Tak tady máte počteníčko, pokud to dokážete prolouskat, až do samého konce: mikmark100 = Mikim
Okomentovat…
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
V nebi se budeme scházet každé novoluní a v sobotu co sobotu viz Iz. Nevíš proč i v každé novoluní?
Odpovědět
Václav Koplík
·
13 odpovědí
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
To je symbolické vyjadrenie, nesmieme to chápať doslovne!
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
@milan2212 ne to neni symbolické stejně jako se scházíme v sobotu co sobotu a neni to symbolické...
Odpovědět
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
@mikmark100 , ale je! Zákon o Sabate skončil a Ježiš, Pavol to jasne, opakovane zdôraznili. Sabat platil pre Izraelitov.
Izaiáš len prorocký , obrazne poukazuje, že v novom svete budú všetci a pravidelne slúžiť Bohu, .... a určite nie len v sabat, v novmesiaci(novoluní), ale stále, každý deň v roku. Okrem iného, aj spôsobom svojho života.
Sabat predobrazoval - Boží odpočinok, milénium.
Určite nie nejaký doslovný, 24-hodinový deň!
Sabat predobrazoval aj siedmy stvoriteľský deň, a ten tiež nebol doslovným dňom.
"U Boha je jeden deň ako tisíc rokov a tisíc rokov ako jeden deň ".
Táto chybná predstava vzišla od tých, čo veria(nepochopiteľne) že Boh stvoril svet za doslovných sedem dní.
A pritom je zrejme, že výraz - "deň " sa v Biblii chápe rôzne, čo úplne jasne naznačuje aj správa v Genesis, keď sú tu všetky stvoriteľské dní označené ako jeden deň! Citujem Gen.2,4 .... "Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),"
Slov.preklad: .... "To sú rody nebies a zeme, keď boly stvorené, v deň, v ktorom činil Hospodin Bôh zem i nebesia".(Roh.)
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
@milan2212 ap. Pavel nepíše nic o zrušení Desatera vč. soboty, Desatero bylo dáni v NZ do našeho srdce a do naši mysli a platí až dokud bude nebe a země a samozřejmě obsah Desatera se nezměnil.
...Sabat predobrazoval - Boží odpočinok, milénium.
Určite nie nejaký doslovný, 24-hodinový deň!
Sabat predobrazoval aj siedmy stvoriteľský deň, a ten tiež nebol doslovným dňom.
Strašná lež ty asi nemáš Bibli a střílíš je tak od Vašeho jehovistického pasu
Genesis 2:4 Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,
Tento verš neříká vůbec nic, že Bůh stvořil nebe a zemi za jeden den...
Odpovědět
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
To vaše "tvrdenie" z nadpisu videa je nesprávne!
To Pavol v Hebr.4,9 nepíše!
Citujem: ..... "8Kdyby byl Jozue již uvedl lid do odpočinutí, nemluvil by Bůh o jiném, pozdějším dnu. 9Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou. 10Neboť kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého. 11A tak usilujme, abychom vešli do toho odpočinutí a nikdo pro neposlušnost nepadl jako ti na poušti."
..........
Všimnite si ten text 9 verš uvádza: " 9Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou."
..........
A spomínate kontext Písma, ale úplne ho prehliadate. Ten "odpočinok", .... "odpočinutie" úplne jasné poukazuje na nejaké, dlhšie časové trvanie, a nie jeden deň, sobotu! A na niečo, čo sa naplní v budúcnosti!
Povedzte, kde mal Jozua voviesť Boží ľud, do akého odpočinutia? Do soboty?
Nie, ...... ale do zasľúbenej zeme! A tá zasľúbená zem zas predobrazuje milénium. (pozemský raj)
To mal Pavol na mysli! A nie doslovný deň, sobotu. Váš výklad úplne ignoruje Pavlove slová.
Dokonca ak kontext tých slov a dalších z Pavlových listov, poukazuje, že aj "Boh odpočíval" (ale nie jeden deň sobotu) ale až dodnes! Teda, "Boží odpočinok" za žiadnych okoľností nemôže byť jedným dňom, sobotou.
To obrazné "odpočinutie" poukazuje na fakt, že kresťania v Pavlových časoch a aj dnes už sa nesnažia o záchranu dodržiavaním skutkov zákona,(tam patrí aj sabat,) ale vierou v Krista, vierou v nezaslúženú láskavosť, milosť.
Kristov zákon je o zásadách (o láske) a nie o pravidlách, dňoch, atď!
