Role a pravomoce žen v církvi.
Napísané: 10 Júl 2017, 13:47
Nové téma jsem umístil do sekce věrouka a ne organizace, protože věřím, že je nejprve důležité ujasnit si věroučný základ na kterém vyznáváme role mužů a žen v křesťanství a až poté z toho odvozovat organizační uspořádání církve a její stanovy.
Mají podle vás ženy v církvi mít biblicky neomezeně shodné role jako muži, nebo jsou oblasti, které jsou ženám zapovězeny? Případně znáte oblasti které jsou v církvi zapovězeny mužům?
A jak se vyrovnáváte s následujícími texty z bible?
Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli vpravdě posvěceni.
Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří;
aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.
Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno –
já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.
(Jan 17,19-23)(poznámka - v Ježíše uvěřily mezi prvními i ženy)
Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. (Gal 3, 28)
Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností.
Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést.
Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva.
A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení.
Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti. (1 Tim 2,11-15)
ženy nechť ve shromáždění mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; mají se podřizovat, jak to říká i Zákon.
Chtějí-li se o něčem poučit, ať se doma zeptají svých mužů; ženě se nesluší mluvit ve shromáždění.
Vyšlo snad slovo Boží od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?
Pokládá-li se někdo za proroka nebo za člověka obdařeného Duchem, měl by poznat, že to, co vám píšu, je přikázání Páně.
Kdo to neuznává, nedojde sám uznání. (1 Kor 14,34-38)
Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.
Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.
Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.
Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,
a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.
Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.
Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.
Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.
Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.
V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,
vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha.
Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?
Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,
kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.
Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.( 1 Kor 11,1-16)
Druhý den jsme se vydali na cestu a přišli do Cesareje. Tam jsme navštívili Filipa, kazatele evangelia a jednoho ze sedmi jáhnů, a ubytovali se u něho.
Ten měl čtyři neprovdané dcery, prorokyně.
Když jsme tam byli několik dní, přišel z Judska prorok, jménem Agabos. (Sk 21,8-10)
Doporučuji vám naši sestru Foibé, diakonku církve v Kenchrejích.
Přijměte ji v Pánu, jak se sluší mezi věřícími, pomáhejte jí, kdyby vás v něčem potřebovala, neboť i ona byla pomocnicí mnohým i mně samému.
Pozdravujte Prisku a Akvilu, mé spolupracovníky v díle Krista Ježíše,
(Římanům 16,1-3)
Tam se setkal s jedním Židem, který se jmenoval Akvila a pocházel z Pontu. Nedávno přišel se svou manželkou Priscillou z Itálie, protože císař Klaudius vydal rozkaz, aby všichni Židé opustili Řím. Pavel se s nimi sblížil, (Sk 18,2)
Mezitím přišel do Efezu Žid jménem Apollos, původem z Alexandrie, muž vzdělaný a výmluvný, který dovedl přesvědčivě vykládat svaté Písmo.
Byl už poučen o cestě Páně, mluvil s velikým nadšením a učil přesně o Ježíšovi, ale znal jenom křest Janův.
Začal neohroženě vystupovat v synagóze. Když ho uslyšeli Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě důkladněji mu vyložili Boží cestu.
(Sk 18,24-26)
Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu.
Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit,
ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný.
Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné;
nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev?
Nemá být nově pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu.
Musí mít také dobrou pověst u těch, kdo jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah.
Rovněž jáhnové mají být čestní, ne dvojací v řeči, ne oddaní vínu, ne ziskuchtiví.
Mají uchovávat tajemství víry v čistém svědomí.
Ať jsou nejdříve vyzkoušeni, a teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu.
Právě tak ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé, ve všem věrné.
Jáhni ať jsou jen jednou ženatí, ať dobře vedou své děti a celou rodinu.
(1 Tim 3,1-12)
Důvod proč se zmiňuje u Biskupa a Jáhna ,,jen jednou ženatý" nemusí být pouze kvůli tomu, aby Pavel řekl nepřímo, že to může být jen muž, ale může to být zmíněno proto, že u mužů v Izraeli do té doby platilo toto nařízení:
Když někdo prodá svou dceru za otrokyni, nebude s ní nakládáno jako s jinými otroky.
Jestliže se znelíbí svému pánu, který si ji vzal za družku, dovolí ji vyplatit, ale nemá právo prodat ji cizímu lidu a naložit s ní věrolomně.
Jestliže ji dal za družku svému synovi, bude s ní jednat podle práva dcer.
Jestliže on si vezme ještě jinou, nesmí ji zkrátit na stravě, ošacení a manželském právu.
Jestliže jí nezajistí tyto tři věci, smí ona odejít bez zaplacení výkupného.
(Ex 21,7-11)
Tedy v Izraeli mohlo být za jistých podmínek mnohoženství.
Proto u Biskupa v případě muže je zmíněno jen jednou ženatý!!!!
U ženy mnohomužství nehrozilo.
