Hosť napísal:.Je pravda, že v NZ není záznam o tom, že by sobota byla spojená s praxí mladé církve.
Lež jak věž. Apoštolové snad nechodili vyučovat židy i řeky hlavně v sobotu?
Ne, nechodili, ale věděli, že v sobotu najdou v synagóze židy a některé Řeky (proselyty). V NZ není zmínka o tom, že by ranná církev zachovávala nějaký den.
V Bibli nemáme jedinou zmínku o tom, že by učedníci učili, že Ježíš zaměnil sobotu za neděli!
To je pravda, ale nemáme zmínku o tom, že by pohané, uvěřivší v Krista, museli zachovávat sobotu.
Pavel jasně prohlašoval, že dodržuje zákon. Jak by to mohl prohlásit, kdyby nedodržoval sobotu?
Těm, co jsou pod zákonem, jsem pod zákonem, těm, co nejsou pod zákonem, nejsem pod zákonem.
Navíc byl židovského původu.
Každý adventista by měl věřit i tomu co píše EGW, jinak nelze považovat za adventistu, a podle toho co píše EGW by se měl i vyjadřovat, pokud EGW napíše, že Adam a Eva v sobotu odpočívali, což je i logické, když ji Bůh oddělil a posvětil k odpočinku, pak je to pravda.
Naprosto nesouhlasím, že by každý casd měl věřit tomu, co píše EGW, to nevyžaduje ani církev, pouze rigidní adventisté.
Nemohu souhlasit s tím, co bible neříká, náš základ je Písmo,ne její spisy, to píše i sama Helenka.Musel jsem se docela zasmát tvrzení, ýe když to napíše Helenka, tak je to pravda. Nejsi podle mne daleko od velkého zklamání.
...Podle diskuse byla sobota naplněna v Kristu jako opatření pro Izrael,
Tak to dokaž jasnými biblickými verši, ve kterých Bůh Ježíš Kristus nebo Bůh JHWH nebo kterýkoliv apoštol naplnění soboty v Kristu potvrzují ne?
Tak mnoho "materiálu" zde bylo již sneseno a Ty jsi to nečetl? Nechce se mi diskutovat v tomto vlákně, když je na to jiné. Principiálně proti sobotě nejsem, pouze se mi nelíbí její postavení v učení církve.
Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám.
Vypadá to, že křesťanům z pohanů nejsou předepsány dietní předpisy, ani židovské svátky a ani soboty.Protože :
To všechno je jen
stín budoucích věcí, ale
skutečnost je Kristus.
Jak je to potom se zákonem? Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek;
smlouva literami vytesaná do kamene sloužila smrti,...Jestliže přišlo slavně to, co pomíjí, oč slavnější je to, co zůstává! ...Až do dnešního dne zůstává onen závoj při čtení staré smlouvy a zůstává skryto, že j
e zrušen v Kristu....Avšak ‚když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn
...Ne, nechodili, ale věděli, že v sobotu najdou v synagóze židy a některé Řeky (proselyty). V NZ není zmínka o tom, že by ranná církev zachovávala nějaký den.
Už jsem ti ten verš napsal, když někdo napíše, že věří všemu co je psáno v zákoně a prorocích tak je samozřejmostí, že zachovává i sobotu, jinak by byl ap. Pavel lhář!!!
...
věře všemu, cožkoli psáno jest v zákoně a v prorocích,
[KB1613] Sk 24:14 Ale totoť před tebou vyznávám, že podlé té cesty, kterouž nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců, věře všemu, cožkoli psáno jest v zákoně a v prorocích,
...To je pravda, ale nemáme zmínku o tom, že by pohané, uvěřivší v Krista, museli zachovávat sobotu.
opět úplně nesmyslná věta, kdo věří tomu co je psáno v zákoně sobotu zachovává, pokud ne je lhář...
...Těm, co jsou pod zákonem, jsem pod zákonem, těm, co nejsou pod zákonem, nejsem pod zákonem.
Navíc byl židovského původu.
všichni nebo většina apoštolů byla židovského původu stejně jako Ježíš, a proto všichni zachovávali sobotu a nikdo z nich neučil, že ji zachovávat nemáme,
a my máme žít jako Ježíš, nikoliv jako ap. Pavel a těm, kteří jsou bez zákona být bez zákona.
...Naprosto nesouhlasím, že by každý casd měl věřit tomu, co píše EGW, to nevyžaduje ani církev, pouze rigidní adventisté.
