A ČO S TÝM?

Adventisti pri obhajobe trvalej platnosti Desatora používajú aj Ježišove slová: „Ak ma milujete, budete zachovávať moje prikázania.“ (Ján 14,15)
Tento Ježišov výrok sa automaticky chápe tak, že sa tým myslia Božie prikázania, ktoré boli dané Izraelu. Teda „moje prikázania“ = Božie prikázania.
Keďže všetci kresťania uznávajú jednotu medzi Bohom Otcom a Ježišom, zdá sa byť takéto chápanie logické.

Myšlienku o Ježišových „mojich“ prikázaniach potvrdzuje Ján aj vo svojom prvom liste, kde píše: „Podľa toho vieme, že sme ho poznali, keď zachovávame jeho prikázania.“ (1Jn 2,3)

Problém nastane, keď si uvedomíme, že Božie prikázania nie sú len tie z Desatora, ale aj mnohé iné, ktoré boli pre Izraelitov rovnako záväzné. Napríklad prikázanie o obriezke, o obetiach, a množstvo iných. Samozrejme, cirkev vie odôvodniť, prečo niektoré starozákonné prikázania platia a niektoré nie, ale vyššie spomenutý Ježišov výrok takúto možnosť selekcie nepripúšťa. Ak niečo povedal Boh, tak to vlastne povedal aj Ježiš a teda to platí.
Z toho vyplýva, že je dosť problematické používať tieto Ježišove slová na podporu konkrétneho starozákonného prikázania.

V tomto príspevku by som ale chcel poukázať aj na inú možnosť, ako chápať Ježišove slová o „mojich“ prikázaniach. Mám na mysli prikázania, ktoré vyslovil Ježiš osobne počas svojho života. Bežný adventista má povrchný dojem, že Ježiš vlastne neustanovil žiadne „vlastné“ prikázania, len opakoval tie starozákonné.

Tento dôraz na prikázania, ktoré vyslovil on osobne, je viac viditeľný v texte Mat 28, 19-20: „Choďte teda a získavajte mi učeníkov vo všetkých národoch ... a naučte ich zachovávať všetko, čo som vám prikázal.“

Čo teda máme dodržiavať, ak Ježiša milujeme? Čo máme učiť tých, ktorí sa rozhodli prijať Ježiša ako svojho osobného záchrancu?

Nezávisle od toho, čo si myslíme o pôvode či originalite jeho vlastných výrokov formovaných ako príkazy (prikázania), stojí za námahu ich v evanjeliách vyhľadať a zamyslieť sa nad nimi.

Ďalej predkladám aspoň niektoré z Ježišových autentických prikázaní, hlavne z evanjelia podľa Matúša, pretože časť z nich sa v ostatných evanjeliách opakuje. Vyberal som hlavne také, ktoré sú formulované v rozkazovacom spôsobe, aby ich charakter príkazu bol jasný. Tiež som v záujme stručnosti občas text skrátil. Počítam s tým, že ich kontext je väčšinou dobre známy. V prípade potreby Je samozrejme dobré si ho prečítať, ale aj ako samostatne stojace sú tieto prikázania pochopiteľné a hodné zamyslenia.

Kajajte sa, lebo sa priblížilo nebeské kráľovstvo. Mat 4, 17

Poďte za mnou a urobím z vás rybárov ľudí. Mat 4,19

Radujte sa a veseľte sa, lebo v nebesiach máte veľkú odmenu. Mat 5, 12

Nech tak svieti vaše svetlo pred ľuďmi, aby videli vaše dobré skutky a oslavovali vášho Otca, ktorý je v nebesiach! Mat 5,16


Najprv sa zmier so svojím bratom a až potom príď a obetuj svoj dar. Pokonaj sa rýchlo so svojím protivníkom, kým si s ním na ceste. Mat 5, 23-25

Ak ťa teda pravé oko zvádza na hriech, vylúp ho a zahoď. A ak ťa zvádza na hriech pravá ruka, odsekni ju a zahoď. Mat 5, 29-30

Ja vám však hovorím, aby ste vôbec neprisahali. Neprisahaj ani na svoju hlavu. Vaša reč nech je: Áno — áno, nie — nie. Mat 5, 34-37

Neprotivte sa zlému! Naopak: Tomu, kto ťa udrie po pravom líci, nadstav aj ľavé. Tomu, kto sa chce s tebou súdiť a vziať ti spodné rúcho, nechaj aj plášť. Ak ťa bude dakto nútiť niesť náklad jednu míľu, choď s ním dve. Kto ťa prosí, tomu daj a neodvracaj sa od toho, kto si chce od teba požičať. Mat 5, 39-42

Milujte svojich nepriateľov a modlite sa za tých, ktorí vás prenasledujú. Mat 5, 44

Vy teda buďte dokonalí, ako je dokonalý váš nebeský Otec. Mat 5, 48

Dajte si pozor, aby ste neprejavovali svoju zbožnosť pred ľuďmi. Keď teda dávaš almužnu, nevytrubuj pred sebou. Ale keď ty dávaš almužnu, nech nevie tvoja ľavá ruka, čo robí tvoja pravá ruka. Mat 6, 1-4

