O Dočasnosti zákona

Diskusia o všetkom ostatnom.
Lída Rohalová
Príspevky: 911
Dátum registrácie: 10 Jan 2017, 10:40
Kontaktovať používateľa:

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída Rohalová »

mikim napísal:
Lída Rohalová napísal:
ambassador napísal:Když zákon "neplatí" pak je na místě dovysvětlení, protože se na světlo derou otázky.
Co je myšleno pod výrazem zákon?
Když něco neplatí tak se "to" může porušovat, přestupovat kompletně?
Co všechno se může ze "zákona" přestupovat, nerespektovat?
Je správné používat výraz "dodržovat" v kontextu zákona?
Proč všechny křesťanské církve učí tzv. desateru, když už neplatí, vlastně bylo dočasné?
"Hraje" nějakou úlohu "zákon" v křesťanství?
Samozřejmě očekávám odpověď postavenou na židovském myšlení, protože pisatelé Bible (obou částí) byli Židé..
Pojem "zákon" má v kontextu Bible poměrně široké využití - celý Starý Zákon, zákon vydaný na Sinaji, zákon víry atd. Zkus dát verš, který máš na mysli, abychom ho mohli konkrétně rozebrat; zda máš na mysli verš z úkolku nebo dáváš obecné otázky.

Předpokládám, že tě asi nejvíce zajímá "platnost" Desatera. Ale můj předpoklad může být mylný, proto se ptám.

Já si pod pojmem "zákon", o kterém teď píšu, představuji Desatero + další nařízení dané na Sinaji.

Pokud řekneme, že "zákon neplatí", nelze ho přestoupit, ani porušit. Výraz "neplatí" není podle mého názoru šťastný. Lepší je výraz "naplnit". V praxi to znamená, že Ježíš ten "zákon" výrazně převýšil a nastavil vyšší principy, které zasahují až do pohnutek lidí (nehněvat se na bratra, nehledět na ženu chtivě atd.).

V podstatě by se dalo říci, že lpění na zákonu (v pojetí adventismu Desatero) brání lidem dospět. Je to něco jako když se dospělý muž nechává stále opečovávat matkou, na které je možná finančně a psychicky závislý, a ona určuje směr jeho života. Matka mu brání "dospět" a začít se chovat jako dospělý muž. Něco, co bylo dobré do určitého věku, je už později na škodu.

Zákon je dobrý a spravedlivý, ale byl dán k tomu, aby se rozmohl hřích, a tím aby více vynikalo Ježíšovo milosrdenství.

Když jsem byla krátce po odchodu z adventismu, obdržela jsem telefonát, že jak si to teď představuji, jestli hodlám krást, vraždit atd., že co si vůbec o sobě myslím. Novozákonní učení nedovoluje ani krást, ani vraždit. Žádný bod z Desatera není dobrovolný, naopak, podmínky jsou podstatně zpřísněny, "mravní norma" je nastavena mnohem výš. Zajímavé je, že jedině zachovávání soboty je dobrovolné. Sobota byla rituální záležitost + ukazovala na Krista.

V Bibli se zdůrazňuje svoboda v Kristu, což neznamená, že si můžeme dělat co chceme. Naopak, svoboda se nemá stát záminkou pro tělo. Obrácený člověk se ptá, co po něm Ježíš chce a touží to dělat. Neobrácený člověk se ptá, co všechno "může nedodržet".

Nevím, proč "všechny" církve učí, že je Desatero stále "platné", to by bylo dobré promluvit si s faráři a zástupci těch církví. Mám za to, že je to z toho důvodu, že vnímají, že principy z Desatera jsou nadčasové a "morálně etické". Problém církví je ten, že si nevyjasnily, co je "smlouva" a zda ta "smlouva" pro ně platí a co všechno z té smlouvy platí dnes. Vybralo se z toho jen Desatero a pak jsou z toho zmatky. Další důvod, proč se to dnes učí, může být ten, že církve mají strach, že pokud odbourají Desatero, lidé se "morálně zkazí". Nebudou mít nějakou normu chování. To je myšlení, které lidem příliš nepomůže k duchovnímu dozrávání.

Zralý člověk nebude Desatero znevažovat, byla to část smlouvy, zralý člověk se k němu ale nebude upínat, bude obracet svůj zrak k Ježíši, který je nad Desaterem.

Zatím odpovídám obecně. Jestli máš zájem o konkrétní vyjádření k určitým veršům, stačí říct.

Mikim:

Každý nemá čas sedět denně na internetu 24 hod. Někdy člověk cestuje, jindy není doma, atd. Nemusíš mít dojem, že pokud neodpoví co nejdříve, nemá o to vůbec zájem. I kdyby ten člověk odpověděl až za týden, není třeba si myslet, že to musíš zachraňovat :)

...V praxi to znamená, že Ježíš ten "zákon" výrazně převýšil a nastavil vyšší principy, které zasahují až do pohnutek lidí (nehněvat se na bratra, nehledět na ženu chtivě atd.).