Nemohu souhlasit s tím, co bible neříká, náš základ je Písmo,ne její spisy, to píše i sama Helenka.Musel jsem se docela zasmát tvrzení, ýe když to napíše Helenka, tak je to pravda. Nejsi podle mne daleko od velkého zklamání.
V tom případě nejsi adventista a nepodepsal jsi křestní list, kde je napsáno, že přijímáš její učení a sám se ochuzuješ o úžasné Boží pravdy, které nám Bůh skrze EGW předal. A nebo jsi starý a v té době se ještě křestní listy nedávaly.
[KB1613] J 16:12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
[KB1613] J 16:13 Když pak přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
[KB1613] J 16:14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
„V noci ke mně přišel Pán a vyslovil cenná slova povzbuzení pro mé dílo, tím že mi zopakoval ono poselství, které mi už dříve vícekrát předal. S pohledem upřeným na ty, kteří se odvrátili od světla, které jim bylo posláno, řekl: „Když si nebudou vážit svědectví, které jsem ti dal proto, abys jim je předávala dál,
potom to nejsi ty, koho ignorují, ale znevážili mě, tvého Pána.“ (5T 688.2)
„Bylo mi ukázáno, že někteří by zveřejněné vidění přijali, protože posuzují strom podle jeho plodů. Jiní se podobají pochybujícímu Tomášovi. Nedokážou uvěřit zveřejněným svědectvím ani být přesvědčeni svědectvím jiných. Chtějí vidět a mít pro sebe důkazy jedině osobně. Takových lidí bychom se neměli stranit, ale prokazovat jim mnoho trpělivosti a bratrské lásky až do doby, kdy se rozhodnou, buď pro nebo proti vidění. Když bojují proti vidění, o kterých nic neví, a jejich odpor jde tak daleko, že začínají být nazlobeni na ty, kteří věří, že vidění jsou od Boha, mluví o tom během shromáždění a těší se z poučení, které díky tomu obdrží, potom může církevní společenství vědět, že tyto osoby nemají pravdu. Boží lid by se neměl před takto nespokojenými lidmi hrbit, ustupovat jim, a obětovat svoji svobodu. Bůh své církvi svěřil duchovní dary, aby z nich měli užitek. Když se osoby, které předstírají, že věří pravdě, těmto darům staví na odpor a proti viděním bojují, ocitají se duše skrze jejich vliv v nebezpečí. Potom je na čase začít konat, aby nebyli slabí skrze jejich vliv vedení do omlu“ (1T 327f)
[KB1613] Am 3:7 Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.
[KB1613] Př 29:18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Stejně jako měla vidění EGW, budou ho mít od Boha vidění i další v posledních dnech, co pak řekneš, že nemluví pravdu?
[KB1613] Sk 2:17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh), vyleji z Ducha svého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou.
[KB1613] Sk 2:18 A zajisté na služebníky a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha svého, a budou prorokovati.
[KB1613] 1Te 5:20 Proroctvím nepohrdejte,
[NBK] 1Te 5:21 Všechno prověřujte; co je dobré, [toho] se držte.
[KB1613] 2Pa 20:20 Potom vstavše ráno, vytáhli na poušť Tekoe. A když vycházeli, stál Jozafat a řekl: Slyšte mne, Judo a obyvatelé Jeruzalémští. Věřte v Hospodina Boha svého, a stane se vám věrně;
věřte prorokům jeho, a šťastně se vám povede.
...Podle diskuse byla sobota naplněna v Kristu jako opatření pro Izrael,
Tak mnoho "materiálu" zde bylo již sneseno a Ty jsi to nečetl?
Ne nečetl jsem zatím nic co by potvrzovalo, že by sobota byla naplněna v Kristu. A znám všechny verše na toto téma z Písma!
...Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám.
Vypadá to, že křesťanům z pohanů nejsou předepsány dietní předpisy, ani židovské svátky a ani soboty.Protože :
To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.
To už jsem vysvětloval mnohokrát, zde se nepíše o týdenních sobotách...
[KB1613] Ko 2:16 Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, aneb z strany svátku, neb novuměsíce, aneb sobot. (…h or sabbatwn of the sabbath)
[KB1613] Ko 2:17 Kteréžto jsou stín věcí budoucích, ale pravda tělo jest Kristovo.
Slovo „protož“, znamená „na základě toho, co bylo právě řečeno, musíme dojít k tomuto závěru“. Jinými slovy říká: „Vzhledem k faktu, že tato ustanovení byla vymazána (v 14), žádný vás nesmí soudit pro pokrm nebo nápoj.“
Je jisté, že desatero přikázání neřeší pokrmy a nápoje. Ale co ty „soboty“?