Keď sa modlíte, nebuďte ako pokrytci. Ale keď sa ty modlíš, vojdi do svojej izbietky, zavri za sebou dvere a modli sa k svojmu Otcovi, ktorý je v skrytosti.
Pri modlitbe nehovorte priveľa ako pohania, ktorí si myslia, že budú vypočutí pre svoju mnohovravnosť. Nenapodobňujte ich teda! Mat 6, 5-8

Vy sa teda modlite takto: Otče náš, ktorý si na nebesiach ... Mat 6, 9-13

Keď sa postíte, netvárte sa zachmúrene ako pokrytci. Keď sa však ty postíš, natri si hlavu olejom a tvár si umy. Mat 6, 16-18

Nezhromažďujte si poklady na zemi ... Zhromažďujte si poklady v nebi. Mat 6, 19-20

Nebuďte ustarostení o svoj život, čo budete jesť a piť, ani o svoje telo, čo si oblečiete. Mat 6, 25

Hľadajte však najprv Božie kráľovstvo a jeho spravodlivosť a toto všetko sa vám pridá. Mat 6,33

Nesúďte, aby ste neboli súdení. Mat 7,1

Nedávajte, čo je sväté, psom a nehádžte svoje perly pred svine. Mat 7, 6

Proste a dostanete, hľadajte a nájdete, klopte a otvorí sa vám. Mat 7, 7

Všetko, čo chcete, aby ľudia robili vám, robte aj vy im. Mat 7,12

Vchádzajte tesnou bránou! Mat 7,13

Dajte si pozor na falošných prorokov. Mat 7,16

Choďte a naučte sa, čo to znamená: Milosrdenstvo chcem, a nie obetu. Mat 9,13

Proste preto Pána žatvy, aby vyslal robotníkov na svoju žatvu. Mat 9,38

Choďte a ohlasujte: Priblížilo sa nebeské kráľovstvo. Mat 10, 7

Chorých uzdravujte, mŕtvych krieste, malomocných očisťujte, démonov vyháňajte.
Zadarmo ste dostali, zadarmo dávajte. Mat 10, 8

Buďte teda opatrní ako hady a jednoduchí ako holubice. Mat 10, 16

Majte sa na pozore pred ľuďmi! Mat 10, 17

Keď vás vydajú súdu, nestarajte sa, čo a ako máte hovoriť. Mat 10, 19

Nebojte sa tých, čo zabíjajú telo, ale dušu nemôžu zabiť. Mat 10, 28

Nenazdávajte sa, že som prišiel priniesť pokoj na zem. Mat 10,34

Poďte ku mne všetci, ktorí sa namáhate a ste preťažení; ja vám dám odpočinúť. Vezmite na seba moje jarmo a učte sa odo mňa. Mat 11,28-29

Ak niekto chce ísť za mnou, nech zaprie sám seba, vezme svoj kríž a nasleduje ma. Mat 16,24

Varujte sa, aby ste nepohŕdali ani jedným z týchto maličkých. Mat 18,10

Keby sa prehrešil tvoj brat, choď za ním a napomeň ho medzi štyrmi očami. Ak ťa poslúchne, získal si svojho brata. Ak ťa neposlúchne, vezmi so sebou ešte jedného alebo dvoch, aby každá výpoveď bola založená na svedectve dvoch alebo troch svedkov. Mat 18, 15-16

Nechajte deti a nebráňte im prichádzať ku mne, lebo takým patrí nebeské kráľovstvo. Mat 19,14

Dávajte teda cisárovi, čo je cisárovo, a Bohu, čo je Božie! Mat 22,21

Vy sa však nedávajte volať: Rabbi, lebo jeden je váš Učiteľ a vy všetci ste bratia. Ani otcom nevolajte nikoho na zemi, lebo len jeden je váš Otec, ten v nebesiach. Mat 23,8-9

Dajte si pozor, aby vás nikto nezviedol. Mat 24,4

Keby vám vtedy niekto povedal: Hľa, tu je Kristus, alebo: Tam je — neverte! Mat 24,23

Preto aj vy buďte pripravení, lebo Syn človeka príde v hodinu, o ktorej sa nenazdáte. Mat 24,44

Choďte teda a získavajte mi učeníkov vo všetkých národoch a krstite ich v mene Otca i Syna i Svätého Ducha a naučte ich zachovávať všetko, čo som vám prikázal. Mat 27,19-20

Aspoň toľko teda od Matúša. A ešte zopár na doplnenie od Lukáša:

Ale milujte svojich nepriateľov! Robte im dobre! Požičiavajte a nič za to nečakajte! Luk 6,35

Buďte milosrdní, ako je milosrdný aj váš Otec. Luk 6,36

Nesúďte a nebudete súdení! Neodsudzujte a nebudete odsúdení! Odpúšťajte a bude vám odpustené! Dávajte a bude dané aj vám. Luk 6,37-38

Ty pokrytec, najprv vyhoď brvno zo svojho oka, až potom uvidíš, ako vybrať smietku z oka svojho brata. Luk 6,42

No neradujte sa z toho, že sa vám poddávajú duchovia, ale radujte sa z toho, že vaše mená sú zapísané v nebi. Luk 10,20

