A ČO S TÝM?

CASD vznikala v době, kdy se v USA církve vymezovaly proti ŘKC včetně jejího uspořádání, hierarchie, církevního práva a vnitřních mechanismů v praxi (např. inkvizice). Jedním z vlivů při tvoření uspořádání církve bylo byť možná jen podvědomě vymezit se proti tomuto starému špatnému systému ,,šelmy-babylona" a neopakovat jeho chyby - být lepší. Podle Boží vůle.

Mezi křesťanskými církvemi ovšem existuje mnoho různých modelů uspořádání.
Od unie nezávislých křesťanských sborů přes národní církve až po samostatné megasbory se jejich skupinkami a junior a seniorpastory a anebo pevnou hierarchii pravoslavné a katolické církve.

Jaké uspořádání by měla mít CASD a proč?

Církev také žije ovlivněna dobou a v té dnešní narozdíl od první církve není v západním světě tolerováno otroctví a podřízené postavení žen, naopak většina současného světa tíhne k demokratickému uspořádání státu a dělení moci na zákonodárnou, soudní a výkonnou. Naopak ve státě je udělení občanství - možnost volit a být volen spojeno s různými věkovými hranicemi zatímco v církvi tyto hranice jasně vymezené nejsou a s přijetím členství automaticky vznikají členovy veškerá práva. (Může být teoreticky zvolen 15letý pokřtěný předseda GK?)
Jak by se mělo toto poznání a uspořádání společnosti projevit na vnitřních mechanismech CASD a proč?

(CASD už dnes má převzaty prvky demokratické společnosti jako jsou volby a ústava, méně ovšem zohledňuje soudy, či výkonnou moc při prosazení církevních ustanovení (církevního práva). Taktéž není příliš ošetřena možné odpadnutí/zneužití pravomocí jednotlivých složek moci. Moc není striktně dělena a jednotlivé složky nemají nad sebou kontrolu.

Navíc je církev mezinárodní a celosvětová. Žádný stát na světě nemá tak širokou působnost na tak různorodém základě kultur. Státy s velkým územím běžně nejsou schopny udržet centrální vládu a musí svým jednotlivým celkům udělit různou míru autonomie - samosprávy/svrchovanosti. CASD tento jev příliš nereflektuje a zůstává v centralistickém modelu hierarchie ustanoveném někdy v době před sto lety kdy členů bylo méně než 1 milion a většina členů pocházela z demokraticky zodpovědeného prostředí (západní svět), kde členové využívají své pravomoce. Dnes je těžiště církve v zemích třetího světa, často ze zemí s autoritářským režimem, z toho plyne i vnímání autorit a představených církve jak u členů tak i u kazatelů.

Současný model pevné hierarchie je v něčem podobný modelu ŘKC, která je také celosvětová, také udává směrnice shora a podněty ke změnám se také musí propracovávat složitě zespodu nahoru přes mnoho instancí.

Přitom je paradoxní, že při vzniku CASD většina zastávala názor, že ,,organizace je od ďábla" a chtěla zůstat hnutím.

Jste se současným modelem spokojeni?
Nechali byste současný model stát a prováděli pouze kosmetické úpravy, nebo byste provedli větší změnu?

A kdo a jak by jí provedl?
Kdo, když ne vy?

Tomáš Plechatý napísal:CASD vznikala v době, kdy se v USA církve vymezovaly proti ŘKC včetně jejího uspořádání, hierarchie, církevního práva a vnitřních mechanismů v praxi (např. inkvizice). Jedním z vlivů při tvoření uspořádání církve bylo byť možná jen podvědomě vymezit se proti tomuto starému špatnému systému ,,šelmy-babylona" a neopakovat jeho chyby - být lepší. Podle Boží vůle.

Mezi křesťanskými církvemi ovšem existuje mnoho různých modelů uspořádání.
Od unie nezávislých křesťanských sborů přes národní církve až po samostatné megasbory se jejich skupinkami a junior a seniorpastory a anebo pevnou hierarchii pravoslavné a katolické církve.

Jaké uspořádání by měla mít CASD a proč?

Církev také žije ovlivněna dobou a v té dnešní narozdíl od první církve není v západním světě tolerováno otroctví a podřízené postavení žen, naopak většina současného světa tíhne k demokratickému uspořádání státu a dělení moci na zákonodárnou, soudní a výkonnou. Naopak ve státě je udělení občanství - možnost volit a být volen spojeno s různými věkovými hranicemi zatímco v církvi tyto hranice jasně vymezené nejsou a s přijetím členství automaticky vznikají členovy veškerá práva. (Může být teoreticky zvolen 15letý pokřtěný předseda GK?)
Jak by se mělo toto poznání a uspořádání společnosti projevit na vnitřních mechanismech CASD a proč?

(CASD už dnes má převzaty prvky demokratické společnosti jako jsou volby a ústava, méně ovšem zohledňuje soudy, či výkonnou moc při prosazení církevních ustanovení (církevního práva). Taktéž není příliš ošetřena možné odpadnutí/zneužití pravomocí jednotlivých složek moci. Moc není striktně dělena a jednotlivé složky nemají nad sebou kontrolu.

Navíc je církev mezinárodní a celosvětová. Žádný stát na světě nemá tak širokou působnost na tak různorodém základě kultur. Státy s velkým územím běžně nejsou schopny udržet centrální vládu a musí svým jednotlivým celkům udělit různou míru autonomie - samosprávy/svrchovanosti. CASD tento jev příliš nereflektuje a zůstává v centralistickém modelu hierarchie ustanoveném někdy v době před sto lety kdy členů bylo méně než 1 milion a většina členů pocházela z demokraticky zodpovědeného prostředí (západní svět), kde členové využívají své pravomoce. Dnes je těžiště církve v zemích třetího světa, často ze zemí s autoritářským režimem, z toho plyne i vnímání autorit a představených církve jak u členů tak i u kazatelů.