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
@milan2212 Bůh Otec dodnes pracuje a dodnes také odpočívá.
CSP Český studijní překlad (2009)
J 5:17: "Ježíš jim však odpověděl: „Můj Otec až dosud pracuje, i já pracuji.“"
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci (upraveno)
@milan2212 žádný Kristův zákon neexistuje, existuje pouze Boží zákon ve formě přikázání, která budou dodržovat všichni kdo uvěřili v Boha a v Pána Ježíše Krista a mají Ježíšovu víru. Ježíš zopakoval ze SZ dva nejdůležitější přikázání Miluj Boha svého a Miluj bližního svého, které jsou podrobněji rozvedeny právě v 10-ti přikázáních, které Bůh dodnes nezrušil. Všech 10 jsou stejně důležité a jsou vyjmenované i v NZ a apoštolové je dodržovali a tím nám byli stejně jako Kristus příkladem.
Odpovědět
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
@mikmark100 , súhlasím, a to som už spomínal opakovane, a poukázal som, že teda ten siedmy deň nemôže byť doslovným 24 hodinovým dňom! Ak niekto trvá na Sabate aj dnes , tak taký človek nepochopil o čom bol sabat, a čo hlavne predtieňoval!
A aký to má vzťah k tomu "Božiemu odpočinku"?!
Autor videa úplne prehliadol ten kontext Pavlových slov, aj keď on poukázal na nejaké odpočinutie od niečoho v dlhšom , časovom horizonte. Určite nie na jeden deň!
A v tom texte z Hebr.4 kapitole je to viackrát zdôraznené. Ako môže niekto z toho vyčítať jeden deň, tak to je pre mňa nepochopiteľné! Taký výklad je absolútne neakceptovateľný!
Odpovědět
@vaclavkoplik310
@vaclavkoplik310
před 3 měsíci
No, nejsem odborník na hebrejštinu, ale existuje slovo chodesh, které znamená: novoluní, nebo (klasicky) měsíc.
https://biblehub.com/hebrew/2320.htm Je možné, že v Iz 66,23 je napsáno: 'Sobotu co sobotu, měsíc co měsíc...'
Prostě vyjádření ubíhajícího času..
Ale je to spíš taková moje domněnka, je také možné, že novoluní má nějaký hlubší symbolický význam, ale nikdy jsem se tím více nezabýval
Odpovědět
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
Apoštol Pavol pod inšpiráciou odpovedá: ..... “Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus." (Kolosanom 2,16-17)
Tieto inšpirované slová naznačujú, že v Božích požiadavkách na jeho služobníkov nastala dosť podstatná zmena. Prečo?
Lebo kresťania sú pod Novým zákonom — „Kristovým zákonom“. (Galaťanom 6,2)
Platnosť predošlej zmluvy Zákona danej Izraelu prostredníctvom Mojžiša sa skončila, keď ju Ježiš naplnil svojou smrťou. (Rimanom 10,4; Efezanom 2,15)
Skončila sa potom aj platnosť prikázania o dodržiavaní sabatu? Áno. Pavol hneď po tom, čo povedal, že „sme boli oslobodení od Zákona“, spomenul jedno z desiatich prikázaní. (Rimanom 7,6-7)
Teda Desať prikázaní — vrátane zákona o sabate — je súčasťou Zákona, ktorého platnosť sa skončila.
A preto sa dodržiavanie týždenného sabatu (a i nedeľa) od Božích ctiteľov už nevyžaduje.
Pavol to opakovane zdôrazňuje! A neexistuje teda ani niečo také, že zákon Mojžiša by sa delil na nejakú- ceremoniálnu a morálnu časť.
Citujem Rím. 14,5-6 ..... "Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu."
Sabat bol platný len pre Izraelitov, a bol len "tieňom budúcich vecí", teda predobrazom niečoho. A to je ten. "Boží odpočinok "(pokoj) .
Ak teda vieme, čo sabat predobrazoval, ..... a, čo je to ten "Boží odpočinok ", tak potom sa nebudeme snažiť získať si Božie schválenie - skutkami zákona, ...... "potom by nám bol Kristus zbytočný"!
Odpovědět
Václav Koplík
·
22 odpovědí
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
[KB1613] Ko 2:16 Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, aneb z strany svátku, neb novuměsíce, aneb sobot. (…h or sabbatwn of the sabbath)
[KB1613] Ko 2:17 Kteréžto jsou stín věcí budoucích, ale pravda tělo jest Kristovo.