Chráňte sa kvasu farizejov, čiže pokrytectva. Luk 12,1

Majte bedrá opásané a lampy zažaté! Buďte podobní ľuďom, ktorí čakajú na svojho pána. Luk 12,35

Ak ťa niekto pozve na svadbu, nesadaj si na prvé miesto, aby medzi pozvanými nebol niekto vzácnejší, ako si ty. Ale keď ťa pozvú, choď a sadni si na posledné miesto. Luk 14,8.10

Keď robíš hostinu, pozvi chudobných, mrzákov, chromých a slepých! Luk 14,13

Robte si priateľov pomocou nespravodlivej mamony, aby vás, keď sa raz pominie, prijali do večných príbytkov. Luk 16,9

Ak sa tvoj brat prehreší, pokarhaj ho! Ak robí pokánie, odpusť mu! Luk 17,3

Chráňte sa zákonníkov. Luk 20,46

Dávajte si pozor, aby vaše srdcia neoťaželi obžerstvom, opilstvom a starosťami o tento život, aby vás ten deň neprekvapil. Luk 21,34

Preto bedlite celý čas a modlite sa, aby ste mohli uniknúť všetkému, čo má prísť, a postaviť sa pred Syna človeka. Luk 21,36

Toto robte na moju pamiatku. Luk 22,19

Vy tak nerobte! Kto je medzi vami najväčší, nech je ako najmenší a vodca nech je ako služobník. Luk 22,26

A nakoniec, v tomto ilustračnom zozname Ježišových prikázaní nemôže chýbať:

Nové prikázanie vám dávam, aby ste sa navzájom milovali; ako som ja miloval vás, aby ste sa aj vy navzájom milovali. Ján 13,34


Nie sú tieto prikázania fascinujúce? A vôbec ich nie je málo. O mnohých z nich sa nedá povedať, že sú jednoduchým zopakovaním prikázaní daných Izraelu prostredníctvom Mojžiša.

Snažil som sa vybrať len také, ktoré boli povedané väčšiemu počtu ľudí, teda také, pri ktorých je silný predpoklad, že sa vzťahujú aj na nás. Zámerne som vynechal príkazy dané jednotlivcom, ako aj príkazy dané do špecifických situácií – ich platnosť do osobného života súčasníka musí zrejme vyplynúť z ďalšieho štúdia a oslovenia Duchom.

Na základe vyššie uvedeného je celkom dobre možné, že Ježiš výrazom „moje prikázania“ mohol naozaj myslieť jeho vlastné výzvy, pokyny a príkazy, ktoré počas svojho života vyslovil.
(Tým však v žiadnom prípade nevylučujem možnosť, že mohol myslieť aj na starozákonné prikázania, s ktorými sa stotožňoval a považoval za platné aj pre svojich nasledovníkov. Ale ktoré to prípadne sú, to nie je jednoduchá otázka.)

...

Pele napísal:Adventisti pri obhajobe trvalej platnosti Desatora používajú aj Ježišove slová: „Ak ma milujete, budete zachovávať moje prikázania.“ (Ján 14,15)
Tento Ježišov výrok sa automaticky chápe tak, že sa tým myslia Božie prikázania, ktoré boli dané Izraelu. Teda „moje prikázania“ = Božie prikázania.
...V tomto príspevku by som ale chcel poukázať aj na inú možnosť, ako chápať Ježišove slová o „mojich“ prikázaniach. Mám na mysli prikázania, ktoré vyslovil Ježiš osobne počas svojho života. Bežný adventista má povrchný dojem, že Ježiš vlastne neustanovil žiadne „vlastné“ prikázania, len opakoval tie starozákonné.

Máš pravdu, že moje prikazania = Božie prikazania, protože to potvrzují i další biblické texty:

[KB1613] Zj 12:17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázaní Božích, a mají svědectví Ježíše Krista.

[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.

[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.

[KB1613] 2 J 1:4 Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce.


[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.

[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.

[CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona. (jinými slovy ten zajisté, který řekl nezabiješ, taktéž řekl pomni na den sobotní, abys jej světil. Pokud bys nezabil, ale neodpočinul bys v sobotu, učiněn jsi přestupníkem zákona.)

[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.


...Tento dôraz na prikázania, ktoré vyslovil on osobne, je viac viditeľný v texte Mat 28, 19-20: „Choďte teda a získavajte mi učeníkov vo všetkých národoch ... a naučte ich zachovávať všetko, čo som vám prikázal.“

Ježíšova přikázání a podle toho co jsi výše vypsal nebo spíše doporučení jsou samozřejmě také krásná a pro nás potřebná a žádný opravdový adventista je nemá problém spolu s Desaterem jistě dodržovat také, alespoň já za sebe určitě ne. Zvlášť když máme činit milosrdenství druhým, podle kterého budeme také souzeni a postaveni před soudnou stolicí Kristovou buď mezi kozly (smrt) nebo ovce (věčný život).

Jen nesmíš překrucovat a zjednodušovat Ježíšova přikázání, která jsi vyjmenoval, aby tě pak za to nestihl od něj naopak trest:
jako např.
Chráňte sa zákonníkov. Luk 20,46

Lukáš 20:45  I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
46  Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
47  Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
47  Vyjídají domy vdov a dlouho se na oko modlí. Ty postihne tím přísnější soud."