Mohou být tyto „soboty“- sobotami sedmého dne, o kterých hovoří čtvrté přikázání desatera? Ne, nemohou. Jsou totiž jasně definovány jako „stín toho, co mělo přijít“. Pamatujte prosím na to, že týdenní sobota byla ustanovena Bohem před tím, než hřích vstoupil na náš svět. Nemohly existovat žádné předobrazy nebo stíny, dokud neexistoval hřích. Všechny tyto stíny byly zavedeny KVŮLI hříchu a ukazovali na vysvobození z hříchu prostřednictvím Krista. Například – všichni obětovaní beránci představovali Ježíše, pravého Beránka, který měl zemřít za hříchy světa. Pokud by hřích nevstoupil na svět, nebylo by třeba Spasitele a tím pádem ani žádných beránků (stínů) ukazujících na Spasitele.
Takže tyto „soboty, které jsou stínem“ se nemohly vztahovat k sobotě sedmého dne. Ale o jakých jiných sobotách by zde mohla být řeč? Existovaly nějaké jiné „soboty“, než ty týdenní? Ano. Po vyjití z Egypta byly ustanoveny výroční soboty, celkem sedm „sobot“ v roce, které neměly absolutně nic do činění se sobotou čtvrtého přikázání desatera. Byly to výroční slavnosti a připadaly na různé všední dny v týdnu (něco jako dnes dny pracovního klidu) a v tyto „soboty“ se přinášely zvláštní oběti, které poukazovaly na smrt Beránka Božího na Golgotě. Tyto soboty byly součástí systému „ustanovení“, který skončil na kříži.
O „stínových“ sobotách se hovoří např. v Lv 23 x 24, 27, 32, tyto výroční soboty připadají každý rok na jiný den v týdnu. Bůh zdůraznil, že neměly být zaměňovány s týdenními sobotami v Lv 23 x 37, 38 - všechny verše uvedeny viz výše. Pro každý z těchto výročních svátečních dní byly předepsány jisté oběti, které byly stínem poukazujícím k budoucí oběti Ježíše Krista. Ale Bible jasně říká, že tyto dny byly „kromě Hospodinových sobot“, tedy sobot sedmého dne.
Už je snad zcela jasné, který zákon byl vymazán a přibit na kříž. V okamžiku Kristovy smrti byla chrámová opona roztržena od vrchu dolů (Mt 27,51). Bylo odhaleno nejsvatější místo svatyně, místo kde byla rozstřikována krev za hříchy lidu. Ale teď už nebylo třeba, aby byla stříkána další krev, nebyly třeba oběti dalších beránků. Přišel pravý Beránek, na kterého všechny tyto oběti ukazovaly. Bylo by tedy odmítnutím Spasitele, kdyby byla přinášena další zvířata. Bylo by odmítnuto, že On byl naplněním všech stínů a předobrazů. Proto by bylo „proti nám“ nebo „nám nepřátelské“ pokračovat v dodržování Mojžíšova zákona.
Abychom dále objasnili tuto záležitost, položme si jednu nebo dvě jednoduché otázky. Byl by to hřích, kdyby den před Ježíšovou smrtí člověk odmítl přinést beránka, aby mu byly odpuštěny hříchy? Odpověď je samozřejmě ano. Byl by to hřích, protože toto byla jediná cesta k odpuštění. Druhá otázka: Byl by to hřích, kdyby někdo odmítl přinést beránka den po Ježíšově smrti? Ne, protože pravý Beránek zemřel, opona byla roztržena a ustanovení vymazána. A zákon („ceremoniální“ Mojžíšův zákon) byl zrušen přibitím na kříž. Pavel mluví o stejném zákonu v listu Efezským 2,15 (NBK).
Pokud by Ko 2,16 měl odstraňovat soboty, musel by odstranit i jídlo a pití (kontext mluví o postu a ne o rozlišování jídel a pití - viz všechny moderní překlady).
V NZ je cca 150 odkazů na sobotu, ale jen jeden je zdánlivě proti ní (Ko 2,16). Dle 2. Kor 13,1 je třeba více podpůrných hlasů pro potvrzení nějaké skutečnosti (a ne pouze jeden).
