stáří lidstva několik set tisíc let nesdílím, prokazatelné záznamy o nejstarších kulturách jsou skutečně z asi 33.století př.n.l.

Židovský pisatel začíná pracovat se sobotou v době v niž Hospodin začíná vyvedením z Egypta formovat a učit izraelský národ. Při padání many se objevuje
první zmínka o sobotě v souvislosti s důvěrou Hospodinu. My adventisté se snažíme přesvědčit ostatní, že sobota se světila od ráje.

Zdá se, že sobota se stala důležitou teprve v době Exodu, o svěcení od ráje není zmínka v Písmu, EGW ale o tom píše, samozřejmě, jako světitelé sedmého dne chceme dokázat, že svěcení platí o ráje.

Otázkou je tedy, kdy se začala světit neděle nebo pátek a také co znamenalo v době před vznikem židovského národa světit nějaký den?

To je dobře doloženo-neděle v římské říši a posléze v prvních sborech, pátek zavedl Mohamed, napodobil Židy a křesťany.
Neděle i pátek ale není v těchto případech ani tak dnem odpočinku, ale důraz je spíše na dni bohoslužby.

Na tom, že jsme zvolili sobotní den, který mají i Židé nemusí být nic špatně.
Problematika se týká spíše dokazování, přesvědčování odsuzování a podmiňování spasení.

Ambassadore, na tom je ale založena adventistická teologie, že sobota bude (a je) znamení Božího lidu a neděle znamení šelmy. Z toho nelze uhnout, protože to píše EGW. Myslím, že zachovávání špatně není, ale je to skutečně (podle asd) v centru pozornosti. Zatím se předpovědi o konfliktu se sobotou nenaplňují, uvidíme.

Víra má spočívat na zasvěcených a teologicky vzdělaných? Kdo jsou ti zasvěcení a teologové, kteří tomu správně rozumí?

Já se kloním k tomu, že Bible nemá matematické poslání pro výpočet stvoření.
Nepohrdám EGW, ale nemůže vědět to, co není důležité ke spasení. Z jejího díla je zřejmé, že astronomii a vědě nerozuměla.
Pokud se týká svěcení soboty, tak chceš konstatovat, že na celé zeměkouli se před existencí Židů "světila" jen sobota?
Teologie potřebuje stát více na Písmu než na EGW.
Prorok ve SZ nebyl poplatný tehdejší církvi.
Kde je v NZ napsáno, že sobota je znamením Božího lidu a kdo je konkrétně ten Boží lid?

Víra má spočívat na zasvěcených a teologicky vzdělaných? Kdo jsou ti zasvěcení a teologové, kteří tomu správně rozumí?

Ale ne Ambassadore, jedná se o problém, že ve zprávě o stvoření není přímo uvedeno, že 7.den je sobota. Logika věci samozřejmě říká, že to tak je a celá bible taky, ale někteří tuto věc zneužívají. Proto jsem napsal:

Je zvláštní, že pisatel se nesnažil zapsat do Stvořitelského týdne přímo termín soboty, ale jen číslovku den sedmý.
Zatím je to téma spíše pro zasvěcené a teology. Sami Židé chápou, že stvořitelský týden skutečně končil sobotou.

Pokud se týká svěcení soboty, tak chceš konstatovat, že na celé zeměkouli se před existencí Židů "světila" jen sobota?

Bible to neříká, EGW píše, že Adam s Evou sobotu světili. Židé povstali až po potopě, myslím, že pokud měla být sobota svatým dnem, tak to Bůh připomenul až před vydáním Zákona. Domnívám se, že patriarchové sobotu nesvětili.

Kde je v NZ napsáno, že sobota je znamením Božího lidu a kdo je konkrétně ten Boží lid?

Já nepsal, že je to v bibli, ale že je to nauka adventistů.

Zastánců krátké chronologie je málo, ale obecně odklon od krátké doby lidstva začal teprve před 150 lety. Optimistické názory o stáří lidstva několik set tisíc let nesdílím, prokazatelné záznamy o nejstarších kulturách jsou skutečně z asi 33.století př.n.l.