...Na základe vyššie uvedeného je celkom dobre možné, že Ježiš výrazom „moje prikázania“ mohol naozaj myslieť jeho vlastné výzvy, pokyny a príkazy, ktoré počas svojho života vyslovil.

Ne nemohl, jak nás o tom přesvědčují apoštolové.

[KB1613] 2 P 2:21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázaní. (v tomto případě se jedná např. o přikázání Desatera nezcizoložíš)

[KB1613] 2 P 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele,

[CEP2001] 1 J 2:6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.
[KB1613] 1 J 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.
[KB1613] 1J 2:8 A zase přikázaní nové píši vám, kteréž jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.

Přikázáními jsou myšleny všechna stará, která byla od počátku a od počátku bylo i Desatera a i nová např. ta, která jsi vypsal výše.
Žádný adventista neříká, že máme dodržovat jen Desatero a už nic více co Ježíš přikázal.
Každopádně Ježíš Desatero 100% zachoval a tím se řídím a zachovávám ho také( i když ne vždy dokonale), protože máme žít tak jak žil On.

[KB1613] Mt 5:19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázaní těchto nejmenších, a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.

Nalezl jsem 5 zmínek v Evangeliu Jana a v Jeho epištolách, kde se mluví o přikázání (1. mluví o zvěsti) a všechny mluví o stejném přikázání:
Jan 13,34 ,,Nové přikázání vám dávám (Ježíš), abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.“
Jan 15,10-12 ,,Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná. To je mé (Ježíš) přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.
Jan 15, 17 ,,To vám přikazuji (Ježíš), abyste jeden druhého milovali.“
1 Janova 3,11 ,,Neboť to je zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali.„
1 Janova 3,23 ,,A to je jeho (Boží) přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal.„
1 Janova 4,21 ,,A tak máme od něho (Boha) toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.„
2 Janova 1,4-5 ,,Velice jsem se zaradoval, když jsem mezi tvými dětmi našel takové, které žijí v pravdě, jak jsme dostali přikázání od Otce. A nyní tě prosím, paní, ne že bych ti psal nové přikázání, ale připomínám to, které máme od počátku: abychom milovali jedni druhé.

Boží přikázání u Jana znamenají mít lásku jedni k druhým tak jako Ježíš miloval/miluje nás.
O desateru v knihách bible od Jana v tomto spojení nic nenajdeš.

Mám za to, že jádro sporu je jinde:
Příkazy, které se objevují ve Starém zákoně, lze shrnout:
1. Slyš Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný (Dt 6:4)
2. Spravedlivý bude žít z víry (pro svou věrnost) Ab 2:4
Kde tam čteme o obřízce, obětním řádu, Desateru…?
Vyznání víry musí být nutně jednoduché, vystihující podstatu, cíl. Ale obsah a aplikace je mnohem bohatší.
(Nám, adventistům, se to příliš nepovedlo, potřebujeme pro vyznání hned 28 článků víry).

Pán Ježíš řekl: Miluj Hospodina z celého srce, celou myslí a vší silou a bližního jako sebe sama.
Jaký je obsah přikázání „Milovat budeš“?

Aurelius Augustin pro ranou církev napsal: Miluj Boha a pak si dělej, co chceš…Myslel tím svévoli?

Otázku platnosti Desatera nevyřešíme pouhými citacemi s Písma, argumentací že v něm některé odkazy jsou/nejsou. Potřebujeme láskyplný a vřelý vztah ke Kristu, „napnuté plachty“, které zachytí vanutí Ducha, i odvahu víry. A společenství Božích dětí, abychom se nestali sami sobě církví.

Tomáš Plechatý napísal:Nalezl jsem 5 zmínek v Evangeliu Jana a v Jeho epištolách, kde se mluví o přikázání (1. mluví o zvěsti) a všechny mluví o stejném přikázání:
Jan 13,34 ,,Nové přikázání vám dávám (Ježíš), abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.“
Jan 15,10-12 ,,Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná. To je mé (Ježíš) přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.
Jan 15, 17 ,,To vám přikazuji (Ježíš), abyste jeden druhého milovali.“
1 Janova 3,11 ,,Neboť to je zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali.„
1 Janova 3,23 ,,A to je jeho (Boží) přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal.„
1 Janova 4,21 ,,A tak máme od něho (Boha) toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.„
2 Janova 1,4-5 ,,Velice jsem se zaradoval, když jsem mezi tvými dětmi našel takové, které žijí v pravdě, jak jsme dostali přikázání od Otce. A nyní tě prosím, paní, ne že bych ti psal nové přikázání, ale připomínám to, které máme od počátku: abychom milovali jedni druhé.

Boží přikázání u Jana znamenají mít lásku jedni k druhým tak jako Ježíš miloval/miluje nás.
O desateru v knihách bible od Jana v tomto spojení nic nenajdeš.