Asi jsi nečetla můj komentář, jinak bys nemohla napsat zase takovou blbost, Ježíš nenastavil vyšší principy až ve své době působení jako člověka na zemi, ty už znal před tísíci léty Job, který věděl, že se nemá dívat chtivě na pannu, takže to platilo už dávno ve SZ:

Jób 31:1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

...V podstatě by se dalo říci, že lpění na zákonu (v pojetí adventismu Desatero) brání lidem dospět.

Zase úplná hloupost, ne nadarmo se říká ženám ať raději mlčí :)

...Zákon je dobrý a spravedlivý, ale byl dán k tomu, aby se rozmohl hřích, a tím aby více vynikalo Ježíšovo milosrdenství.

A opět stejná blbost, myslet si, že JHWH dal lidem spolu se svým Synem Desatero, aby se rozmohl hřích, nepila jsi nic včera?
Desatero jako součást zákona nám dal, abychom vůbec hřích poznali a naopak jeho zachovávání vede k životu, jak říká sám Ježíš, něco co vede k životu nemůže být dáno současně k rozmnožení hříchu, naopak každý kdo Desatero poznal již nehřeší:

[KB1613] Mt 19:17 Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní. (…thrhson keep taj entolaj commandments)
[KB1613] Mt 19:18 Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.
[KB1613] Mt 19:19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

stejně tak to říká i zákoníkovi, říká mu, že se má řídit zákonem, aby obdržel věčný život:
[KB1613] L 10:25 A aj, jeden zákonník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
[KB1613] L 10:26 A on řekl jemu: V zákoně co jest psáno? Kterak čteš? (…en in tw the nomw law ti What gegraptai is written…)
[KB1613] L 10:27 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého. (…bližního svého…stejně viz Lv 19:18)
[KB1613] L 10:28 I řekl mu: Právě (správně) jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.


... Zajímavé je, že jedině zachovávání soboty je dobrovolné.

Ha ha ha...

[KB1613] Ex 16:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.

[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých

[KB1613] Ex 31:14 Protož ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poškvrnil, smrtí umře; a kdo by koli dělal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostředku lidu svého.

Od té doby ani Bůh-JHWH ani jeho Syn Ježíš Kristus nijak zachovávání soboty nezlehčili. To si zlehčují a omlouvají na dobrovolné zachovávání až dnešní "křesťané", kteří ve skutečnosti Boha a Jeho PRAVDU nepoznali.

...Obrácený člověk se ptá, co po něm Ježíš chce a touží to dělat.

Ano, takže až bude opravdu obrácená, budeš mít v srdci a mysli zapsány dosud všechny platné Mojžíšovy zákony + přikázání Desatera, které Bůh JHWH ani Ježíš Kristus dodnes nikdy nezrušili. A co nebylo zrušeno, neustále platí.

...Zralý člověk nebude Desatero znevažovat, byla to část smlouvy, zralý člověk se k němu ale nebude upínat, bude obracet svůj zrak k Ježíši, který je nad Desaterem.

Zase totální hloupost (ta druhá část), když svůj zrak obracíš k Ježíši, chceš s láskou dodržovat všechny Jeho přikázání, protože v tom je láska jako jejich konec obsažena:

[KB1613] 1 Tm 1:5 Ješto konec přikázaní jest láska z srdce čistého, a z svědomí dobrého a z víry neošemetné.

[KB1613] 1 J 2:5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

[KB1613] 1 J 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.

[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.

[KB1613] 2 J 1:4 Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce.

[KB1613] 2 J 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podlé přikázaní jeho. Přikázaní pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.

Od počátku jsme slyšeli DESATERO, to umí pochopit i dítě, jen bývalí adventisté a jim podobní ne!


Tvé výklady již nečtu a nehodlám na ně reagovat. Mojí reakce se dočkáš, jestliže to uznám za vhodné. Nic ve zlém :)

ambassador
Príspevky: 2689
Dátum registrácie: 26 Jan 2016, 18:25
Kontaktovať používateľa:

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa ambassador »

Tomáš Plechatý napísal:
ambassador napísal:Když zákon "neplatí" pak je na místě dovysvětlení, protože se na světlo derou otázky.
Co je myšleno pod výrazem zákon?
Když něco neplatí tak se "to" může porušovat, přestupovat kompletně?
Co všechno se může ze "zákona" přestupovat, nerespektovat?
Je správné používat výraz "dodržovat" v kontextu zákona?
Proč všechny křesťanské církve učí tzv. desateru, když už neplatí, vlastně bylo dočasné?
"Hraje" nějakou úlohu "zákon" v křesťanství?
Samozřejmě očekávám odpověď postavenou na židovském myšlení, protože pisatelé Bible (obou částí) byli Židé..
Já rozumím výrazem zákon Sinajskou smlouvu obsaženou v knihách mojžíšových, ale i šířeji všechny knihy SZ
protože někdy Pavel cituje např z Izajáše (1 Kor 14,21 odkaz na Iz 28,9) a říká zákon, nebo Ježíš z žalmů a říká zákon (Jan 10,34 citace Žalm 82,6) nebo Pavel z genesis (Gal 4,21-22 citace z Gn 16).