Slovo „protož“, znamená „na základě toho, co bylo právě řečeno, musíme dojít k tomuto závěru“. Jinými slovy říká: „Vzhledem k faktu, že tato ustanovení byla vymazána (v 14), žádný vás nesmí soudit pro pokrm nebo nápoj.“
Je jisté, že desatero přikázání neřeší pokrmy a nápoje. Ale co ty „soboty“? Mohou být tyto „soboty“- sobotami sedmého dne, o kterých hovoří čtvrté přikázání desatera? Ne, nemohou. Jsou totiž jasně definovány jako „stín toho, co mělo přijít“. Pamatujte prosím na to, že týdenní sobota byla ustanovena Bohem před tím, než hřích vstoupil na náš svět. Nemohly existovat žádné předobrazy nebo stíny, dokud neexistoval hřích. Všechny tyto stíny byly zavedeny KVŮLI hříchu a ukazovali na vysvobození z hříchu prostřednictvím Krista. Například – všichni obětovaní beránci představovali Ježíše, pravého Beránka, který měl zemřít za hříchy světa. Pokud by hřích nevstoupil na svět, nebylo by třeba Spasitele a tím pádem ani žádných beránků (stínů) ukazujících na Spasitele.
Takže tyto „soboty, které jsou stínem“ se nemohly vztahovat k sobotě sedmého dne. Ale o jakých jiných sobotách by zde mohla být řeč? Existovaly nějaké jiné „soboty“, než ty týdenní? Ano. Po vyjití z Egypta byly ustanoveny výroční soboty, celkem sedm „sobot“ v roce, které neměly absolutně nic do činění se sobotou čtvrtého přikázání desatera. Byly to výroční slavnosti a připadaly na různé všední dny v týdnu (něco jako dnes dny pracovního klidu) a v tyto „soboty“ se přinášely zvláštní oběti, které poukazovaly na smrt Beránka Božího na Golgotě. Tyto soboty byly součástí systému „ustanovení“, který skončil na kříži.
O „stínových“ sobotách se hovoří např. v Lv 23 x 24, 27, 32, tyto výroční soboty připadají každý rok na jiný den v týdnu. Bůh zdůraznil, že neměly být zaměňovány s týdenními sobotami v Lv 23 x 37, 38 - všechny verše uvedeny viz výše. Pro každý z těchto výročních svátečních dní byly předepsány jisté oběti, které byly stínem poukazujícím k budoucí oběti Ježíše Krista. Ale Bible jasně říká, že tyto dny byly „kromě Hospodinových sobot“, tedy sobot sedmého dne.
Už je snad zcela jasné, který zákon byl vymazán a přibit na kříž. V okamžiku Kristovy smrti byla chrámová opona roztržena od vrchu dolů (Mt 27,51). Bylo odhaleno nejsvatější místo svatyně, místo kde byla rozstřikována krev za hříchy lidu. Ale teď už nebylo třeba, aby byla stříkána další krev, nebyly třeba oběti dalších beránků. Přišel pravý Beránek, na kterého všechny tyto oběti ukazovaly. Bylo by tedy odmítnutím Spasitele, kdyby byla přinášena další zvířata. Bylo by odmítnuto, že On byl naplněním všech stínů a předobrazů. Proto by bylo „proti nám“ nebo „nám nepřátelské“ pokračovat v dodržování Mojžíšova zákona.
Abychom dále objasnili tuto záležitost, položme si jednu nebo dvě jednoduché otázky. Byl by to hřích, kdyby den před Ježíšovou smrtí člověk odmítl přinést beránka, aby mu byly odpuštěny hříchy? Odpověď je samozřejmě ano. Byl by to hřích, protože toto byla jediná cesta k odpuštění. Druhá otázka: Byl by to hřích, kdyby někdo odmítl přinést beránka den po Ježíšově smrti? Ne, protože pravý Beránek zemřel, opona byla roztržena a ustanovení vymazána. A zákon („ceremoniální“ Mojžíšův zákon) byl zrušen přibitím na kříž. Pavel mluví o stejném zákonu v listu Efezským 2,15 (NBK)
Pokud by Ko 2,16 měl odstraňovat soboty, musel by odstranit i jídlo a pití (kontext mluví o postu a ne o rozlišování jídel a pití - viz všechny moderní překlady).
V NZ je cca 150 odkazů na sobotu, ale jen jeden je zdánlivě proti ní (Ko 2,16). Dle 2. Kor 13,1 je třeba více podpůrných hlasů pro potvrzení nějaké skutečnosti (a ne pouze jeden).
