Láska ako jediným motívom a odpoveďou na milosť, vylučuje zásluhovosť

[Viktorrealita]

Ak by bolo potrebné konať niečo za tým účelom, aby sme si zaslúžili spasenie, potom takéto skutky by mali povahu osobného zisku, viedli by k sebachvále a neboli by motivované láskou. Skutočnosť, že v milostí Boh dáva všetko zdarma a teda aj spasenie, lebo milosť je nezaslúžená priazeň, tak to vylučuje každý iný motív, aby vykúpený žil životom hodným svojho postavenia v Kristu okrem lásky a nekonečnej vďačnosti za všetko jedine Bohu.

Teda jediným motívom pri nasledovaní Krista je Láska a nekonečná vďačnosť Bohu, ktorá sa do srdca vykúpeného preniesla skrz vieru v toho, ktorý sa obetoval za naše hriechy - Ježiša Krista. Takéto chodenie dieťaťa Božieho a teda neustále vyučovanie a zdokonaľovanie milosťou Božou je teda prirodzeným dôsledkom vychádzajúcim z nového človeka narodeného z Boha – zo semena Ducha – Slova Božieho.

Ak sme prijali vierou už hotové spasenie vybojované samotným Bohom ako dar, tak jediným motívom, aby vykúpený v Kristu oslávil svojim životom Boha je jedine z lásky a nekonečná vďačnosť jedine Bohu.

Ak by som sa nádejal na záslužné skutky, čo sa týka spásy, tak týmto, by som vylúčil spásu ako dar vychádzajúci z Božej milosti a urobil by som z toho odmenu za skutky. Týmto by som vyzdvihol svoje vlastné ego a motívom by bol osobný zisk – teda vlastná spása by bola ako odmenu za záslužne skutky. No kde by potom bola láska, ako jediným motívom a teda odpoveďou na milosť?

Vykúpený v Kristu už nepozerá na sebazáchovu, lebo už je spasený naveky a jeho spása je darom od Boha. Je teda už novým človekom narodeným zo semena Ducha – Slova Božieho – z Boha a jediným motívom vedúcim ho k nasledovaniu a teda životu hodného jeho postavenia – postavenia dieťaťa Božieho je jedine láska k Bohu. No a odpoveďou skutočnej lásky je sebazaprenie. Je jasné, že sebazaprenie nie je vyzdvihovanie vlastného ega a vlastných zásluh.

To všetko znamená, že vykúpený v Kristu nedonáša skutky viery a ovocie Ducha preto, aby bol spasený, lebo už je naveky spasený, ale ich donáša preto, lebo je už novým človekom narodeným z Boha - zo semena Ducha – zo Slova Božie a teda donáša ich z lásky, ako odpoveď na milosť. Skutky viery a ovocie ducha donáša tak prirodzene a ako donáša dobrý strom dobré ovocie a jedine to je Bohom prijímané, lebo ten strom vyrástol z Božieho semena a teda jedine pre Božiu slávu.

[mikim]

Ak by bolo potrebné konať niečo za tým účelom, aby sme si zaslúžili spasenie, potom takéto skutky by mali povahu osobného zisku, viedli by k sebachvále a neboli by motivované láskou. Skutočnosť, že v milostí Boh dáva všetko zdarma a teda aj spasenie, lebo milosť je nezaslúžená priazeň, tak to vylučuje každý iný motív, aby vykúpený žil životom hodným svojho postavenia v Kristu okrem lásky a nekonečnej vďačnosti za všetko jedine Bohu.

Teda jediným motívom pri nasledovaní Krista je Láska a nekonečná vďačnosť Bohu, ktorá sa do srdca vykúpeného preniesla skrz vieru v toho, ktorý sa obetoval za naše hriechy - Ježiša Krista. Takéto chodenie dieťaťa Božieho a teda neustále vyučovanie a zdokonaľovanie milosťou Božou je teda prirodzeným dôsledkom vychádzajúcim z nového človeka narodeného z Boha – zo semena Ducha – Slova Božieho.