Když něco neplatí, znamená to, že se nemusím řídit podle těchto nařízení, protože nejsou určená mne, neznamená to ale ani, že jsem vyzýván k opaku těch nařízení.

Pavel na mnoha místech říká např. :
,, zemřeli jste zákonu abyste se mohli oddat Kristu."
,,Nesloužíme staré smlouvě podle litery ale nové podle Ducha oživujícího."
Nejste už pod zákonem, ale pod milostí, neznamená to ale že máme hřešit, aby se rozhojňovala milost.
Hříchu jste přece zemřeli, jak byste v něm mohli teď žít.
Když jste zemřeli světu, myslete na nebeské věci, ne na pozemské.
Proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli poznat, co je Bohu milé, dokonalé atd.
(v několika variantách se opakuje)
Oblečte si nového člověka
Nejsem už pod zákonem, ale mým zákonem, je Kristus.
Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce. dobrého svědomí a z upřímné víry.
Ovocem Ducha je láska, radost, dobrota, pokoj, sebeovládání, dobrotivost, věrnost, tichost
Láska je trpělivá, laskává, nezávidí, nevychloubá se není domýšlivá, atd. atd.

A sám Ježíš říká, Jako já jsem miloval vás milujte jedni druhé.

Myslím, že v kontextu zákona (Staré smlouvy) není správné používat výraz dodržovat. To spíše naplnit.
,,Kdo miluje naplnil zákon."

Proč to ,,všechny" církve učí nevím, ale věřím, že je omyl, že je to znovu smíchání dospělého života z vděčnosti smíchané s dětským přístupem, dodržuje příkazy a zákazy. Ale tys stejně myslel desatero (krom soboty) jinak celý zákon dodržovat církve rozhodně neučí.
A zákon přece nejde rozdělovat.

V křesťanství zákon hraje úlohu na počátku, kdy přivádí hříšníka ke Kristu a usvědčuje z hříchu, ačkoliv to už dnes dělá i Duch Svatý.
V křesťanství zákon hraje i tu roli, že vysvětluje, proč za nás musel Ježíš Kristus zemřít, že tedy naše záchrana nebyla levná.
Milý br. Tomáši jsem rád, že v Kristu jsme zajedno a to ostatní může být předmětem diskuze a není spasitelné.

ambassador
Príspevky: 2689
Dátum registrácie: 26 Jan 2016, 18:25
Kontaktovať používateľa:

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa ambassador »

Lída Rohalová napísal:
ambassador napísal:Když zákon "neplatí" pak je na místě dovysvětlení, protože se na světlo derou otázky.
Co je myšleno pod výrazem zákon?
Když něco neplatí tak se "to" může porušovat, přestupovat kompletně?
Co všechno se může ze "zákona" přestupovat, nerespektovat?
Je správné používat výraz "dodržovat" v kontextu zákona?
Proč všechny křesťanské církve učí tzv. desateru, když už neplatí, vlastně bylo dočasné?
"Hraje" nějakou úlohu "zákon" v křesťanství?
Samozřejmě očekávám odpověď postavenou na židovském myšlení, protože pisatelé Bible (obou částí) byli Židé..
Pojem "zákon" má v kontextu Bible poměrně široké využití - celý Starý Zákon, zákon vydaný na Sinaji, zákon víry atd. Zkus dát verš, který máš na mysli, abychom ho mohli konkrétně rozebrat; zda máš na mysli verš z úkolku nebo dáváš obecné otázky.

Předpokládám, že tě asi nejvíce zajímá "platnost" Desatera. Ale můj předpoklad může být mylný, proto se ptám.

Já si pod pojmem "zákon", o kterém teď píšu, představuji Desatero + další nařízení dané na Sinaji.

Pokud řekneme, že "zákon neplatí", nelze ho přestoupit, ani porušit. Výraz "neplatí" není podle mého názoru šťastný. Lepší je výraz "naplnit". V praxi to znamená, že Ježíš ten "zákon" výrazně převýšil a nastavil vyšší principy, které zasahují až do pohnutek lidí (nehněvat se na bratra, nehledět na ženu chtivě atd.).

V podstatě by se dalo říci, že lpění na zákonu (v pojetí adventismu Desatero) brání lidem dospět. Je to něco jako když se dospělý muž nechává stále opečovávat matkou, na které je možná finančně a psychicky závislý, a ona určuje směr jeho života. Matka mu brání "dospět" a začít se chovat jako dospělý muž. Něco, co bylo dobré do určitého věku, je už později na škodu.