V Koloským se nikde nevyskytuje výraz „nomos“ (zákon) i když v Gal a Ř je více než 100x. Proto lze odvozovat, že se v listu Koloským řeší pre-gnostická „filosofie“ (lidské nauky), která nemá souvislost s Tórou. (Argumenty Dr. Desmonda Forda pro platnost soboty)
...Jak je to potom se zákonem? Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek;
[NBK] Ga 3:19 K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišlo to símě, jemuž bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly, rukou prostředníka. (o the nomoj law)
Zde máme předloženy dva závažné fakty, týkající se tohoto přidaného zákona. Je nám řečeno proč byl dán a také jak dlouho má zůstat v platnosti. Nad těmito dvěma informacemi bychom se měli pečlivě zamyslet, protože obsahují přesvědčivé důkazy v našem případě.
1. Proč byl dán?
Zmíněný verš jasně konstatuje, že „byl přidán kvůli přestoupením“. Myslím, že to odhaluje mnohé, protože čteme např., že „kde však není Zákon, tam není ani přestoupení.“ (Řím 4,15 KMS). Nikdo nemůže být vinen přestoupením zákona, který neexistuje. V tomto případě jeden zákon zřejmě existoval a byl „přestupován“. Kvůli tomu musel být 430 let po ustanovení Boží smlouvy s Abrahamem přidán nový zákon. A jelikož je zaznamenáno, že Abraham dbal na Boží přikázání a zákon (viz. Gn 26,5), věřím, že tento dřívější zákon, který Abraham zachovával, byl zákon desatera přikázání. Mojžíš se ještě nenarodil, takže to nemohl být jeho zákon! Přestupování desatera přikázání tedy bylo důvodem pro přidání ceremoniálního zákona. Když se na to podíváme blíže, je to logické. Pokud existuje zákon zakazující vraždu a je přestoupen, musí být ustanoven jiný zákon, který stanoví trest za porušení prvního zákona. Znovu opakuji, že desatero neobsahovalo žádné kletby ani soudy (trest), ale Mojžíšův zákon byl charakteristický právě těmito věcmi.
2. Jak dlouho zůstane tento „přidaný“ zákon v platnosti?
Písmo říká: „dokud by nepřišel potomek“. Není sporu o identitě tohoto „potomka“ - nepochybně je to Ježíš. Máme nějaký další důkaz, že zákon, který byl zrušen a přibit na kříž, byl skutečně ten Mojžíšův? Ať to byl kterýkoliv zákon, byl označen jako „rukou psaný záznam, který svědčil proti nám svými ustanoveními“ (Kol 2,14 KMS). O desateru se nikde nemluví jako o ustanoveních. Tento termín ukazuje spíše na místní právní úpravy, které jsou konkrétní a omezené, něco jako obecní vyhlášky, které mají svou působnost pouze na území města. Naproti tomu desatero by se dalo přirovnat k ústavě.
...smlouva literami vytesaná do kamene sloužila smrti,...Jestliže přišlo slavně to, co pomíjí, oč slavnější je to, co zůstává! ...Až do dnešního dne zůstává onen závoj při čtení staré smlouvy a zůstává skryto, že je zrušen v Kristu....Avšak ‚když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn
[KB1613] 2 K 3:6 Kterýž i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery,
ale Ducha. Nebo litera zabijí, ale Duch obživuje.
Zde není myšlena litera Desatera!!!
Desatero rozhodně nikoho nezabíjí, ale dává život jak potvrdil sám Ježíš!!!
[KB1613] 2 K 3:7 Jestližeť pak
přisluhování smrti, literami vyryté na deskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla.
Tady se mluví o službě, nikoliv o samotném Desateru...
Dnes máme novou smlouvu vč. Desatera zapsanou v srdci a mysli a nesloužíme již
službě Desatera vytesanému tehdy do kamene.
Nebo i třeba vysvětlení zde:
http://biblehub.com/commentaries/2_corinthians/3-7.htm
Google překlad:
Barnesovy poznámky k Bibli
Ale jestliže služba smrti - V předcházejících verších se Paul mimochodem odvolal na Mojžíšovy instituce a nadřazenost evangelia. Řekl, že první z nich je vyryto na kamenech, ale druhé na srdci 2 Korintským 3: 3; že dopis prvního směřoval k smrti, ale druhý k životu 2 Korintským 3: 6. Toto sentiment pokračuje, aby ukázal, tím, že ukázal, v čem spočívala nadřazená sláva evangelia. Návrh celku je pro ilustraci přírody a prokázání významu ministeriálního úřadu; a způsob, jakým mají být funkce tohoto úřadu vykonávány. Že výraz "služba smrti" odkazuje na instituce mozaiky, spojení dostatečně naznačuje, 2 Korintským 3: 13-15. Slovo "správa" (diakonia diakonia) správně znamená službu; úřadu sloužící božským věcem. To je obvykle aplikováno na důstojníky církve v Novém zákoně, Acts 1:17, Sk 1: 25; Římanům 11:13; 1 Korintským 12: 5.