Současný model pevné hierarchie je v něčem podobný modelu ŘKC, která je také celosvětová, také udává směrnice shora a podněty ke změnám se také musí propracovávat složitě zespodu nahoru přes mnoho instancí.

Přitom je paradoxní, že při vzniku CASD většina zastávala názor, že ,,organizace je od ďábla" a chtěla zůstat hnutím.

Jste se současným modelem spokojeni?
Nechali byste současný model stát a prováděli pouze kosmetické úpravy, nebo byste provedli větší změnu?

A kdo a jak by jí provedl?
Kdo, když ne vy?

Jestli církev bude hnutím nebo církví to je prašť a uhoď a celkem úplně fuk. Pořád se bude církev chovat jako firma. A kde je firma tam se točí velké prachy a jak k nim někdo jednou přičichne okamžitě ho dostanou a stává se jejich otrokem. Takže každý kdo bere v církvi plat (včetně všech kazatelů a zaměstnanců) je otrok a dělá to jen pro peníze. Kdo to myslí vážně, dělá pro Boha vše s láskou a zadarmo. To bych zavedl, kdo chce kázat bude kázat zadarmo, pak by se teprve ukázalo kdo to dělal jen pro prachy.

...Dnes je těžiště církve v zemích třetího světa, často ze zemí s autoritářským režimem, z toho plyne i vnímání autorit a představených církve jak u členů tak i u kazatelů.

Řekl bych, že hlavní těžiště církve je v USA kde má církev nejvíce členů, to že roste nejvíce v zemích třetího světa je pochopitelné, protože se tam dostává postupně a chudí mají mnohem větší hlad po Bohu než adventističtí milionáři v USA, kteří dělají maximálně to, že čekají ve svých přepychových vilách, až je přijedou vyzvednout andělé v létajících talířích (též přepychových) při 2PJK .

...A kdo a jak by jí provedl?
Kdo, když ne vy?

Ptáš se zdejších 95% neadventistů, kteří se chodí nejčastěji? A vůbec proč tě zajímá organizace casd, když jsi se nechal vypsat? Neovlivnil jsi nic jako člen, a jako nečlen si můžeš maximálně kdy chceš tady rýpnout na cokoliv co se ti nelíbí na církvi, ale žádnou změnu stejně nikdy provést nemůžeš. Není na čase úplně přestřihnout pupeční šňůru s casd a založit si vlastní hnutí kde se prohlásíš šéfem a budeš si organizovat vše podle sebe? Víš jaký je církev dneska dobrý Bussines? Ne? Zkus to a uvidíš. Kolik je třeba členů na založení církve? 10000?
Ti nahoře v církvi si stejně budou dělat co chtějí, protože je ovládají i prachy (i když to nepřiznají) a prachy jsou kořenem všeho zla na zemi mezi všemi lidmi. A ti nahoře nikdy neberou málo, průměrný plat obyčejného kazatele před 5-10 lety v USA byl 3000USD měsíčně + hromada dalších výhod. Takový předseda musí brát minimálně 5-10000USD měsíčně.
Kdyby kazatelé nebrali plat, tak dneska by jich zbylo možná 5-10%.

ty jsi proste nebytycny hlupak mikime vůbec netusis co všechno práce kazatele obnasi....

Řekl bych, že hlavní těžiště církve je v USA kde má církev nejvíce členů, to že roste nejvíce v zemích třetího světa je pochopitelné, protože se tam dostává postupně a chudí mají mnohem větší hlad po Bohu než adventističtí milionáři v USA, kteří dělají maximálně to, že čekají ve svých přepychových vilách, až je přijedou vyzvednout andělé v létajících talířích (též přepychových) při 2PJK .

Neřekl bych, že má v USA církev nejvíce členů, sice má k milionu, ale v Brazílii je 1,3 milionu, v Indii taky okolo 900 tisíc. Je třeba brát v úvahu praktikující členy a taky, že v zemích třetího světa je evangelizace spojena s nabídkou vzdělání a hmotné pomoci, což vliv má. Přemýšlení lidí v Africe či jinde je trochu jiné, než u nás.

Takže každý kdo bere v církvi plat (včetně všech kazatelů a zaměstnanců) je otrok a dělá to jen pro peníze. Kdo to myslí vážně, dělá pro Boha vše s láskou a zadarmo. To bych zavedl, kdo chce kázat bude kázat zadarmo, pak by se teprve ukázalo kdo to dělal jen pro prachy.

Nemusí to tak být, že kdo to myslí vážně, nechce peníze. Každopádně bylo by zajímavé, kdyby chtěl někdo sloužit skutečně zadarmo (jako např. řády v katolické církvi), pouze za jídlo a ubytování, asi by se jednalo o jednotlivce. Daleko ale není doba, kdy byl kazatelům brán státní souhlas a nedostávali za službu peníze. A co se stalo? Přestali kázat, sloužit, dělat návštěvy? Většina, možná všichni, ne. Takže pozor na napadání pohnutek.

Kdyby kazatelé nebrali plat, tak dneska by jich zbylo možná 5-10%.

Kazatel taky potřebuje z něčeho žít, církev zabezpečení, tj. plat za práci, nabízí. Kdyby Ti nedávali v práci peníze, taky bys odešel.
Zajímavé by bylo zabezpečovat kazatele trochu jinak, ne např. mzdovým průměrem, na který nedosáhne cca přes 60% běžných lidí, bez bonusů na telefony, jízdu autem či stěhování. Anebo zapojit do mzdové složky "osobní ohodnocení" (prémie), na kterých by se podílel sbor,jak už bylo navrhováno.