Zákon je dobrý a spravedlivý, ale byl dán k tomu, aby se rozmohl hřích, a tím aby více vynikalo Ježíšovo milosrdenství.

Když jsem byla krátce po odchodu z adventismu, obdržela jsem telefonát, že jak si to teď představuji, jestli hodlám krást, vraždit atd., že co si vůbec o sobě myslím. Novozákonní učení nedovoluje ani krást, ani vraždit. Žádný bod z Desatera není dobrovolný, naopak, podmínky jsou podstatně zpřísněny, "mravní norma" je nastavena mnohem výš. Zajímavé je, že jedině zachovávání soboty je dobrovolné. Sobota byla rituální záležitost + ukazovala na Krista.

V Bibli se zdůrazňuje svoboda v Kristu, což neznamená, že si můžeme dělat co chceme. Naopak, svoboda se nemá stát záminkou pro tělo. Obrácený člověk se ptá, co po něm Ježíš chce a touží to dělat. Neobrácený člověk se ptá, co všechno "může nedodržet".

Nevím, proč "všechny" církve učí, že je Desatero stále "platné", to by bylo dobré promluvit si s faráři a zástupci těch církví. Mám za to, že je to z toho důvodu, že vnímají, že principy z Desatera jsou nadčasové a "morálně etické". Problém církví je ten, že si nevyjasnily, co je "smlouva" a zda ta "smlouva" pro ně platí a co všechno z té smlouvy platí dnes. Vybralo se z toho jen Desatero a pak jsou z toho zmatky. Další důvod, proč se to dnes učí, může být ten, že církve mají strach, že pokud odbourají Desatero, lidé se "morálně zkazí". Nebudou mít nějakou normu chování. To je myšlení, které lidem příliš nepomůže k duchovnímu dozrávání.

Zralý člověk nebude Desatero znevažovat, byla to část smlouvy, zralý člověk se k němu ale nebude upínat, bude obracet svůj zrak k Ježíši, který je nad Desaterem.

Zatím odpovídám obecně. Jestli máš zájem o konkrétní vyjádření k určitým veršům, stačí říct.
Děkuji za odpověď ve které jsem nenašel nic s čím bych 100% nesouhlasil, možná bych to vyjádřil trochu jinak. Jde o to, že výraz "zákon", který se používá pro diskuze v našem kulturním prostředí působí stroze, zákazově a příkazově. V tom vidím hlavní problém.
Pokud to předkládáme jako smlouvu, pak to dostává jiný významový náboj. Na desatero jsou dva pohledy. Jeden je lidový - já se mám snažit být takový. Ten druhý předpokládá, že desatero je v podstatě smlouva, kde Bůh určil smluvní podmínky. To první "přikázání" vypovídá o tom co udělá Bůh pro svého smluvního "partnera" když ON bude na prvním místě. Tato smlouva nemá rovnocenný smluvní vztah. Je to lidsky představeno tak, jak se to v té době dělalo. Svrchovaný vládce a vazal.
Snad by tu byl jen drobný dotaz vyplývající z tvého komentáře: "Jak je sobota rituální?" "Jak ukazovala na Krista?"
Odpověď na rituálnost soboty prosím přenes do vlákna o sobotě.

Lída Rohalová
Príspevky: 911
Dátum registrácie: 10 Jan 2017, 10:40
Kontaktovať používateľa:

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída Rohalová »

ambassador napísal:Děkuji za odpověď ve které jsem nenašel nic s čím bych 100% nesouhlasil, možná bych to vyjádřil trochu jinak. Jde o to, že výraz "zákon", který se používá pro diskuze v našem kulturním prostředí působí stroze, zákazově a příkazově. V tom vidím hlavní problém.
Pokud to předkládáme jako smlouvu, pak to dostává jiný významový náboj. Na desatero jsou dva pohledy. Jeden je lidový - já se mám snažit být takový. Ten druhý předpokládá, že desatero je v podstatě smlouva, kde Bůh určil smluvní podmínky. To první "přikázání" vypovídá o tom co udělá Bůh pro svého smluvního "partnera" když ON bude na prvním místě. Tato smlouva nemá rovnocenný smluvní vztah. Je to lidsky představeno tak, jak se to v té době dělalo. Svrchovaný vládce a vazal.
Snad by tu byl jen drobný dotaz vyplývající z tvého komentáře: "Jak je sobota rituální?" "Jak ukazovala na Krista?"
Odpověď na rituálnost soboty prosím přenes do vlákna o sobotě.
Milý bratře ambassadore,

když mluvíme o výrazu "zákon" v adventistickém prostředí, zní to opravdu stroze, zákazově, příkazově. Mám za to, že je tomu tak, protože na to pohlížíme prismatem dnešní doby. Dnes je krize autority, nemáme rádi zákazy. Navíc každý si pod pojmem "zákon" představuje něco jiného. Adventismus si pod tím například představuje Desatero. To ale neodpovídá židovskému myšlení, které pod pojmem "zákon" vidělo celý zákon, nejen Desatero. Byly tam obsaženy ještě další zákony, v celých pěti Mojžíšových knihách.