Slovo tady se však zdá, že odkazuje na celé uspořádání v ekonomice Mosaic, podle něhož byly jeho zákony vyhlášeny a zachovány. Výraz "služba - napsaná a vyrytá na kámen" je poněkud drsná; Ale smyslem je zjevně správa služby smlouvy nebo zákony psané na kamenech. Slovo "služba" zde odkazuje na uspořádání, úřad, atd., Čímž byla zachována znalost těchto zákonů; ministerstvo pod takovým systémem jako je židovský; nebo přísnějším příslibem a příležitostí, na kterém Mojžíš sám sloužil, nebo který tento systém vydal Židům, a když byla sláva díla ozařována i z Jeho tváře. Účelem apoštola je ukázat, že služba evangelia je slavnější než Mojžíšova služba, když byl přijat blízko Boha na svaté hoře; a když se taková sláva zúčastnila přijímání a vyhlášení zákona. Říká se "službě smrti", protože to mělo tendenci odsouzení; Nehovořilo o odpuštění; to bylo vhodné pouze pro prohloubení smyslu pro hřích a pro vyvolání alarmu a strachu; viz poznámku o 2 Korintským 3: 6.
Psané a vyryté kameny - Deset přikázání - podstata všech mozaických ústavů a hlavní zákony jeho ekonomiky - byly napsány nebo vyryty na stoly z kamene.
Byla nádherná - navštěvovala se velkolepostí a nádherou. Sláva, na kterou se zde odkazuje, spočívala v okolnostech sublimity a vznešenosti, ve kterých byl dán Mojžíšův zákon. Bylo to:
(1) Sláva Boží, jak se projevoval na hoře Sinaj jako zákonodárce a vládce lidu.
(2) sláva přítomných okolností, hromu, oheň atd., Ve kterých se objevil Bůh. Zákon byl dán za těchto okolností. Jeho dávání - tzv. "Služba" - bylo uprostřed takových projevů slávy Boží. Bylo to,
(3) vysoká čest a sláva, aby mohl Mojžíš přistoupit tak blízko k Bohu; Aby se s ním spojili; a přijmout Zákon za jeho lid a za svět. Byly to podmínky pro uvalení velkoleposti a vznešenosti, které ovšem Pavel říká, že byl zatřesen a překonán službou evangelia.
Aby Izraelci ... - V Exodu 34: 29-30 se říká: "Když Mojžíš sestoupil z hory Sinai se dvěma tabulkami svědectví v ruce Mojžíšově, když sestoupil z kopce, že Mojžíš nevěděl, že kůže jeho tváře svítí, zatímco on mluvil s ním. A když Aaron a všichni synovci Izraelští viděli Mojžíše, hle, kůže jeho tváře se rozzářila a báli se, že se k němu přiblíží. " Slovo, které se stalo "neustále se dívám" (ἀτενίσαι atenisai), znamená hledět pozorně; hledat neustále, nebo neustále, nebo pevně; Viz poznámku o Skutcích 1:10. Byla tam oslnivá nádhera, ozařování; Rozptýlení světla tak, aby na ně nemohly vypadat záměrně a neustále - protože nemůžeme neustále hledět na slunci. Jak bylo vyrobeno, není známo. Nemůže to být přirozeným příčinou a bezpochyby bylo navrženo, aby Izraelitům bylo potvrzení, že Mojžíš byl u Boha a že byl pověřen jím. Viděli by:
(1) Bylo to nepřirozené, jako by to nemohlo vyvolat žádná známá příčina; a,
(2) Nepochybně by rozpoznali podobnost se způsobem, jakým se Bůh obvykle objevil - slávu Shechina, v níž se jim tak často projevoval. Bylo by jim tedy demonstrací, že Mojžíš byl u Boha.
Která sláva měla být odstraněna - nádhera této scény byla přechodná. Netrvalo dlouho. Byl brzy zničen (tzv. Καταργούμενη tēn katargoumenēn.) Nebyl přizpůsoben ani nebyl navržen dlouho, aby to pokračovalo. To neznamená, jak předpokládá Doddridge, "brzy být zrušen smrtí", nebo jako jiní "přestat s mládeží", ale To znamenalo, že zářící nebo nádhera byla přechodná, brzy skončila, nebyla navržena tak, aby byla trvalá.