Guy napísal:

Řekl bych, že hlavní těžiště církve je v USA kde má církev nejvíce členů, to že roste nejvíce v zemích třetího světa je pochopitelné, protože se tam dostává postupně a chudí mají mnohem větší hlad po Bohu než adventističtí milionáři v USA, kteří dělají maximálně to, že čekají ve svých přepychových vilách, až je přijedou vyzvednout andělé v létajících talířích (též přepychových) při 2PJK .

Neřekl bych, že má v USA církev nejvíce členů, sice má k milionu, ale v Brazílii je 1,3 milionu, v Indii taky okolo 900 tisíc. Je třeba brát v úvahu praktikující členy a taky, že v zemích třetího světa je evangelizace spojena s nabídkou vzdělání a hmotné pomoci, což vliv má. Přemýšlení lidí v Africe či jinde je trochu jiné, než u nás.

Takže každý kdo bere v církvi plat (včetně všech kazatelů a zaměstnanců) je otrok a dělá to jen pro peníze. Kdo to myslí vážně, dělá pro Boha vše s láskou a zadarmo. To bych zavedl, kdo chce kázat bude kázat zadarmo, pak by se teprve ukázalo kdo to dělal jen pro prachy.

Nemusí to tak být, že kdo to myslí vážně, nechce peníze. Každopádně bylo by zajímavé, kdyby chtěl někdo sloužit skutečně zadarmo (jako např. řády v katolické církvi), pouze za jídlo a ubytování, asi by se jednalo o jednotlivce. Daleko ale není doba, kdy byl kazatelům brán státní souhlas a nedostávali za službu peníze. A co se stalo? Přestali kázat, sloužit, dělat návštěvy? Většina, možná všichni, ne. Takže pozor na napadání pohnutek.

Kdyby kazatelé nebrali plat, tak dneska by jich zbylo možná 5-10%.

Kazatel taky potřebuje z něčeho žít, církev zabezpečení, tj. plat za práci, nabízí. Kdyby Ti nedávali v práci peníze, taky bys odešel.
Zajímavé by bylo zabezpečovat kazatele trochu jinak, ne např. mzdovým průměrem, na který nedosáhne cca přes 60% běžných lidí, bez bonusů na telefony, jízdu autem či stěhování. Anebo zapojit do mzdové složky "osobní ohodnocení" (prémie), na kterých by se podílel sbor,jak už bylo navrhováno.

Kazatel ano potřebuje z něčeho žít, ale neměl by se mít lépe než většina jeho oveček ve sboru, kteří na něj platí desátky. Neměla by to být jeho "hlavní práce", ale poslání. Za komančů všichni kazatelé pracovali jinde, aby se uživili a šlo to a ještě stihli dělat kázání, svatby, pohřby i návštěvy. Za každé kázání dostávali jen příspěvek od církve tak jako dnes ho dostávají vysvěcení laičtí kazatelé (tuším 1000Kč za kázání), pokud to ještě platí.
v CČE tuším dostávají na kazatele od státu nějaký základ 30-40% na plat, zbytek do 100% se vybere v tom konkrétním sboru a pak tam bere takový kazatel dohromady průměrně cca 350000-400000Kč ročně (to platilo před 10-ti lety, když jsem se o to zajímal).
Pak si můžou dovolit mít běžně kazatelé 3-5 dětí a uživit je a ještě se tím chlubí, že minimum mezi kazateli je dnes stanovené na 4 děti
. Kde se hrabe většina ostatních ve sboru s jejich menšími průměrnými platy? Až na výjimky mezi podnikateli. Nemluvě o důchodcích, kteří mají dnes problém vyjít s důchodem 10000Kč a ještě by z toho měli dávat desátky. To je ze strany církve fakt nechutné takto ožebračovat důchodce. Důchodci by desátky neměli platit vůbec.
Dnešní zaběhlí kazatelé (nad 10 let praxe) berou v průměru 28-30000Kč hrubého a jejich manželky většinou pracují také si vydělají podobnou sumu, třeba předpěstounskou péči (za 1 dítě do 1 roku dostávají celkem 29000Kč měsíčně, a dalších 20000Kč jen za to, že dítě vůbec přijmou jako jednorázovou platbu, např. manželka našeho teď už konečně bývalého kazatele), jiné ženy kazatelů pracují ve firmách nebo na úřadech kde rozhodně dnes nejsou nízké platy, takže taková běžná kazatelská rodinka se má dneska královsky a mnohem lépe než většina oveček ve sboru. A pak, že ji nejde o peníze. Všem jde hlavně o peníze, protože ví, že jinde by si tolik většinou nevydělali.

Kazatel ano potřebuje z něčeho žít, ale neměl by se mít lépe než většina jeho oveček ve sboru, kteří na něj platí desátky. Neměla by to být jeho "hlavní práce", ale poslání. Za komančů všichni kazatelé pracovali jinde, aby se uživili a šlo to a ještě stihli dělat kázání, svatby, pohřby i návštěvy. Za každé kázání dostávali jen příspěvek od církve tak jako dnes ho dostávají vysvěcení laičtí kazatelé (tuším 1000Kč za kázání), pokud to ještě platí.