Ač nemám vůbec nic proti práci teologů, naopak, ráda si některé z nich čtu, v případě zákona udělali medvědí službu ohledně porozumění biblickému textu. Tato medvědí služba se pak projevuje zejména v pojmu "mravní zákon", což není vůbec biblický pojem. Takže místo lepšího porozumění zákonu se v dnešní době ještě více zamotáváme do této terminologie, a pojem "mravní zákon" je stává matoucím.

Smlouva možná zní lépe než zákon, avšak opět to není jen Desatero. Ten pohled, co udělá Bůh pro svého smluvního partnera, jsem slyšela na semináři od svého oblíbeného učitele :-).

Osobně věřím tomu, že "zákon" (mám na mysli Desatero + další nařízení, tzn. celá Tóra) byl naplněn, je tedy již překonán lepší smlouvou, a vracet se po cestě zpět je minutím se cíle. Ráda bych to více rozebrala + otázku rituálnosti/ceremoniálnosti soboty, kterou vidím jako velmi důležitou. Upřímně řečeno, teď na to nemám moc čas, protože se chystám na dovču, je kolem toho hodně lítání + práce přesčasy a další věci + studuji teď jiný text do vlákna Role a pravomoce žen v církvi. Takže zatím, prosím, vydrž, ozvu se později.

ambassador
Príspevky: 2689
Dátum registrácie: 26 Jan 2016, 18:25
Kontaktovať používateľa:

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa ambassador »

Psal jsem o všeobecném vnímání pojmů "zákon" ve společnosti, nikoliv pouze v adventním prostředí. Pravdou je, že Židé zákon vnímali tak jak jsi psala. Adventisté nejsou jediní kdo z pohledu tématu SZ spisů postřehli a popsali různé druhy nařízení. občanské, zdravotní, morální, atd. Tedy netvrdí to jen adv. teologové. Pro NZ dobu, má-li být i SZ poselství přínosné, je akceptovatelné takové "umělé" členění. Stále může D.S. oslovit člověka i přes poselství SZ. V křesťanském prostředí, kde je přijímána Bible, může Duch Svatý pracovat ve prospěch člověka i skrze myšlenky této knihy. Bez NĚHO je to jen nějaké náboženství toho jedince, cirkevnictvi.
Spor tedy není o tom jak které nařízení pojmenujeme, zařadíme, ale jestli je dnes potřeba to nařízení respektovat a které. To však nemá nic společného se spasením, které je pouze z milosti.

Lída Rohalová
Príspevky: 911
Dátum registrácie: 10 Jan 2017, 10:40
Kontaktovať používateľa:

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída Rohalová »

ambassador napísal:Psal jsem o všeobecném vnímání pojmů "zákon" ve společnosti, nikoliv pouze v adventním prostředí. Pravdou je, že Židé zákon vnímali tak jak jsi psala. Adventisté nejsou jediní kdo z pohledu tématu SZ spisů postřehli a popsali různé druhy nařízení. občanské, zdravotní, morální, atd. Tedy netvrdí to jen adv. teologové. Pro NZ dobu, má-li být i SZ poselství přínosné, je akceptovatelné takové "umělé" členění. Stále může D.S. oslovit člověka i přes poselství SZ. V křesťanském prostředí, kde je přijímána Bible, může Duch Svatý pracovat ve prospěch člověka i skrze myšlenky této knihy. Bez NĚHO je to jen nějaké náboženství toho jedince, cirkevnictvi.
Spor tedy není o tom jak které nařízení pojmenujeme, zařadíme, ale jestli je dnes potřeba to nařízení respektovat a které. To však nemá nic společného se spasením, které je pouze z milosti.
Psala jsem o teolozích všeobecně, nikoliv jen o adv. teolozích. Různé druhy nařízení se v SZ dají "vystopovat". Nemám na mysli, že teologové, kteří takto člení SZ nařízení a ustanovení, jsou zcestní. Mám na mysli to, že toto "umělé" členění způsobuje v mysli čtenáře větší zmatek než porozumění např. smlouvám. Je to z důvodu používání uměle vytvořených termínů "mravní zákon" a další. Mám za to, že SZ poselství je pro nás přínosné i bez tohoto členění.

Ráda bych se zeptala, v čem vidíš klad "umělého" členění, aby bylo SZ poselství přínosné pro NZ dobu. Moje dotazy neber jako chytáky, zajímá mě to. Upřímně řečeno, z debaty s tebou mám velkou radost, protože "cítím ve vzduchu" jiný přístup než posílání hromady veršů a citátů bez kontextu a pocit z myšlení pisatele, že jsem taková ta "bílá drůbež", která byla ráno vyhnána na pastvu :).