V Koloským se nikde nevyskytuje výraz „nomos“ (zákon) i když v Gal a Ř je více než 100x. Proto lze odvozovat, že se v listu Koloským řeší pre-gnostická „filosofie“ (lidské nauky), která nemá souvislost s Tórou.
[KB1613] Ř 7:12 A tak zákon zajisté jest svatý, a přikázaní svaté i spravedlivé a dobré.
...Teda Desať prikázaní — vrátane zákona o sabate — je súčasťou Zákona, ktorého platnosť sa skončila.
Ne Desatero bylo vždy odděleno od Mojžíšova zákona, jehož většinu zákonů zejména obětních a těch byly plné kleteb a byli zapsány na velkých obílených kamenech Ježíš přibil na kříž. Zatímco Desatero zůstává zapsáno v našich srdcích a v naši mysli, není tedy již zde na zemi na kamenných deskách. Jeho obsah se nezměnil. Bůh dodnes Desatero nezměnil ani nezrušil.
...A neexistuje teda ani niečo také, že zákon Mojžiša by sa delil na nejakú- ceremoniálnu a morálnu časť.
Ale existuje rozdělení např. zde:
[CEP2001] Dt 4:13 Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal dodržovat, desatero přikázání(d), a napsal je na dvě kamenné desky. (d) Dosl.: slov
[CEP2001] Dt 4:14 A mně Hospodin v oné době přikázal učit vás nařízením a právům, abyste je dodržovali v zemi, do které táhnete a kterou máte obsadit.
nebo
[KB1613] Joz 22:5 Toliko hleďte pilně zachovávati a plniti přikázaní a zákon, kterýž přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, a milovati Hospodina Boha svého a choditi po všech cestách jeho, a zachovávajíce přikázaní jeho, přídržeti se ho, a sloužiti jemu celým srdcem svým a celou duší svou.
nebo
[KB1613] 2 Kr 17:13 I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky. (…veshimru mitzvotai hhukotai kekhol-hatora asher tziviti et-avotekhem vaasher shalahhti alekhem beyad avadai haneviim)
nebo
[KB1613] 2 Kr 21:8 Aniž více dopustím, aby se pohnula noha Izraele z země, kterouž jsem dal otcům jejich, jen toliko budou-li skutečně ostříhati všeho, což jsem jim přikázal, a všeho zákona, kterýž jim vydal Mojžíš služebník můj.
[NBK06] 2 Kr 21:8 Bude-li se Izrael pečlivě řídit vším, co jsem jim přikázal, a plnit celý Zákon, který jim svěřil můj služebník Mojžíš, nikdy nedopustím, aby museli prchat ze země, kterou jsem dal jejich předkům."
nebo
[KB1613] Neh 10:29 Chopivše se téhož s bratřími svými a těmi, kteříž byli přednější, přistupovali, prokletím a přísahou se zavazujíce: Že budeme choditi v zákoně Božím, kterýž vydán jest skrze Mojžíše služebníka Božího, a ostříhati i plniti všecka přikázaní Hospodina Pána našeho, i soudy jeho, i ustanovení jeho
Bůh nám šabaty (soboty) :
[KB1613] Ez 20:12 Nadto i soboty své vydal jsem jim, aby byly na znamení mezi mnou a mezi nimi, aby znali, že já Hospodin jsem posvětitel jejich.
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
[KB1613] Ř 14:5 Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
[NBK] Ř 14:6 Kdo zachovává den, zachovává [ho] Pánu, a kdo ten den nezachovává, nezachovává [ho] Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, nejí Pánu a děkuje Bohu.