To že odklon začal pred 150 rokmi je vlastne prirodzené. Spravili tak katolíci aj evanjelici. A už najmenej 80 rokov túto kontroverznú tému neotvárajú lebo neni pre nich dôležitá. Technologické možnosti, znalosti vedeckej obce na jednej strane stola a biblický text o tom ako bola zem pustá a prázdna a tma bola nad priepasťou na druhej strane stola. Dilema je to veľká lebo nikto iný ako “naši vedci” túto teóriu nezastáva. Schválne som použil slovo teoria lebo nedržíme v rukách žiadny argument na rozdiel od vedcov. To že za posledných 30 rokov pribudli dôkazy a dalšie vykopávky staré 10-12 tis rokov je zjavné. Nie však Adventistom, pre nich to nie su prekazatelné záznamy lebo nemôžu byť. Tadial vlaky nejazdia.
A to nehovorím o mamutoch a dinosauroch to je moja téma

S logikou na výklad oslavného záznamu v daném chorálu?

Pisatel zprávy o stvoření zapsal oslavu Stvořitele do jemu již známém sedmidennímu tržnímu cyklu.
Sedmidenní cyklus je výběr z více cyklů. Jednalo se o tržní hospodářský cyklus, který trval 3 - 10 dnů, bylo to spojeno se zemědělstvím a výměnným obchodem.
Výměnný způsob obchodu mezi lidmi podmiňoval vznik tržního dne a ten nebyl jednotný na celém světě.
Určení pravidelného tržního dne bylo důležité kvůli délce cesty na trh..
Nomádi většinou putovali se svým stádem a podřizovali se dané krajině. Židovští praotcové nesvětili sobotu, putovali se svým stádem a žili si svůj kmenový život vírou v živého Boha a nějaký kánon je nezajímal, protože neexistoval.
Aby mohla nějaká širší komunita fungovat, musí mít stanovené dny k různým účelům. Samozřejmě i mezi skupinami, národy musí být pro funkčnost i něco společné. Globalizace světa potřebuje mít i společné dny, což nám adventistům působí někdy potíže. Tyto potíže a následné utkání s nimi považujeme za součást odrážející naši věrnost Bohu.
Nedělní zákon je pomyslná přesvědčovací doktrína - adventistický trumf. Tento trumf by mohl narušit třeba islám se svým pátkem a nebo neuskutečnění nedělního zákona.
My adventisté se potřebujeme naučit informační skromnosti s ohledem na to, že nejsme neomylní a to ani ve věcech víry.

"Jednou zasetá doktrína zapouští kořeny hluboko a respekt k minulosti nás všechny svazuje," W. Harvey

To, že pisatel před existencí židovského národa nepracoval se sobotou, považuji za čestné. Prostě nepsal to o čem nevěděl a nedostal k tomu pokyn od Boha.
Na druhou stranu je potřeba vzít v úvahu vyvolenost izraelského národa. Pokud skutečně Bůh vyvolil z nějakých důvodů izraelskou pospolitost, pak věděl proč jim nařídil zachovávat sobotní den a další svátky, které měli určitou rovnocennost se sobotou. Dále je potřeba brát v úvahu Krista a vznik křesťanství - Novozákonní dobu.

Od stvoření světa a odpočinutí v 7 den, který Bůh posvětil, tzn. oddělil k odpočinku nejen pro sebe, ale posvětit dle bible znamená ve vztahu k lidem, šabat - svátek v sobotu platí dodnes. Adam a Eva stvořeni 6 den jako první co dělali odpočívali se svým Bohem. Stejně tak později další věděli co je hřích tedy museli znát zákony, neboť jen přestoupení zákona je hřích, toto znal i Abraham, který dodržoval všechny zákony a jen, že by sobotu nezachovával je naprostý nesmysl, ale i židé v Egyptě žádali faraona, aby mohli dodržovat sobotu dle rabína xy. Sobota se zkrátka zachovávala téměř neustále. Kdo tvrdí opak je lhář.

Dilema je to veľká lebo nikto iný ako “naši vedci” túto teóriu nezastáva. Schválne som použil slovo teoria lebo nedržíme v rukách žiadny argument na rozdiel od vedcov. To že za posledných 30 rokov pribudli dôkazy a dalšie vykopávky staré 10-12 tis rokov je zjavné. Nie však Adventistom, pre nich to nie su prekazatelné záznamy lebo nemôžu byť. Tadial vlaky nejazdia.