Shodnu se s tebou, že Duch Svatý pracuje i skrze SZ poselství. Můj přístup k Bibli nespočívá ve vypuštění SZ. Člověka v různé situaci může oslovit různá věta v Bibli. Co ho neoslovilo v jedné životní etapě, může ho oslovit v jiné životní etapě. Bez Ducha Svatého je to jen náboženství, protože takový člověk se může zhlédnout třeba v biblickém textu "nyní proto zabijte všechny chlapce mezi dětmi..." a bude tvrdit, že tak se praví v Bibli.

V dnešní době již máme velkou výsadu, že máme Nový zákon a můžeme číst SZ prismatem NZ, nikoliv číst NZ prismatem SZ.

Mám za to, že "spor" není o tom, jaké nařízení je třeba respektovat a které, tedy selektovat, ale o tom, zda je "zákon" dočasný či nikoliv. Toto je hlavní myšlenka tohoto vlákna, i když samozřejmě je to obšírnější otázka a má souvislosti. Byla zde zmíněna epištola Galatským, tak je debata i o tom, co znamená "zákon" v této epištole.

Pokud budeme mluvit o smlouvách, tak je třeba zjistit, pod jakou smlouvou vlastně kdo je.

Souhlasím s tezí, že spasení je jen z milosti. Do vlákna o sobotě dám ještě stručnou odpověď na rituálnost soboty, kterou můžeme po mém návratu z dovolené více rozebrat. Zatím se měj krásně. Mě čeká nádherný čas, protože se budeme věnovat ani ne tak teologii, ale spíš "kolenologii".

ambassador
Príspevky: 2689
Dátum registrácie: 26 Jan 2016, 18:25
Kontaktovať používateľa:

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa ambassador »

Dle mého pochopení spasení z milosti funguje od pádu do hříchu. Pokud by tomu tak nebylo, kdo by byl spasen před smrtí Ježíše Krista? Ani v té době by nebyl nikdo spasen zachováváním zákona. Možná je výraz "zachovávání " příčinou nedorozumění.
Na zemi nežil člověk, který by plně naplnil zákon, jen Kristus je vzorem a plnitelem zákona. Tím, že Kristus žil a byl Láskou a v té Lásce se vydal požadavku zákona místo nás, tak naplnil požadavek: "Odplata za hřích je smrt"....... ale je tu Kristus ON je naše jediná naděje. Před křížem se dívali do předu. Po kříži se díváme dozadu a mám za to, že nám všem něco uniká, přesto že se snažíme dosáhnout-běžet. Pak přijde v životě člověka okamžik a je uchvácen, ale ne sám sebou, ALE KRISTEM.
Ti lidé, kteří dnes tvrdí, že doslovně zachovávají (žijí podle něho) Zákon - Desatero, tak ti se žalostně mýlí. Je to jen ubohé chvástání. Plyne to z různých širších pasáží Bible.

mikim
Príspevky: 2261
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

ambassador napísal:Dle mého pochopení spasení z milosti funguje od pádu do hříchu. Pokud by tomu tak nebylo, kdo by byl spasen před smrtí Ježíše Krista? Ani v té době by nebyl nikdo spasen zachováváním zákona. Možná je výraz "zachovávání " příčinou nedorozumění.
Na zemi nežil člověk, který by plně naplnil zákon, jen Kristus je vzorem a plnitelem zákona. Tím, že Kristus žil a byl Láskou a v té Lásce se vydal požadavku zákona místo nás, tak naplnil požadavek: "Odplata za hřích je smrt"....... ale je tu Kristus ON je naše jediná naděje. Před křížem se dívali do předu. Po kříži se díváme dozadu a mám za to, že nám všem něco uniká, přesto že se snažíme dosáhnout-běžet. Pak přijde v životě člověka okamžik a je uchvácen, ale ne sám sebou, ALE KRISTEM.
Ti lidé, kteří dnes tvrdí, že doslovně zachovávají (žijí podle něho) Zákon - Desatero, tak ti se žalostně mýlí. Je to jen ubohé chvástání. Plyne to z různých širších pasáží Bible.
...Ti lidé, kteří dnes tvrdí, že doslovně zachovávají (žijí podle něho) Zákon - Desatero, tak ti se žalostně mýlí. Je to jen ubohé chvástání. Plyne to z různých širších pasáží Bible.[/quote]

Ambassadore Tobě opravdu začíná hrabat...

Celá Bible mluví o zachovávání přikázání desítky nebo možná i více než stovka veršů... Od knih Mojžíšových až po Zjevení.
Chvástání nechvástání, zákonem Desatera budeš souzen ať chceš nebo ne!

[CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.

[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.

Zákon přináší úžitek znovuzrozeným tak, že drží na uzdě jejich zkaženost tím, že zakazuje hřích.

