A ČO S TÝM?

Tak to je téma do "pranice"

Stále budou lidé na tomto světě, kteří budou modlitbu všelijak kroutit a nábožensky předpisovat.
Vyrábět různé modlitební pomůcky.
Nikdy nemůžeme být v samolibém modlitebním bezpečí před sklouznutím do modliteb pohanského
pojetí a praktikování.
Nebylo tomu tak ani u Židů a neobchází to ani křesťanství.

A s kým se chceš prát?

Říká se, že modlitba je rozhovor s Bohem. Je to tedy soukromá záležitost v neformálním slovním nebo myšlenkovém vyjádření. Někdy ti co chtějí vést věřící v církvích mají tendenci předpisovat různé druhy modliteb.
Tak se z toho modlitebního rozhovoru může snadno stát jen forma.

Modlitba je spojení, které "funguje" za každého "počasí" a nezávisle na překážkách. Dokonce i tam, kde
se předpokládá, že není "signál".
Nejde o to, jak je ta modlitba míněná. Hlavně jde o to kam to časem spěje.
Možná ten modlitebník to jinak neumí a nebo je to tím, že ho někdo naučil
závislosti na církevním právu o předepsaných modlitbách, které někdo vymyslel za ně.
Dokonce i když se naučíme rozumět modlitbě, tak nemusíme být automaticky uchráněni před vmanipulováním
do modlitební tradice silných nebo mocných skupin.

Potom čo Ťa vlastne trápi ? Koho chceš učiť modliť sa ? Stará známa pravda - keď to funguje nešťúraj sa v tom.

Modlitební "vzorce" jsou slovní opakující se věty, odstavce či dlouhé litanie a v tom je nebezpečí zevšednění
vztahu s Bohem.

Prečo sa veriaci modlí? K čomu je dobré odriekanie fráz? Lebo to robia aj druhí? Je to prejav viery? Vzťahu s Bohom? Ale o akom vzťahu je reč? Keď som bol veriaci, modlitbu som bral ako prejav, súčasť náboženstva. Ale nikdy som nemal istotu, že má druhá strana počuje. Nemám teraz na mysli naivné modlitby ako napríklad za pekné počasie. Ono vždy nejako bude, pekne alebo škaredo, zdravie alebo choroba, bez ohľadu či sa modlíme alebo nie.

Prečo sa veriaci modlí? K čomu je dobré odriekanie fráz? Lebo to robia aj druhí? Je to prejav viery? Vzťahu s Bohom? Ale o akom vzťahu je reč? Keď som bol veriaci, modlitbu som bral ako prejav, súčasť náboženstva. Ale nikdy som nemal istotu, že má druhá strana počuje. Nemám teraz na mysli naivné modlitby ako napríklad za pekné počasie. Ono vždy nejako bude, pekne alebo škaredo, zdravie alebo choroba, bez ohľadu či sa modlíme alebo nie.

Pokud nejsi troll, tak se na otázky odpovědět dá.
Za prvé-proč hned uvádíš, že jde o odříkání frází? Možná u některých katolíků ano (znám takové), tam to fakt smysl nemá nebo malý, ale modlitba přece má obsahovat to, co máš skutečně na srdci.
Že to dělají jiní? To je jejich věc, Ty přece zdravíš jiné a taky to dělají jiní, na tom není nic špatného. Ovšem pokud se někdo modlí jen proto, že to dělají jiní a nemá u toho srdce, je to nanic, to je pravda. Zažil jsem už ale v církvi lidi, kteří "napodobovali", ale sami vlastně zřejmě ani nevěřili. Buď chtěli něco získat (třeba známost) nebo to na nich chtěli rodiče (museli do sboru), ale po čase se stejně ukázalo, že to dělali pouze proto, že to dělali jiní, jak i píšeš.
Ano, je to projev víry i vztahu s Bohem, to je z bible evidentní. Známé postavy z Písma se modlily, měly s Bohem vztah.
Je škoda, že jsi neměl nikdy jistotu, že "druhá strana" slyší. Zkus se zamyslet proč-byly to pochybnosti o Bohu samém? Nedokázal jsi se ztišit a naslouchat, zda přijde odpověď? Bylo to pouze naučené, formální?
Nemyslím, že by Bůh neodpověděl na prosby o počasí, ano vždycky nějak bude, ale Bůh má v moci i toto, zažil jsem vyslyšení i v těchto věcech.

Modlitbu by som prirovnal k detskej hračke, telefónu, kedy sa dieťa tvári, že s niekým hovorí.

Modlitbu by som prirovnal k detskej hračke, telefónu, kedy sa dieťa tvári, že s niekým hovorí.

To je právě ono! Přirovnávat jí můžeš, to ale nic neříká o tom, čím modlitba je. Že Ti to nefungovalo je zřejmě v Tvé nevíře, tedy hlavě. Modlitba totiž není "přístroj" na komunikaci s Bohem, je to víc, než rozhovor.
Někteří lidé ale tento "rozhovor" skutečně předstírají, o tom není pochyb.