Teda Mikime, jak jsi přišel na těch 1000 Kč pro laika? Laický kazatel věnuje kázání čas, pak jede za své někam do sboru, ale nevím o tom, že by někdy dostal nějaký příspěvek. Nevím o tom, že by někdy něco dostal a myslím, že by si nic ani nevzali.

v CČE tuším dostávají na kazatele od státu nějaký základ 30-40% na plat, zbytek do 100% se vybere v tom konkrétním sboru a pak tam bere takový kazatel dohromady průměrně cca 350000-400000Kč ročně (to platilo před 10-ti lety, když jsem se o to zajímal).
Pak si můžou dovolit mít běžně kazatelé 3-5 dětí a uživit je a ještě se tím chlubí, že minimum mezi kazateli je dnes stanovené na 4 děti

No, je zajímavé, že počet členů této církve se za 10 let (2001-2011) zmenšil na polovinu, ale farářů o 10% přibylo! Cituji z Parlamentních listů:
Synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml Právu prozradil, že chtějí vylepšit platy hlavně mladým farářům. Ti totiž podle něj musejí vyjít jen s tím, co získají od státu. „Osmdesát procent platu duchovního je ze státní dotace a dvaceti procenty přispívají sbory a církev. Ale začátečníci začínají s nízkými platy, a proto budeme pro ně chtít nastavit lepší výchozí podmínky,“ vysvětlil.

Kde se hrabe většina ostatních ve sboru s jejich menšími průměrnými platy? Až na výjimky mezi podnikateli. Nemluvě o důchodcích, kteří mají dnes problém vyjít s důchodem 10000Kč a ještě by z toho měli dávat desátky.

Zřejmě mluvíš o členech CASD, v tom souhlasím, sociálně slabší, tj. důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní apod. by neměli být plátci, ale příjemci desátků a darů, to je biblický model. Toto by mělo být jasně řečeno a vyučováno, taky to, že desátkování je pouze nařízením (požadavkem) církve, mělo by být dobrovolné, nemělo by se slibovat při křtu, protože je pro NZ církev nebiblické.

Dnešní zaběhlí kazatelé (nad 10 let praxe) berou v průměru 28-30000Kč hrubého a jejich manželky většinou pracují také si vydělají podobnou sumu, třeba předpěstounskou péči (za 1 dítě do 1 roku dostávají celkem 29000Kč měsíčně, a dalších 20000Kč jen za to, že dítě vůbec přijmou jako jednorázovou platbu, např. manželka našeho teď už konečně bývalého kazatele), jiné ženy kazatelů pracují ve firmách nebo na úřadech kde rozhodně dnes nejsou nízké platy, takže taková běžná kazatelská rodinka se má dneska královsky a mnohem lépe než většina oveček ve sboru. A pak, že ji nejde o peníze. Všem jde hlavně o peníze, protože ví, že jinde by si tolik většinou nevydělali.

Vysvěcený kazatel má příjem jako byl průměrný příjem ve státě v předešlém roce, činovníci sdružení a unie pak mají ještě o několik procent více. V roce 2016 byla průměrná mzda 29320,-Kč. Vysvěcen může být dříve, než za 10 let. K tomu bonusy na koupi auta, provoz auta (benzín, amortizace), stěhování, telefon a internet, taky i příspěvek na dovolenou (po nějakých letech).
Co se týče manželek, neřešil bych to, proč by nemohla mít dobrý plat? Vystudovala, umí jazyky, nebo se stará o děti, které by skončili v děcáku. Na to taky každý nemá.
Ano, kazatelé se špatně po hmotné stránce nemají, na druhé straně vnímám z Tvé strany závist. Nejsi asi spokojen s tím, jaký odvádí výkon, jací jsou to lidé. Mnoho z kazatelů by se lehce uplatnilo v jiných oborech, kde by měli větší příjmy. Nevidím, že by se mladí hoši hrnuli do kazatelování, jak uvádíš, pro peníze. Ba naopak, TS vlastně zkrachoval, nebyli lidi,tedy studenti, teď se to snaží vzkřísit jako Teologický institut, ale zda to pomůže, nevím. Mladí a nadějní studenti mají lepší vyhlídky vystudovat školy a vydělat daleko více, než jako kazatelé.
Nejsem zastáncem desátků, ale je to trochu i výraz pohodlnosti členů, v myslích je "kazatel je za to placený, tak až dělá". Kdyby laici lépe sloužili, tj. sbory by byly více samostatné, kazatelů by nemuselo ani tolik být. Členové jsou pasivní a nechávají vše na kazatelích,není pak divu, že mají na vše vliv, o tom se točí několik diskuzí.
Nemusíš napadat kazatele, vím, jak někteří k své práci přišli a nebylo to pro "prachy", u dalších si ale tak jist nejsem, ale do svědomí jim vidí jen Bůh.