Ak sme prijali vierou už hotové spasenie vybojované samotným Bohom ako dar, tak jediným motívom, aby vykúpený v Kristu oslávil svojim životom Boha je jedine z lásky a nekonečná vďačnosť jedine Bohu.

Ak by som sa nádejal na záslužné skutky, čo sa týka spásy, tak týmto, by som vylúčil spásu ako dar vychádzajúci z Božej milosti a urobil by som z toho odmenu za skutky. Týmto by som vyzdvihol svoje vlastné ego a motívom by bol osobný zisk – teda vlastná spása by bola ako odmenu za záslužne skutky. No kde by potom bola láska, ako jediným motívom a teda odpoveďou na milosť?

Vykúpený v Kristu už nepozerá na sebazáchovu, lebo už je spasený naveky a jeho spása je darom od Boha. Je teda už novým človekom narodeným zo semena Ducha – Slova Božieho – z Boha a jediným motívom vedúcim ho k nasledovaniu a teda životu hodného jeho postavenia – postavenia dieťaťa Božieho je jedine láska k Bohu. No a odpoveďou skutočnej lásky je sebazaprenie. Je jasné, že sebazaprenie nie je vyzdvihovanie vlastného ega a vlastných zásluh.

To všetko znamená, že vykúpený v Kristu nedonáša skutky viery a ovocie Ducha preto, aby bol spasený, lebo už je naveky spasený, ale ich donáša preto, lebo je už novým človekom narodeným z Boha - zo semena Ducha – zo Slova Božie a teda donáša ich z lásky, ako odpoveď na milosť. Skutky viery a ovocie ducha donáša tak prirodzene a ako donáša dobrý strom dobré ovocie a jedine to je Bohom prijímané, lebo ten strom vyrástol z Božieho semena a teda jedine pre Božiu slávu.

...Ak by bolo potrebné konať niečo za tým účelom, aby sme si zaslúžili spasenie, potom takéto skutky by mali povahu osobného zisku, viedli by k sebachvále a neboli by motivované láskou.

Nikdy jsem nenapsal ani slůvko o tom, že může bát někdo spasen jen na základě konání jakýchkoliv skutků, i když to nelze vůbec vyloučit u těch, kteří nepoznali Boha a přitom činili v životě dobro, ti budou 100% na soudu posuzování jen na základě dobrých či zlých skutků!

...Ak sme prijali vierou už hotové spasenie vybojované samotným Bohom ako dar, tak jediným motívom, aby vykúpený v Kristu oslávil svojim životom Boha je jedine z lásky a nekonečná vďačnosť jedine Bohu.

Hotové spasenie sice je od Boha Otce "hotové", ale nikdo z lidí jej ještě nikdy na této zemi za posledních cca 2000let od Boha nezískal, pouze má každý naději na spasení a čekají Pána Ježíše při 2PJK, aby od něj tehdy to spasení obdrželi:

Židům 9:28  Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidi hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.
Marek 13:20  A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.
1 Petrův 1:13 Protož přepášíce bedra mysli vaší, a střízlivi jsouce, dokonale doufejte v té milosti, kteráž vám dána bude při zjevení Ježíše Krista.
Skutky apoštolské 16:31  A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.
1 Petrův 4:18 A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?
Židům 3:6  Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
Titovi 1:2  K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, jenž nikdy neklamá, Bůh, zjevil pak časy svými,
Titovi 2:13  Očekávajíce té blahoslavené naděje a příští slávy velikého Boha a Spasitele našeho Jezukrista,
Titovi 3:7  Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.

O spásu a víru musí navíc každý neustále bojovat a být poslušní:
Judův 1:3  Nejmilejší, všecku snažnost vynakládaje na to, abych vám psal o obecném spasení, musil jsem psáti, vás napomínaje, abyste statečně bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým.

Filipským 2:12  A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní - nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti - s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení.