Všimněme si nejprve, o čem tento text nehovoří. V našem rozboru nám pomohou dvě otázky. Říká text něco o sobotě? Říká něco o bohoslužbě? Rozhodně ne! Pisatel se zmiňuje o děkování Bohu, ale ne o sobotě, ani o uctívání Boha. Proto by bylo nebezpečné vztahovat tento text na sobotu. Jakého dne se tedy verš týká? Jaký den hodnotí? Je to docela jednoduché. Pavel píše o tom, že člověk vyvyšuje jeden den nad druhý. Nehovoří o sobotě, o bohoslužbě ani o Božím přikázání – jenom o tom, jak sám člověk osobně hodnotí různé dny. Je zřejmé, že Pavel rozebírá lidské názory, ne božské přikázání psané Božím prstem na kamenné desky. První verš kapitoly nám nabízí klíč: Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech (Řím. 14x1). Pavel píše těm, kteří jsou ve víře „silní“, o těch, kteří jsou ve víře „slabí“. Těm silným ve víře vadí „nepřít se o názorech“, neposuzovat sporné záležitosti. Jedním z těchto rozdílů byla otázka jedení masa obětovaného modlám (1 Kor. 8). Většinu masa, které se prodávalo na trhu, obětoval nejprve prodávající modlám. Někteří úzkostliví židovští křesťané věřili, že jedení masa obětovaného modlám je stejně špatné jako samotné modlářství. Mnozí z nich se stali vegetariány, a to ne kvůli fyzickému zdraví, ale aby se vyhnuli duchovnímu znečištění. To se stalo předmětem sporu sborů v Římě. Kromě jedení masa někteří stále ještě věřili, že půsty mají význam pro spravedlnost člověka (Luk. 18x12). Tato skupina se v určité dny postila. Ty, kteří se v uvedené dny nepostili, posuzovali velmi přísně. Pavel píše: „Někdo rozlišuje dny…(Řím. 14x5) a také: Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.(Řím. 14x6). Někteří ze židovských křesťanů nepřestali zachovávat své dřívější postní dny. Jejich „víra byla slabá“. Podle sebe hodnotili ostatní a způsobovalo to rozdělení v církvi. K tomuto rozdělení docházelo na základě lidských názorů, nešlo o základní otázky učení. Apoštol Pavel se k tomu vyjadřuje přímo: „Jestliže se rozhodnete postit se, v pořádku, nikoho jiného však nesuďte, když jedná jinak než vy.“ Pavel měl především zájem o jednotlivce, kteří rozdělují církev ve věcech týkajících se lidských názorů, ne v záležitostech Božího zákona. Vzpomeňte si, jak energicky tvrdí: Zákon je tedy sám v sobě svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré (Řím. 7x12). Jasně uvádí: „Ze zákona pochází poznání hříchu“ a „hřích bych nepoznal, kdyby nebylo zákona“ (Řím. 3x20, 7x7). Potom dodává: To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne? Naopak, zákon potvrzujeme (Řím. 3x31). Pavlův názor na zákon je jasný. Je jisté, že ve 14. kapitole Římanům neodporuje všemu tomu, co v epištole předtím uvedl.
Boží přikázání zachováváme z lásky k Bohu a k Pánu Ježíši, abychom měli právo být spaseni:
[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy. a aby branami vešli do města.
Nebudeš je zachovávat nevejdeš do Nového Jeruzaléma v nebi, Ale to se tě stejně jako SJ netýká.
Odpovědět
@vaclavkoplik310
@vaclavkoplik310
před 4 měsíci (upraveno)
Milan: Děkuji za podnět, je v plánu udělat video i na tento verše Kol 2,16-17
Bude tam nejenom výklad,
ale budu to probírat i z pohledu řečtiny - hlavně proto, že slova "ale skutečnost je Kristus" jsou špatně přeložena.
Co se týče Gal 6,2 - doporučuji se podívat na jiné moje video ohledně řečtiny, viz:
https://youtu.be/QyhAce6vE2g?t=725
Odpovědět
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
@mikmark100 , teda nech nám napovie Písmo ako to vlastne je? Lebo to, čo si napísal nemá ani hlavu ani pätu.
Napríklad, keď sa Ježiša pýtali: „Učiteľ, ktoré je najväčšie prikázanie v Zákone?“, ...... vyčlenil Desatoro prikázaní?
Nie, namiesto toho odpovedal: ...... „‚Budeš milovať Jehovu, svojho Boha, celým svojím srdcom a celou svojou dušou a celou svojou mysľou.‘ Toto je najväčšie a prvé prikázanie. Druhé, jemu podobné, je toto: ‚Budeš milovať svojho blížneho ako sám seba.‘ Od týchto dvoch prikázaní závisí celý Zákon a Proroci.“ (Mat. 22,35–40)
Ak sa niekto drží Desatora (5. Mojž. 5,6–21) a hovorí, že tieto prikázania sú pre kresťanov záväzné a ostatné nie, nezavrhuje v skutočnosti Ježišove slová (keď citoval 5. Mojž. 6:5; 3. Mojž. 19,18) o tom, ktoré prikázania sú najväčšie?
Odpovedz si sám.
Ale budem pokračovať, .......
