30 rokov v cirkvi.

[on.off]

Prišla som do cirkvi v 1994 v období NET 95. Cítla som obrovské nadšenie pre evanjelizáciu a NET 98 to ešte znásobil. Každý rok sa niekto nový dal pokrstiť a za niekoľko rokov mal zbor zrazu skoro dvojnásobný počet členov. Od roku 2001 zbor začal stagnovať ale počet členov neklesal ani nestúpal. V roku 2009 začal zbor chradnúť. Niekto zomrel niekto sa vydal alebo oženil a išiel preč do iného zboru alebo prestal chodiť do cirkvi. Stále som cítila že asi robíme niečo zle niečo spiatočnícky ale nevedela som čo. Cítila som túžbu po zmene ale žiadna zmena z ústredia neprišla

Teraz po 30 rokov v cirkvi vidím zmenu. Eavnjelizácie nefungujú ako by sme si predstavovali a nikto do zboru neprichádza. Počet členov na Sk aj Cz je už 15 rokov nemenná. Pijeme normálne kávu, máme vianočný stromček, už vieme že sojové karbanátky neni zdravá výživa, a v sobotu bežne cestujeme na dovolenku. Sama nie som tá čo pred 30 rokmi. Chcela som zmenu ale toto neni asi tá najlepšia zmena. Dnes mám pocit že všetko robíme tak nejako naučene, neni v tom žiaden zápal, ako keby sme prestali veriť v základnú správu kvôli ktorej sme prišli do cirkvi. Nikto nám neverí a do cirkvi nikto nový neprichádza, prečo? Mladí sa vzájomne neberú a vytvárajú necirkevné zväzky a následne prestanú chodiť do zboru. Demografia v našom zbore je katastrofálna. Samí dôchodca a podobne senilné sú aj sobotné úlohy.
Už je tomu 30 rokov čo som prišla do cirkvi. Ale nebola to táto cirkev. Bola to iná cirkev. Plná nadšených zapálených ludí ktorí robili pre iných zázraky. Dnes je problém nájsť niekoho kto bude evanjelizovať cez QR kód. Sme len kultúrno spoločenská organizácia ? čo s tým ?

[Neregistrovaný]

Stručne odpoviem. Pred tridsiatimi rokmi celý svet vyzeral inak.

[Host]

Nemyslím si že vedenie casd čiže GK na čele s tedom Wilsonom bude schopná reflexie na meniaci sa svet. Počet členov v cirkvi je síce už roky stabilný ale je to fakticky slabý ako v čechách tak aj na slovensku. Tiež som zažil cirkev ktorá išla dopredu ale dopredu to vôbec nebolo. Ten nárast v cirkvi bol iba hlad ludí v ktorí po nežnej revolúcii túžili po niečom duchovnom. Cirkev zase padla na čísla ktoré sú limitom pre túto krajinu.

Eavnjelizácie nefungujú ako by sme si predstavovali a nikto do zboru neprichádza. Počet členov na Sk aj Cz je už 15 rokov nemenná. Pijeme normálne kávu, máme vianočný stromček, už vieme že sojové karbanátky neni zdravá výživa, a v sobotu bežne cestujeme na dovolenku. Sama nie som tá čo pred 30 rokmi. Chcela som zmenu ale toto neni asi tá najlepšia zmena.

Fungujeme presne tak ako celá spoločnosť. A v spoločnosti toho moc nefunguje. Zmier sa s tým že dalších 30 rokov budeš chodiť do zboru ako na stretnutie priateľov. Ak chceš viac sprav viac ty.
Vždy ked má kázeň nejaký kazatel ktorý má viac ako 70 rokov tak viem že polovica mladých nevie o čom točí. Oni žijú v inom svete a vôbec sa nedivím že odchádzajú do sveta. Svet napreduje míľovými krokmi a adventisti zaspali. Ano už pijú kávu a nevysmážajú sojové karbanátky to je tiež posun ale adventistom a kresťanom obecne chýba rozšírenie vedomia a vnútorná transformácia. Duchovne sme sa zasekli na 28 vieroučných bodoch ktoré ťa nepustia ďalej.

Chcela si progres a nevieš aký ? Žiadna cirkev neni progresívna.

[Neregistrovaný]

Některé z těch problémů nejsou problémem církve, ale problémem celé západní civilizace - malá porodnost, pozdější manželství a jejich snížený počet, jiné typy soužití, jiné modely pro život jako single a zážitky či kariéra.
Přechod od četby knih a pomalého hlubšího přemýšlení k rychlým krátkým úsekům, k videím s hodně střihy, přechod na rychlé ale mělké stimuly dopaminu a působení na emoce, tedy i mělčí a rychlejší myšlení, řešení a závěry. Odklon od místního a národního ke globálnímu a celosvětovému. Kdy kvůli dění ve světě nevím co se děje vedle mému sousedovi. Kdy ze soustředění a obav o světové klima nevidím potřeby lesa, zahrádky nebo záhonu ve svém sídlišti. Kdy pro přemýšlení o filosofickém a teologickém střetu islámu, katolíků, okultismu, new age, východního budhismu a hinduismu, západního konzumu a materialismu a LGBTQ+ liberalismu s křesťanskou vírou ani nevnímáme, vlastní nevyřešená zranění , potlačené sny a rodové křivdy naučené zlozvyky či kletby, které přehlížíme a tím opakujeme a předáváme další generaci.

Ústup rodinných pout a úcty k dřívější generaci v rychle měnícím se světě, kdy staří mladým nerozumí a mladí cítí, že rady starých fungovaly jen pro jejich dobu a ne tu dnešní.
Těžko vinit církev. Evropa nahrazuje stárnutí populace a úbytek obyvatel imigrací, to se ale církvi tolik nedaří zkopírovat, neboť ta se snažila žít v kulturní a společenské bublině do které nebylo tak snadné zvenčí se přidat ani pro občana stejného státu a civilizačního okruhu, natož pro imigranta. Druhá věc je ,že když už jich přijde mnoho, tak nutně přinesou i své zvyky a i lokální církev / sbory nerady a neochotně mění své řády a liturgii a životní styl. Když mají problém mladí o co větší ho mají lidé s jiným jazykem kulturou a tradicí. Že by se sbory přizpůsobily? Pomalá setrvačnost a nutnost se zpožděním - například používání technologií ve sboru v sobotu již jde.

Kdo na to přinese účinný lék ve velkém, tak pomůže nejen církvi ale celé společnosti.
Ale začal bych u sebe a nechtěl pořád po nějakém viníkovi mimo mě, že mi nedodal správné oživení, impulsy, reformy a že kvůli ,,někomu" zvenku ,,upadáme".