...Vykúpený v Kristu už nepozerá na sebazáchovu, lebo už je spasený naveky a jeho spása je darom od Boha.
Nikdo na této zemi nemusí být spasený na věky, o milost může kdokoliv i vykúpený v Kristu přijít, pokud nebude dělat dobré skutky, ale bude dělat zlé skutky, každý kdo činí dobré skutky je chválen od Boha a sám v sobě chválu mít bude!

Židům 12:15 Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí.
Římanům 13:3  Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Protož chceš-li se nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.
Galatským 6:4  Ale díla svého zkus jeden každý, a takť sám v sobě chválu míti bude, a ne v jiném.

...To všetko znamená, že vykúpený v Kristu nedonáša skutky viery a ovocie Ducha preto, aby bol spasený, lebo už je naveky spasený, ale ich donáša preto, lebo je už novým človekom narodeným z Boha - zo semena Ducha – zo Slova Božie a teda donáša ich z lásky, ako odpoveď na milosť. Skutky viery a ovocie ducha donáša tak prirodzene a ako donáša dobrý strom dobré ovocie a jedine to je Bohom prijímané, lebo ten strom vyrástol z Božieho semena a teda jedine pre Božiu slávu.
[/quote]
S tím samozřejmě souhlasím. Kdo ale nedělá dobré skutky, když má příležitost a když může, dle samotného Pána Ježíše Krista přijde o spasení, víra bez skutků je zcela mrtvá:

Jakubův 4:17 A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má.,
Matouš 25:31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
46 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.

3. a také denně znovuzrozený a obrácený křesťan přestane vědomě hřešit, jak žádá Písmo:
1 Petrův 4:1 Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, totiž že ten, kdož na těle trpěl, přestal od hříchu,
Ezechiel 18:24 Pakli by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, čině podlé všech ohavností, kteréž činí bezbožný, takový-liž by živ byl? Na žádné spravedlnosti jeho, kteréž činil, nebude pamatováno. Pro přestoupení své, jehož se dopouštěl, a pro hřích svůj, kterýž páchal, pro tyť věci umře.

Za takového tedy považuji spaseného, obraceného a znovuzrozeného člověka, takže pokud třeba vědomě nezachováváš sobotu tak hřešíš, protože zákon, který máš zapsaný v srdci a v mysli a který ti také zcela jasně zřetelně bez jakýchkoliv výmluv a kompromisů říká i "Pomni na den sobotní, abys jej světil"...a Ty v tomto neposlechneš, hřešíš a jediný hřích tě může odloučit od Boha a nechává tě pod působením satana:
1 Janův 3:8 Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
Židům 10:26 Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,
Matouš 5:18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.

Víra bez skutků je mrtvá:
Jakubův 2:14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,
16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?
17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.
19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.
20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla?
23 A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko?
25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?
26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.

Dle Jakuba jen věřit 100% nestačí, abychom mohli být spaseni.

A to nemluvě o dodržování Božích přikázání a těch, kteří je nedodržují, kteří nebudou spaseni.

Pro ty kdo falešně učí, že už přijetím spasení z milosti nemusí dělat nic a nemusí zvítězit s hříchem:
Zjevení Janovo 2:7 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdož zvítězí, dám jísti z dřeva života, kteréž jest uprostřed ráje Božího.
Zjevení Janovo 2:11 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo zvítězí, nebude uražen od smrti druhé.
Zjevení Janovo 3:5 Kdo zvítězí, tenť bude odín rouchem bílým; a nevymažiť jména jeho z knih života, ale vyznámť jméno jeho před obličejem Otce svého i před anděly jeho.
Zjevení Janovo 3:12 Kdo zvítězí, učiním jej sloupem v chrámě Boha svého, a nevyjdeť již více ven; a napíšiť na něm jméno Boha svého a jméno města Boha mého, nového Jeruzaléma sstupujícího s nebe od Boha mého, i jméno své nové.
Zjevení Janovo 3:21 Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho.
Zjevení Janovo 21:7 Kdož zvítězí, obdržíť dědičně všecko, a buduť jemu Bohem, a on mi bude synem