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci (upraveno)
@milan2212 samozřejmě, že přikázání Miluj Boha svého a miluj bližního jsou první dvě největší přikázáni, které máme dodržovat a Ježíš je zopakoval ze SZ a Desatero je jejich podrobnějším rozvedením, 1-4 Miluj Boha svého a 4-10 Miluj blížního svého...
Odpovědět
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
@mikmark100 , ale pointa toho tí unikla!
Ja, ako dlhoročný katolík som veril v nedeľu, ale aj to bol omyl.
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
@milan2212 jak už jsem ti napsal, Ježíš nepřibil na kříž všechny zákony z knihy Mojžíšova zákona a ty platí dodnes (nejen tedy Desatero) a záleží na každém zda se jimi bude řídit jako židé nebo nebude. Zákon týkajíci se obětování byl ceremoniálním zákonem a ten byl zrušen.
Odpovědět
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
@mikmark100 , uviedol som Ježišove a Pavlove slová, ktoré jednoznačne nedelia zákon na dve časti!
Akceptuješ to?
To neboli moje slová, ale ich.
Neexistuje niečo ako "ceremoniálny zákon"!
Z Biblie nič také nevyplýva.
Povedz, .... čo je to ten "Boží odpočinok"?
Pretože, to sabat predobrazoval.
A vieš kedy sa naplno ten sabat náplní?
Teda, kedy vôjdeme do toho Božieho odpočinku?
Ak to nevieš, tak nemôžeš pochopiť zákon o sabate.
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci (upraveno)
@milan2212 CEP Ekumenický překlad, 1979
Gal 3:13: "Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: `Proklet je každý, kdo visí na dřevě´."
Ptám se z jakého zákona způsobujícího kletby a prokletí nás Kristus vykoupil?
Tady je co citoval ap Pavel:
CEP Ekumenický překlad, 1979
Deu 27:1-26: "I přikázal Mojžíš a izraelští starší lidu: Dbejte na každý příkaz, který vám dnes udílím. V den, kdy přejdete Jordán do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, postavíš si veliké kameny a obílíš je vápnem. Napíšeš na ně všechna slova tohoto zákona, až přejdeš Jordán a vejdeš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do země oplývající mlékem a medem, jak k tobě mluvil Hospodin, Bůh tvých otců. Až tedy přejdete Jordán, postavíte na hoře Ébalu ony kameny, jak vám dnes přikazuji, a obílíš je vápnem. Vybuduješ tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů, ale nebudeš je opracovávat železem. Z neopracovaných kamenů vybuduješ oltář Hospodinu, svému Bohu, a budeš na něm obětovat zápalné oběti Hospodinu, svému Bohu. Budeš tam také obětovat a jíst pokojné oběti a radovat se před Hospodinem, svým Bohem. A na kameny napíšeš co nejzřetelněji všechna slova tohoto zákona. I promluvil Mojžíš a lévijští kněží k celému Izraeli: Ztiš se a slyš, Izraeli, stal ses dnešního dne lidem Hospodina, svého Boha. Budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, a plnit jeho příkazy a jeho nařízení, která ti dnes přikazuji. Onoho dne Mojžíš lidu dále přikázal: Až přejdete Jordán, postaví se na hoře Gerizímu, aby žehnali lidu: Šimeón, Lévi, Juda, Isachar, Josef a Benjamín. A tito se postaví na hoře Ébalu, aby zlořečili: Rúben, Gád, Ašer, Zabulón, Dan a Neftalí. Lévijci střídavě se všemi izraelskými muži budou pronášet zvýšeným hlasem: "Buď proklet muž, který zhotoví tesanou nebo litou sochu, ohavnost před Hospodinem, výrobek rukou řemeslníka, a uloží ji v úkrytu." A všechen lid odpoví a řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo zlehčuje svého otce a svou matku." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo posouvá mezník svého bližního." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo svádí slepce z cesty." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo převrací právo bezdomovce, sirotka a vdovy." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo obcuje se ženou svého otce, neboť odkryl cíp pláště svého otce." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo obcuje s nějakým zvířetem." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo obcuje se svou sestrou, dcerou svého otce nebo dcerou své matky." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo obcuje se svou tchyní." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo tajně ubije svého bližního." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo vezme úplatek, aby ubil člověka a prolil nevinnou krev." A všechen lid řekne: "Amen." "Buď proklet, kdo nebude plnit slova tohoto zákona a dodržovat je." A všechen lid řekne: "Amen.""