Ať se nám neztratí ze zřetele jasná pravda, která je obsažená v těchto verších. Toto je ten zákon, podle kterého budeme souzeni! Jakub nezanechává prostor pro pochybnosti o tom, o jaký zákon se jedná. Cituje dvě z desatera přikázání. A všimněte si, jak definuje tento zákon jako celek. Konstatuje, že jsme odpovědní za zachovávání celého zákona. A kolik přikázání je obsaženo v „celém zákoně“? Deset! Čeho se dopustíme, když porušíme jediné z těchto deseti? Jakub jasně odpovídá – přestoupíme zákon. A právě tak je hřích
charakterizován v Bibli (1 J 3x4). Boží zákon je měřítkem pro občany jeho království a chování člověka k tomuto zákonu rozhoduje, bude-li Bohem přijat, anebo zavržen.

[KB1613] 2 P 2:21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázaní.

[KB1613] 2 P 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele,

Raději než se držet pochybných slov bývalých adventistů a nebo těch co si na ně ve skutečnosti jen hrají budu raději poslouchat Ježíše Krista a apoštoly.

[NBK] 1J 2:4 Kdo říká: "Znám ho," a nezachovává jeho přikázání, je lhář a není v něm pravda.

ambassador
Príspevky: 2689
Dátum registrácie: 26 Jan 2016, 18:25
Kontaktovať používateľa:

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa ambassador »

Lída Rohalová napísal: Byla zde zmíněna epištola Galatským, tak je debata i o tom, co znamená "zákon" v této epištole..
Všechna nařízení včetně "desatera." Nerozdělených "umělým procesem." Otázkou pak tedy je, jak diskutovat dál? Sledujeme stejný cíl, z rozdílných úhlů. Každý úhel však musí směřovat ke Kristu nikoliv k zákonu. Uctíváním a citováním slovní litery se srdce nezmění. Ap. Pavel setrváváním v liteře vraždil skutečné uctívače Boha. Dnes nemusíme doslova vraždit, ale můžeme je nějakou formou "vylučovat, odsuzovat, odhánět, zesměšňovat,............ " ze společenství kvůli neschválenému výkladu Písma.

Milan
Príspevky: 434
Dátum registrácie: 07 Aug 2016, 05:26
Kontaktovať používateľa:

Re: O Dočasnosti zákona

Neprečítaný príspevok od používateľa Milan »