Zkus se nejdříve podívat co říkal a učil Ježíš o přikázáních Desatera, začněme u Matouše:

Boží přikázání u Ježíše znamenají mít samozřejmě také lásku a nezapomínat na přikázání Desatera, např. Nezabiješ!, Nezcizoložíš! Nebudeš lhát! A tyto přikázání Desatera o kterých se zmiňuje spolu s dalšími svými přikázáními ještě Ježíš vždy následně zpřísňuje!!! A když něco zpřísňuje tak je jasné, že to nenaplnil, abychom to již nemuseli zachovávat ani nezrušil, jak úplně nesmyslně někteří křesťané vykládají.

Matouš 5:16  Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
17  Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
18  Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
19  Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
20  Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
21  Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.

Matouš 5:27  Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
28  Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.

Matouš 5:33  Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.

Matouš 5:43  Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
44  Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,

Kdyby Ježíš Kristus zákon přišel zrušit, nemohl by jej pak již naplnit a nahradit novým! Bůh nemůže změnit jediný příkaz svého zákona, aby zachránil člověka, neboť zákon je základem Jeho vlády! Je nezměnitelný, nekonečný a věčný! Aby mohl být člověk zachráněn a zůstala zachována důstojnost zákona, bylo nutné, aby Syn Boží obětoval sebe jako oběť za hřích! Pro nás zemřel na kříži. Jeho smrt byla projevem úžasné lásky Boží k člověku a nezměnitelnosti Jeho zákona. Sláva Kristova je zjevena v zákoně, který je spodobněním Jeho charakteru a Jeho přetvářející síla působí, dokud se lidé nezmění k Jeho podobě. Stali se účastníky božské přirozenosti, stále více zpodobňují světu Spasitele, krok za krokem se shodují s Boží vůlí, až dosáhnou dokonalosti. Zákon a evangelium jsou v dokonalém souladu. (1SM 238-240).

Toto je velmi důležité studium, protože – kolik z vás už slyšelo říkat: „Ano ve Starém Zákoně měl Bůh Svůj Zákon – Desatero přikázání, ale pak přišel Ježíš a teď žijeme pod novým systémem, kde nám Kristus dal nový, jiný Zákon, jiný než Desatero přikázání ve Starém Zákoně. Takové tvrzení rozhodně není pravdivé. Je to vlastně ďáblova doktrína, protože zní téměř jako bychom měli různé bohy: Boha, který dal Zákon ve Starém Zákoně a Ježíše, který přišel a věci srovnal.
Ve Starém Zákoně byli lidé zachráněni skutky, ale my jsme teď spaseni vírou v milost. Nikdo nemůže být zachráněn skrze skutky a skutky nemohly nikdy nikoho zachránit. Ve Starém Zákoně byli lidé zachráněni vírou. Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost. Byli zachráněni vírou, když se dívali dopředu – veškeré oběti beránků poukazovali na Beránka Božího, který měl přijít. Nebyl to jiný Bůh, který vymyslel obětní systém, byl to Ježíš. Stejný Bůh, Ježíš, dal Desatero přikázání. Ježíšovo učení dokonale doplňuje učení Starého Zákona.
Je tedy důležité pochopit, že když mluvíme o Kristu a Jeho Zákoně – nemluvíme jen o jeho Zákoně v Novém Zákoně. Kdo vydal starozákonní Zákon? Kristus. Když tedy mluvíme o Kristu a Jeho Zákoně, neznamená to jen Nový Zákon. Někteří lidé si myslí, že Ježíš přišel naplnit starozákonní Zákon a to znamená, že ho přišel zrušit nebo odstranit. Kdyby Ježíš řekl: „Přišel jsem naplnit starozákonní Zákon“ ve smyslu „Přišel jsem ho zrušit.“ Poslouchejte, jak bláznivě to zní: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon a proroky. Nepřišel jsem zrušit, ale odstranit.“ Nebylo by to stejné? Co tedy znamená slovo naplnit? Když Ježíš přišel k Janovi, aby byl pokřtěn a Jan v Něm poznal Mesiáše, řekl Mu: „Pane, já bych měl být pokřtěn od Tebe.“ A Ježíš mu řekl:
[KB1613] Mt 3:15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Nechej nyní; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy nechal ho.
Znamená tady slovo naplnit zrušit? Naplnit znamená dovršit. Ježíš nepřišel odstranit Zákon. Přišel ho doplnit Svým životem. Zákon ve Starém Zákoně nebyl úplný, protože lidé nerozuměli všem zásadním principům. V kázání na hoře vzal Ježíš Zákon, rozbalil ho a naplnil, aby mu lidé porozuměli.