Tudíž se zde vůbec nejedná o Desatero, ale spíše o ceremoniální zákony zapsáné na velkých obílených kamenech, byť jsou 3 z nich podobné přikázáním Desatera Tyto zákony obsahovaly kletby, které vzal Kristus na sebe (a které přibil na kříž). U Desatera Bůh neřekl ať je někdo proklet.
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
@milan2212 Ne z litery, ale z Ducha: Když Pavel staví do protikladu literu a Ducha, neupřednostňuje „zkušenost“ před „slovem“, ani neupřednostňuje alegorický výklad před doslovným porozuměním Bible. Pavel spíše ukazuje nadřazenost nové smlouvy nad starou smlouvou.
Písmeno je zákon ve svém vnějším smyslu, napsaný na kamenných deskách. Litera zákona přišla se starou smlouvou. Bylo to dobré samo o sobě, ale nedalo nám to žádnou moc sloužit Bohu a nezměnilo to naše srdce; prostě nám to řeklo, co máme dělat. Pavel může říci, že dopis zabíjí, protože zákon, který odhaluje naši vinu, nás „zabíjí“ před Bohem. Zákon důkladně a úplně stanoví naši vinu.
Pavel to dobře vyjadřuje v Římanům 7:5-6: Neboť když jsme byli v těle, hříšné vášně, které byly probouzeny zákonem, působily v našich údech, aby přinášely ovoce k smrti. Ale nyní jsme byli vysvobozeni ze zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli drženi, abychom sloužili v novosti Ducha a ne ve starosti litery.
Přebývající Duch se pak pro nás stává zákonem vepsaným do našich srdcí. Je v nás, aby nás vedl a byl naším „zákonem“. Neznamená to, že Duch svatý nahrazuje psaný zákon, ale dokončuje a naplňuje dílo psaného zákona v našich srdcích. Duch dává život a s tímto duchovním životem můžeme žít podle Božího zákona.
Proto nemůžeme zahodit nebo zanedbávat naše Bible (o čemž by někteří mohli říci, že je to litera), protože nyní máme Ducha. Místo toho nás Duch činí živými do písmene, naplňuje a dokončuje dílo litery v nás. Také bychom si neměli myslet, že je to povolení žít svůj křesťanský život na základě zkušeností nebo mystických výkladů Bible. Zkušenosti a alegorie v Bibli mají své místo, ale každá musí být prokázána jako pravdivá a podpořena studiem doslovného významu Bible. Duch a litera nejsou nepřátelé, ale přátelé. Nefungují proti sobě a jedno bez druhého je neúplné.
Odpovědět
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
@mikmark100 , nie! Neexistuje niečo ako - ceremoniálny zákon!
Dokazoval som to slovami samotného Krista. On, aj Pavol vnímali zákon a desatoro ako jedno a to isté. To sa nemôže rozdeľovať, to máš opäť len z učenia RKC.
Prečítaj si pozorne tie texty z Biblie čo som uviedol.
.........
A povedz, čo je to ten - Boží odpočinok?
Napomôžem ti. Ako je napísané v Hebrejom 4:1–5, ...... Pavol nás uisťuje, že ...... „zostáva sľub o vojdení do (Božieho) odpočinku“.
Citujem: ..... " 1Střezme se, aby o někom z vás neplatilo, že v čase, dokud zaslíbení trvá, promeškal vstup do Božího odpočinutí. 2I nám se přece dostalo zaslíbení jako těm na poušti. Ale zvěst, kterou slyšeli, jim neprospěla, když ji vírou nepřijali. 3Neboť do odpočinutí vcházíme jen my, kdo jsme uvěřili, jak bylo řečeno: 'Přísahal jsem ve svém hněvu: Do mého odpočinutí nevejdou!' To řekl Bůh, ač jeho odpočinutí trvá od chvíle, kdy stvořil svět. 4O sedmém dni je přece v Písmu řečeno: 'I odpočinul Bůh sedmého dne od všeho svého díla.' 5Zde však čteme: 'Do mého odpočinutí nevejdou.' 6TrváÄli tedy možnost, aby někteří do odpočinutí vešli, a ti, kterým ta zvěst byla nejprve ohlášena, pro neposlušnost nevešli, 7určuje Bůh jiné 'dnes'."
........
Aj takými citátmi z 1. Mojžišovej 2,2 a zo Žalmu 95,11 Pavol nabádal hebrejských kresťanov, aby vošli do Božieho odpočinku.