Včera vyšiel článok na sme.sk https://domov.sme.sk/c/20566463/teolog- ... z4kxFW92jW
Polovica článku je zamknutá tak Vám to posielam celé, dúfam že mi to Boh a admin odpustí.
Teológ Kocúr: Nebuďte idealisti, cirkev funguje ako firma.
Slušný človek je pre Slovákov lojálnym kresťanom, ktorý nehľadá nové riešenia, tvrdí teológ a publicista Miroslav Kocúr.
Duchovní majú mať možnosť diskutovať o svojich etických postojoch bez toho, aby sa báli vyhodenia, tvrdí teológ a publicista Miroslav Kocúr.
Reagoval tak na prípad evanjelického farára Jakuba Pavlúsa, ktorému evanjelická cirkev augsburského vyznania nepredĺžila zmluvu pre jeho názor na zväzky ľudí rovnakého pohlavia.
Môže duchovný pôsobiť v cirkvi, ktorá má oficiálne iný názor na zväzky ľudí rovnakého pohlavia než on sám?
„Súvisí to s úrovňou akademickej diskusie. Teológia je veda, kde sa diskutuje aj o etických otázkach. To, že niekto vyjadrí svoj názor, ktorý nie je v tom čase v súlade s doktrínou cirkvi, nie je to dôvod na jeho postihovanie. Ak diskusia nie je možná, tak teológia nehľadá ako veda pravdu, ale je len ideologickým nástrojom na presadzovanie vlastnej moci.“
Pavlús nie je len teológ, ale aj farár. Môže svoju funkciu vykonávať, hoci má v etických otázkach iný názor ako vedenie cirkvi?
„To je skôr otázka na vedenie evanjelickej cirkvi augsburského vyznania. V cirkvi má mať diskusia o týchto otázkach miesto. To je aj ovocím reformácie, že človek v cirkevnom úrade môže o týchto témach diskutovať a môže sa mýliť. Treba však aj rozlišovať, či má duchovný len iný názor na homosexuálne zväzky, alebo ich aj sobáši. Preto je diskusia dôležitá, keďže má potom vplyv aj na praktický život.“
Vedenie cirkvi podľa Pavlúsa v tom čase nezaujímal názor veriacich a ani s ním sa o tejto téme širšie nerozprávali. Len mu dali otázku typu „áno či nie“. V súčasnosti s ním vedenie nekomunikuje. Je to v poriadku?
„Neviem, aké sú vnútorné postupy tejto cirkvi, ale je to aj otázka ľudskosti a vzájomného rešpektu. Netýka sa to len cirkvi, ale všade by sa malo postupovať slušne a s dialógom. Prípad Pavlúsa pripomína skôr manažérske rozhodnutie biskupa.“
Majú sa tieto situácie v cirkvi riešiť takto manažérsky?
„Predstava, že cirkev v súčasnosti funguje inak ako firma, je zidealizovaná. Veľmi často sú rozhodnutia v nej manažérske a neberú do úvahy ľudskú stránku celej záležitosti. Dobro inštitúcie je často dôležitejšie ako dobro jej členov. Podľa mňa sú však očakávania od cirkvi oprávnene vyššie ako od firmy. Ak je cirkev duchovná rodina, kde sa majú ľudia radi, tak by to aj tak malo vyzerať. Takéto etické zlyhania ako u Pavlúsa sú problémom všade, ale v prípade cirkvi to bolí o to viac, že sú na ňu kladené vyššie nároky.“
Sú českí veriaci vo všeobecnosti liberálnejší?
„Neviem vyhodnotiť, ako je to v Českej republike, ale na Slovensku je všeobecný názor do veľkej miery ovplyvnený názorom katolíckej cirkvi, ktorá zväzky gayov odmieta. Nie je tu pestovaná kultúra dialógu, vôbec sa o týchto témach nehovorí. To ovplyvňuje spoločnosť aj politikov, ktorí sa tiež často hlásia ku katolíckej cirkvi. Slušný človek je dnes na Slovensku vnímaný ako poslušný kresťan, ktorý je lojálny, neprogresívny a nehľadá nové riešenia.“
Je názor duchovného na homosexuálne zväzky pre cirkvi citlivejšia téma ako napríklad to, že katolícky kňaz má milenku a evanjelický farár podvádza svoju ženu?
„V súčasnosti to tak vyzerá. Ak duchovný zlyhá vo svojom súkromnom živote a vedenie cirkvi ho nevyhodí, tak mu bude zaviazaný. Morálne bezúhonní duchovní, ktorí cirkvám nastavujú zrkadlo a vyjadrujú sa ku kontroverzným témam, sú pre ne hrozbou, pretože tá diskusia by sa mohla šíriť ďalej a cirkvi by ju nemuseli zvládnuť.“
Takže ide o snahu cirkví zakonzervovať sa?
„Ľudia sa bránia zmenám. Katolícka aj evanjelická teologická fakulta v súčasnosti nefungujú ako akademické inštitúcie. Fungujú ako príprava ľudí na cirkevný servis. Títo ľudia majú dohliadať na cirkevnú disciplínu a udržiavať počty veriacich.“
Aký máte názor na zväzky rovnakého pohlavia vy?
„Mali by sme ako spoločnosť hľadať ústretové riešenie. Táto téma má viac rovín a nedá sa rozobrať počas jedného krátkeho rozhovoru. Každý človek si zaslúži úctu a mňa v podstate niečia orientácia ani nezaujíma. Ak niekto prejaví svoj názor, že homosexuálne orientovaní ľudia majú byť rešpektovaní a potom je za tento názor osobne a pracovnoprávne perzekvovaný, tak to je poľutovaniahodné.“
Miroslav Kocúr
Narodil sa v roku 1969, vyštudoval teológiu na Univerzite Komenského. Má doktorát z katolíckej teológie, ktorú študoval na Univerzite v Ríme, postgraduálne štúdium absolvoval v Ríme a Jeruzaleme. V roku 1995 ho vysvätili za rímskokatolíckeho kňaza, v roku 2003 sa z tejto služby rozhodol odísť. Prednášal na Katolíckej univerzite v Ružomberku a Teologickom inštitúte v Spišskom Podhradí. Bol spoluzakladateľom a prvým riaditeľom Bilingválneho gymnázia C. S. Lewisa v Bratislave. Od júna 2013 pracuje ako nezávislý konzultant a výskumný pracovník.

Guy napísal:

Kazatel ano potřebuje z něčeho žít, ale neměl by se mít lépe než většina jeho oveček ve sboru, kteří na něj platí desátky. Neměla by to být jeho "hlavní práce", ale poslání. Za komančů všichni kazatelé pracovali jinde, aby se uživili a šlo to a ještě stihli dělat kázání, svatby, pohřby i návštěvy. Za každé kázání dostávali jen příspěvek od církve tak jako dnes ho dostávají vysvěcení laičtí kazatelé (tuším 1000Kč za kázání), pokud to ještě platí.