[KB1613] Mt 5:20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Spravedlnost, kterou nám získal Kristus svým vtělením, svou poslušností, svým utrpením a svou smrtí je dokonalá. Učinil zadost všem požadavkům božského zákona. Žádné písmenko ani tečka nebyly zmírněny, žádný z jeho požadavků nebyl symbolizován. Zachovával všechnu požadovanou poslušnost. Dodržoval každý předpis. On jej dokonce zvelebil a oslavil. Ani jedenkrát jej nepřestoupil skutkem, slovem nebo myšlenkou. Žil na zemi v pokušeních, zkouškách, a to právě takových, jaké přicházení na nás. On však žil bez hříchu. Jeho poslušnost byla dokonalá! Zemřel na nás a nyní se nabízí, že vezme naše hříchy na sebe, i kdybychom byli sebehříšnější, a že nám dá svoji spravedlnost, když se mu odevzdáme a když Ho přijmeme.
Avšak proč musel přijít Zákonodárce na zem a zachovávat zákon? Učinil to pro nás lidi, kteří jsme přestoupili zákon a jejichž povaha byla tímto proviněním tak oslabena, že neměli sílu jej zachovávat. Proto přišel, aby člověku umožnil stejnou poslušnost zachovávat Boží zákon, byl to jeho nejvyšší cíl. Bylo by rozumné. Že by Kristus měl zemřít, aby lidstvo osvobodil od viny hříchu, aby mu odpouštěl přestoupení minulosti, a aby potom řekl: Nyní smíte krást, lhát, cizoložit, vraždit a znesvěcovat Boží sobotu? Ne, tisíckrát ne! Vykoupení lidé nemají volnost přestupovat Boží zákon. Ano byli jim odpuštěny hříchy, ale neobdrželi povolení, aby zneužívali Boží dobroty a pokračovali v přestupování zákona. Člověk, jenž nikdy nezachovával přikázání, může dosáhnout odpuštění a být před Bohem ospravedlněn. Ale v tomto stavu nemůže setrvat, pokud by nezačal zachovávat přikázání. Nezachovává přikázání proto, aby se stal křesťanem, ale proto, aby „konal vůli Otce, jenž je v nebesích“ ( Mt 7:21). Přijmeme-li ho za svého Zástupce a Spasitele a obdržíme-li od něho úplné odpuštění, přičte nám své naplnění zákona a pohlíží na nás tak, jako bychom jej byli plnili. Učinil to v našem jméně. Bylo to pro nás. A když ho přijmeme, připíše nám všechnu spravedlnost k dobru a bude nás pokládat za takové, kteří nikdy nehřešili.

[KB1613] Mt 7:23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. /pozn. správně přeloženo ANOMÍA = bezzákonností/ (anomianLAWLESSNESS.[IGNT])

Ježíši vždy záleželo, aby nikdo neporušoval Boží přikázání (Desatera)
[KB1613] Mt 15:3 A on odpovídaje, řekl jim: Proč i vy přestupujete přikázaní Boží pro ustanovení svá?
Matouš 15:4  Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
5  Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6  A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
7  Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8  Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9  Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.

Která přikázání Ježíš označuje za důležitá pro náš život, ta nová, která přidává, nebo ta původní, které tvoří základ, čili z Desatera?
[KB1613] Mt 19:17 Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní.
[KB1613] Mt 19:18 Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.
[KB1613] Mt 19:19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

[KB1613] Mt 22:36 Mistře, které jest přikázaní veliké v zákoně?( IS THE megalh GREAT-tzn. veliké, ale nikoliv největší, jak mylně překládají téměř všechny české Bible! Záměrně?) Největší = the greatest! (didaskale Master poia which entolh commandment megalh the great en in tw the nomw law)

Zde je řečeno opět „veliké“, nikoliv „největší“ přikázání!
[KB1613] Mt 22:37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.
Zde Ježíš cituje Deuteronomium 6 kapitolu…
[KB1613] Mt 22:38 To jest přední a veliké přikázaní. (auth This estin is prwth the first kai and megalh great entolh commandment)
[KB1613] Mt 22:39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
A zde Ježíš cituje Leviticus 19x18. Jsou to dva Zákony na kterých visí všechny ostatní“
[KB1613] Mt 22:40 Na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci.

Většina lidí si neuvědomuje, že Ježíšova odpověď je přímou citací Starého zákona. Zákoník, který se ptal Ježíše, měl odpověď na svou otázku sám znát. Nebyl to student občanského zákona, ale posvátného, Božího zákona. Svůj život trávil studiem Písem Starého zákona. Proto Ježíš citoval shrnutí zákona tak, jak je uvedeno v 5 Moj. 6x5 stručně prohlašuje: Miluj Pána Boha svého celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A ve 3 Moj. 19x18 (poslední část) čteme:“…miluj svého bližního jako sebe samého“. Je jisté, že Ježíš nezaváděl nic nového!!! Kdybychom měli zákon vyjádřit jedním slovem, pak by to bylo slovo LÁSKA. Vyjádřeno dvěma výrazy: „miluj Boha“ a „miluj bližního“. Zákon deseti přikázání jednoduše shrnuje chování dokonale milujícího člověka. Proto Ježíš končí rozpravu v Matoušově evangeliu viz 22x40. Láska je naplněním, ne odstraněním zákona.(Řím. 13x10). Zákon zjevuje, jak se bude milující člověk chovat v konkrétních, běžných situacích. Láska není nějaký neurčitý, pomíjející, sentimentální pocit. Je to poslušná reakce na Boží vůli tak, jak je vyjádřena v zákoně. Láska věrně přijímá Boží zásady života, jak jsou vyjádřeny v deseti přikázáních. Láska vede vždy k poslušnosti, nikdy ne k neposlušnosti. Přesně to měl Ježíš na mysli, když nás nabádal v Jan 14x15: „Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání.“ /Mark. A. Finley, Téměř zapomenutý den, str. 84/