Čo ale tým chcel Pavol povedať, vieš?
Nuž, to, že tento „siedmy deň“, ktorý Boh vyhradil na to, aby sa jeho predsavzatie so zemou a s ľudstvom mohlo úplne uskutočniť, ešte stále trvá. To zároveň poukazuje, ako som už spomenul, že tie stvoriteľské dní neboli doslovné, teda 24 hodinové dni!
A nebudem ťa skúšať, ..... kedy sa to Božie predsavzatie naplní? Kedy sa bude " diať Božia vôľa ako v nebi, tak i na zemi"?
Nuž, po miléniu. Pretože, toto tisícročné obdobie je tým Božím odpočinkom! Keď bude ľudstvo a zem privedení k dokonalosti. Ono je to zrejme aj zo slova "milénium", čo znamená - tisíc(tisícročie)
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
@milan2212 Milan ty jsi úplně mimo
Desatero obsahuje kletby? Např. hned prvni přikázání:
1. Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy vedle mne.
Tedy podle 1. přikázání máme věřit v jednoho Boha (nikoliv ve dva a už vůbec ne ve tři).
I Ježíš prvni přikázání označil za největší a ty tvrdíš, že když ho dodržujeme jsme pod kletbou?
Docela myslím, že se dokonce možná i rouháš Bohu.
1
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci
@milan2212 Boží odpočinek do kterého teprve vejdeme, pokud budeme poslušni ve všem co po nás Bůh požaduje, po 2 příchodu Ježíše Krista kdy půjdeme do nebeského království a tam do Nového Jeruzaléma tento nemá vůbec nic společného se šabatem Božím pravidelným sedmým dnem odpočinku zde na zemi.
Odpovědět
@milan2212
@milan2212
před 4 měsíci
@mikmark100 , lenže, kresťania istým spôsobom vošli do Božieho odpočinku už v 1 storočí. A naplno sa to splní, ako som písal v miléniu.
Ty tomu nemôžeš porozumieť aj preto, že veríš na doslovné dní stvorenia.
Skúsim to polopatisticky
: ..... Budem citovať Pavlov výrokv z listu Hebrejom 4, 9-11 a všimni si, že poukázal na to, že ..... „pre Boží ľud teda zostáva sabatný odpočinok“, a svojich spolukresťanov nabádal vynaložiť všetky sily, aby - „vošli do toho odpočinku“. Z toho vidno, že keď Pavol písal tieto slová, „siedmy deň“, deň Božieho odpočinku, ktorý sa začal asi 4000 rokov predtým, ešte stále trval. A neskončí sa, kým sa na konci tisícročnej vlády Ježiša Krista, ktorý je ....... „Pánom sabatu“, celkom nenaplní Božie predsavzatie s ľudstvom a so zemou. — Matúš 12,8., Zjavenie 20,2-6., 21,1-4.
Pochop, tvrdiť, ...... že Boh stvoril všetko za doslovných sedem dní je nebiblické a je to aj nerozumné, nelogické!
Aj preto nemôžeš porozumieť danej problematike. Pri tvojej predstave o 24 hodinových dňoch sa to ani nedá!!!
............
Odpovědět
@mikmark100
@mikmark100
před 4 měsíci (upraveno)
@milan2212 V Bibli se píše jen o 7 denním stvoření poté co již existovala zeměkoule. Když dokáže Bůh vzřísit člověka z mrtvých není pro něj problém stvořit cokoliv klidně během jednoho dne, proto je to Bůh, který dává život a ne člověk, kterému to trvá mnohem déle než něco vymyslí a vytvoří.
Lidským rozumem stvoření světa Bohem během 7 dnů nelze pochopit, proto věříme Písmu.
: ..... Budem citovať Pavlov výrokv z listu Hebrejom 4, 9-11 a všimni si, že poukázal na to, že ..... „pre Boží ľud teda zostáva sabatný odpočinok“, a svojich spolukresťanov nabádal vynaložiť všetky sily, aby - „vošli do toho odpočinku“. Z toho vidno, že keď Pavol písal tieto slová, „siedmy deň“, deň Božieho odpočinku, ktorý sa začal asi 4000 rokov predtým, ešte stále trval. A neskončí sa, kým sa na konci tisícročnej vlády Ježiša Krista, ktorý je ....... „Pánom sabatu“, celkom nenaplní Božie predsavzatie s ľudstvom a so zemou. — Matúš 12,8., Zjavenie 20,2-6., 21,1-4.