Teda Mikime, jak jsi přišel na těch 1000 Kč pro laika? Laický kazatel věnuje kázání čas, pak jede za své někam do sboru, ale nevím o tom, že by někdy dostal nějaký příspěvek. Nevím o tom, že by někdy něco dostal a myslím, že by si nic ani nevzali.

v CČE tuším dostávají na kazatele od státu nějaký základ 30-40% na plat, zbytek do 100% se vybere v tom konkrétním sboru a pak tam bere takový kazatel dohromady průměrně cca 350000-400000Kč ročně (to platilo před 10-ti lety, když jsem se o to zajímal).
Pak si můžou dovolit mít běžně kazatelé 3-5 dětí a uživit je a ještě se tím chlubí, že minimum mezi kazateli je dnes stanovené na 4 děti

No, je zajímavé, že počet členů této církve se za 10 let (2001-2011) zmenšil na polovinu, ale farářů o 10% přibylo! Cituji z Parlamentních listů:
Synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml Právu prozradil, že chtějí vylepšit platy hlavně mladým farářům. Ti totiž podle něj musejí vyjít jen s tím, co získají od státu. „Osmdesát procent platu duchovního je ze státní dotace a dvaceti procenty přispívají sbory a církev. Ale začátečníci začínají s nízkými platy, a proto budeme pro ně chtít nastavit lepší výchozí podmínky,“ vysvětlil.

Kde se hrabe většina ostatních ve sboru s jejich menšími průměrnými platy? Až na výjimky mezi podnikateli. Nemluvě o důchodcích, kteří mají dnes problém vyjít s důchodem 10000Kč a ještě by z toho měli dávat desátky.

Zřejmě mluvíš o členech CASD, v tom souhlasím, sociálně slabší, tj. důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní apod. by neměli být plátci, ale příjemci desátků a darů, to je biblický model. Toto by mělo být jasně řečeno a vyučováno, taky to, že desátkování je pouze nařízením (požadavkem) církve, mělo by být dobrovolné, nemělo by se slibovat při křtu, protože je pro NZ církev nebiblické.

Dnešní zaběhlí kazatelé (nad 10 let praxe) berou v průměru 28-30000Kč hrubého a jejich manželky většinou pracují také si vydělají podobnou sumu, třeba předpěstounskou péči (za 1 dítě do 1 roku dostávají celkem 29000Kč měsíčně, a dalších 20000Kč jen za to, že dítě vůbec přijmou jako jednorázovou platbu, např. manželka našeho teď už konečně bývalého kazatele), jiné ženy kazatelů pracují ve firmách nebo na úřadech kde rozhodně dnes nejsou nízké platy, takže taková běžná kazatelská rodinka se má dneska královsky a mnohem lépe než většina oveček ve sboru. A pak, že ji nejde o peníze. Všem jde hlavně o peníze, protože ví, že jinde by si tolik většinou nevydělali.

Vysvěcený kazatel má příjem jako byl průměrný příjem ve státě v předešlém roce, činovníci sdružení a unie pak mají ještě o několik procent více. V roce 2016 byla průměrná mzda 29320,-Kč. Vysvěcen může být dříve, než za 10 let. K tomu bonusy na koupi auta, provoz auta (benzín, amortizace), stěhování, telefon a internet, taky i příspěvek na dovolenou (po nějakých letech).
Co se týče manželek, neřešil bych to, proč by nemohla mít dobrý plat? Vystudovala, umí jazyky, nebo se stará o děti, které by skončili v děcáku. Na to taky každý nemá.
Ano, kazatelé se špatně po hmotné stránce nemají, na druhé straně vnímám z Tvé strany závist. Nejsi asi spokojen s tím, jaký odvádí výkon, jací jsou to lidé. Mnoho z kazatelů by se lehce uplatnilo v jiných oborech, kde by měli větší příjmy. Nevidím, že by se mladí hoši hrnuli do kazatelování, jak uvádíš, pro peníze. Ba naopak, TS vlastně zkrachoval, nebyli lidi,tedy studenti, teď se to snaží vzkřísit jako Teologický institut, ale zda to pomůže, nevím. Mladí a nadějní studenti mají lepší vyhlídky vystudovat školy a vydělat daleko více, než jako kazatelé.
Nejsem zastáncem desátků, ale je to trochu i výraz pohodlnosti členů, v myslích je "kazatel je za to placený, tak až dělá". Kdyby laici lépe sloužili, tj. sbory by byly více samostatné, kazatelů by nemuselo ani tolik být. Členové jsou pasivní a nechávají vše na kazatelích,není pak divu, že mají na vše vliv, o tom se točí několik diskuzí.
Nemusíš napadat kazatele, vím, jak někteří k své práci přišli a nebylo to pro "prachy", u dalších si ale tak jist nejsem, ale do svědomí jim vidí jen Bůh.

...Synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml Právu prozradil, že chtějí vylepšit platy hlavně mladým farářům. Ti totiž podle něj musejí vyjít jen s tím, co získají od státu. „Osmdesát procent platu duchovního je ze státní dotace a dvaceti procenty přispívají sbory a církev. Ale začátečníci začínají s nízkými platy, a proto budeme pro ně chtít nastavit lepší výchozí podmínky,“ vysvětlil.

Jó už jsem to našel ve svém archívu, kde jsem si to tenkrát stáhnul, a dal jsem to tady ke stažení kolik brali faráři v řkcírkvi v roce 2009 (k tomu už nemám zdroj v kterém časopise to bylo tenkrát uvedeno) a stejně tak kolik brali v CČE, ani zde 20% vybere sbor a 80% dá stát na jejich plat, který byl v roce 2009 cca 335000Kč ročně.
https://ulozto.cz/!OMIdDoGP0fSM/platy- ... zatelu-doc

Jinak jsem slyšel, že za komančů bral vysvěcený starší sboru, který u nás míval kázání 500Kč nebo 1000Kč za kázání, přesně si to už nepamatuji a dnes to možná bude stejné, to by nám mohla říct Lída Rohalová, která u nás ve sboru měla také kázání, kolik za to dostala kromě cestovného přes půl republiky.