Izrael i první církev totiž stále zná cizoložství a smilstvo jako hřích.
Nuže, vzhůru do studia a sypejte sem své názory bratři i sestry:-)
Mají podle vás ženy v církvi mít biblicky neomezeně shodné role jako muži, nebo jsou oblasti, které jsou ženám zapovězeny? Případně znáte oblasti které jsou v církvi zapovězeny mužům?
A jak se vyrovnáváte s následujícími texty z bible?
Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli vpravdě posvěceni.
Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří;
aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.
Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno –
já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.
(Jan 17,19-23)(poznámka - v Ježíše uvěřily mezi prvními i ženy)
Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. (Gal 3, 28)
Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností.
Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést.
Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva.
A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení.
Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti. (1 Tim 2,11-15)
ženy nechť ve shromáždění mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; mají se podřizovat, jak to říká i Zákon.
Chtějí-li se o něčem poučit, ať se doma zeptají svých mužů; ženě se nesluší mluvit ve shromáždění.
Vyšlo snad slovo Boží od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?
Pokládá-li se někdo za proroka nebo za člověka obdařeného Duchem, měl by poznat, že to, co vám píšu, je přikázání Páně.
Kdo to neuznává, nedojde sám uznání. (1 Kor 14,34-38)
Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.
Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.
Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.
Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,
a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.
Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.
Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.
Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.
Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.
V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,
vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha.
Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?
Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,
kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.
Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.( 1 Kor 11,1-16)
Druhý den jsme se vydali na cestu a přišli do Cesareje. Tam jsme navštívili Filipa, kazatele evangelia a jednoho ze sedmi jáhnů, a ubytovali se u něho.
Ten měl čtyři neprovdané dcery, prorokyně.
Když jsme tam byli několik dní, přišel z Judska prorok, jménem Agabos. (Sk 21,8-10)
Doporučuji vám naši sestru Foibé, diakonku církve v Kenchrejích.
Přijměte ji v Pánu, jak se sluší mezi věřícími, pomáhejte jí, kdyby vás v něčem potřebovala, neboť i ona byla pomocnicí mnohým i mně samému.
Pozdravujte Prisku a Akvilu, mé spolupracovníky v díle Krista Ježíše,
(Římanům 16,1-3)
Tam se setkal s jedním Židem, který se jmenoval Akvila a pocházel z Pontu. Nedávno přišel se svou manželkou Priscillou z Itálie, protože císař Klaudius vydal rozkaz, aby všichni Židé opustili Řím. Pavel se s nimi sblížil, (Sk 18,2)
Mezitím přišel do Efezu Žid jménem Apollos, původem z Alexandrie, muž vzdělaný a výmluvný, který dovedl přesvědčivě vykládat svaté Písmo.
Byl už poučen o cestě Páně, mluvil s velikým nadšením a učil přesně o Ježíšovi, ale znal jenom křest Janův.
Začal neohroženě vystupovat v synagóze. Když ho uslyšeli Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě důkladněji mu vyložili Boží cestu.
(Sk 18,24-26)
Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu.
Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit,
ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný.
Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné;
nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev?
Nemá být nově pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu.
Musí mít také dobrou pověst u těch, kdo jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah.
Rovněž jáhnové mají být čestní, ne dvojací v řeči, ne oddaní vínu, ne ziskuchtiví.
Mají uchovávat tajemství víry v čistém svědomí.
Ať jsou nejdříve vyzkoušeni, a teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu.
Právě tak ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé, ve všem věrné.
Jáhni ať jsou jen jednou ženatí, ať dobře vedou své děti a celou rodinu.
(1 Tim 3,1-12)
Důvod proč se zmiňuje u Biskupa a Jáhna ,,jen jednou ženatý" nemusí být pouze kvůli tomu, aby Pavel řekl nepřímo, že to může být jen muž, ale může to být zmíněno proto, že u mužů v Izraeli do té doby platilo toto nařízení:
Když někdo prodá svou dceru za otrokyni, nebude s ní nakládáno jako s jinými otroky.
Jestliže se znelíbí svému pánu, který si ji vzal za družku, dovolí ji vyplatit, ale nemá právo prodat ji cizímu lidu a naložit s ní věrolomně.
Jestliže ji dal za družku svému synovi, bude s ní jednat podle práva dcer.
Jestliže on si vezme ještě jinou, nesmí ji zkrátit na stravě, ošacení a manželském právu.
Jestliže jí nezajistí tyto tři věci, smí ona odejít bez zaplacení výkupného.
(Ex 21,7-11)
Tedy v Izraeli mohlo být za jistých podmínek mnohoženství.
Proto u Biskupa v případě muže je zmíněno jen jednou ženatý!!!!
U ženy mnohomužství nehrozilo.
Izrael i první církev totiž stále zná cizoložství a smilstvo jako hřích.
Nuže, vzhůru do studia a sypejte sem své názory bratři i sestry:-)