[KB1613] Mt 23:28 Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti. /pozn. správně by mělo být přeloženo ANOMÍA = bezzákonnosti/ (…kaiAND anomiajLAWLESSNESS)

Ježíš zcela jasně a bez jakýchkoliv debat potvrdil platnost soboty na konci světa:
[NBK] Mt 24:3 Když se pak posadil na Olivetské hoře, přistoupili k němu učedníci soukromě se slovy: "Řekni nám, kdy to bude a jaké [bude] znamení tvého příchodu a konce tohoto světa?"
[NBK] Mt 24:20 Proto se modlete, aby váš útěk nenastal v zimě nebo v sobotní den. (…en on sabbatw the sabbath day)
Důležité i je, že Ježíš řekl tato slova svým nejbližším následovníkům. Z toho vyplývá, že Ježíš nepředpokládal nějakou změnu soboty.
Co bude dále na konci světa?
[KB1613] Mt 24:12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydne láska mnohých. /pozn. správně má být přeloženo ANOMÍA = bezzákonnost/ (…anomianLAWLESSNESS)

Pele napísal:Adventisti pri obhajobe trvalej platnosti Desatora používajú aj Ježišove slová: „Ak ma milujete, budete zachovávať moje prikázania.“ (Ján 14,15)
Tento Ježišov výrok sa automaticky chápe tak, že sa tým myslia Božie prikázania, ktoré boli dané Izraelu. Teda „moje prikázania“ = Božie prikázania.
Keďže všetci kresťania uznávajú jednotu medzi Bohom Otcom a Ježišom, zdá sa byť takéto chápanie logické.
Problém nastane, kpeď si uvedomíme, že Božie prikázania nie sú len tie z Desatora, ale aj mnohé iné, ktoré boli pre Izraelitov rovnako záväzné. Napríklad prikázanie o obriezke, o obetiach, a množstvo iných. Samozrejme, cirkev vie odôvodniť, prečo niektoré starozákonné prikázania platia a niektoré nie, ale vyššie spomenutý Ježišov výrok takúto možnosť selekcie nepripúšťa.

Mam uplne iny nazor a budes ho mat mozno aj Ty ak si docitas aspon odstavec predtym ako zacnes skakat od versa ku versu. Hned v dalsej vete totiz Jezis to prikazanie presne hovori, takze akakolvek spekulacia (nahananie versov z casovo a miestne nesuvisujecich kapitol)je zbytocna. Jeho prikazanie je konkretne jedna jedina veta, nic viac ci nic menej:

10 Ak budete zachovávať moje prikázania, zostanete v mojej láske, ako aj ja som zachoval prikázania svojho Otca a zostávam v jeho láske. 11 Toto som vám povedal, aby moja radosť bola vo vás a aby vaša radosť bola úplná. 12 To je moje prikázanie, aby ste sa milovali navzájom tak, ako som vás miloval ja.

Pele napísal: Z toho vyplýva, že je dosť problematické používať tieto Ježišove slová na podporu konkrétneho starozákonného prikázania.

Mne to z toho nevyplyva a takemu mozgu ako Pavol tiez nie :

8 Nebuďte nikomu nič dlžni, krome navzájom sa milovať; lebo ten, kto miluje blížneho, naplnil zákon. 9 Lebo: Nezcudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nepovieš falošného svedoctva, nepožiadaš, a jestli je aké iné prikázanie, to všetko sa zahrňuje v slove: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba.

Cize Pavol tu ponuka teoriu ze Jezisovo prikazanie (jedno jedine, ak chces dva, ved vies) je to iste ako desatoro. Vsetko ostatne je irelevantne. Podla mna velmi elegantna Pavlova uvaha.

Mne to z toho nevyplyva a takemu mozgu ako Pavol tiez nie :

8 Nebuďte nikomu nič dlžni, krome navzájom sa milovať; lebo ten, kto miluje blížneho, naplnil zákon. 9 Lebo: Nezcudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nepovieš falošného svedoctva, nepožiadaš, a jestli je aké iné prikázanie, to všetko sa zahrňuje v slove: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba.

Cize Pavol tu ponuka teoriu ze Jezisovo prikazanie (jedno jedine, ak chces dva, ved vies) je to iste ako desatoro. Vsetko ostatne je irelevantne. Podla mna velmi elegantna Pavlova uvaha.

Tvůj závěr ,,čiže Pavol tu ponuka teoriu, že Ježíšovo přikázání je to stejné jako desatero" je nesprávný.

Problém je ve tvém pojetí výrokové logiky. Normálně se to lidé učí v matematice na střední nebo vysoké škole ale jde to pochopit i selským rozumem.

Matematicko logické zdůvodnění:

Pleteš si implikaci s ekvivalecí, neboli jednosměrnou implikaci s oboustranou implikací.
Ve výrokové logice, jejíž zjednodušená pravidla používá i jazyk, nemá obrácená implikace vždy stejnou pravdivostní hodnotu jako implikace původní. Stejnou pravdivostní hodnotu má implikace obměněná.