...Ano, kazatelé se špatně po hmotné stránce nemají, na druhé straně vnímám z Tvé strany závist. Nejsi asi spokojen s tím, jaký odvádí výkon, jací jsou to lidé. Mnoho z kazatelů by se lehce uplatnilo v jiných oborech, kde by měli větší příjmy. Nevidím, že by se mladí hoši hrnuli do kazatelování, jak uvádíš, pro peníze.

Ano možná jim i trochu závidím, protože mají své "jisté" a nemusí se jako všichni ostatní vůbec moc ohánět. Nikdo je jen tak nevyhodí, nikdo je v práci nebuzeruje, nikdo je téměř a pravidelně každou sobotu nekontroluje zda nevykládají za kazatelnou bludy a bájky s kterými by oblbli všechny nudným kázáním uspané ovce.
Kazatele dnes dělají spíš takoví, kteří se nehrnou vůbec nikam a za své jisté si žijí ve velké pohodě, kdysi takoví kazatelé nebyli a snažili se sdělit adventní pravdu mnohem více, dnes ji spíše ze strachu z vedení církve i ekumeny záměrně zamlčují!!!
28 věroučným bodů s Tebou ledabyle proberou před křtem a pak po zbytek života už o nich v kázáních neuslyšíš, proto většina starších adventistů už dneska nemá ani páru čemu vlastně věří a myslím, že většinu to podle jejich chování ani vůbec nezajímá, protože dnes většina adventistů se do sboru chodí hlavně pobavit, pokecat, jako do nějakého kulturního střediska nebo do klubu a hlavně se pochlubit co si kdo koupil, postavit před sbor nové fáro a o hloučky obdivujících bratrů probírajících všechny možné parametry auta je už postaráno Už zbývá ve sboru zřídit jen kavárnu nebo rovnou pivnici a budou tam mít zaručeně plno. Katolíci už pivovary u nás provozují. Před časem jsem viděl jak jedna mladá sestra přinesla druhé objednanou kosmetiku Oriflame a ta ji to obratem zaplatila. Každý tu sobotu dneska už tráví jak chce.

...Nejsem zastáncem desátků, ale je to trochu i výraz pohodlnosti členů, v myslích je "kazatel je za to placený, tak až dělá". Kdyby laici lépe sloužili, tj. sbory by byly více samostatné, kazatelů by nemuselo ani tolik být. Členové jsou pasivní a nechávají vše na kazatelích, není pak divu, že mají na vše vliv, o tom se točí několik diskuzí.

Nápodobně, ani já nejsem zastáncem desátků a desátky církvi nedávám, nikdy jsem nedával a ani asi nikdy dávat nebudu. Jedině, že by se u mne zjevil pravý anděl z nebe a pohrozil mi, že jestli nebudu dávat desátky nebudu spasený, pak bych asi začal dávat...Ale jen tak mne někdo nepřesvědčí, pokud o jejich dávání neučil Ježíš ani apoštolové, pak není o čem se bavit...a klidně si můžu myslet, že je Ježíš přibil na kříž spolu s obětními ustanoveními.

Tomáš Plechatý napísal:Jaké by mělo být organizační uspořádání a vnitřní mechanismy CASD? Jste se současným modelem spokojeni?Nechali by ste současný model stát a prováděli pouze kosmetické úpravy, nebo byste provedli větší změnu? A kdo a jak by jí provedl?
Kdo, když ne vy?

Už základná otázka je neriešiteľná. V takom veľkom zoskupení ako je cirkev je prakticky nemožné robiť nejaké zmeny. Ked prišla v 89" revolúcia tiež sme boli mladý a mysleli sme si niečo zmeníme. Tiež sme si povedali ako píšeš, Kto keď nie my? A tak sme štrajkovali, padla vláda a prišla zmena. Lenže keď sa spýtaš ľudí čo tam vtedy štrajkovali tak povedia - áno fajn prišla zmena ale takto sme to nechceli. A ja sa pýtam no ako ste to chceli??? Revolúcia v cirkvi sa robiť nedá.
Ideálny štát, firma, cirkev, manžel, manželka neexistuje. Vždy je to o kompromisoch ktoré si schopný urobiť. Alebo sa môžem presťahovať do iného štátu, vymeniť zamestnanie, ísť do iného kostola, a vymeniť partnera. Alebo si vytvorím v rámci tohto štátu priestor aby som prežil a nepresťahujem sa. V cirkvi si vyberiem dobré veci a blbosti ignorujem, a v cirkvi zostávam. Manželku som chcel mať vysokú, štíhlu, prsnatú a ona má 155 cm a sme obaja v manželstve šťastný. Musím byť diplomat a nebudem robiť radikálne riešenia ale sa posúvať len v medziach možného.

mikim napísal:Jinak jsem slyšel, že za komančů bral vysvěcený starší sboru, který u nás míval kázání 500Kč nebo 1000Kč za kázání, přesně si to už nepamatuji a dnes to možná bude stejné, to by nám mohla říct Lída Rohalová, která u nás ve sboru měla také kázání, kolik za to dostala kromě cestovného přes půl republiky.

1) Nevím, jaká lokalita se myslí "u nás ve sboru".

2) Můžu se pouze domnívat, kdo jsi a kde je tvůj domovský sbor podle indicií, které jsi zde párkrát nechal.