Zkusím přidat svou trochu do mlýnice pochopení Zákona a jeho dočasnosti:
Nebudu se pouštět do polemiky soboty v ráji, ani tzv. Noemovy smlouvy po potopě.
Židé obdrželi Zákon na Sinaji, po vyjití z Egypta. Zákon nebyl rozdělen tak, jak si jej dnes někteří křesťané vykládají (mezi nimi i část adventistů). Sociální, právní, zdravotní, ceremoniální-oběti, mravní-Desatero…Přesto však obsahoval cosi jako ústavu a zákony, principy a pravidla, právo apodiktické a kazuistické. Základním požadavkem Zákona je vyznavačská víra v jediného Boha. Od ní je odvozen požadavek na milosrdenství a právo, ve prospěch těch nejslabších, dokonce tak, že v prorockých spisech se tento požadavek stává výrazem uctívání Hospodina. (Ježíš to akcentuje podobně-co jste učinili jednomu z mých nejmenších…) Konkrétní ustanovení Zákona-týkající se svatyně, kněžských služeb, postavení žen, práv otroků…se v průběhu času upřesňovala podle proměnlivé situace Izraele. Tato právní ustanovení byla většinou konkrétní a zároveň s řešením ustanovovala i sankce za jejich nedodržení. Na rozdíl od toho požadavky obecné, principiální se odvolávají na Hospodina a jeho svatost a sankce se neuvádějí.
Principy Zákona tak měly svůj konkrétní obsah, se změnou situace bylo třeba obsah korigovat, aby se právní nařízení nestala v nových situacích zdrojem útlaku a nespravedlnosti. Proroci se tak často dovolávají Hospodinových ustanovení proti konkrétní praxi Izraele. (dovolím si malou vsuvku-podle Elieho Wiesela má vyznavač Hospodinův v limitních životních situacích zapovězeny "pouze" tři typy jednání-modloslužbu, smilstvo a úkladnou vraždu).
Když přichází Ježíš, vyhlašuje v Kázání na hoře svůj program, svou Tóru. Není liberálem. Nestaví proti Zákonu nižší standardy, ale vyšší. Jeho zobecnění o lásce k Bohu, lásce k bližním a o svobodě nejsou bezobsažná, „hlavně láska“, ve svých promluvách jim dává konkrétní náplň.
Přesto jej od vykladačů Zákona něco odlišuje:
Vykladači Zákona pracují s textem a s tradicí. V jednání podle Zákona spatřují způsob, jak se ztotožnit s Božími požadavky, jak jednat tak, jak si přeje Hospodin.
Ježíš však mluví jako ten, který má moc-tedy jako Zákonodárce. Ze Zákona neubral nic. Přidal však sebe. To židé tehdejší doby nemohli strávit -zástupy se děsí jeho učení, farizejové mu vyčítají, že se staví na Hospodinovo místo. Tento postoj u nich přetrvává až dodnes.
Izrael byl Hospodinem vyvolen, aby v něm došli požehnání všechny národy. Ježíš přichází a nově vysvětluje základní ustanovení Zákona ve prospěch univerzality Božích dětí. Na příkladu bohatého mladíka a v odpovědi rodině ukazuje, že společenství Izraele, založené na pokrevních svazcích se transformuje do společenství víry. Ústřední už není příslušnost k Abrahamovi, Izákovi, jejich potomkům, rodině…ale příslušnost na základě víry v Ježíše, Mesiáše.
Na příkladu promluvy o Božím odpočinutí a sobotě, v pasáži o trhání klasů, ukazuje Ježíš na to, že odpočinutí je ve společenství s Ježíšem, je třeba přijmou jeho jho. Farizejům na námitku o porušení soboty odpovídá příkladem Davidova jednání a jednání kněží a ukazuje na to, že Ježíš je více než chrám a jeho systém. Svaté místo se přesouvá. To co židé činí v sobotu a v chrámu, toho se učedníkům dostává ve společenství a podřízení se Ježíši, pro křesťany Ježíši Kristu.
Ježíš, na rozdíl od Mojžíše, nevyslovil konkrétní právní předpisy, které by vázaly jeho následovníky-církev. Ani nemohl. Vždyť společenství jeho následovníků už nebude vázané na konkrétní zemi, národ, jazyk, společenské postavení. Tento úkol přenechal apoštolům- dal jim moc rozvazovat a svazovat, tedy ze známosti Hospodina, z Kristových naučení a z vedení Ducha vytvářet konkrétní právní a sociální řád, organizovat bohoslužby i společenství církve a rozpoznávat, co znamená vyznávat Pána Ježíše Krista k slávě Boha Otce, nabádat k dobrému a bohulibému jednání…
Dokud nepochopíme, a nepřijmeme, že místo Zákona pro křesťany zaujal Kristus, vtělené Boží slovo, budeme se dohadovat o to, která ustanovení Zákona musíme dodržovat a která ne. Polemika není o bezzákonnosti, polemika je o ústředním významu Ježíše Krista.
Ježíš totiž není“nějakým přídavkem Zákona“ (místo obětí je tu Jeho smrt, takže už nemusíme obětovat, žijeme v jiné době, takže pro nás neplatí ustanovení o otrocích, zlodějích, dobytčatech, atd.-tato ustanovení Ježíš zrušil svou smrtí, jak píše Pavel- je přibil na kříž).
Jestliže Ježíš nemá postavení Zákonodárce, jestliže nemá moc dát nový obsah Zákonu, jestliže uctíváním Ježíše neuctíváme Otce, pak žijeme v odporu k Hospodinu. Porušujeme základní ustanovení Zákona-víru v jediného Boha. Z vyzdvihovaného Desatera porušujeme celou řadu přikázání. Namátkou: První-uctíváním Krista se dopouštíme modloslužby. Druhé-v osobě Ježíše si vytváříme obraz Boha Otce (kdo vidí mne, vidí Otce). Čtvrté-Syn člověka je Pánem soboty. Páté-nad rodinu stavíme společenství víry…
Mám za to, že polemika k Zákonu se často míjí cíle. Zastánci „zrušení Zákona“ jako by neviděli, že v Zákoně jsou kromě konkrétních ustanovení obsaženy principy, které přetrvávají. Adventisté zase při obhajobě „Desatera a v něm poznávacího znamení víry (věrnosti)-soboty“ zapomínají na její dobově podmíněné vazby a sociální funkci, horují pro ni tak intenzivně, že Ježíšovo postavení bledne až k nejasným konturám.

Naši předchůdci v adventní víře, vedeni upřímnou snahou být věrní Hospodinu, v situaci zklamaných čekatelů na Druhý příchod, vyloučení z mateřských církví, ovlivnění osvícenstvím a protestantským prostředím formulovali nově celou řadu tezí. Důraz přitom položili na to, co je odlišovalo. Tedy i na sobotu, jejíž význam "objevili" díky baptistům sedmého dne. Postupem času z ní učinili jeden z ústředních konstruktů identity, věčné ustanovení, síto věrnosti, znamení pro dobu konce atd. Každá polemika k Zákonu se v podání tradicionalistů nakonec stočí k Desateru a z Desatera na sobotu. Obdobně jako u Svědků nakonec vše skončí u toho „nejdůležitějšího“-správného vyslovování Božího jména.
Sobota má význam jako den bohoslužebných shromáždění, odpočinku od práce, společenství v rodině, i v rodině víry. Ale bez života s Ježíšem je nám k ničemu, bez ohledu na to, kolik předpisů jsme od židů přijali.

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 12 neregistrovaných