Není to pravda, co píšeš, zastánců stvoření před 6000 lety je daleko více a nejedná se (jen) o adventisty. Nejznámější web v ČR provozuje člen CB, který překládá články ze zahraničí a opět hlavně neadventistické.
www.kreacionismus.cz

Sedmidenní cyklus je výběr z více cyklů. Jednalo se o tržní hospodářský cyklus, který trval 3 - 10 dnů, bylo to spojeno se zemědělstvím a výměnným obchodem. Výměnný způsob obchodu mezi lidmi podmiňoval vznik tržního dne a ten nebyl jednotný na celém světě.
Určení pravidelného tržního dne bylo důležité kvůli délce cesty na trh..

Myslím, že jsi si to vymyslel, určitě žádný "tržní den" nebyl podmínkou zavedení cyklu.

Aby mohla nějaká širší komunita fungovat, musí mít stanovené dny k různým účelům. Samozřejmě i mezi skupinami, národy musí být pro funkčnost i něco společné. Globalizace světa potřebuje mít i společné dny, což nám adventistům působí někdy potíže.

Nemusí, což dokládá výzkum "primitivních" kultur Amazonie i Afriky.

Nedělní zákon je pomyslná přesvědčovací doktrína - adventistický trumf. Tento trumf by mohl narušit třeba islám se svým pátkem a nebo neuskutečnění nedělního zákona.

Ano, to se v budoucnosti uvidí, zatím o nedělních zákonech neslyšíme...islám nemá pátek jako den odpočinku ve smyslu, jak ho chápeme (vůbec nepracovat) a je to spíše den společné modlitby v mešitě.

Pokud skutečně Bůh vyvolil z nějakých důvodů izraelskou pospolitost, pak věděl proč jim nařídil zachovávat sobotní den a další svátky, které měli určitou rovnocennost se sobotou.

Pak určitě lehce vysvětlíš, proč se bude sobota slavit i na Nové zemi (Iz 66).

Na různé diskuzní fauly na tomto webu jsem si již zvykl. Když nic, tak komentovat, že jsem si to vymyslel. Tržní den vyplynul z vývoje společenské potřeby.
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%BDden

Sobota v proroctví Iz. 66. V tomto proroctví je výhledový život ve skutečné izraelské zemi.

V uzavřených skupinových kulturách to mohlo být jiné, zvláště pokud se jedná o malé skupiny v kterých se nějak jinak organizoval život. Zpravidla tam byl nějaký náčelník a kouzelník. Současně tam byl nepřátelský a podezíravý postoj vůči jiné skupině. Vliv měl i kanibalismus.

"...V severní Africe nalezneme velmi staré říše, které se s historií Evropy snad nedají ani srovnat. V celé Africe pak existovalo minimálně 10 tisíc státních útvarů a státoprávních uspořádání. V průběhu několika tisíciletí, se v různých částech kontinentu objevila obchodní, kulturní, politická a náboženská centra. Obchodní vazby sahaly z Afriky do Evropy, Asie a možná i dále. Vše doloženo archeologickými nálezy......"

"...Člověk se v Amazonii objevil relativně nedávno, před 12 tisíci lety....... V posledních letech se ale objevují důkazy, že Amazonie vždycky nevypadala jako neprostupný prales umožňující jen velmi řídké zalidnění na vývojově primitivní úrovni. Jsou tu zbytky rozsáhlých ceremoniálních prostor a dost možná tu žily početné populace organizované do městských států."

To, že je pátek den modliteb v Islámu, ještě neznamená, že to není pro ně významný den. Podobně je to s nedělí a případně i se sobotou.
"..V islámu, je pátek dnem veřejné pobožnosti v mešitách ..."
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1tek

Pokud přistoupíme na primitivní používání Bible, pak se může stát, že z Bible vytrhneme slovo bez kontextu a následně dojdeme k neuvěřitelným závěrům.

Sobota je silným symbolem vysvobození, vykoupení a pokoje, proto se v Bibli pracuje se sobotou. Sobota bez vysvobození a pokoje je jen prázdný obyčejný den. Sobota se pro některé může stát dnem nenávisti vůči jinakosti a také dnem nadřazenosti nad jiné obyvavatele této země. V Bibli je popsán v NZ nebezpečný stav ve spojení s odpočinutím v ep. Židům 4 kapitole.