Nástupní praxi jsem dělala před jedenácti lety po dobu 10. měsíců. V té době se bralo sobotní kázání jako povinnost kazatele. Pokud chtěl kazatel v sobotu volno, musel si vzít dovolenou. Takže povinností kazatele bylo v sobotu kázat (i zůstávat na odpolední bohoslužbě), a to nebylo ohodnoceno zvlášť, ale bylo to už součástí platu.

Nepamatuji se, že by laici dostávali nějaké peníze za kázání. Kázáními jsem sloužila v církvi aktivně i v zaměstaneckém poměru jako kazatel v nástupní praxi, i jako "laik". Nepobírala jsem za to žádné peníze. To je dobrovolná služba. Kdybych za to brala peníze, tak bych si jako laik slušně "vydělala".

Na hmotné zabezpečení jsem si v zaměstnaneckém poměru nikdy nestěžovala, protože ho pokládám za velmi dobré. Má to však dvě strany. Pokud bere kazatel svou práci jako poslání, musí počítat s velkou psychickou zátěží, protože pracuje především hlavou. Musí ustát tlak sboru na to, jaký by měl jako kazatel být, musí řešit války mezi členy, musí se smířit s určitou ztrátou soukromí - neexistuje pracovní doba od do. Těžiště práce kazatele spočívá hlavně po večerech, kdy jsou lidé doma, kdy jsou různé přednášky a akce. Musí čelit názorům členů - vždyť tě živíme, tak dělej, co ti říkáme. Těch věcí je celá řada.

Krize v kazatelském životě není žádnou výjimkou. Osobně jsem si vyzkoušela práci hlavou i práci rukama, a musím říct, že při práci rukama mám mnohem čistější hlavu, více volna s minimálními nároky na vědomosti. A uvědomuji si, že vědomosti a dovednosti, které jsem ve své profesi získala, jsou v sektoru sociálních služeb finančně nedoceněné, proto mluvím o poslání.

Druhá strana věci obnáší i určitou "oběť". V době své nástupní praxe jsem bydlela ve sboru v jedné místnosti, která se musela na sobotu vyklízet, protože sloužila jako prostor pro dětskou školku. Pracovala jsem v kuse kolem 12 hodin denně (když byl výbor, tak i více), protože se mi nevyplatilo přejíždět na půl hodiny do "bytu" a pak jet zase zpátky - bydlela jsem v jiném městě, než pracovala. Neříkám to s výčitkami. Nepřišlo mi to v té době tehdy zatěžko, organizovala jsem si to sama - byť nevhodně.

Postupem času se však dostavovala únava - jak fyzická (jezdila jsem autobusem, na návštěvy chodila pěšky, pokud jsem nejela s parťákem autem), tak psychická, protože jsem pracovala primárně se skupinou, které se říká "ultras". O práci jsme měli rozdílné představy. Začala jsem to řešit tak, že jsem si udělala jednu hodinu volna mezi návštěvami, a chodila jsem do posilovny. Říkala jsem si, že při mém pracovním nasazení si to snad můžu dovolit. No a pak máte telefon a shánějí vás, a vy jim řeknete, že jste v posilovně. Následují otázky, jak si to můžete dovolit a jak to, že nejste "v práci". Byl to silný tlak (myšleno od jednoho člověka, který to těžce nesl), ale nevzdala jsem se a pokračovala jsem v tom dál. Díky tomu jsem to vydržela 10 měsíců. A také díky mému skvělému vedoucímu nástupní praxe.

S kazatelskou službou jsem pak skončila, protože jsem se vdala. Přestěhovala jsem se za manželem a už jsem v tom nechtěla pokračovat. Církev mi tehdy nabízela pokračování nástupní praxe v Čechách, já jsem odmítla. Neviděla jsem v tom mé poslání.

Co se týče organizační složky, kazatele vnímám jako klíčový faktor. Kazatel má velkou úlohu, protože je do jisté míry lídrem sboru. Na jeho bedra jsou vložena břemena vyučování, vedení, napomínání, povzbuzování. Je to takový učitel a má před Bohem mnohem větší zodpovědnost než běžný člen. Z tohoto pohledu potřebují kazatelé přímluvné modlitby.

Teď budu mluvit subjektivně - vypozorovala jsem, že jaký je kazatel, takový je sbor. Správné vedení je jako chutné osolené jídlo, tedy k užitku. Mnohem větší důraz kladu na osobní čas kazatele s Bohem, než na jeho manažerské schopnosti. Protože Boží království nespočívá v slovu/v řeči, ale v moci.

Přestože si kazatelé do velké míry mohou rozvrhnout svoji pracovní dobu sami, mají mnoho povinností. Sbor od nich často vyžaduje, aby byli dobří řečníci, manželští poradci, duchovní poradci, vystupovali dobře na veřejnosti, aby uměli pokud možno všechno. Při vší té manažerské činnosti nemusí zbývat čas na kvalitní kázání a bohoslužbu. Podle mého pozorování kde toto chybí, sbor upadá. Kazatel si ani nemusí uvědomovat, jak moc je pro sbor důležitý. Jak moc je klíčový. Samozřejmě že členové se musí sytit sami, to je snad jasné.

Když jsem byla ještě v CASD, slyšela jsem několikrát, že ten nebo ten kazatel je dobrý, protože je schopný. Protože je schopný, my ho chceme. Schopnosti kazatele jsou super a dají se dobře využít. Pokud je však kazatel věrný modlitebník, je to nad všechny jeho schopnosti. Věrný modlitebník vede přirozeně lidi k Bohu a ten sbor se mění.

Za mě tedy lépe více kazatelů závislých na Bohu, než na svých manažerských dovednostech. Pak se budou dít věci. Jak tomu organizačně můžeme pomoci my?

Modlitbami. To není fráze nebo náboženský slovník.