Příklad: Dejme tomu, že:
,,Jestliže A pak B"
je pravdivý výrok.

Potom také výrok:
,,Jestliže ne-B, pak ne-A"
je pravdivý výrok

Ale ohledně výroku:
,,Jestliže B, pak A"
nelze říci, že je vždy pravdivý, formule by se dala nazvat splnitelná (není ani 100% pravda, ani sporná neboli 0% šance na pravdu)

Druhá analogie je z teorie množin.
Jestliže množina A je podmnožinou množiny B, potom, všechny prvky v A jsou také v B.
Ale neplatí automaticky, že všechny prvky z B jsou také v A.
To platí pouze v případě, že také množina B je podmnožinou A a tedy že tyto množiny jsou vlastně shodné neboli ekvivaletní.
Množiny A a B však z definice neměli zadáno že nutně musí být ekvivaletní.

Selsko rozumové zdůvodnění:

,,Nebuďte nikomu nič dlžni, krome navzájom sa milovať; lebo ten, kto miluje blížneho, naplnil zákon."

Tato věta znamená, že když miluješ, tak zároveň i naplňuješ zákon.
Obráceně to však není automatické. Můžeš být poslušný zákonu, ale nemilovat (viz zákoníci a farizeové).

Protože to není obousměrné, tak milování není stejné jako naplňování zákona.

,,Lebo: Nezcudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nepovieš falošného svedoctva, nepožiadaš, a jestli je aké iné prikázanie, to všetko sa zahrňuje v slove: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba. "

Podle tohoto výroku Pavla, který považujeme za pravdivý je možné všechna přikázání zahrnout do jednoho výroku ,,milovat bližního jako sebe sama". Ale to neznamená, že ten proces funguje i v obráceném směru a že přikázání ,,milovat bližního jako sebe sama" lze ,,rozbalit/rozhrnout" opět na 613 přikázání nebo ještě víc.

To bys pak musel projevovat svou lásku i zabíjením za neposlušnost obětováním za prvorozené (jinak jim zlomíš vaz) obřezávat se atd.

Zkrátka souhlasím, s Tebou, že Pavlova slova jsou elegantní, ale nestaví lásku naroveň desateru, naopak staví lásku nad desatero, vlastně staví lásku nad všechno - viz. 1 Kor 13

To jak se láska projevuje v 1 Kor 13 kupodivu příliš nekopíruje desatero stejně jako ,,ovoce Ducha" z Gal 5.

Takže milovat jedni druhé není synonymum pro zachovávání desatera, ani synonymum pro poslušnost souboru nějakých přikázání.

(Doslovně vzato, když je řečeno, že Bůh nás miluje, tak to neznamená, že např. ctí své rodiče , nebo že se obřezává. Vlastně s Bohem je to vůbec složitější, protože on lidi zabíjel a přesto nás miluje, nebo ne )
Tož tak.

Tomáš Plechatý napísal: Podle tohoto výroku Pavla, který považujeme za pravdivý je možné všechna přikázání zahrnout do jednoho výroku ,,milovat bližního jako sebe sama". Ale to neznamená, že ten proces funguje i v obráceném směru a že přikázání ,,milovat bližního jako sebe sama" lze ,,rozbalit/rozhrnout" opět na 613 přikázání nebo ještě víc.

Iste si si vsimol ze som hovoril o 10tore, zatial co Ty hovoris o 613. To je rozdiel presne 603 bodov, oktorych som ja nic nehovoril! Skolis ma z vyrokovej logiky a pritom mas problem uz s aritmetikou.

Osobne som presvedceny, ze vykladat texty matematickou logikou je zbytocne. Logika obsahuje mozno tri myslienkove operacie. Skutocny ludsky text obsahuje nespocet symbolickych vrstiev a prepojeni, je teda nezrovnatelne vyznamovo bohatsi a komplikovanejsi. Aplikovanim strohej logiky sa pripravujes o vacsinu vyznamu v texte ukrytom. Knihy pisu ludia a nie stroje

Ok tys napsal 10 a já napsal 613.
Ale já jsem ten závěr vyvodil z textu bible, který jsi citoval ty:

,,Lebo: Nezcudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nepovieš falošného svedoctva, nepožiadaš, a jestli je aké iné prikázanie, to všetko sa zahrňuje v slove: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba. "

Takže ok já nezvládám aritmetiku, ale ty si pod pojmem všechna představuješ jen některá.

Tomáš Plechatý napísal: Takže ok já nezvládám aritmetiku, ale ty si pod pojmem všechna představuješ jen některá.

Ano, presne tak, pretoze ja necitam text ako matematicky zapis, ale ako siet vyznamov. Preto ked citam slovo "vsetky", tak ho nechapem matematicky, ale sa snazim pochopit text v jeho suvislostiach. Este raz mozem povedat ze nabozensky text citat ako ucebnicu matematiky alebo fyziky je sice sposob, ale podla mna nespravny. Nikto predsa v hovorovej reci pod slovom "vsetko" nemysli predsa vsetko atd. A uz vobec nie v poetickom jazyku, ktorym je vacsina Biblie pisana. Ale Ty mas svoju formu vykladu, tak prosim, ja Ti ju neberiem.